Nejvyšší soud se ve svém únorovém rozsudku zastal rodičů, kteří se domáhali omluvy a odškodnění po nemocnici, ve které zemřelo jejich novorozené dítě. Odvolacímu soudu vytkl fakt, že použil odlišný znalecký posudek než soud prvního stupně a odchýlil se od jeho skutkových zjištění, aniž by sám dokazování zopakoval.

Shrnutí řízení před okresním a krajským soudem

Žalobu podali manželé z Tanvaldu, kterým při porodu zemřel syn. Po žalované nemocnici se domáhali omluvy a zaplacení více než deseti milionů korun jako materiální a nemateriální újmu za to, že pochybením způsobila úmrtí jejich syna. Soud prvního stupně usoudil, že žalovaná postupovala non lege artis, a tedy v rozporu s § 28 odst. 2 ve spojení s § 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, neboť neposkytla pacientovi zdravotní služby na náležité odborné úrovni. 

Soud prvního stupně v rozsudku konstatoval, že žalovaná provedla císařský řez opožděně, že včas a správně nevyhodnotila kardiotografické záznamy a že pokud by žalovaná postupovala řádně, dítě by se narodilo živé a resuscitovatelné. Tato zjištění byla podložena závěry znaleckého posudku prof. Zdeňka Hájka a znaleckého posudku Ústavu pro péči o matku a dítě. Okresní soud měl k dispozici také posudek znalecké kanceláře Medical Law Advisory, podal ovšem podrobné vysvětlení, proč z něho nevyšel a proč zamítl návrh žalované na vypracování revizního znaleckého posudku.

Odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl. Neztotožnil se s důvody, pro které byly okresním soudem odmítnuty závěry posudku znalecké kanceláře Medical Law Advisory a ustanovil revizním znalcem znalecký ústav Fakultní nemocnici Bulovka. Po doplnění dokazování odvolací krajský soud usoudil, že žalovaná nenese odpovědnost za vzniklou újmu. Vyšel z informace, že patologické změny na CTG záznamu bylo možné rozpoznat až krátce před operací. Podle jeho závěrů mladší lékařka zaznamenala patologii porodu ve 3:15, starší lékařka ji ve 3:18 potvrdila a okamžitě rozhodla o císařském řezu, který začal ve 3:34. Tento závěr potvrdil i revizní znalecký posudek.

Nejvyšší soud: Změna skutkových závěrů bez dokazování byla chybná

Nejvyšší soud ve svém rozsudku připomněl, že znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků, které soud hodnotí jako každý jiný důkaz, avšak nemůže nahrazovat odborné závěry znalce vlastním názorem. Pokud má o posudku pochybnosti, může znalce požádat o vysvětlení, uložit mu doplnění neúplného posudku nebo odstranění nejasností. Jestliže ani tím rozpory nezmizí, může nechat závěry posudku přezkoumat jiným znalcem. S odkazem na svoji předchozí judikaturu Nejvyšší soud dodal, že má-li soud při rozhodování k dispozici dva znalecké posudky s rozdílnými závěry o stejné otázce, musí vysvětlit, který z nich vezme za podklad svého rozhodnutí a z jakých důvodů nevychází ze závěru druhého znaleckého posudku. Pro tuto úvahu je nutné vyslechnout oba znalce.

Odvolací soud pochybil především v tom, že změnil skutkové závěry, ke kterým dospěl soud prvního stupně po výslechu znalců, aniž by tyto důkazy sám zopakoval a sjednal si tak rovnocenný podklad pro jejich hodnocení. Soud měl znovu vyslechnout zpracovatele znaleckých posudků a pokusit se odstranit rozpory v jejich závěrech. Až poté mělo proběhnout případné revizní zkoumání. To, že tak odvolací soud neučinil ani svůj postup dostatečně nevysvětlil, je podle Nejvyššího soudu v rozporu s jeho judikaturou a s principy spravedlivého procesu.

Neprovedení důkazů a závěr řízení

Nejvyšší soud dále vytkl odvolacímu soudu, že neprovedl důkazní návrhy žalobců na provedení dodatku znaleckého posudku Ústavu pro péči o matku a dítě a na dodatečné výslechy znalců, aniž by dostatečně vysvětlil proč. To je podle něj klíčové především v případech, kdy důkazy předkládá neúspěšná strana a kdy mají navržené důkazy prokázat jiný než soudem zjištěný stav. Tento postup je v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu i nálezem Ústavního soudu ze dne 1. 3. 2017, sp. zn. II. ÚS 1738/16, který žalobci odkázali ve svém dovolání.

Nwjvyšší soud proto rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil zpátky k dalšímu řízení. Odvolací soud se bude muset sporem zabývat znovu a doplnit dokazování v souladu s názorem dovolací instance. Nalézací soudy by měly postupovat tak, že vyslechnou znalce, jejichž posudky byly předmětem revize, pokud možnost v přítomnosti revizního znalce. Ten na základě doplněných podkladů vypracuje dodatek revizního posudku a odpoví, jestli na svých závěrech setrvává. Bude také muset vysvětlit, kdy začaly údaje z CTG vykazovat patologické hodnoty. Pokud účastníci učiní další důkazní návrhy, jimž soudy nevyhoví, budou muset adekvátně vysvětlit, proč se tak stalo.

 

Zdroje

Nejvyšší soud (2026, březen). Nejvyšší soud: Odvolací soud pochybil při práci se znaleckými posudky ve věci odpovědnosti poskytovatele zdravotních služeb za úmrtí novorozence [tisková zpráva]. Získáno z https://www.nsoud.cz/pro-verejnost-a-media/tiskove-zpravy/detail/nejvyssi-soud-odvolaci-soud-pochybil-pri-praci-se-znaleckymi-posudky-ve-veci-odpovednosti-poskytovatele-zdravotnich-sluzeb-za-umrti-novorozence.

Paseková, E. (2026, březen). Rodiče přišli při porodu o dítě. Soud chyboval ve sporu o odškodné. Česká justice. Získáno z https://www.ceska-justice.cz/2026/03/rodice-prisli-pri-porodu-o-dite-soud-chyboval-ve-sporu-o-odskodne/.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2026, sp. zn. 25 Cdo 959/2025. Získáno z: https://rozhodnuti.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/FD7B086A3F0E0C01C1258DCA004D4E0D?openDocument&Highlight=0, 

Vášová, K. (2020, leden). Zjišťování příčinné souvislosti při postupu non lege artis. Právní prostor. Získáno z https://www.pravniprostor.cz/clanky/obcanske-pravo/zjistovani-pricinne-souvislosti-pri-postupu-non-lege-artis.

 

Fotografie

[1] Při rozporu znaleckých posudků musí soud své závěry řádně podložit. Nejvyšší soud, autor: Aleš Ležatka.