Napětí mezi Indií a Pákistánem v květnu potvrdilo, že jaderné zbraně sice snižují pravděpodobnost velké války, ale zároveň otevírají prostor pro omezené vojenské střety. Tento konflikt byl prvním případem, kdy byly v boji mezi dvěma státy s jadernými zbraněmi nasazeny ozbrojené drony. To ukazuje, jak se podobné krize proměňují a proč zůstávají rizikem nejen pro jižní Asii.
Konflikt, který ukázal nové hranice napětí
Vztahy mezi Indií a Pákistánem patří k dlouhodobým konstantám bezpečnostní situace v jižní Asii. Přesto květnová eskalace vzbudila zvláštní pozornost. Bezprostředním spouštěčem byl teroristický útok. K tomu došlo v druhé polovině dubna v indické části Kašmíru, poblíž města Pahalgam. Zahynulo při něm 26 lidí (většina indických turistů) a desítky dalších osob byly zraněny. Indická vláda připsala odpovědnost militantním skupinám s vazbami na Pákistán a v reakci na to spustila sérii odvetných opatření.
Operace nazvaná Sindoor začala 7. května leteckými a raketovými údery proti pákistánským terčům “teroristické infrastruktury”. V první fázi se Indie zaměřila na devět cílů v pákistánské části Kašmíru, přičemž vůbec poprvé od války v roce 1971 došlo k útoku také v samotné provincii Paňdžáb. Odpověď Pákistánu na sebe nenechala dlouho čekat. Již následující den sestřelil až pět indických stíhacích letounů, načež následoval masivní útok přibližně 400 dronů na 15 vojenských lokalit uvnitř Indie.
Situace v dalších dnech i nadále eskalovala. Indie odpověděla údery bezpilotních prostředků na pákistánské radarové systémy. Pákistán o den později spustil vlastní letecké útoky, které zasáhly 36 indických cílů. Současně došlo k intenzivní dělostřelecké přestřelce podél linií příměří v Kašmíru, která donutila tisíce civilistů opustit své domovy na obou stranách hranice. Intenzita bojů se postupně zvyšovala, terčem se stala dokonce kritická vojenská infrastruktura, včetně protiletadlových systémů a základen v blízkosti pákistánského Islámábádu a Karáčí.
Poprvé od doby, kdy obě země vlastní jaderné zbraně, se konflikt přiblížil ke strategickým lokalitám, včetně zařízení spojených právě s jaderným velením. Přesto žádná ze stran nepřekročila vytyčenou hranici jaderné eskalace. Po čtyřech dnech bojů se podařilo dosáhnout příměří. Spojené státy deklarovaly, že sehrály při deeskalaci důležitou roli. Naopak indická vláda popřela, že by rozhodnutí o ukončení bojů bylo výsledkem vnějšího tlaku. Podle Pákistánu však právě mezinárodní tlak, včetně amerického, přispěl k ukončení střetů. Krize ukázala, jak tenká je hranice mezi omezeným střetem a nekontrolovanou eskalací.
Poprvé s drony, ale pod stejnou hrozbou
Tato eskalace přinesla do dlouhodobého soupeření mezi oběma zeměmi nový prvek. Poprvé v historii došlo k masivnímu nasazení ozbrojených dronů, které sehrály klíčovou roli při zasažení vybraných cílů na pákistánském území. Nasazení bezpilotních prostředků v kombinaci s leteckými a raketovými útoky změnilo dynamiku konflitku. Využití této technologie nejen zvýšilo přesnost zásahů, ale zároveň snížilo okamžité lidské ztráty na straně útočníka, a tím i politické náklady eskalace.
Zároveň obě vlády využily prostor, který tzv. jaderný stín vytváří – tedy možnost vést omezené vojenské operace s přesvědčením, že hrozba vzájemného zničení brání překročení určité hranice. Teorie mezinárodních vztahů označuje tuto situaci pojmem paradox stability a nestability. Jaderné odstrašení sice zajišťuje strategicky stabilní odrazování na nejvyšší úrovni, ale na nižší úrovni však vede k větší nestabilitě a konfliktům, protože obě strany věří, že boj nemůže eskalovat do jaderné války. Jinak řečeno, protože se ani jedna strana neobává neúnosné eskalace, jsou ochotnější pouštět se častěji do omezených válek.
Obě strany se tak pustily do vysokointenzivní výměny úderů hluboko pod jaderným prahem. Indie přitom výrazně rozšířila rozsah svých úderů na pákistánské území, zasahovala také v oblastech, které dříve zůstávaly mimo přímý konflikt. Podle expertů nastavila novou normu v přístupu v boji proti terorismu – masivní, vícedenní údery vedené kombinací letectva, dronů a raketových systémů. Pákistán sice během krize naznačoval možnost využití krajních prostředků, nakonec však udržel eskalaci na „přiměřené“ konvenční úrovni.
Technologie, informace a prostor pro eskalaci
Poslední konflikt mezi Indií a Pákistánem potvrdil, že dnešní ozbrojené střety už zdaleka neprobíhají jen na tradičním bojišti. Moderní technologie a informační prostor sehrály zásadní roli i v této krizi a výrazně rozšířily možnosti, jak eskalaci vést a stupňovat, často skrytě a s minimálním bezprostředním rizikem.
Součástí konfrontace na obou stranách totiž byly i rozsáhlé kybernetické útoky. Ty mířily nejen na vojenské cíle, ale také na státní správu, finanční instituce a kritickou infrastrukturu. Zároveň se rozběhla intenzivní informační válka, jejímž hlavním dějištěm se staly sociální sítě. Obě strany šířily zkreslené záběry, syntetický obsah, manipulativní narativy a dezinformace o průběhu bojů. Objevily se například falešné zprávy o přesunu jaderných zbraní či kolapsu protivníkovy armády. Tyto informace zvyšovaly napětí nejen v regionu, ale i mezi Indy a Pákistánci žijícími v zahraničí.
Technologický pokrok činí omezené konflikty méně přehledné a obtížněji kontrolovatelné. Analytici označili tuto krizi za ukázku nové digitální fronty válčení, kde příval taktických dezinformací slouží k manipulaci narativu a stupňování napětí. Vývoj v jižní Asii tak jasně ukazuje, že prostor pro eskalaci se s nástupem moderních technologií nejen nezmenšuje, ale naopak rozšiřuje a to i tam, kde jaderné zbraně dlouhodobě vytvářejí iluzi stability.
Nejen v jižní Asii
Omezené vojenské operace pod jaderným prahem se neomezují jen v oblasti jižní Asie. Stejnou dynamiku sledujeme i v dalších částech světa. Napětí mezi Izraelem a Íránem vyvrcholilo cílenými útoky na íránská jaderná zařízení, po nichž následovaly raketové odvety. I zde státy využívají prostor pro údery, které mají snížit riziko budoucí jaderné hrozby. Zároveň se snaží vyhnout přerodu konfliktu v plnohodnotnou válku.
Podobný vývoj sledujeme i v oblasti Tchaj-wanu. Napětí mezi Spojenými státy a Čínou se zvyšuje. Místo otevřené války však probíhá soupeření v tzv. šedé zóně, tedy mimo přímé bojové akce, prostřednictvím demonstrací síly, technologického soupeření a omezených incidentů. Ty se staly běžnou součástí bezpečnostní situace v regionu.
Indicko-pákistánský konflikt tak není výjimkou, ale součástí širšího trendu, který podle bezpečnostních analytiků stále zřetelněji potvrzuje paradox stability a nestability. Jaderné zbraně sice snižují pravděpodobnost rozsáhlé války, ale zároveň vytvářejí prostor pro častější, technologicky agresivnější a obtížněji kontrolovatelné omezené střety. Jak ukazuje nejen jižní Asie, ale i Blízký východ a Tichomoří, tento prostor se dnes nebezpečně rozšiřuje a testuje dosud platné meze.
Zdroje
Ashtakala, D. (2025, květen 20). What Led to the Recent Crisis Between India and Pakistan?. Center for Strategic and International Studies. Získáno z: https://www.csis.org/analysis/what-led-recent-crisis-between-india-and-pakistan.
Bajpaee, Ch. (2025, květen 7). After India’s missile strikes on Pakistan, the risk of accidental escalation is high. Chatham House. Získáno z: https://www.chathamhouse.org/2025/05/after-indias-missile-strikes-pakistan-risk-accidental-escalation-high.
Clary, Ch. (2025, květen 28). Four Days in May: The India-Pakistan Crisis of 2025. Stimson Center. Získáno z: https://www.stimson.org/2025/four-days-in-may-the-india-pakistan-crisis-of-2025.
Ellis-Petersen, H. (2025, květen 28). How social media lies fuelled a rush to war between India and Pakistan.The Guardian. Získáno z: https://www.theguardian.com/media/2025/may/28/how-social-media-lies-fuelled-a-rush-to-war-between-india-and-pakistan.
Five Key Concepts to Understand the India-Pakistan Crisis: Unpaking five strategic concepts behind the recent India-Pakistan military crisis. (2025, květen 19). Stimson Center. Získáno z: https://www.stimson.org/2025/five-key-concepts-india-pakistan-crisis.
Ghoshal, D., Shahid, A. & Patel, S. (2025, květen 27). India and Pakistan’s drone battles mark new arms race. Reuters. Získáno z https://www.reuters.com/business/aerospace-defense/india-pakistans-drone-battles-mark-new-arms-race-asia-2025-05-27.
Grare, F. (2025, červen 16). The May 2025 India-Pakistan Conflict: Neither Quite the Same Nor Quite Another. National Bureau of Asian Research. Získáno z: https://www.nbr.org/publication/the-may-2025-india-pakistan-conflict-neither-quite-the-same-nor-quite-another.
Hussain, A. (2025, květen 14). What did India and Pakistan gain and lose in their military standoff? Al Jazeera. Získáno z: https://www.aljazeera.com/news/2025/5/14/what-did-india-and-pakistan-gain-and-lose-in-their-military-standoff.
India news channels spread misinformation during the Pakistan conflict. (2025, červen 4) Washington Post. Získáno z: https://www.washingtonpost.com/world/2025/06/04/india-news-channels-misinformation-pakistan-conflict.
Missiles and misinformation: False claims about the India-Pakistan clashes reach millions on social media. (2025, červen 10). Institute for Strategic Dialog. Získáno z: https://www.isdglobal.org/digital_dispatches/missiles-and-misinformation-false-claims-about-the-india-pakistan-clashes-reach-millions-on-x.
Psaropoulos, J. T. (2025, červen 16). World on the cusp of a new nuclear arms race, says SIPRI. Al Jazeera. Získáno z: https://www.aljazeera.com/news/2025/6/16/world-on-the-cusp-of-a-new-nuclear-arms-race-says-sipri.
