Výroční zpráva organizace TRIAL International za rok 2025 přináší přehled uplatňování principu univerzální jurisdikce při stíhání nejzávažnějších mezinárodních zločinů. Článek poukazuje na rostoucí politický tlak na mezinárodní justici a rozebírá přelomové rozsudky vnitrostátních soudů související s konflikty na Ukrajině, v Sýrii či v Demokratické republice Kongo. Závěrem text shrnuje význam mezinárodní vyšetřovací spolupráce a poukazuje na limity, které globální spravedlnost v současnosti oslabují.

Vnitrostátní soudy stále častěji stíhají nejzávažnější mezinárodní zločiny bez ohledu na to, kde se staly a kdo je spáchal. Tento posun v praxi detailně mapuje nová výroční zpráva Universal Jurisdiction Annual Review 2026 (UJAR), kterou letos v dubnu vydala nevládní organizace TRIAL International. 

Zpráva se zabývá vývojem případů genocid, válečných zločinů, a zločinů proti lidskosti napříč různými jurisdikcemi. Zahrnuje případy například z Rakouska, Kanady nebo Francie a věnuje se mimo jiné i podezřením z trestné činnosti v Myanmaru, na Ukrajině, v Gaze, nebo například Rwandě či Iráku. 

Zpráva současně poukazuje na širší trendy, zejména rostoucí význam strukturálních vyšetřování a prohlubující se spolupráci mezi organizacemi občanské společnosti a justičními orgány.

Klíčové případy univerzální jurisdikce v roce 2025

Zpráva upozorňuje mimo jiné na zločiny Islámského státu proti jezídské komunitě v Sýrii, válečné zločiny na Ukrajině nebo zločiny spáchané v Gaze, Myanmaru, Sýrii a Demokratické republice Kongo. Současně popisuje několik přelomových „prvenství“ v oblasti vnitrostátního stíhání mezinárodních zločinů. 

V roce 2025 probíhala řízení v rámci univerzální a extrateritoriální jurisdikce ve dvaceti státech. Celkem bylo vzneseno 369 obvinění ze zločinů podle mezinárodního práva, z toho v 82 případech šlo o válečné zločiny, ve 157 o zločiny proti lidskosti a v 88 o genocidu. Obvinění ze sexuálního násilí v souvislosti s ozbrojenými konflikty představovala 42 případů. Francie si i v roce 2025 udržela pozici státu s nejvyšším počtem řízení, a to s 31 případy. 

Rok 2025 se podle zprávy vyznačoval také rostoucím politickým tlakem na mezinárodní trestní justici, včetně sankcí vůči představitelům Mezinárodního trestního soudu (MTS), dopadů na přidružené lidskoprávní organizace, nespolupráce některých států při výkonu zatykačů a oznámení či hrozeb vystoupení z Římského statutu. Tento vývoj, spolu se selektivním uplatňováním práva a obviněními z dvojího metru, vyvolává obavy z oslabování mezinárodního právního řádu a důvěryhodnosti globálních mechanismů odpovědnosti. 

Co je to univerzální jurisdikce? 

Princip univerzální jurisdikce představuje zásadní průlom pro tradiční vnímání trestního práva, které je standardně vázáno na území státu nebo národnost pachatele či oběti. Tento princip vychází z předpokladu, že boj proti beztrestnosti nezná hranice a že některé zločiny jsou natolik závažné, že představují útok proti lidstvu jako celku. 

Vnitrostátní soudy třetích zemí proto nabývají pravomocí, a v některých případech i smluvní povinnosti, stíhat pachatele těchto činů bez ohledu na to, kde byly spáchány, s hlavním cílem zamezit tomu, aby viníci nacházeli bezpečné útočiště v zahraničí. 

Moderní právní základ tohoto principu byl pevně ukotven po druhé světové válce, zejména ve čtyřech Ženevských úmluvách z roku 1949. Aby byl tento princip efektivní, musí jej státy nejprve správně implementovat do svých vnitrostátních legislativ, ať už zahrnutím do svých trestních zákoníků, nebo prostřednictvím zvláštních samostatných zákonů, které jasně definují skutkové podstaty mezinárodních zločinů a podmínky pro zahájení řízení.

Mezinárodní trestní spravedlnost pod tlakem

Zpráva TRIAL International označuje rok 2025 za období výrazného tlaku na mezinárodní trestní justici. Jako příklad uvádí situaci po vydání zatykačů v souvislosti s Palestinou, kdy Spojené státy americké uvalily sankce na soudce a žalobce MTS.

Podle zprávy tyto kroky směřovaly k ochraně Spojených států a jejich spojenců, zejména Izraele, před mezinárodní odpovědností. Na tento vývoj reagovalo rovněž Rusko, kde byli v nepřítomnosti odsouzeni představitelé MTS, včetně hlavního žalobce. 

Současně se prohlubuje širší eroze závazků jednotlivých států vůči mezinárodnímu trestnímu systému. Zpráva dále uvedla, že Maďarsko, Burkina Faso, Mali, Niger a Venezuela v roce 2025 oznámily záměr vystoupit z MTS. Je však nutné poznamenat, že formální oznámení zatím podalo pouze Maďarsko, která však po nástupu nové vlády svůj záměr stáhlo (blíže k tomuto viz Aktuality níže). 

Projevem nespolupráce s principem univerzální jurisdikce byly i konkrétní případy z praxe: Itálie v roce 2025 zadržela, ale nevydala libyjského důstojníka Osama Al-Masriho Njeemy hledaného MTS, a následně jej vrátila zpět do Libye. Navzdory vydaným zatykačům MTS navštívil izraelský premiér Benjamin Netanjahu Maďarsko, zatímco ruský prezident Vladimir Putin byl v roce 2024 přijat v Mongolsku. V obou případech MTS konstatoval porušení povinností vyplývajících z Římského statutu. 

Zpráva UJAR rovněž upozorňuje na rozdílné reakce států na zatykače MTS, zejména na kontrast mezi přístupem k Rusku a k Izraeli, což podle ní zásadním způsobem oslabuje princip rovnosti před zákonem. Zpráva zároveň upozorňuje, že dovolávání se imunit, politických důvodů či praktických překážek k ospravedlnění nespolupráce riskuje upevnění dvojího metru a narušení důvěryhodnosti celého systému mezinárodní trestní spravedlnosti.

Na druhou stranu zpráva vyzdvihuje význam spolupráce mezi státy, mezinárodními organizacemi a občanskou společností, která se podílí na většině případů. Účinné stíhání často závisí na koordinaci společných vyšetřovacích týmů, mezinárodních institucí a nevládních organizací, jak ukazují případy související s Ukrajinou a Sýrií.

Zásadní případy roku 2025

Rok 2025 přinesl řadu přelomových rozhodnutí v oblasti univerzální jurisdikce. Ve Finsku došlo k vůbec prvnímu odsouzení souvisejícímu se zločiny spáchanými během stále probíhající války na Ukrajině. 

Helsinský okresní soud v březnu minulého roku odsoudil ruského občana Jana Petrovského (známého také pod jménem Vojislav Torden), bývalého velitele krajně pravicové jednotky „Task Force Rusich“, k doživotnímu trestu odnětí svobody za válečné zločiny. Soud jej shledal vinným mimo jiné z úmyslného zabití a účasti na usmrcení zraněného ukrajinského vojáka v souvislosti s útokem v Luhanské oblasti v roce 2014. Celé řízení bylo vedeno v úzké spolupráci s ukrajinskými orgány, Europolem, Eurojustem i MTS a představuje historicky první využití univerzální jurisdikce v kontextu války na Ukrajině. 

Ve Francii byl v prosinci 2025 vynesen významný rozsudek v případu Rogera Lumboly Tshitengy, bývalého konžského ministra a vůdce povstalecké skupiny RCD-N. Pařížský trestní soud jej shledal vinným ze spolupachatelství a účasti na spiknutí směřujícím k páchání zločinů proti lidskosti, včetně vražd, mučení, znásilnění a dalších forem sexuálního násilí, poprav, mrzačení a kanibalismu, kterých se dopustil během druhé konžské války v letech 1998–2003. 

Dalším milníkem bylo rozhodnutí Stockholmského okresního soudu z února 2025, který shledal Linu Ishaqovou, bývalou členku takzvaného Islámského státu (ISIS), vinnou z genocidy a dalších zločinů spojených s týráním jezídských žen a dětí, včetně zotročení a nuceného přemísťování dětí. Podle rozsudku se Ishaqová v Sýrii aktivně podílela na systematickém zneužívání jezídských žen a dětí, které byly drženy v podmínkách podobajících se otroctví. 

V Německu byl v roce 2025 poprvé projednáván případ, který se zaměřil na využívání hladovění civilistů jako metody vedení války. Vrchní zemský soud v Koblenzi zahájil řízení proti pěti bývalým členům syrské milice napojené na tamní režim, kteří čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, včetně záměrného odpírání přístupu k potravinám v oblasti Damašku a ve čtvrti Jarmúk. 

Soud v Prištině zase uložil Muratu Dernjanimu trest dvaceti let odnětí svobody za účast na sexuálním násilí, zotročení a pronásledování jezídských žen a dívek během jeho působení v městě Rakka. Kosovo tak patří mezi státy, které v roce 2025 poprvé podnikly konkrétní kroky k uplatňování univerzální jurisdikce. 

Turecko v roce 2025 také poprvé využilo univerzální jurisdikci k vydání zatykačů, a to proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi a 36 dalším vysokým představitelům Izraele v souvislosti s podezřením z páchání genocidy a zločinů proti lidskosti v Gaze. Vyšetřování se zaměřilo na útoky cílící na civilní obyvatelstvo a infrastrukturu po říjnu 2023. 

V Peru byl rovněž otevřen historicky první případ univerzální jurisdikce v Latinské Americe týkající se situace v Gaze. Toto vyšetřování se týká izraelského občana podezřelého z účasti na ničení civilní infrastruktury během vojenských operací v letech 2023–2024. 

Francouzský Nejvyšší soud mezitím potvrdil zásadní posun v otázce imunit, když judikoval, že funkční imunita se nevztahuje na činy vykazující znaky mezinárodních zločinů. Tímto rozhodnutím dále posílil trend postupného rozšiřování individuální trestní odpovědnosti za nejzávažnější porušení mezinárodního práva.

Spravedlnost bez hranic?

Vývoj v roce 2025 potvrdil, že univerzální jurisdikce hraje zásadní roli při stíhání nejzávažnějších mezinárodních zločinů. Celkem 369 vznesených obvinění ve 20 státech světa, včetně historicky prvních rozsudků za válečné zločiny spáchané na Ukrajině nebo za zločiny z období druhé konžské války souzené ve Francii, dokládá, že vnitrostátní soudy dokáží efektivně doplňovat činnost MTS. Klíčovým faktorem úspěchu těchto řízení zůstává těsná koordinace společných vyšetřovacích týmů, mezinárodních institucí a nevládních organizací, které stály u zrodu většiny zdokumentovaných případů. 

Na druhou stranu zpráva TRIAL International jasně ukazuje limity celého systému, které spočívají v přetrvávajícím nedostatku vnitrostátních zdrojů a sílícím politickém tlaku. Projevy nespolupráce při výkonu zatykačů, uvalování sankcí na představitele MTS, hrozby odstoupením od Římského statutu a selektivní přístup k jednotlivým kauzám oslabují důvěryhodnost globální trestní justice. Univerzální jurisdikce tak sice zůstává nepostradatelným nástrojem pro zaplňování mezer v trestní odpovědnosti, sama o sobě však k úplnému odstranění beztrestnosti mezinárodních zločinů nestačí.

Pro podrobnější informace doporučujeme přečíst si výroční zprávu TRIAL International dostupnou zde.

 

Poznámky

[1] Strukturální vyšetřování je forma vyšetřování, která se nezaměřuje na konkrétní podezřelé. Jeho cílem je shromáždit důkazy o podezřelých trestných činech a identifikovat struktury, které za nimi stojí, jako je například linie velení. 

 

Zdroje

ANSA. (2025, Listopad 7). Libya arrests general Almasri for 'torture and killing'. InfoMigrants. Získáno z: https://www.infomigrants.net/en/post/68008/libya-arrests-general-almasri-for-torture-and-killing. 

European Center for Constitutional and Human Rights. Universal jurisdiction. Získáno z: https://www.ecchr.eu/en/glossary/universal-jurisdiction/. 

Ochab, E. (2025). Universal jurisdiction: Good practice guide for law and policymakers. International Bar Association Human Rights Institute. Získáno z: https://www.ibanet.org/document?id=Universal-Jurisdiction-HRI-report-2025. 

The International Committee of the Red Cross. (2014). Universal jurisdiction over war crimes. Získáno z: https://www.icrc.org/sites/default/files/document/file_list/universal-jurisdiction-icrc-eng.pdf.  

TRIAL International. What is universal jurisdiction? Získáno z: https://trialinternational.org/topics-post/universal-jurisdiction/. 

TRIAL International. (2026) Universal Jurisdiction Annual Review. Získáno z: https://trialinternational.org/wp-content/uploads/2026/04/UJAR_2026_digital.pdf. 

 

Fotografie

[1] Ukrajinský prezident Zelenskyj se zdraví se soudcem MTS. Mezinárodní trestní soud zdroj: ICC-CPI