SDEU na konci dubna rozhodl v rozsudku Komise proti Maďarsku, že Maďarsko porušilo čtyři směrnice, Listinu, Smlouvu o fungování EU i Smlouvu o EU. Maďarsko přijalo novely zákonů, které jsou diskriminační k LGBTIQ+ lidem, čímž porušilo zásadu, na které stojí EU. 

Evropská komise, kterou podpořilo šestnáct členských států EU (ČR se nepřidala), na konci roku 2022 podala žalobu na Maďarsko kvůli novelám několika zákonů. Komise ve své žalobě uvedla šest žalobních důvodů.  Soudní dvůr EU (SDEU)  na základě této žaloby vydal na konci dubna rozsudek.

První žalobní důvod

Komise jako první žalobní důvod označila porušení směrnice o audiovizuálních mediálních službách [1]. SDEU se s následujícími názory Komise ztotožnil a shledal, že první žalobní důvod je opodstatněný.

Podle novelizovaného maďarského zákona o mediálních službách se pořady „nevhodné pro osoby mladší osmnácti let“ mohou vysílat pouze od mezi 22:00 a 5:00 hod. Mezi tyto pořady zákon řadí pořady propagující a znázorňující sebeidentifikaci, která neodpovídá pohlaví při narození, změnu pohlaví nebo homosexualitu.

Maďarsko toto ustanovení odůvodňuje ochranou vývoje nezletilých osob. Toto opatření ale dle SDEU k naplnění stanoveného cíle nesměřuje a ani by nebylo přiměřené.  SDEU se ztotožnil s názorem Komise, že toto opatření přímo diskriminuje na základě pohlaví a sexuální orientace, přičemž zákaz diskriminace je zakotven v čl. 21 odst. Listiny základních práv Evropské unie (Listina).

SDEU souhlasí s Komisí, že toto opatření naopak podporuje stigmatizaci a odcizení u nezletilých, kteří mají jinou než heterosexuální orientaci a nejsou cisgender. Čímž toto opatření způsobuje větší újmu, než které se údajně snaží předcházet. 

Maďarsko dále v zákoně o komerční reklamě zakazuje osobám mladším 18 let zpřístupňovat reklamy, které propagují nebo znázorňují sebeidentifikaci, která neodpovídá pohlaví při narození, změnu pohlaví nebo homosexualitu. Komise opět namítá zákaz diskriminace podle čl. 21 odst. 1 Listiny. Zároveň zdůrazňuje, že neexistuje žádné unijní ustanovení, díky kterému by členské státy mohly odůvodnit přímou diskriminaci.

Druhý žalobní důvod

V druhém žalobním důvodu Komise namítala porušení směrnice o elektronickém obchodu [2]. Maďarský zákon o ochraně dětí a zákon o komerční reklamě zakazuje zpřístupňovat osobám mladším 18 let obsah, který propaguje nebo znázorňuje sebeidentifikaci, která neodpovídá pohlaví při narození, změnu pohlaví nebo homosexualitu. Maďarská knihkupectví například musela knihy s queer tématikou balit do plastových fólií, aby je nebylo možné otevřít a přečíst.

Dle SDEU tento zákaz omezuje volný pohyb služeb informační společnosti z jiného členského státu, a tím pádem se snižuje atraktivita služeb, které nabízí. SDEU se i v tomto žalobním důvodu ztotožnil s Komisí.

Třetí žalobní důvod

Komise ve třetím žalobním důvodu uvedla porušení směrnice o službách na vnitřním trhu a čl. 56 Smlouvy o fungování EU, který zakazuje omezení volného pohybu služeb. Nezletilí nemají přístup ke službám, které jsou podle maďarského zákona problematické. Dle Komise i SDEU maďarský zákon o ochraně dětí (problematické znění viz výše) omezuje poskytovatele z jiného členského státu, který poskytuje služby, na které míří toto ustanovení. Poskytovatelé proto nemohou své služby poskytovat potenciálním zákazníkům z Maďarska. Zároveň kvůli tomuto ustanovení jsou tyto služby méně atraktivní pro příjemce.

Komise dále poukázala na problematické ustanovení v zákoně o veřejném vzdělání, podle kterého aktivity organizované pro žactvo, které se týkají sexuální výchovy, nesmí propagovat sebeidentifikaci, která neodpovídá pohlaví při narození, změnu pohlaví nebo homosexualitu. I v tomto případě SDEU shledal porušení unijního práva a posoudil třetí žalobní důvod jako opodstatněný.

Porušení Listiny

V pátém žalobním důvodu Komise poukázala na to, že Maďarsko porušilo Listinu. Konkrétně čl. 7, který zaručuje respektování soukromého a rodinného života. SDEU dal Komisi za pravdu, jelikož zákaz zpřístupňovat osobám mladším 18 let obsah nebo reklamy, které propagují nebo znázorňují sebeidentifikaci, která neodpovídá pohlaví při narození, změnu pohlaví nebo homosexualitu, závažně omezuje právo na respektování soukromého a rodinného života osob, které nemají heterosexuální orientaci a nejsou cisgender.

Dále Maďarsko porušilo právo na svobodu projevu podle čl. 11 Listiny. Sporné ustanovení omezuje právo poskytovatelů služeb,  které propagují nebo znázorňují sebeidentifikaci, která neodpovídá pohlaví při narození, změnu pohlaví nebo homosexualitu. Také omezuje právo lidí, kteří nemohou kvůli tomuto ustanovení obsah přijímat. Svoboda projevu je tedy omezena i širší společnosti, nejen osobám mladším 18 let a poskytovatelům služeb.

Maďarsko také porušilo čl. 1 Listiny, který stanovuje, že lidská důstojnost je nedotknutelná a musí být respektovaná a chráněná. Sporné ustanovení totiž spojuje osoby s jinou než heterosexuální orientací a které nejsou cisgender s pedofilními pachateli trestných činů. 

Porušení čl. 2 Smlouvy o EU

Maďarsko svým novelizačním zákonem zvlášť závažně porušilo čl. 2 Smlouvy o EU (SEU), který zakotvuje základní hodnoty EU, protože zasahuje do práv osob, které nemají heterosexuální orientaci a nejsou cisgender. Také zasahuje do hodnot úcty k lidské důstojnosti, rovnosti a dodržování lidských práv, které vyplývají z čl. 2 SEU. To je v rozporu se samotnou identitou EU, která je postavena na společném právním řádu, který se vyznačuje pluralismem. 

SDEU také uvedl, že se Maďarsko nemůže dovolávat své národní identity, aby odůvodnilo přijetí této novely. Členský stát může argumentovat ohrožením své národní identity pouze v případě, kdy jsou jeho pravidla přiměřená a v souladu s unijními zásadami, což v tomto případě nejsou, protože znázorňování a propagace osob, které nejsou heterosexuální a cisgender nejsou škodlivé pro společnost. 

Porušení GDPR a Listiny

Ve čtvrtém bodě žaloby Komise argumentovala tím, že Maďarsko porušilo čl. 10 GDPR [3] a čl. 8 odst. 2 Listiny, podle kterého má každý právo na ochranu svých osobních údajů. Toto porušení se týká zákona o rejstříku trestů, podle kterého mají „oprávněné osoby“ přístup k údajům z trestního rejstříku o osobách, které se dopustily trestných činů v sexuální oblasti nebo sexuálně motivovaných trestných činů spáchaných na dětech.

Podle SDEU toto ustanovení neposkytuje vhodné záruky ve vztahu k právu a svobodě subjektů údajů. Maďarsko proto nemůže odůvodnit zpracování údajů tím, že je to nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu podle GDPR.

Shrnutí rozsudku

Jedná se o přelomový rozsudek SDEU, jelikož Maďarsko porušilo základní zásady jako je ochrana lidských práv a pluralismus, na kterých EU stojí. Zároveň se jedná o rozhodnutí, které reaguje na právní úpravu, která vznikla v době nedemokratické Orbánovy vlády. Proto bude zajímavé sledovat, jak se k tomuto rozhodnutí a celkově k právům LGBTIQ+ lidí postaví nová vláda. 

 

Poznámky

[1] Konkrétně čl. 6a odst. 1, čl. 2 a 3 odst. 1 a čl. 9 odst. 1 písm. c) bodu ii). 

[2] Konkrétně čl. 3 odst. 2.

[3] obecné nařízení o ochraně osobních údajů

 

Zdroje

Soudní dvůr Evropské Unie (2026). Rozsudek ze dne 21. dubna 2026 ve věci Komise proti Maďarsku. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX:62022CJ0769. 

Garamvolgyi, F. (2023, červenec). Hungarian bookseller wraps LGBTQ+ books in plastic to stop people reading them. The Guardian.  Získáno z https://www.theguardian.com/world/2023/jul/12/hungarian-bookstore-chain-wraps-books-lgbtq-characters-plastic. 

 

Fotografie

[1] Maďarsko svými zákony diskriminuje queer lidi. Osobní sbírka knih, autorka: Adéla Krejčířová, 26. 5. 2026.