Dominantním tématem podzimního zasedání Rady OSN pro lidská práva byla opět pandemie Covid-19 a její dopad na dodržování lidských práv. K tomu se přidaly především masové protesty proti výsledkům prezidentských voleb v Bělorusku. Ze zasedání je zřejmé, že lidská práva ve světě jsou nadále v ohrožení.

Téma dodržování a porušování lidských práv nabylo během koronavirové pandemie na důležitosti. Rada OSN pro lidská práva od 14. září do 7. října 2020 během svého 45. zasedání projednala hned několik desítek témat, které s pandemií více či méně souvisely.

Podzimní zasedání v číslech

Když se na zasedání podíváme v číslech, jedná se o jedno z aktivnějších. Během tří týdnů se uskutečnily tři panelové diskuze, bylo předloženo celkem 84 zpráv a také bylo přijato 12 zpráv v rámci univerzálního periodického přezkumu (UPR). Rada projednala a přijala 35 rezolucí, jedno rozhodnutí a jedno prohlášení. Kromě písemností se členové Rady shodli i na jmenování osmi zmocněnců pro tzv. zvláštní procedury (Special Procedures), tedy lidskoprávních expertů.

Zpráva o stavu lidských práv ve světě za uplynulý rok

Michelle Bachelet, Vysoká komisařka OSN pro lidská práva, podala zprávu o stavu a vývoji lidských práv ve světě za uplynulý rok. Její projev zněl naléhavě a jeho nosná myšlenka tkvěla v jednoduché, ale důležité připomínce, že lidskoprávní principy a normy nabízejí efektivní řešení v situacích nestability a zvyšující se míry utrpení ve světě.

Bachelet zdůraznila, že pandemie Covid-19 nepříznivě ovlivňuje užívání lidských práv ve světě, a to zejména v oblasti hospodářských a sociálních práv. Na americkém kontinentu hrozí společenské nepokoje kvůli prohlubujícím se nerovnostem. V několika oblastech hrozí úplný kolaps zdravotního systému, a to například v pásmu Gazy, kde je zdravotní systém ohrožen kvůli blokádě ze strany Izraele, a v Sýrii, kde vláda není schopná zajistit základní zdravotní péči nemocným kvůli válkou zpustošené zdravotní infrastruktuře.

Kromě ohrožení životů a zdraví je podle Komisařky ohrožena i občanská společnost. V Saúdské Arábii jsou svévolně zatýkány aktivistky za práva žen. Ohroženi na svobodě, a v některých situacích i životě, jsou občanští aktivisté a novináři v Íránu, Srí Lance, Tanzanii, v oblasti Kašmíru a na Filipínách. Ve zranitelné situaci se nacházejí také migranti, přičemž nepříjemnou připomínkou jejich osudů byl požár v uprchlickém táboře na řeckém ostrově Lesbos. V tomto kontextu připomněla členským státům Evropské unie jejich závazek spolupracovat při ochraně životů a práv migrantů.

Kromě zrekapitulování uplynulého roku byla z jejího projevu cítit i prosba do budoucna. Komisařka naznačovala, že svět čeká náročné post-pandemické období a apelovala na spolupráci mezinárodního společenství. Lidská práva mají podle Bachelet hrát klíčovou roli při zmírňování dopadů pandemie a zajišťování stability a náležité ochrany jednotlivců a komunit.

Naléhavá rozprava o situaci v Bělorusku

Rok 2020 bude zapamatovatelný nejen kvůli pandemii, ale i kvůli masovým protestům ve světě – během předminulého zasedání se Rada věnovala protestům Black Lives Matter v USA a tentokrát to byla situace v Bělorusku.

Německo jménem Evropské unie požádalo o zahájení naléhavé rozpravy ohledně porušování lidských práv v Bělorusku ve spojitosti s protesty proti výsledkům prezidentských voleb. Začátkem srpna byl prezident Lukašenko, označovaný jako poslední evropský diktátor, znovu zvolen prezidentem ve volbách, které většina pozorovatelů označuje za zmanipulované. Od vyhlášení výsledků se v Minsku pravidelně organizují občanské protesty, během nichž došlo k zatčení vedoucích opozičních politiků a političek, a někteří představitelé opozice, mezi nimiž je například prezidentská kandidátka Světlana Tikhanovskaya, museli kvůli osobní bezpečnosti ze země uprchnout.

Během rozpravy v OSN se vystřídalo hned několik osobností, mezi které patřily i Světlana Tikhanovskaya a běloruská aktivistka Ekaterina Novikava. Všichni řečníci a řečnice upozorňovali na porušování lidských práv, a to zejména omezování svobody a používání násilí státními složkami, které dokonce hraničí s mučením. Ve svých vystoupeních vyzvali vládu, aby dodržovala své lidskoprávní závazky, vyšetřila a potrestala zločiny páchané na protestujících a zajistila odškodnění. Vyskytly se i prosby vůči Radě samotné, aby zajistila dialog mezi stranami. Světlana Tikhanovskaya vyzvala ke zřízení mezinárodní pozorovací delegace, která by měla za úkol monitorovat násilí a zločiny páchané Lukašenkovou vládou.

Bělorusko během celé rozpravy udržovalo defenzivní argumentaci a odmítalo vedení debaty jako takové, jakož i vznesená obvinění z porušování lidských práv. Protestující označili představitelé Běloruska jako přívržence politické opozice a uvedli, že zatčené osoby jednaly v rozporu s vnitrostátními zákony. Ve své obhajobě slovně zaútočili i na Německo jako iniciátora rozpravy a vyslovili domněnku, že německá vláda by reagovala stejně proti protestům, které by zpochybňovaly výsledek domácích voleb. Spojencem Běloruska na půdě Rady bylo Rusko, které označilo iniciátory rozpravy za skupinu agresivních států. Ve své podpoře Běloruska se Rusko opíralo o princip nevměšování a suverenity státu. Vzniklé problémy označilo za výlučně domácí.

Rozprava o situaci v Bělorusku ukázala, nakolik je Rada OSN rozdělena. Závěrečnou rezoluci, která požaduje, mimo jiné, Vysokou komisařku o monitorování situace, jakož i o vypracování komplexní zprávy, podpořilo 23 států, 2 byli proti a 22 států se hlasování zdrželo. I přes vysoký počet abstencí byla rezoluce přijata, můžeme tedy očekávat, že se Rada OSN pro lidská práva i Vysoká komisařka budou protesty zabývat i nadále.

Nezávislé vyšetřování zločinů v Myanmaru

Během zasedání Rady byla příležitost prezentovat posuny nebo naopak zhoršení v konkrétních státech a oblastech, které se řadí mezi porušovatele lidských práv. Téměř v každé zprávě se uvádí, že pandemie Covid-19 buď situaci v zemi zhoršila, nebo ztížila vyšetřování údajných zločinů a porušování lidských práv.

I přes pandemické potíže došlo ve vyšetřování k zajímavým posunům. Za zmínku stojí aktivity OSN v Myanmaru. Nezávislý vyšetřovací mechanismus pro Myanmar (Independent Investigative Mechanism for Myanmar, IIMM) identifikoval důležité informační zdroje v terénu, které by mohly poskytnout klíčové informace o porušování lidských práv v zemi. Mechanismus také komunikuje se společností Facebook, od které jeho představitelé žádají součinnost při získání dalších důležitých skutečností o hromadných zločinech spáchaných v Myanmaru na minoritě Rohingů. Zapojení Facebooku do vyšetřování je bezprecedentní a jedná se o důležitý krok pro získávání informací o konfliktech v budoucnosti, protože sociální sítě se stávají důležitým nástrojem státních i nestátních skupin v páchání zločinů podle mezinárodního práva, a jejich součinnost je proto klíčová.

Lidská práva a rok 2020

Podobně jako předešlé zasedání i to nedávné ukázalo, že porušování lidských práv je přítomno i dnes, a to ve všech koutech světa. Z projevů a předložených zpráv je patrná zvýšená obava o blízkou budoucnost. Pandemie Covid-19 a její dohra může mít dlouhotrvající nepříznivé následky a mnohé stávající nerovnosti a porušování lidských práv se mohou prohloubit. To se týká zejména socioekonomických práv, které byly slabě dodržovány už před pandemií.

Rada OSN, jakož i Vysoká komisařka pro lidská práva, zvolili cestu opatrnosti a vznikající problémy pojmenovávají jeden po druhém. Nejbližší zasedání, které začíná v únoru 2021, může přinést více odpovědí na otázku, jak bude vypadat svět a stav lidských práv po pandemii, neboť se očekává hned několik důležitých milníků, a to zejména hromadné použití vakcíny a změna administrativy ve Spojených státech.

Zdroje

Universal Rights Group. Report on the 45th session of the Human Rights Council. 9.říjen 2020. Dostupné z: https://www.universal-rights.org/urg-human-rights-council-reports/report-on-the-45th-session-of-the-human-rights-council/

Universal Rights Group. Report of the Council’s urgent debate on the situation of human rights in Belarus during HRC45. 21. září 2020. Dostupné z: https://www.universal-rights.org/blog/report-of-the-councils-urgent-debate-on-the-situation-of-human-rights-in-belarus-during-hrc45/

Fotografie

[1] Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bachelet, 45th session of the Human Rights Council, autor: UN Geneva/Jean Marc Ferré, 2 říjen 2020, zdroj: Flickr, CC BY-NC-ND 2.0, editace: ořez.