Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (nestraník za ANO) předložil vládě novelu trestního řádu, podle které by nově měla mít veřejnost právo znát státní příslušnost podezřelých a obviněných z trestných činů. Ministr svoje kroky zdůvodnil narůstajícím počtem vězňů Ukrajinské státní příslušnosti a právem občanů na transparentnost. Souhlasně se k návrhu vyjádřil rovněž předseda poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD), který by uvítal účinnost již od 1. ledna 2027. Jaký je záměr novely a je zveřejňování státní příslušnosti pachatelů trestných činů legitimní?
Navrhovaná změna a její účel
Současnou právní úpravu o zveřejňování informací týkajících se pachatelů trestných činů můžeme nalézt v zákoně č. 141/1961 Sb., trestní řád, konkrétně v § 8a odst. 1, ve kterém je stanoveno, že orgány činné v trestním řízení nebudou o osobách zúčastněných na řízení zveřejňovat údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností. Právě toto ustanovení se novelou mění. Podle nového znění § 8a odst. 1 trestního řádu má platit, že “při poskytování informací o své činnosti veřejnosti orgány činné v trestním řízení dbají na to, aby [...] nezveřejnily o osobách zúčastněných na trestním řízení údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností [...], nejde-li o údaj o státní příslušnosti toho, proti komu se vede trestní řízení...”.
Podle důvodové zprávy k novele trestního řádu by mělo být nově umožněno zveřejňovat státní příslušnost podezřelých či obviněných osob. To by se mělo dít pouze v odůvodněných případech, ačkoliv samotný legislativní návrh tato kritéria blíže nespecifikuje [1]. Důvodová zpráva tuto změnu obhajuje snahou bojovat proti dezinformacím a předsudkům části veřejnosti, která má tendenci připisovat závažnou kriminalitu automaticky příslušníkům minorit. Oficiální a transparentní informování ze strany policie by tak dle zprávy mělo tyto mýty dostatečně potlačit a situaci ve společnosti uklidnit.
Za jistou protichůdnost ministrova návrhu a důvodové zprávy, pak lze považovat jeho tvrzení k novele ve videu zveřejněném na platformě X, v němž konstatuje: “V roce 2022 bylo v českých věznicích 226 Ukrajinců. Letos už jich máme 496, to je nárůst téměř o 120 procent. [...] Transparentnost není projevem předsudků. Je to projev respektu k občanům této země.” Na toto tvrzení pak následně Jeroným Tejc odkazuje i v televizní debatě, kdy vyzdvihl fakt, že podle červencové zprávy Vězeňské zprávy jsou občané ukrajinské státní příslušnosti nejpočetnější skupinou cizinců v českých věznicích. S ohledem na tato vyjádření lze však mít pochybnosti, zda je cílem novely skutečně boj s dezinformacemi a předsudky, nebo bude jejím důsledkem naopak jejich posílení. [2]
Kriminalita cizinců v číslech
Počet cizinců v České republice se za posledních pár let rapidně zvýšil a to zejména v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny po vypuknutí ruské invaze v roce 2022. Celkový počet cizinců podle čvrtletní zprávy o migraci vydanou Ministerstvem vnitra ke dni 31. 3. 2026 činil 1 124 496 z čehož 602 263 tvořili právě občané Ukrajiny. Tento vývoj je důležitý i při hodnocení údajů o kriminalitě. Samotný nárůst počtu osob ukrajinské státní příslušnosti ve věznicích totiž nelze vykládat izolovaně, bez vztahu k celkovému počtu osob s ukrajinskou státní příslušností žijících v České republice.
Pro srovnání lze uvést i další početně významné skupiny cizinců. Občanů Slovenska žilo ke stejnému datu v České republice 126 220 , občanů Polska pak 17 601. V českých věznicích se přitom dle Vězeňské služby za měsíc červen nacházelo 485 občanů Slovenska, 499 občanů Ukrajiny a 93 občanů Polska. Aby však tato čísla měla skutečnou výpovědní hodnotu, je třeba je vztáhnout k celkovému počtu osob dané státní příslušnosti žijících v České republice.
Při přepočtu na 1000 osob dané státní příslušnosti vychází zastoupení Ukrajinců ve věznicích na 0,83 vězňů na 1000 obyvatel. U občanů Slovenska jde o 3,84 vězňů na 1000 obyvatel a u občanů Polska pak o 5,28 vězňů na 1000 obyvatel [3]. Z tohoto srovnání tedy vyplývá že občané Ukrajiny jsou ve vězeňské populaci ve vztahu ke své celkové početnosti zastoupeni výrazně méně než některé jiné skupiny cizinců. Právě proto může Tejcovo zdůrazňování nárůstu absolutního počtu Ukrajinců ve věznicich působit zavádějícím dojmem.
Uvádění zkreslených statistik o národnosti pachatelů je však pouze jednou stranou mince. Podobné výroky sice dokáží část společnosti radikalizovat, zdaleka však nemají tak velký dopad jako situace, kdy se cizinec nebo příslušník minority dopustí násilného trestného činu na občanovi dané země [3]. Taková událost pak může vyvolat další napětí ve společnosti a vést k násilnostem na občanech obdobné státní příslušnosti jako byl údajný pachatel.
Rizika zveřejňování státní příslušnosti
Jedním z nejkontroverznějších případů posledních let byl smrtelný konflikt u brněnské přehrady z června 2023, po němž se informace o ukrajinském původu podezřelého stala jedním z ústředních témat mediální pozornosti. Potyčka mezi mužem z ciziny a trojicí romských mladíků skončila smrtí jednoho z nich. Krátce poté začala v médiích kolovat nepotvrzená informace, že podezřelý pochází z Ukrajiny. To vyvolalo v Brně obrovské napětí mezi částí romské a ukrajinské komunity.
Vyhrocená atmosféra se projevila i v následujících dnech. Tři dny po tragické události byli ve městě napadeni dva Ukrajinci, po nichž měla zhruba dvacetičlenná skupina Romů házet stoly a židle. V reakci na smrt romského mladíka byla rovněž plánovaná demonstrace, kterou ovšem pořadatelka odvolala kvůli obavám, že by se mohla stát prostorem pro šíření nenávisti a kolektivního obviňování. Situací se následně zabýval Magistrát města Brna, který se zaměřil zejména na vyvracení dezinformací šířících se v souvislosti s Ukrajinci v části romské komunity.
Případem smrti romského mladíka se následně zabýval Krajský soud v Brně, který jednání obžalovaného na jaře roku 2024 vyhodnotil jako nutnou obranu a zprostil jej obžaloby. Pozdější výsledek řízení tak ukazuje, proč je třeba s podobnými informacemi zacházet obezřetně. Klíčový problém novely tak spočívá v tom, že národnostní údaj má být zveřejňován již ve stadiu prvotního podezření. Od první chvíle by se tak ve veřejném prostoru mluvilo o cizinci, což může ve společnosti vyvolat nenávist proti menšině poštvat aniž by bylo jasné zda se o trestný čin vůbec jedná. Samotný údaj o původu podezřelého může ve veřejné debatě snadno získat větší význam, než jaký má pro samotné právní posouzení věci.
Brněnský případ ukazuje, že zveřejňování státní příslušnosti pachatelů nemusí nutně vést k větší informovanosti veřejnosti. Pokud je takový údaj vytržen z kontextu, může naopak, přispět k vyhrocení společenského napětí a přenášení odpovědnosti z konkrétního člověka na celou skupinu osob stejné státní příslušnosti.
Poznámky:
[1] Je zde nutné zmínit, že současná úprava zveřejňování státní příslušnosti umožňuje, ale pouze ve velmi specifických případech, kdy je to pro daný případ nutný.
[2] Tzv. „dog-whistle“ (neboli psí píšťalka) je metafora pro způsob komunikace v politice, kdy politik pomocí kódovaného jazyka, který na zbytek veřejnosti působí normálně, vysílá svým podporovatelům jasný vzkaz. Typickým příkladem z českého prostředí je užívání slova „nepřizpůsobivý“ jako hanlivého odkazu na romský původ. Uvádění statistik o kriminalitě občanů Ukrajiny vytržených z kontextu pak může být jistý dog-whistle pro „prokázaný fakt, že Ukrajinci jsou zločinci“.
[3] K výpočtu posloužila data poskytnutá vězeňskou službou ze statistických údajů o stavu a složení vězněných osob za měsíc červen 2026 a ze zprávy o migraci za I. čtvrtletí 2026 zveřejněná Ministerstvem vnitra. Výpočet provedl autor článku.
[4] Jako příklad se zde nabízí brutální napadení nožem, které se odehrálo na začátku července v britském Belfastu. Po zveřejnění videa z daného incidentu na sociálních sítí a policejního potvrzení, že se jednalo o státního příslušníka Súdánu tedy o imigranta, se v Severním Irsku rozpoutala vlna teroru proti cizincům. Zapalovaly se domy a auta imigrantů, čímž bylo podle slov zaměstnankyně úřadu vlády připraveno o domov celkem 27 lidí.
Zdroje:
Krutil, R. (14. června 2023). Po vlně nenávisti Romové zrušili demonstraci v Brně, strach mají i Ukrajinci. iDNES.cz. Dostupné z: https://www.idnes.cz/brno/zpravy/demonstrace-brno-zruseni-romove-ukrajinec-nenavist.A230614_163347_brno-zpravy_krut.
Blažková, M. (28. srpna 2023). Smrt mladého Roma u přehrady v Brně: obviněný cizinec je volný, vraždu soudce zpochybnil. Brněnský deník. Dostupné z: https://brnensky.denik.cz/zpravy-region/smrt-mladeho-roma-u-brnenske-prehrady-cizinec-podezrely-z-vrazdy-je-na-svobode-2/.
Válová, I. (15. června 2026). Ukrajinci jako pachatelé trestných činů. Lidé mají podle Tejce právo o nich vědět. Česká justice. Dostupné z: https://www.ceska-justice.cz/2026/06/ukrajinci-pachatele-trestnych-cinu-tejc/.
Důvodová zpráva Ministerstva spravedlnosti ze dne 15. května 2026 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). Dostupné z: https://odok.gov.cz/portal/veklep/material/KORNDTLGYDBL/.
Válová, I. (12. května 2026). Boj proti dezinformacím: Policie bude moci zveřejnit, zda je podezřelý Čech nebo cizinec. Česká justice. Dostupné z: https://www.ceska-justice.cz/2026/05/zmena-kvuli-dezinformacim-policie-cizinci/.
Sýkorová, I. (10. července 2026). Nereagovat na nenávistné projevy a dezinformace není vždy správné. Advokátní deník. Dostupné z: https://advokatnidenik.cz/2026/07/10/nereagovat-na-nenavistne-projevy-a-dezinformace-neni-vzdy-spravne/.
Dog whistle (politics). Wikipedia, the Free Encyclopedia. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Dog_whistle_(politics).
ČT24 (17. června 2026). Tejc a Dvořák debatovali o zveřejňování státní příslušnosti pachatelů trestných činů. Česká televize. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/tejc-a-dvorak-debatovali-o-zverejnovani-statni-prislusnosti-pachatelu-trestnych-cinu-374650.
Ministerstvo vnitra České republiky. Čtvrtletní zpráva o migraci za I. čtvrtletí 2026. Dostupné z: https://mv.gov.cz/migrace/clanek/ctvrtletni-zprava-o-migraci-za-i-ctvrtleti-2026.aspx.
Vězeňská služba České republiky (8. července 2026). Statistické údaje o stavu a složení vězněných osob za měsíc červen 2026. Dostupné z: https://www.vs.gov.cz/media/organizacni-jednotky/generalni-reditelstvi/odbor-spravni/statistiky/msh/msh-2026/msh06-2026.pdf.
O'Connor, B. (11. června 2026). Water cannon fired in latest disorder after Belfast knife attack. BBC. Dostupné z: https://www.bbc.com/news/articles/c1dypzw1d29o
Fotografie:
Zastávka Přístaviště, místo potyčky romů a cizince. Zastávka Přístaviště(1). autor: Ondřej Kučera, 29. 6. 2026, zdroj: vlastní archiv autora.
