Po téměř deseti letech války v Sýrii boje stále pokračují, a čím dál více civilistů je nuceno opouštět svá obydlí. Centrem bojů se v posledních dvou letech stala severozápadní provincie Idlib, která je jednou z posledních oblastí mimo kontrolu syrské vlády. Eskalace bojů dohnala Rusko a Turecko, které mají na území zásadní vliv, k uzavření dohody o klidu zbraní. Podle pozorovatelů je však dohoda porušována a civilní obyvatelstvo je stále terčem vojenských útoků.

Kontext konfliktu v Sýrii

Na počátku konfliktu stály v roce 2011 protesty proti vládě prezidenta Bašára Asada, kterými se protestující snažili dosáhnout demokratických reforem. Na rozdíl od některých severoafrických zemí však nedošlo k výrazným změnám na vládní úrovni. Během několika měsíců trvajících protestů došlo k jejich brutálnímu potlačení, které zanechalo nejen stovky mrtvých a tisíce zatčených oponentů vlády, ale dalo také vzniknout ozbrojeným skupinám rebelů. Ty jsou s vládními silami Bašára Asada od té doby ve válce.

Skupiny tvořící opozici proti Asadovu režimu však netvoří homogenní celek. Sestávají ze skupin od prodemokratických podporovatelů tzv. arabského jara až po džihádistické extremistické skupiny. Z jedné z nich se v roce 2017 vyvinula organizace Tahrír al-Šám, která je OSN označována za teroristickou organizaci. Do konfliktu se přidali také zahraniční aktéři. Zatímco různé opoziční skupiny jsou podporovány zejména Tureckem, Saúdskou Arábií nebo Katarem, vláda je podporovaná Ruskem, Íránem nebo libanonským Hizballáhem.

Během války, která se stále nechýlí ke konci, přišlo o život už přibližně 400 tisíc osob. Za jejího trvání bylo prokazatelně spácháno mnoho válečných zločinů (například používání chemických zbraní proti obyvatelstvu, útoky na zdravotnická zařízení nebo nedodržování zásady rozlišování civilních a vojenských cílů) a na 4 miliony lidí byly nuceny opustit svou vlast.

Vládní aliance postupně dokázala násilně prosadit svou vládu na většině území Sýrie, pod kontrolou povstaleckých hnutí zůstala jako jedna z posledních syrská oblast na severozápadě země. Jedná se zejména o provincii Idlib spolu s hraničními částmi sousedních provincií Latákie, Hama a Aleppo. Tuto oblast spravuje tzv. Syrská vláda spásy, jedna z alternativních syrských opozičních vlád. Právě tato oblast se v posledních letech stala centrem syrského konfliktu a s tím související humanitární krize.

Eskalace bojů na severovýchodě Sýrie

Idlib se totiž jako poslední povstalecká oblast stal centrem zájmu syrské vlády. Ta provádí se svými spojenci útoky na provincii s argumentací, že útočí pouze na teroristy, kteří se v oblasti nachází. Ve skutečnosti se však jedná také o místa, v nichž se nachází civilisté, jako uprchlické tábory, obydlená města, školy i nemocnice.

Rada pro lidská práva OSN vydala zprávy z šetření, v nichž popisuje páchání zločinů na civilistech, včetně vražd, mučení nebo znásilňování. Nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise (dále jen ,,Komise“), která data pro vydání této zprávy poskytla, zaznamenala na 52 útoků na civilní cíle v provincii Idlib jen od listopadu 2019 do května 2020.

Největší eskalace násilí vyvstala na počátku roku 2020, což přimělo zástupce Ruska a Turecka k uzavření dohody o klidu zbraní v oblasti. Dohoda představovala naději pro obyvatele provincie, že nebude docházet k nečekaným útokům na místa, kde se běžně nachází. Jak ale plyne z vyšetřování Komise, dohoda o klidu zbraní je porušována oběma stranami a dochází tak stále, i když v menší intenzitě, k obětem na civilním obyvatelstvu. 

Podmínky v uprchlických táborech

Provincie je zároveň jednou z nejhustěji osídlených oblastí vnitřně vysídlenými osobami. Jako jedna z posledních oblastí pod kontrolou povstaleckých hnutí se stala častým cílem osob, které byly vzhledem k intenzivním bojům v zemi nuceny opustit svá bydliště. Se zhoršující se situací v samotném Idlibu navíc přišlo o domov na přelomu let 2019 a 2020 dalších asi milion osob a napříč provincií se tak nachází přelidněné uprchlické tábory v kritickém stavu.

Válčení má tak katastrofální dopady na civilisty i mimo samotné útoky. V období pandemie Covidu-19 se stala provincie Idlib jedním z nejzranitelnějších regionů v zemi. Kromě extrémně hustého zalidnění v rámci uprchlických táborů, prakticky nemožného omezování sociálního kontaktu a dodržování základních hygienických pravidel jde zejména o absenci přístupu k lékařské péči. Bombovými útoky došlo ke zničení řady nemocnic, kterých byl i bez těchto událostí nedostatek.

Podmínky v uprchlických táborech navíc s přicházející zimou vzbuzují obavu mnoha jejich obyvatelů o přežití. Kromě časté absence elektřiny, přívodu tepla či pitné vody mnoho lidí postrádá přikrývky, teplé oblečení nebo dokonce střechu nad hlavou. Komise tak ve svých doporučeních vyzývá všechny strany konfliktu k okamžitému zastavení všech ozbrojených útoků, které by mohly zasáhnout obyvatelstvo. Apeluje ale také na mezinárodní společenství, aby případné sankce vůči Sýrii nedopadaly na humanitární pomoc poskytovanou zasaženým civilistům, která má být v tomto období naopak posílena. 

 

Zdroje

OHCHR. Rampant human rights violations and war crimes as war-torn Idlib faces the pandemic UN Syria Commission of Inquiry report. 7. červen 2020. (https://www.ohchr.org/EN/HRBodies/HRC/Pages/NewsDetail.aspx?NewsID=26044&LangID=E) 

OHCR. UN Commission of Inquiry on Syria: No clean hands – behind the frontlines and the headlines, armed actors continue to subject civilians to horrific and increasingly targeted abuse. 15. září 2020. (https://www.ohchr.org/EN/HRBodies/HRC/Pages/NewsDetail.aspx?NewsID=26237&LangID=E) 

BBC. Syria war: Why does the battle for Idlib matter? 18. únor 2020. (https://www.bbc.com/news/world-middle-east-45403334)

Human Rights Watch. World Report 2019: Syria. 2019.  (https://www.hrw.org/world-report/2019/country-chapters/syria) 

Fotografie

Syrský prezident Bašár Asad. Bashar al-Assad. Autor: Fabio Rodrigues Pozzebom/ABr 1. červenec 2010, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY 3.0 BR, editace: ořez.