Spojené státy americké v únoru 2025 uvalily ekonomické a restriktivní sankce na Mezinárodní trestní soud. Administrativa znovuzvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa tím primárně reagovala na stíhání izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta. USA tak vyjádřily silnou podporu  Izraeli a zároveň eskalovaly dlouhodobě špatné vztahy s Mezinárodním trestním soudem.

Ačkoli americká administrativa jako hlavní důvod pro uvalení sankcí na Mezinárodní trestní soud (MTS) uvádí vydání zatykačů na izraelské představitele, postoj USA k této instituci je poměrně kritický již od podepsání Římského statutu v roce 1998. Ačkoli Římský statut podepsal tehdejší prezident Bill Clinton, americký Kongres jej nikdy neratifikoval. I sám Clinton si byl vědom silné nedůvěry Senátu k myšlence, že by mezinárodní instituce mohly soudit americké občany mimo americký právní systém. 

Tento postoj se prohloubil v následující administrativě George W. Bushe, která dokonce neformálně odvolala podpis Římského statutu. V roce 2002 pak Bush prosadil  zákon s názvem "American Service-Members' Protection Act", označovaný také jako “The Hague Invasion Act", který měl chránit americké občany před jurisdikcí MTS. Obsahoval dokonce ustanovení umožňující použití vojenské síly k osvobození Američanů zadržených MTS. Zároveň USA začaly uzavírat dvoustranné dohody s desítkami států, ve kterých se tyto země zavázaly, že nevydají americké občany MTS.

Vztah USA a MTS se mírně zlepšil během prezidentství Baracka Obamy. Ačkoli ani tehdy neusilovala administrativa o ratifikaci Římského statutu, pomáhala USA se stíháním afrických zločinců nebo jiných případů, které neohrožovaly zájmy USA. Nejpříznivější vztah k MTS měla ale až administrativa Joea Bidena. 

Letošní sankce nejsou první

Prudká eskalace postoje USA k MTS nastala v roce 2020 jako reakce na začátek vyšetřování možných válečných zločinů v Afghánistánu. Vyšetřování  se totiž týkalo i zločinů spáchaných americkými vojáky a agenty CIA během jejich působení v Afghánistánu. Pokus Soudu o stíhání amerických občanů ovšem zapříčinil uvalení sankcí ze strany tehdejší Trumpovy administrativy. 

Sankce byly uvaleny na představitele MTS, kteří se na vyšetřování podíleli, zejména na tehdejší žalobkyni MTS, Fatou Bensoudu. Té byl zmrazen veškerý majetek v USA a zakázán vstup do země. Na sankčním seznamu byl z vysokých představitelů MTS i Phakiso Mochochoko, šéf Úřadu pro jurisdikci, komplementaritu a spolupráci. Sankce také umožnily blokovat majetek osob, které by se podílely na vyšetřování USA nebo jeho spojenců. Tyto sankce zrušila nastupující Bidenova administrativa v roce 2021.

Trumpovy sankce podruhé

Sankce, které byly uvaleny na MTS v únoru letošního roku, reagují na stíhání Soudu Benjamina Netanjahua a Yoava Gallanta za údajné spáchání zločinů proti lidskosti a válečných zločinů ve spojení se současnou válkou v Gaze (blíže k vydaným zatykačům viz Bulletin prosinec 2024, str. 7, nebo Bulletin leden-únor 2025, str. 14)

Letošní sankce mají velice podobnou formu jako ty z roku 2020. Zaměřují se prozatím na hlavního žalobce MTS Karima A. A. Khana a znamenají zmrazení veškerého jeho majetku v USA a zákaz vstupu do země, který se vztahuje i na jeho rodinné příslušníky. Vydaný exekutivní příkaz obsahuje také finanční sankce vůči osobám a organizacím, které MTS poskytují služby či materiální podporu.

Předsedkyně MTS Tomoko Akane jasně odsoudila uvalené sankce a označila je za možné poškození fungování Soudu a tedy i spravedlnosti a demokracie ve světě. Za MTS se jednoznačně postavila i řada států Evropská unie. Ti tento krok USA označili za podkopávání mezinárodní spravedlnosti.

Mohou uvalení sankcí zvrátit americké soudy?

Na uvalení sankcí zareagovala i americká společnost. Obhájci lidských práv a poradci MTS Matthew Smith a Akila Radhakrishnan podali v dubnu 2025 žalobu proti exekutivnímu příkazu, který sankce zavedl. Tím, že se sankce mohou dotýkat i amerických občanů spolupracujících s MTS, přerušili Smith a Radhakrishnan s MTS spolupráci. To však dle jejich tvrzení porušuje 1. dodatek americké Ústavy, který zaručuje svobodu projevu.

Podobné žaloby proti sankcím Donalda Trumpa byly americkým soudům předloženy i v roce 2020. Soudy ve věci stihly vydat předběžné opatření, po stažení sankcí prezidentem Bidenem však bylo řízení zastaveno. 

Mezinárodní odezva i vnitrostátní tlak mohou vést ke stažení či zmírnění sankcí vůči představitelům MTS. Ovšem ani úspěšnost podaných žalob nemusí takový výsledek garantovat. Sankce uvalené na MTS a jeho klíčové představitele však mohou v dlouhodobém měřítku podkopat autoritu a důvěryhodnost této instituce, stejně jako monitorování demokracie a spravedlnosti ve světě. 



Zdroje:

Anderson J. H. (2025). Can the ICC survive the U.S. sanctions? (Part 1). Justiceinfo. Získáno z: https://www.justiceinfo.net/en/140459-can-the-icc-survive-the-u-s-sanctions-part-1.html 

Anderson J. H. (2025). Can the ICC survive the U.S. sanctions? (Part 2). Justiceinfo. Získáno z: https://www.justiceinfo.net/en/140499-can-the-icc-survive-the-u-s-sanctions-part-2.html 

Betts A. (2025). ICC urged to investigate Biden for ‘aiding and abetting’ Gaza war crimes. The Guardian. Získáno z: https://www.theguardian.com/us-news/2025/feb/24/icc-biden-gaza-war

Davies H. and Dunbar M. (2025). Trump imposes sanctions on ICC, accusing it of targeting US and Israel. The Guardian. Získáno z: https://www.theguardian.com/us-news/2025/feb/06/trump-sanction-icc?utm_source=chatgpt.com 

Davies H. (2025). Trump ICC sanctions order challenged in US court by human rights advocates. The Guardian. Získáno z: https://www.theguardian.com/us-news/2025/apr/11/trump-icc-sanctions-lawsuit?utm_source=chatgpt.com 

International Criminal Court. (2025). Statement of ICC President Judge Tomoko Akane following the issuance of US Executive Order seeking to impose sanctions on the International Criminal Court. Získáno z: https://www.icc-cpi.int/news/statement-icc-president-judge-tomoko-akane-following-issuance-us-executive-order-seeking 

International Criminal Court. (2025). ICC condemns the issuance of US Executive Order seeking to impose sanctions on the Court. Získáno z: https://www.icc-cpi.int/news/icc-condemns-issuance-us-executive-order-seeking-impose-sanctions-court 

Kersten M. (2025). It’s all about control: U.S. sanctions against the International Criminal Court and navigating a path forward. Justice in conflict. Získáno z: https://justiceinconflict.org/2025/02/12/its-all-about-control-u-s-sanction-on-the-international-criminal-court-and-navigating-a-path-forward/

The Open Society Justice Initiative (2021). Justice Initiative Settles ICC Executive Order Lawsuit with the Biden Administration. Získáno z: https://www.justiceinitiative.org/newsroom/justice-initiative-settles-icc-executive-order-lawsuit-with-the-biden-administration?utm_source=chatgpt.com 

The White House. (2025). IMPOSING SANCTIONS ON THE INTERNATIONAL CRIMINAL COURT. Získáno z: https://www.whitehouse.gov/presidential-actions/2025/02/imposing-sanctions-on-the-international-criminal-court/