Ačkoliv mezinárodní humanitární právo striktně chrání zdravotnická zařízení i personál, útoky na ně se stávají běžnou taktikou v moderních ozbrojených konfliktech. Deset let od přijetí klíčové rezoluce OSN statistiky místo zlepšení ukazují alarmující nárůst násilí, což má fatální dopady na přežití civilního obyvatelstva. Podle expertů přitom nejsou problémem zákony, ale účelová dezinterpretace práva a častá selhání mezinárodní politické scény potrestat viníky.
Právní rámec a jeho nedodržování
Mezinárodní humanitární právo historicky poskytuje ucelený rámec pro ochranu zdravotnického personálu a civilní infrastruktury. Základním principem je pravidlo, které nařizuje respektování a ochranu zdravotnických jednotek za všech okolností. Úmyslné cílení na tato chráněná zařízení a jejich personál je podle mezinárodního práva klasifikováno jako válečný zločin.
Navzdory této ukotvené právní ochraně ukazují aktuální data, že ochrana systematicky selhává napříč globálními konflikty. Například Safeguarding Health in Conflict Coalition (SHCC) eviduje pro rok 2024 nárůst útoků. V uvedeném období došlo ke 3 623 útokům na zdravotnická zařízení v 36 zemích světa. Nárůst byl způsoben především intenzivním násilím v Pásmu Gazy, Súdánu, na Ukrajině, v Myanmaru a Libanonu.
Rozsah tohoto systémového selhání podtrhují i statistiky z roku 2025, kdy bylo ve 33 státech zdokumentováno 2 546 incidentů, při kterých bylo poškozeno či zničeno 790 zdravotnických zařízení a přímo usmrceno 455 zdravotníků. Tyto útoky přestávají být ojedinělými incidenty a stávají se spíše běžnou součástí moderních válečných operací.
Deset let od přijetí rezoluce OSN č. 2286
V květnu 2016 přijala Rada bezpečnosti OSN jednomyslně rezoluci č. 2286 na ochranu zdravotníků, humanitárních pracovníků a zdravotnických zařízení v ozbrojených konfliktech. Její podstatou je odsouzení útoků na lékařská zařízení a požadavek, aby členské státy posílily i ochranná opatření.
O deset let později však analytici, především z Human Rights Watch (HRW) či Lékařů bez hranic (MSF) nebo Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC), upozorňují, že většina těchto diplomatických a právních závazků zůstala převážně nenaplněna. Namísto očekávaného zlepšení se násilí proti humanitární a zdravotnické infrastruktuře ve světě naopak zintenzivnily.
Situace, která před deseti lety vedla Radu bezpečnosti k přijetí rezoluce, se v současnosti nezlepšuje. Státy selhávají v implementaci konkrétních kroků, ke kterým je rezoluce zavazuje. Jako příklad lze uvést postup Ruské federace, která pomocí opakovaného uplatnění práva veta v Radě bezpečnosti OSN zablokovala snahy o předání vyšetřování situace v Sýrii Mezinárodnímu trestnímu soudu.
Impulzem ke změně by se mohly stát aktuální diplomatické iniciativy spojené s nedávným výročím rezoluce. Během něj proběhlo mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN, kde více než třicet států apelovalo na nutnost jejího okamžitého oživení.
Navrh mimo jiné obsahuje zřízení zcela nové funkce speciálního zpravodaje OSN pro ochranu zdravotní péče. Požaduje dále, aby jednotlivé státy přijaly časově ohraničené národní akční plány, které by zajistily přesun povinností, vyplývajících z rezoluce z roviny teoretických mezinárodních deklarací přímo do závazné praxe.
Přímé a sekundární dopady na zdravotnické systémy
Nedostatečná ochrana zdravotnického systému přináší zásadní důsledky pro celkovou stabilitu a přežití dotčeného obyvatelstva. Pětiletý výzkum projektu “Researching the Impact of Attacks on Health Care” ukazuje, že ztráta medicínských kapacit nejen zvyšuje přímé oběti na životech, ale nutí pacienty odkládat léčbu. To prokazatelně zvyšuje i úmrtnost nepřímo spojenou s konflikty.
V Pásmu Gazy vedly intenzivní útoky k naprostému strukturálnímu zhroucení tamní nemocniční infrastruktury. Zprávy HRW dokládají, že destrukce sanitačních systémů zde napomohla masivnímu šíření infekčních nemocí. Podobně tragická situace je i v Súdánu, kde musela organizace MSF kvůli ozbrojeným útokům uzavřít svou nemocnici v Dárfúru i přes nezbytnost pomoci z důvodu smrtící epidemie cholery.
Ozbrojené frakce často blokují transport nezbytného zdravotnického materiálu a ztěžují mobilitu nasazených humanitárních týmů. Bezpečnostní rizika navíc nutí organizace k omezování nebo úplnému přerušení provozu. To dle analýz Insecurity Insight a SHCC vedlo v konfliktních oblastech k okamžité redukci základních zdravotních služeb až o 70 procent.
Proč ochrana zdravotní péče v konfliktech selhává?
Příčinou tohoto strukturálního selhání je podle expertů cílené obcházení mezinárodního humanitárního práva ze strany zúčastněných aktérů. Státní i nestátní ozbrojené skupiny často využívají účelový výklad zavedených pravidel k ospravedlnění svých útoků.
Jedná se například o izraelské ozbrojené síly, které útoky na zdravotnická zařízení obhajují tvrzením, že hnutí Hamás využívá nemocnice a tunely pod nimi k vojenským operacím. Tato zařízení podle jejich výkladu ztrácejí speciální ochranu a stávají se legitimními vojenskými cíli.
Tímto vzniká nebezpečný prostor pro ospravedlnění vlastních taktických operací. S tím souvisí i další zásadní problém, a to globální deficit reálné odpovědnosti a efektivních vymáhacích mechanismů.
Stávající mezinárodní mechanismy nedisponují dostatečně silnými nástroji pro nezávislé vyšetřování, což vede k tomu, že doložené zločiny podle mezinárodního práva zůstávají zcela nepotrestány. Pokud za porušení práva nenásledují konkrétní sankce, ztrácejí přijaté diplomatické rezoluce svůj odstrašující účinek a násilí vůči zdravotníkům se stává normalizovanou taktikou.
Významný vliv má na toto selhání rovněž charakter moderních konfliktů, které se dnes ve velké míře odehrávají přímo v hustě osídlených městských oblastech. Nasazení výbušných zbraní se širokým účinkem a využívání ozbrojených dronů způsobuje masivní a plošnou destrukci civilní infrastruktury.
MSF nebo ICRC se shodují, že stávající situace nepředstavuje mezeru v zákonech, ale absolutní selhání politické vůle. Světové mocnosti poskytují vojenskou podporu, prodávají zbraně nebo setrvale poskytují politické krytí. Často nedokáží či nechtějí tuto pomoc podmínit přísným respektování mezinárodního humanitárního práva.
Poznámky
[1] Normy vycházejí především ze Ženevských úmluv a jejich dodatkových protokolů.
Fotografie
Budova OSN v Ženevě, autor: Michaela Luzio Stenzel, 2025.
Zdroje
Český červený kříž. (2017, červen). 40 let Protokolů k Ženevským úmluvám. Dostupné z https://www.cervenykriz.eu/aktuality/40-let-protokolu-k-zenevskym-umluvam.
European External Action Service. (2026). EU Statement – UN Security Council Arria-formula meeting: Protecting Medical Care in Conflict Amid Evolving Threats. Dostupné z https://www.eeas.europa.eu/delegations/un-new-york/eu-statement-%E2%80%93-un-security-council-arria-formula-meeting-protecting-medical-care-conflict-amid_en.
Gavi, the Vaccine Alliance. (2026). War’s public health impacts are vast – tallying them is difficult. Dostupné z https://www.gavi.org/vaccineswork/wars-public-health-impacts-are-vast-tallying-them-difficult.
Health and Human Rights Journal. (2021). Five Years After Security Council’s Resolution to Protect Health Care in Conflict: Still at Zero. Dostupné z https://www.hhrjournal.org/2021/06/29/five-years-after-security-councils-resolution-to-protect-health-care-in-conflict-still-at-zero/.
Health Policy Watch. (2026). Attacks On Healthcare: Devastating New Norm As Hotspots Like Sudan Are Overlooked. Dostupné z https://healthpolicy-watch.news/attacks-on-healthcare-escalating-crisis/.
Médecins Sans Frontières Canada. (2026). UNSCR 2286: A Decade of Broken Promises on the Protection of Health Care in Conflict. Toronto, Kanada. MSF. Dostupné z https://www.doctorswithoutborders.ca/wp-content/uploads/2026/03/MSF-Canada-UNSCR-2286-policy-brief_FINAL.pdf.
Ministerstvo zdravotnictví ČR. (2026). Krizové řízení ve zdravotnictví. Praha, ČR. Ministerstvo zdravotnictví ČR. Dostupné z https://mzd.gov.cz/wp-content/uploads/2026/01/Krizove-rizeni-ve-zdravotnictvi.pdf.
Permanent Mission of Denmark to the UN. (2026, květen). 05.05.2026 Arria Formula Meeting: A Decade of Resolution 2286. Dostupné z https://dkonunsc.dk/statements/05052026-a-decade-of-resolution-2286-protecting-medical-care-in-conflict-amid-evolving-threats/.
Physicians for Human Rights. (2025). Attacks on Health Care in War Zones at All-Time High in 2024: Safeguarding Health in Conflict Coalition (SHCC). Dostupné z https://phr.org/news/attacks-on-health-care-in-war-zones-at-all-time-high-in-2024-safeguarding-health-in-conflict-coalition-shcc/.
Safeguarding Health in Conflict Coalition. (2025). Care in the Crosshairs: Violence Against Health Care in Conflict 2025. Dostupné z https://reliefweb.int/report/world/care-crosshairs-violence-against-health-care-conflict-2025.
Safeguarding Health in Conflict Coalition. 2014 – 2024 Reports. Dostupné z https://safeguarding-health.com/archived-reports-2014-2021/.
Security Council Report. (2026, květen). Protection of Civilians: Arria-formula Meeting on the Protection of Medical Care in Armed Conflict. Dostupné z https://www.securitycouncilreport.org/whatsinblue/2026/05/protection-of-civilians-arria-formula-meeting-on-the-protection-of-medical-care-in-armed-conflict.php.
World Health Organization. (2021). Attacks on Health Care Three-year analysis of SSA data (2018-2020). Dostupné z https://www.who.int/data/stories/attacks-on-health-care-three-year-analysis-of-ssa-data-(2018-2020.
World Health Organization. (2025). Health systems recovery in emergencies: European experience and guide. Dostupné z https://applications.emro.who.int/docs/Health-systems-recovery-eng.pdf.
World Health Organization. (2026, duben). After three years of conflict, Sudan faces a deeper health crisis. Dostupné z https://www.who.int/news/item/14-04-2026-after-three-years-of-conflict--sudan-faces-a-deeper-health-crisis.
