Vyšetřování izraelsko-palestinského konfliktu v Pásmu Gazy v posledních týdnech a měsících přineslo zásadní posuny. Vydání zatykačů na vůdce Hamásu a především pak na představitele Izraele rezonuje jak v oblasti globální politiky, tak na poli mezinárodní trestní spravedlnosti. Co je ale předmětem zatykačů? Čeho se měli představitelé Hamásu a Izraele dopustit?

V květnu 2024 žalobce Mezinárodního trestního soudu (MTS), Karim A. A. Khan, podal žádost o vydání zatykačů v souvislosti s konfliktem v Gaze, a to konkrétně na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, ministra obrany Yoava Gallanta a tři vůdce Hamásu; Jahjá Sinvára, Muhammada Dajfa a Ismáíla Haníju.

Khan na základě provedeného vyšetřování v Pásmu Gazy a Izraeli totiž dospěl k závěru, že tyto osoby mohou být trestně odpovědné za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti páchané na území Izraele a Pásma Gazy nejméně od 7. října 2023 (podrobnosti k vydání zatykačů viz Bulletin prosinec 2024, str. 7). MTS v listopadu 2024 těmto žádostem vyhověl a vydal zatykače na Netanjahua, Gallanta a Dajfa (Haníja a Sinvár mezitím zemřeli).

Zatykače jsou klasifikovány jako tajné z důvodu ochrany svědků a celkového průběhu vyšetřování. S ohledem na to, že některé zločiny mohou stále probíhat, byly ale některé informace zveřejněny. 

Hamás: Brutální útoky v Izraeli 

Na Dajfa, velitele brigád al-Qassam, byl vydán zatykač za zločiny proti lidskosti v podobě vyhlazování, vraždy a znásilnění a jiného sexuálního násilí. Zatykač byl vydán i za válečné zločiny, konkrétně vraždu, kruté zacházení, urážku lidské důstojnosti, braní rukojmí, mučení, znásilnění a jiné formy sexuálního násilí.[1]

Jaký je ale vlastně rozdíl mezi válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti? Hlavní rozdíl spočívá především v kontextu, v jakém jsou zločiny páchány. Válečným zločinem je závažné porušení mezinárodního humanitárního práva, kterého se dopustil jednotlivec v rámci ozbrojeného konfliktu. Jde o činy jako je zabíjení civilistů, mučení zajatců nebo úmyslné ničení civilní infrastruktury. Válečné zločiny se týkají mezinárodních i vnitrostátních ozbrojených konfliktů, ačkoli konkrétní pravidla či rozsah některých zločinů se v závislosti na typu konfliktu mohou lišit.

Zločiny proti lidskosti jsou zločiny páchané v rámci rozsáhlého a systematického útoku proti civilnímu obyvatelstvu, které nejsou omezeny pouze na dobu války, ale mohou se týkat i období míru.  Jde o činy jako je například vyhlazování, vražda, znásilnění, mučení a jiné formy násilí, které jsou páchány v rámci organizovaného a cíleného útoku na civilní obyvatelstvo, obvykle ze strany státních nebo jiných organizovaných skupin.

Vyhlazování i sexuální násilí 

Dajf je obviněn jak ze zločinu vraždy, tak z vyhlazování, a to z důvodu rozsahu a způsobu provedení činů. Zatímco vražda je úmyslné usmrcení jednotlivců, vyhlazování je definováno jako masové zabíjení civilistů. Zločin vyhlazování může být proveden i úmyslným působením takových životních podmínek, jejichž cílem je zlikvidovat část civilního obyvatelstva. To může zahrnovat například odepření přístupu k potravinám, vodě, lékům nebo jiným základním životním potřebám. V tomto případě ale skutkovou podstatu zločinu vyhlazování naplnilo koordinované zabíjení civilistů na několika odlišných lokalitách. 

Výše uvedené válečné zločiny a zločiny proti lidskosti byly spáchány v souvislosti s brutálním útokem Hamásu dne 7. října 2023, kdy teroristická skupina zavraždila stovky izraelských civilistů a vzala nejméně 245 rukojmí s cílem využít je pro pozdější vyjednávání o propuštění Palestinců vězněných Izraelem. Tím došlo i ke spáchání válečného zločinu braní rukojmí. Přestože na zadržení rukojmí se podílelo vedle Hamásu několik dalších ozbrojených skupin, Hamás nad nimi převzal kontrolu nejpozději od začátku jejich zadržení na území Gazy, což bylo pro vydání zatykače na Dajfa klíčové. 

Mimo to bylo zjištěno, že rukojmí, převážně ženy, pak byli vystaveny i sexuálnímu a genderově podmíněnému násilí. Jednalo se například o vynucenou penetraci či nucenou nahotu. Oběti pak byly často vystaveny celkovému ponižujícímu a degradujícímu zacházení. MTS tak dospěl k závěru, že útočníci se dopouštěli zločinů proti lidskosti a válečných zločinů mučení, znásilnění a jiné formy sexuálního násilí, krutého zacházení a zločinů proti lidské důstojnosti. 

Proč jsou za tyto zločiny stíhání vůdci Hamásu, ačkoliv je často nepáchali osobně? Představitelé Hamásu tyto zločiny totiž plánovali a podněcovali k jejich spáchání, tyto operace řídili a přikazovali jejich páchání svým vojenským podřízeným. 

Zločiny izraelských představitelů

Co se týče předsedy vlády Izraele Netanjahua a ministra obrany Gallanta, zatykače byly vydány za zločiny proti lidskosti v podobě vraždy, perzekuce a dalších nelidských činů. Obvinění se týkají i válečných zločinů a zahrnují hladovění civilistů jako způsob vedení boje a a úmyslné vedení útoků proti civilnímu obyvatelstvu.

Nutno podotknout, že válečné zločiny byly spáchány jak v kontextu mezinárodního ozbrojeného konfliktu mezi Izraelem a Palestinou [2], tak v rámci paralelně probíhajícího vnitrostátního ozbrojeného konfliktu mezi Izraelem a Hamásem. Z tohoto důvodu jsou představitelé Izraele stíháni za válečné zločiny. Jelikož zločiny byly zároveň součástí systematického útoku proti civilnímu obyvatelstvu, lze jednání kvalifikovat i jako zločiny proti lidskosti. 

Hladovění jako způsob vedení války

Netanjahu i Gallant jsou obviněni z toho, že úmyslně a vědomě zbavovali civilní obyvatelstvo prostředků nezbytných pro přežití, jako jsou potraviny, voda, léky, zdravotnické potřeby, palivo i elektřina. Takové jednání je v rozporu s mezinárodním humanitárním právem.

Žalobce ve svém návrhu na vydání zatykačů zmiňoval totální blokádu Gazy, která zahrnovala úplné uzavření tří hraničních přechodů – Rafah, Kerem Shalom a Erez, a následné neodůvodněné omezení přepravy nezbytných zásob jako jsou potraviny a léky, a to i po jejich opětovném otevření. Blokáda mimo to zahrnovala přerušení vodovodních potrubí vedoucích z Izraele do Gazy, která jsou hlavním zdrojem čisté vody, nebo přerušení dodávek elektřiny. To vše mělo také vážný dopad na poskytování lékařské péče a vedlo k úmrtí civilistů, včetně dětí, v důsledku podvýživy, dehydratace a absence řádného lékařského ošetření. 

I to MTS ve zveřejněných informacích uvádí, soustředí se ale především na snahu představitelů Izraele minimalizovat pomoc poskytovanou humanitárními organizacemi. Ta byla často podmíněná  a k jejímu navýšení nepomáhaly ani apely jiných států a mezinárodních organizací. MTS přitom nezjistil žádný ospravedlnitelný důvod k tomuto omezení. Naopak docházelo dokonce k útokům na humanitární konvoje. To způsobilo další minimalizaci humanitární pomoci, protože organizace byly nuceny omezit svoje působení v Gaze.

MTS proto konstatoval, že odpírání humanitární pomoci i omezování základních životních podmínek byly s největší pravděpodobností součástí válečných cílů. Proto došel MTS k závěru, že Netanjahu i Gallant nesou odpovědnost za válečný zločin hladovění jako způsobu vedení války.

Zločiny proti lidskosti

Dalším zločinem proti lidskosti páchaným na území Gazy je zločin proti lidskosti ve formě jiných nelidských činů, kdy civilnímu obyvatelstvu byl úmyslně omezen přístup k lékům a zdravotnickým prostředkům, zejména anestetikům. To vedlo přinejmenším k působení extrémní bolesti a utrpení. Lékaři totiž byli nuceni provádět náročné operace raněných osob, jako třeba amputace, bez umrtvení. Mezi raněné přitom patřily i děti. 

Jednání vedoucí k úmyslnému potlačení základních práv civilního obyvatelstva bylo navíc vedeno na základě politické či národnostní příslušnosti. MTS proto představitele Izraele podezírá i ze spáchání zločinu proti lidskosti ve formě systematického pronásledování, tedy perzekuce.



Poznámky

[1] V podrobnostech odkazujeme na informace poskytnuté ve spojení s vydáním zatykačů: https://www.icc-cpi.int/news/situation-state-palestine-icc-pre-trial-ch….

[2] Izrael a Palestina jsou smluvní strany Ženevských úmluv z roku 1949 a Izrael okupuje části Palestiny. Proto jde o mezinárodní ozbrojený konflikt. Na boje mezi Hamásem a Izraelem lze pak aplikovat pravidla vnitrostátního ozbrojeného konfliktu. 

 

Zdroje 

Amnesty International. (2024). Israel: International Criminal Court investigation highlights need for justice for victims of alleged war crimes. Amnesty International. Získáno z https://www.amnesty.org/en/documents/mde15/8668/2024/en/.

Amnesty International. (2024). Izrael/OPT: Netanjahu, Gallant a Deif musí stanout před ICC za obvinění z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Amnesty International. Získáno z https://www.amnesty.cz/zprava/6060/izraelopt-netanjahu-galant-a-dif-musi-stanout-pred-icc-za-obvineni-z-valecnych-zlocinu-a-zlocinu-proti-lidskosti.

Associated Press. (2024, říjen). International court says it has jurisdiction over Palestinian territories. Získáno z https://apnews.com/article/international-court-israel-war-gaza-hague-a8b1ab2ae9325f6807d4a7239f717468.

Associated Press. (2024, říjen). Israel-Gaza war escalates with no signs of ceasefire. Získáno z https://apnews.com/article/mideast-wars-israel-gaza-lebanon-5dbfc18c7311a6b3eb16c89981bd3dfb.

Mezinárodní trestní soud. (2024). Situation in the State of Palestine: ICC Pre-Trial Chamber I issues warrant of arrest for Mohammed Diab Ibrahim Al-Masri (Deif). Získáno z https://www.icc-cpi.int/news/situation-state-palestine-icc-pre-trial-chamber-i-issues-warrant-arrest-mohammed-diab-ibrahim

Mezinárodní trestní soud. (2024). Situation in the State of Palestine: ICC Pre-Trial Chamber I rejects the State of Israel’s challenges to jurisdiction and issues warrants of arrest for Benjamin Netanyahu and Yoav Gallant. Získáno z  https://www.icc-cpi.int/news/situation-state-palestine-icc-pre-trial-ch…

Mezinárodní trestní soud. (2024). Statement of ICC Prosecutor Fatou Bensouda respecting an investigation of the situation in Palestine. Získáno z https://www.icc-cpi.int/news/statement-icc-prosecutor-fatou-bensouda-respecting-investigation-situation-palestine.

Mezinárodní trestní soud. (2024). Statement of ICC Prosecutor Karim A.A. Khan KC: Applications for arrest warrants in the situation in the State of Palestine. Získáno z https://www.icc-cpi.int/news/statement-icc-prosecutor-karim-aa-khan-kc-applications-arrest-warrants-situation-state.

Mezinárodní trestní soud. Elements of Crimes. Získáno z https://www.icc-cpi.int/sites/default/files/Publications/Elements-of-Crimes.pdf.