V polovině května Výbor ministrů Rady Evropy v Kišiněvu přijal napjatě očekávanou deklaraci ohledně Evropské úmluvy o lidských právech a migraci. S mírným odstupem je již možné analyzovat, jaké reakce konečná forma deklarace vyvolala, přestože na hodnocení významu této do jisté míry bezprecedentní deklarace v rámci evropského systému lidských práv je ještě brzy. Z dosavadních ohlasů totiž vyplývá, že celkové následky deklarace budou záviset teprve na její interpretaci na evropské i státní úrovni a na tom, zda budou státy výsledkem „Kišiněvského procesu“ uspokojené.

Schůze Výboru ministrů v Kišiněvu jako vyvrcholení roční eskalace okolo tématu práv migrantů

V květnu 2025 otevřený dopis představitelů devíti evropských států spustil urychlený sled debat a setkání týkajících se tématu výkladu Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP) ve vztahu k migrujícím osobám. Ani ne o rok později ostře sledovaný proces, o němž jsme informovali také na našem Blogu, vyústil v Kišiněvskou deklaraci (Deklarace), přijatou obecným souhlasem všech členských států Rady Evropy na zasedání jejího Výboru ministrů dne 15. května 2026.

Přijetí Deklarace nicméně neznamená konec rozporů mezi státy Rady Evropy, obav nevládních organizací ani připomínek odborníků a odbornic na evropský systém ochrany lidských práv ohledně této záležitosti. Naopak, teprve nyní začíná doba, která postupem času ukáže, do jaké míry se znepokojení spojené s mimořádnou Deklarací, reagující na nepřímou kritiku Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ze strany některých států a zaměřenou na regresivní omezení ochrany práv určité skupiny lidí, stane skutečností.

Co očekávaná Deklarace nakonec obsahuje?

Přijatý dokument se poměrně věrně drží návrhu vzešlého z jednání Řídicí komise pro lidská práva před oficiální schůzí představitelů států v květnu, a text proto v mnoha pasážích přímo vychází z judikatury ESLP. Deklarace jako celek nicméně působí jako výčet požadavků států reflektující jejich různorodé problémy s migrací a jimi preferovaná řešení [1], což se propisuje do určité nekonzistence jejího obsahu, místy až rozporuplnosti sdělení. Obecné vyznění Deklarace je ale méně kritické než předchozí vyjádření některých států.

V úvodu Deklarace státy potvrzují svůj „hluboký a trvalý závazek“ vůči EÚLP a svou podporu nezávislosti ESLP.[2] Zároveň však uvádějí, že „nedílnou součástí Úmluvy je hledání přiměřené rovnováhy mezi požadavky obecného zájmu komunity a požadavky ochrany základních práv jednotlivců“. Následně státy mimo jiné připomínají, že primární povinnost chránit práva obsažená v EÚLP leží na nich a že při jejím vykonávání mají určitý prostor k uvážení (principle of subsidiarity a doctrine of the margin of appreciation).

Část Deklarace věnovaná tématu migrace reaguje na „značné, komplexní výzvy týkající se migrace v různých členských státech, které byly buď nepředvídané v době psaní Úmluvy nebo se od té doby podstatně vyvinuly“. Detailně rozebírá výklad článků 3 (zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení) a 8 (právo na respektování soukromého a rodinného života) EÚLP v souvislosti s migrací, situace hromadného příchodu migrantů, instrumentalizace migrace, nové přístupy imigračních politik a význam dialogu mezi státy a ESLP.

Jaké reakce Deklarace vyvolala?

Reakce na konečnou podobu Deklarace na sebe nenechaly dlouho čekat. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset zdůraznil význam toho, že se debata po prvotním otevřeném dopisu přesunula zpět do Rady Evropy a že se všechny státy shodly na společném postoji. Státy, které již od počátku přístup ESLP k migraci kritizovaly, Deklaraci přivítaly se značným nadšením, jako například Velká Británie či Itálie. Záznam debaty předcházející přijetí Deklarace nicméně naznačuje, že některé státy, v čele se Španělskem, zastávaly o dost odlišnou pozici.

Kritika, byť často umírněná, se na Deklaraci snesla hned z několika stran. Amnesty International například varovala před vytvářením dvouúrovňového lidskoprávního systému, který by ohrozil základní princip univerzálnosti lidských práv. Zástupci 16 speciálních procedur při Radě OSN pro lidská práva nad mnohými body Deklarace rovněž vyjádřili hluboké znepokojení. Podobný postoj zastává také Evropská síť národních lidskoprávních institucí, podle které je ale třeba počkat na to, jak bude Deklarace vykládána v praxi. Totéž si myslí komisař Rady Evropy pro lidská práva Michael O’Flaherty, jenž navíc přidává varování před „hrozivým precedentem“ a vyzývá „Evropo, probuď se!“

Mezi odbornou veřejností převládá názor, že výsledný text je pravděpodobně vzhledem k procesu vedoucímu k němu tím nejlepším možným výsledkem, ale obsahuje několik problematických prvků zasluhujících zvláštní pozornost. Mimo jiné se jedná o upřednostňování obecných zájmů států před právy jednotlivců, požadování minimalistického výkladu článku 3 EÚLP [3], regresivní interpretaci doktríny živoucího nástroje (living instrument doctrine) nebo odkazování na koncept militantní demokracie v souvislosti s instrumentalizovanou migrací [4].

Jaký byl vlastně účel Deklarace?

Kromě výše uvedených výhrad k obsahu Deklarace by se však pozornost měla věnovat i jejímu samotnému účelu. Ve své podstatě totiž nepřináší nic nového, pouze opakuje již víceméně existující zásady, navíc v oblasti, v níž ESLP už před přijetím Deklarace vykazoval větší míru shovívavosti vůči státům a která představuje zanedbatelné množství rozsudků.

Státy prostřednictvím Deklarace nicméně vysílají silný politický signál, a to směrem k ESLP, národním soudům, i potenciálním voličům. Tak jako ostatní politické deklarace ohledně EÚLP totiž i tato právně nezávazná Deklarace vyjadřuje primárně názor států v současném politickém kontextu. ESLP není povinen se Deklarací řídit, ale státy ji mohou používat například jako argument při zpřísňování migračních politik.

Otázky budí také načasování Deklarace. Ani ne měsíc po přijetí Deklarace totiž vešel v platnost nový Pakt o migraci a azylu Evropské unie. Deklarace tak může být vnímána i jako preventivní opatření před tímto plnohodnotným zavedením opatření, která byla již dříve kritizována lidskoprávními organizacemi (například European Council of Refugees and Exiles nebo Human Rights Watch) jako potenciálně porušující práva migrantů.

Co může Deklarace momentálně změnit a jaké mohou být její dlouhodobé následky?

Přestože na hodnocení celkového významu Deklarace je ještě brzy, její některé nepřímé dopady jsou možná již patrné. Například v polovině června Evropský parlament schválil nové nařízení o návratech migrantů umožňující rozšíření využívání tzv. návratových center (return hubs). Nejedná se ještě o konec legislativního procesu, ale 19 států Evropské unie se nedlouho poté v otevřeném dopise vyslovilo pro „plné využití těchto nových možností“ [5] a pět států již údajně na tomto také pracuje [6].

Komisař O’Flaherty na tento vývoj reagoval varováním, že Evropa touto cestou riskuje vytváření „lidskoprávní černé díry“. V této souvislosti lze odkázat na minulé snahy o zavedení podobných opatření, konkrétně britský plán deportovat migranty do Rwandy a italský záměr návratového centra v Albánii – jak dokládá i Deklarace, taková řešení nejsou z principu EÚLP zakázána, ale musí splňovat všechny nutné lidskoprávní záruky, což je velmi obtížné.

Kromě legislativních změn se však Deklarace a její následky mohou podepsat i na samotném ESLP. Deklarace je sama o sobě právně nezávazná a nijak nemění EÚLP. ESLP však přesto může nároky států zohlednit ve své praxi. Z širšího pohledu se tak může jednat o projev globálního trendu odporu vůči mezinárodním soudům, který dopadá v první řadě na jejich autoritu a legitimitu.

V tomto kontextu se nabízí metafora s Pandořinou skříňkou, jejíž pootevření znamená pouze první krok k následnému možnému dalšímu omezování práv migrantů či omezování práv dalších skupin lidí. Problém poslední Deklarace o interpretaci EÚLP totiž spočívá také v tom, že se soustředí na jednu konkrétní skupinu a vyjadřuje tak vylučující přístup k lidským právům vyjímající z lidskoprávní ochrany určitou skupinu jedinců na základě její odlišnosti od většiny a potenciálnímu riziku pro národní bezpečnost či národní identitu. Tento trend zaměřený na omezování práv nepohodlných menšin se přitom netýká pouze Rady Evropy, ale je viditelný celosvětově.

Kišiněvskou deklaraci lze proto vnímat jako bezprecedentní situaci pro evropský lidskoprávní systém, ale také jako odraz globální současné reality. Její konkrétní význam ukáže teprve čas a to, jak bude interpretována a využívána evropskými i státními institucemi. Pomyslná Pandořina skříňka tak pravděpodobně zatím zůstává uzavřená, nicméně nikoli uzamčená.

 

Poznámky

[1] Například Dánsko trvalo na zahrnutí případů souvisejících s článkem 8 EÚLP, Velká Británie a Itálie se zaměřily na případy interpretace článku 3 EÚLP, Pobaltským státům pak šlo o zmínku o instrumentalizované migraci (tedy o situacích, kdy jsou migrační toky vytvářeny či zneužívány vnějšími subjekty s cílem destabilizace daného státu či společenství států).

[2] Všechny přeložené citace uvedené v textu jsou překlady autorky článku.

[3] Deklarace zdůrazňuje absolutní charakter článku 3 EÚLP zakazující mučení a nelidské či ponižující zacházení, v závěsu ale dodává, že „minimální stupeň závažnosti toho, co představuje nelidské či ponižující zacházení, proto musí zůstat vysoký a neměnný a být aplikován jasně a konsistentně na všech úrovních“.

[4] Koncept militantní demokracie (democracy capable of defending itself), tedy demokracie limitující určitá práva za účelem ochrany sebe samé, je v Deklaraci zmiňován jako „možná relevantní“ v případech souvisejících s instrumentalizovanou migrací, která „může být chápána jako nový současný jev, který se objevil ve specifickém geopolitickém a bezpečnostním kontextu“. Problematické je v této souvislosti především to, že v současné době k tomuto jevu v judikatuře ESLP ještě neexistuje žádný precedent.

[5] Otevřený dopis podepsali zástupci Dánska, Itálie, Rakouska, Belgie, Bulharska, Kypru, Česka, Estonska, Řecka, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Polska, Rumunska, Slovenska, Slovinska a Švédska.

[6] Jedná se o Rakousko, Dánsko, Německo, Řecko a Nizozemsko. Návratová centra přitom údajně plánují zakládat v zemích jako jsou Rwanda, Uganda, Libye, Etiopie či Kazachstán, tedy zemích s relativně nízkými lidskoprávními standardy.

 

Zdroje

Amnesty International. (2026, květen 22). CoE: Declaration on migration paves way for ‘two-tier’ human rights system – What you need to know. Dostupné z https://www.amnesty.eu/news/council-of-europe-declaration-on-migration-paves-way-for-two-tier-human-rights-system-what-you-need-to-know/.

Breuer, M. (2026, červen 17). Can the Living Instrument Doctrine Be Reversed?. EJIL:Talk!. Dostupné z https://www.ejiltalk.org/can-the-living-instrument-doctrine-be-reversed/.

Council of Europe. (2026, květen 15). Council of Europe foreign ministers adopt political declaration on the ECHR and migration. Dostupné z https://www.coe.int/en/web/portal/-/council-of-europe-foreign-ministers-adopt-political-declaration-on-the-echr-and-migration.

Council of Europe. (2026, červenec 8). “Reform is about our collective ability to make full use of the potential of the Council of Europe” – Alain Berset. Dostupné z https://www.coe.int/en/web/portal/-/-reform-is-about-our-collective-ability-to-make-full-use-of-the-potential-of-the-council-of-europe-alain-berset.

Council of Europe, Commissioner for Human Rights. (2026, květen 25). After Chisinau: Europe, wake up!. Dostupné z https://www.coe.int/en/web/commissioner/-/%C2%AB-les-etats-europ%C3%A9ens-doivent-affirmer-qu-un-%C3%AAtre-humain-ne-se-verra-jamais-attribuer-un-statut-inf%C3%A9rieur-au-motif-qu-il-a-migr%C3%A9-%C2%BB.

Council of Europe, Committee of Ministers. (2026, květen 15). Chişinău Declaration. Dostupné z https://rm.coe.int/pdf/09125948802bc2cc.

Elliott, M. (2026, květen 18). From Chişinău to Makerfield: The Labour Party, populism and the politics of triangulation. Public Law for Everyone. Dostupné z https://publiclawforeveryone.com/2026/05/18/from-chisinau-to-makerfield-the-labour-party-populism-and-the-politics-of-triangulation/.

European Commission. (2026, červen 12). New migration and asylum rules enter into application: what is changing?. Dostupné z https://home-affairs.ec.europa.eu/news/new-migration-and-asylum-rules-enter-application-what-changing-2026-06-12_en?prefLang=fr.

European Council on Refugees and Exiles. (2026, červen 10). ECRE Statement on Pact Implementation. Dostupné z https://ecre.org/ecre-statement-on-pact-implementation/.

European Network of National Human Rights Institutions. (2026, květen 15). The Council of Europe Chişinău Declaration on migration and human rights: what is it, what could its adoption mean, and what comes next?. Dostupné z https://ennhri.org/news-and-blog/council-of-europe-chisinau-declaration-on-migration-and-human-rights-ennhri-questions-and-answers/#1778596203123-d452f148-6e06.

Fikfak, V. & Madsen, M. R. (2026, květen 15). Shopping Lists and Steppingstones: On the Chișinău Declaration. Verfassungsblog. Dostupné z https://verfassungsblog.de/shopping-lists-and-steppingstones/.

Future of the Convention. ECHR Blog. Dostupné z https://echrblog.com/future-of-the-convention/.

Glas, L. R. & Istrefi, K. & Buyse, A. & Heri, C. (2026, květen 15). Open-Minded or Open-Ended? The Chișinău Declaration on the ECHR and Migration. ECHR Blog. Dostupné z https://echrblog.com/open-minded-or-open-ended-the-chisinau-declaration-on-the-echr-and-migration/.

Harrison, A. (2026, květen 20). European countries reach new agreement on human rights – here’s what it means for the UK’s immigration debate. The Conversation. Dostupné z https://theconversation.com/european-countries-reach-new-agreement-on-human-rights-heres-what-it-means-for-the-uks-immigration-debate-281827.

Heri, C. (2026, červen 29). Council of Europe publishes minutes of Chişinău meeting. ECHR Blog. Dostupné z https://echrblog.com/council-of-europe-publishes-minutes-of-chisinau-meeting/.

Human Rights Watch. (2026, červen 10). EU: Harmful Migration, Asylum Pact in Full Effect. Dostupné z https://www.hrw.org/news/2026/06/10/eu-harmful-migration-asylum-pact-in-full-effect.

Italian Yearbook of Human Rights. (2026, květen 20). Council of Europe: The Chișinău Declaration Between State Sovereignty and the protection of human rights. Dostupné z https://unipd-centrodirittiumani.it/en/news/council-of-europe-the-chisinau-declaration-between-state-sovereignty-and-the-protection-of-human-rights.

Letter on innovative solutions for migration management. (2026, červen 19). Dostupné z https://www.governo.it/en/articolo/lettera-sulle-soluzioni-innovative-ambito-migratorio/32145.

Madsen, M. R. & Cebulak, P. & Wiebusch, M. (2018). Backlash against International Courts: Explaining the Forms and Patterns of Resistance to International Courts. International Journal of Law in Context 14(2), 197–220. https://doi.org/10.1017/S1744552318000034.

Muresan, C.-C. (2026, červenec 6). Instrumentalised Migration or an Instrumentalised Court? The Chișinău Declaration Frames Summary Expulsions as Militant Democracy. Verfassungsblog. Dostupné z https://verfassungsblog.de/instrumentalised-migration-and-the-court/.

O’Flaherty, O. (2026, červenec 20). Europe is at risk of creating a human rights black hole with its ‘return hubs’ for migrants. The Guardian. Dostupné z https://www.theguardian.com/commentisfree/2026/jul/20/europe-risk-human-rights-black-hole-return-hubs-migrants.

Sunderland, J. (2026, červen 26). Dangerous EU Momentum Towards Offshore Deportation Centers. Human Rights Watch. Dostupné z https://www.hrw.org/news/2026/06/26/dangerous-eu-momentum-towards-offshore-deportation-centers.

Tigroudja, H. (2026, květen 6). Stop Blaming the Migrants: The Chisinau Process as the Symptom of a Global Pushback against Otherness. ECHR Blog. Dostupné z https://echrblog.com/stop-blaming-the-migrants-the-chisinau-process-as-the-symptom-of-a-global-pushback-against-otherness/.

Thym, D. (2026, červen 9). The Chișinău Declaration: Competing Trajectories. Strasbourg Observers. Dostupné z https://strasbourgobservers.com/2026/06/09/the-chisinau-declaration-competing-trajectories/.

UCL Faculty of Laws. (2026, květen 21). Event Recording: Reflections on the Chişinău Declaration and the Future of ECHR Reform. Dostupné z https://www.ucl.ac.uk/laws/news/event-recording-reflections-chisinau-declaration-and-future-echr-reform.

United Nations Special Procedures. (2026, červen 9). Chișinău Declaration risks weakening protections for migrants, undermines absolute prohibition of torture: UN experts. Dostupné z https://www.ohchr.org/en/press-releases/2026/06/chisinau-declaration-risks-weakening-protections-migrants-undermines.

Yildiz, E. & Yüksel, U. & Lucken, C. (2026, červen 19). The Chișinău Declaration in the Data: Non-Refoulement and States’ Insatiable Appetite for a Restrained Court. EJIL:Talk!. Dostupné z https://www.ejiltalk.org/the-chisinau-declaration-in-the-data-non-refoulement-and-states-insatiable-appetite-for-a-restrained-court/.

 

Fotografie

Proces vedoucí k přijetí Kišiněvské deklarace byl opakovaně označován za bezprecedentní situaci pro evropský lidskoprávní systém. Budova Rady Evropy, autorka: Aneta Cermanová, pořízeno 18. 12. 2024.