Od května loňského roku se v Radě Evropy rozhořely debaty o tom, jaká práva mají být přiznávána migrujícím osobám na území či na hranicích evropských států a jak by měla být vykládána Evropská úmluva o ochraně lidských práv za situací souvisejících s migrací. V návaznosti na kritická vyjádření některých členských států se v květnu tohoto roku očekává přijetí politické deklarace zaměřené na tyto otázky. Odborníci nicméně varují, že stav, kdy instituce evropské lidskoprávní ochrany musejí reagovat na stížnosti států, je bezprecedentní a potenciálně by mohl vést k oslabení celého systému.

Růst tlaku na Radu Evropy ze strany jejích členských států

Vše začalo 22. května 2025, kdy devět států s Dánskem a Itálií v čele zveřejnilo otevřený neadresovaný dopis [1], v němž vyjadřují znepokojení nad tím, zda jsou mezinárodněprávní úmluvy adekvátní k problémům, kterým musejí evropské vlády v současnosti čelit, a to zejména v souvislosti s imigrací. Konkrétně se představitelé těchto států vyslovili, že je nutné „prozkoumat, jak Evropský soud pro lidská práva vyvinul svou interpretaci Evropské úmluvy o ochraně lidských práv“, jelikož si myslí, že tento vývoj „v některých případech omezil jejich schopnost dělat politická rozhodnutí v jejich vlastních demokraciích“, což někdy vedlo například „k ochraně špatných osob“ v případech cizích státních příslušníků páchajících trestnou činnost.[2]

Reakce na otevřený dopis na sebe nenechaly dlouho čekat. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset o dva dny později varoval, že „nezávislost a nestrannost Soudu jsou základem“ evropského lidskoprávního systému a že vytváření politického tlaku na něj je nepřípustné. Tento názor podpořila také odborná veřejnost, stejně tak jako fakt, že znění dopisu nevychází ze skutečné praxe Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) a že problém střetu mezinárodní ochrany univerzálních lidských práv a státní suverenity není nic nového, a to ani v případě práv migrujících osob.

Požadavky států na změnu interpretace EÚLP v kontextu migrace

Alain Berset v návaznosti na dopis svolal na 10. prosince 2025 neformální schůzi ministrů Rady Evropy, na níž se zástupci všech členských států shodli na potřebě přijmout politickou deklaraci ohledně výkladu Evropské úmluvy o ochraně lidských práv (EÚLP) v souvislosti s ilegální migrací, cizinci odsouzenými z trestné činnosti a pašováním migrantů.

Příležitosti neformální schůze využila část členských států ke konkrétnější formulaci svých očekávání. Na prosincovou schůzi totiž již 27 z celkových 46 členů organizace doručilo Společné prohlášení [3], které mimo jiné shrnuje pět hlavních bodů, v nichž státy vidí největší současné výzvy a potřebu revize interpretace EÚLP v tomto kontextu: deportace cizích státních příslušníků usvědčených ze závažných trestných činů, jasnost výkladu nelidského a ponižujícího zacházení v článku 3 EÚLP, nová řešení adresující problémy s migrací, rozhodovací procesy v otázkách migrace a instrumentalizovaná migrace.

Kromě článku 3 EÚLP prohlášení zmiňuje také interpretaci článku 8 EÚLP (právo na respektování soukromého a rodinného života) a odkazuje na některé ze základních principů, jimiž se výklad EÚLP obecně řídí, například princip sdílené zodpovědnosti mezi státy a ESLP nebo zásadu subsidiarity.

Práva migrujících osob pohledem ESLP a co by politická deklarace mohla obsahovat či změnit

K přijetí zmiňované politické deklarace by mělo dojít na příští řádné schůzi Výboru ministrů Rady Evropy konané v hlavním městě Moldavska Kišiněvu 14.–15. května tohoto roku. Řídicí komise pro lidská práva (známá pod francouzskou zkratkou CDDH), poradní mezivládní orgán Výboru ministrů, proto byla pověřena přípravou podkladů k možnému obsahu deklarace. CDDH tomuto úkolu během období od ledna do března zasvětila tři mimořádná jednání, z nichž vzešel finální dokument s navrhovanými body pro deklaraci. CDDH evidentně zohlednila vyjádřené starosti států, avšak držela se judikatury ESLP.

Z navrhovaných opatření celkově víceméně vyplývá, že ESLP ve světle současných migračních tlaků nezašel v interpretaci EÚLP nad rámec nezbytné ochrany základních lidských práv, jak naznačují stížnosti států, a že hlavní oblastí pro možné zlepšení je kvalitnější vzájemná komunikace a soulad výkladů právních závazků pod EÚLP na národní úrovni, na níž s přihlédnutím k judikatuře ESLP leží primární zodpovědnost ochrany práv obsažených v EÚLP. Takové stanovisko je v souladu také se statistikou ESLP. V rámci všech žádostí před ESLP během posledních 10 let se pouze 2 % z nich týkala migrace. Z nich většina nesplňovala procesní požadavky a ve zbývajících případech ESLP došel k závěru porušení EÚLP v přibližně 300 rozsudcích, což se rovná 6 % žádostí ohledně migrace.

Bezprecedentní situace pro evropský systém ochrany lidských práv

Události posledních měsíců rozvířily odborné debaty o nevídanosti současného stavu. Profesoři a profesorky dlouhodobě se věnující studiu evropského lidskoprávního systému vyzdvihují především několik aspektů, v nichž se současné dění zásadně odlišuje od předchozího vývoje v interpretaci EÚLP a fungování ESLP.

V první řadě je podle nich nebývalé, aby státy tímto způsobem vyžadovaly reformu EÚLP, a má se tak jednat o snahy o vyvinutí tlaku na ESLP a o omezení jeho vlivu na ochranu lidských práv v Evropě. Požadavky států podle nich nejsou založeny na faktech ani na skutečné judikatuře ESLP – podle mnohých analýz ESLP již nyní zohledňuje složitou pozici států při ochraně jejich hranic a při posuzování možných porušení práv migrantů zůstává zdrženlivý, a navíc se již v posledních letech jeho postoj k státům stal více přívětivým.

Bezprecedentní je podle nich také to, že se kritika států vztahuje na jednu konkrétní skupinu lidí, tedy migrantů a cizinců páchajících trestnou činnost. Pozoruhodný je rovněž fakt, že s cílem omezení práv těchto jedinců státy odkazují na tzv. doktrínu živoucího nástroje (living instrument doctrine). Právě ta za normálního stavu zajišťuje, že EÚLP zůstává aktuálním dokumentem zohledňujícím momentální potřeby k efektivní ochraně základních práv s přihlédnutím na současné problémy ve společnosti.

Problematická je také zmínka o instrumentalizované migraci. ESLP se totiž konkrétně k tomuto složitému problému dosud nevyjádřil. Tři případy, které by měly vyjasnit pozici ESLP k této problematice, nyní stále čekají na projednání před Velkým senátem ESLP.[4] Mohlo by se tak údajně jednat o snahu ovlivnit ESLP v aktuálně probíhajících řízeních.

Mimořádnou pozornost si zaslouží především požadavek ohledně vyjasnění interpretace článku 3 EÚLP, tedy zákazu mučení a nelidského či ponižujícího zacházení. Tento článek bývá v některých případech zmiňován jako důvod, proč daná osoba nemůže být deportována do určité země, jelikož by jí v takovém případě mohlo hrozit porušení tohoto práva. Jedná se zároveň o tzv. absolutní právo, tedy právo, jehož omezení není přípustné za žádných okolností, ani za účelem ochrany demokratické společnosti nebo ve stavu nouze, a jež musí být chráněno v plné míře pro všechny bez rozdílu. Zpochybňování tohoto práva tak míří na samotnou podstatu EÚLP a ochranu lidské důstojnosti. Omezování určitých práv pro určitou skupinu lidí pak také může vést k postupné další minimalizaci respektování EÚLP obecně.

Celý vývoj od otevřeného dopisu devíti států po připravovanou konferenci, pro který se již začíná vžívat název Chișinău process (Kišiněvský proces) v reakci na předchozí Interlaken process [5], je pak také označován za příliš rychlý, netransparentní a bez odpovídajícího zapojení odborné veřejnosti a občanské společnosti.

Politické pozadí současných debat

Jak vyznívá například z prohlášení dánské premiérky Mette Frederiksen a britského premiéra Keira Starmera z loňského prosince, snahy evropských představitelů jsou údajně nutnou odpovědí na starosti občanů a ochranou evropských demokracií. V Dánsku možná jedna z nejtvrdších imigračních politik v Evropě přispěla ke zpomalení růstu podpory krajní pravice, tradičně spojované s nejradikálnějšími postoji k imigraci, nicméně za cenu nárůstu negativních postojů a rétoriky proti cizincům napříč celou společností. Ve Spojeném království se pak kvůli snahám o omezení přílivu cizinců stále více mluví o nutnosti EÚLP nejenom zreformovat, ale rovnou od ní odstoupit.[6]

Výzkumy z posledních let přitom naznačují, že přebírání postojů radikálních stran tradičními stranami může naopak vést k normalizaci těchto názorů a zvýšení podpory stran na okraji politického spektra, stejně tak jako k většímu úpadku demokratických norem a principů, než když jsou zpochybňovány pouze radikálními stranami.

Znatelný posun diskuze je nicméně vidět napříč Evropou. Například český premiér Andrej Babiš se po jednání s Giorgiou Meloni nechal slyšet, že chtějí „vysvětli[t] soudům, že práva na bezpečnost Evropanů jsou více než právo kriminálníka, který něco v Evropě udělá“. Předseda polské vlády Donald Tusk zase prohlásil, že pokud se členské státy EÚLP nejsou schopny domluvit na její reformě, je prý rozumné od ní odstoupit – údajně ale pouze reagoval na situaci Británie a neměl na mysli Polsko.

Nejvyšší představitelé Rady Evropy na tento posun debaty zřetelně reagují. Generální tajemník Alain Berset v souvislosti s chystanou konferencí v Kišiněvu řekl, že „musíme být velmi opatrní“, jelikož „další státy mohou být připraveny otevřít podobné diskuze o dalších právech“. Komisař pro lidská práva Michael O’Flaherty pak byl ve svých varováních ráznější a konkrétnější: „[...] dneska jsou to kriminální migranti. Ale kdo to bude zítra? Budou to Romové? Budou to trans lidé? Budou to Židé?“.

Z celé situace tak prozatím vyplývá, že diskuze o právech migrantů v rámci Rady Evropy za poslední rok do určité míry zpochybnily některé ze základních pilířů této organizace. Zároveň ale ještě nic není dané a připravovaná deklarace může být využita ke smysluplnému a konstruktivnímu posílení systému EÚLP. Například některé významné státy se značnými populacemi cizinců, jako jsou Francie, Španělsko, Německo nebo Turecko, se totiž k 27 státům požadujícím změnu nepřidaly. Schůze Výboru ministrů v Kišiněvu v polovině května si proto zaslouží dostatečnou pozornost.

 

Poznámky

[1] Otevřený dopis podepsali představitelé Dánska, Itálie, Rakouska, Belgie, Česka, Estonska, Lotyšska, Litvy a Polska.

[2] Všechny přeložené citace uvedené v textu jsou překlady autorky článku.

[3] Ke Společnému prohlášení se přihlásily tyto státy: Dánsko, Itálie, Albánie, Rakousko, Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Česko, Estonsko, Finsko, Maďarsko, Island, Irsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Černá Hora, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Rumunsko, San Marino, Srbsko, Slovensko, Švédsko, Ukrajina a Spojené království.

[4] K Velkému senátu ESLP složenému ze 17 soudců bývají případy předávány pouze výjimečně tehdy, kdy se jedná o obzvláště složité záležitosti a kdy rozhodnutí může mít zásadní vliv na budoucí judikaturu soudu a interpretaci EÚLP. V souvislosti s instrumentalizovanou migrací jsou před Velkým senátem momentálně od února 2025 projednávány případy R.A. and Others v. Poland, H.M.M. and Others v. Latvia a C.O.C.G. and Others v. Lithuania.

[5] Jako Interlaken process se označuje reformní proces ESLP z let 2010–2019, který byl zahájen první politickou deklarací ohledně interpretace EÚLP na konferenci Výborů ministrů v Interlakenu a během něhož státy přijaly celkem pět deklarací (šestá deklarace z Reykjavíku byla reakcí na ruskou agresi na Ukrajině). Narozdíl od současného procesu byla prvotní iniciativa na straně ESLP, který v té době čelil nezvladatelnému množství individuálních žádostí, a hlavním cílem bylo zefektivnění celého systému. Přestože problémy s migrací či kriminální činností cizinců na území členských států byly okrajově projednávány během některých konferencí, nikdy se nestaly ústředním tématem reformního procesu.

[6] Jak jsme již dříve informovali, minulá konzervativní vláda Spojeného království plánovala deportovat žadatele o azyl do Rwandy, to se ale setkalo s odporem a vydáním zamítavého předběžného opatření ze strany ESLP. Současná vláda labouristů rwandský plán zrušila, započaté dohady o potřebě odstoupení od EÚLP za účelem suverénní ochrany hranic ale pokračují. Odstoupení od EÚLP je v současnosti mezi politickými prioritami nejenom populistické strany Reform UK, aktuálně vedoucí průzkumy politických preferencí, ale i hlavní opoziční konzervativní strany.

Zdroje

Acconciamessa, L. (2026, únor 9). The Steering Committee’s ‘Preliminary Draft Text’ for the Chișinău Declaration: Nothing is Wrong with the ECtHR’s Migration Case-Law. EJIL:Talk!. Dostupné z https://www.ejiltalk.org/the-steering-committees-preliminary-draft-text-for-the-chisinau-declaration-nothing-is-wrong-with-the-ecthrs-migration-case-law/.

Bryant, M. (2026, březen 24). Denmark election: far right has slowed under Frederiksen – but at what cost?. The Guardian. Dostupné z https://www.theguardian.com/world/2026/mar/24/how-the-danish-mainstream-embraced-far-right-immigration-politics.

Council of Europe. (2025, prosinec 10). Migration challenges: Council of Europe ministers call for political declaration on rights. Dostupné z https://www.coe.int/en/web/portal/-/migration-challenges-council-of-europe-ministers-call-for-political-declaration-on-rights.

Council of Europe, Secretary General. (2025, květen 24). Alain Berset on the joint letter challenging the European Court of Human Rights. Dostupné z https://www.coe.int/en/web/portal/-/alain-berset-on-the-joint-letter-challenging-the-european-court-of-human-rights.

ČTK & ČT24 & Machková, K. (2026, únor 4). Babiš jednal s Meloniovou o konkurenceschopnosti či migraci. ČT24. Dostupné z https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/babis-jednal-s-italskou-premierkou-meloniovou-v-rime-369974.

Desmet, E. & Sevrin, E. & Spijkerboer, T. (2026, únor 18). Expert report: How strict is the European Court of Human Rights in migration cases?. Strasbourg Observers. Dostupné z https://strasbourgobservers.com/2026/02/18/expert-report-how-strict-is-the-european-court-of-human-rights-in-migration-cases/.

Donald. A. (2025, září 29). A Badge of Dishonour: Will the UK Conservatives Follow the Far-Right Towards ECHR Withdrawal?. Verfassungsblog. Dostupné z https://verfassungsblog.de/badge-of-dishonour/.

Donald. A. & Forde, A. (2026, březen 10). The ECHR’s Procrustean bed: A final call for perspective in the Chișinău process. ECHR Blog. Dostupné z https://echrblog.com/the-echrs-procrustean-bed-a-final-call-for-perspective-in-the-chisinau-process/.

Dzehtsiarou, K. (2026, únor 5). ‘We Make It, You Take It’: Fake Dialogue and Genuine Pressure between the States and the European Court of Human Rights. ECHR Blog. Dostupné z https://echrblog.com/we-make-it-you-take-it-fake-dialogue-and-genuine-pressure-between-the-states-and-the-european-court-of-human-rights/.

European Court of Human Rights. (2025, únor 12). Grand Chamber hearings concerning Latvia, Lithuania and Poland. Dostupné z https://www.echr.coe.int/w/grand-chamber-hearings-concerning-poland-latvia-and-lithuania.

European Court of Human Rights. (2026, březen). 75 years of the European Convention on Human rights – Focus On: Immigration. Dostupné z https://ks.echr.coe.int/documents/d/echr-ks/focus-on-immigration.

Fikfak, V. (2025, prosinec 9). ECHR Reform: A Danger of Contagion in Relation to Article 3. UK Constitutional Law Association. Dostupné z https://ukconstitutionallaw.org/2025/12/09/veronika-fikfak-echr-reform-a-danger-of-contagion-in-relation-to-article-3/.

Forde, A. & Donald, A. (2025, prosinec 19). Countdown to Chișinău: The Risk of Politicising the ECHR over Migration. EJIL:Talk!. Dostupné z https://www.ejiltalk.org/countdown-to-chisinau-the-risk-of-politicising-the-echr-over-migration/.

Glas, L. R. (2020). From Interlaken to Copenhagen: What Has Become of the Proposals Aiming to Reform the Functioning of the European Court of Human Rights?. Human Rights Law Review, 20(1), 121–151. https://doi.org/10.1093/hrlr/ngaa001.

Jochecová, K. (2026, únor 23). Stripping safeguards won’t curb illegal migration, European human rights chief says. Politico. Dostupné z https://www.politico.eu/article/reforming-echr-wont-curb-illegal-migration-european-human-rights-chief-michael-oflaherty/.

Joint Statement delivered to the Conference of Ministers of Justice of the Council of Europe. (2025, prosinec 10). Dostupné z https://www.governo.it/sites/governo.it/files/JointStatement_20251210.pdf.

Jones, M. G. & Walker, L. (2026, únor 5). Constraining rights laws over migration sets dangerous precedent, watchdog says. Euronews. Dostupné z https://www.euronews.com/my-europe/2026/02/05/push-to-review-echr-over-migration-could-set-dangerous-precedent-coe-boss-says.

Krause, W. & Cohen, D. & Abou-Chadi, T. (2023). Does Accommodation Work? Mainstream Party Strategies and the Success of Radical Right Parties. Political Science Research and Methods 11(1), 172–179. https://doi.org/10.1017/psrm.2022.8.

Krommendijk, J. & Möller, L. S. (2025, prosinec 15). A Divided Response to Migration: On the Council of Europe’s December Meeting. Verfassungsblog. Dostupné z https://verfassungsblog.de/a-divided-response-to-migration/.

Mavronicola, N. (2026, únor 4). Article 3 ECHR and Chișinău: What Are the Stakes?. ECHR Blog. Dostupné z https://echrblog.com/article-3-echr-and-chisinau-what-are-the-stakes/.

Ní Chinnéide, H. & Sevrin, E. (2025, červen 17). Restoring Balance: A Critical Response to the Open Letter on Migration and Human Rights. Strasbourg Observers. Dostupné z https://strasbourgobservers.com/2025/06/17/restoring-balance-a-critical-response-to-the-open-letter-on-migration-and-human-rights/.

Otevřený dopis. (2025, květen 22). Dostupné z https://www.governo.it/sites/governo.it/files/Lettera_aperta_22052025.pdf.

Ptak, A. (2025, říjen 28). Poland denies planning to leave European Human Rights Convention after PM’s criticism. Notes from Poland. Dostupné z https://notesfrompoland.com/2025/10/28/poland-denies-planning-to-leave-european-human-rights-convention-after-pms-criticism/.

Riemer, L. & Acconciamessa, L. (2026, leden 5). From “Original Intentions” to “Unforeseeable Change of Circumstances”: The 2025 Escalation of Pressure Towards the ECtHR. EJIL:Talk!. Dostupné z https://www.ejiltalk.org/fromoriginalintentionstounforeseeablechangeofcircumstances/.

Starmer, K. & Frederiksen, M. (2025, prosinec 9). We must protect our borders to defend our democracies. Here’s how. The Guardian. Dostupné z https://www.theguardian.com/commentisfree/2025/dec/09/protect-borders-defend-democracies-echr-keir-starmer-mette-frederiksen.

Steering Committee for Human Rights (CDDH). (2026, březen 20). CDDH outcome document containing elements for a political declaration, CDDH(2026)R3_EXTRA_Addendum. Dostupné z https://rm.coe.int/steering-committee-for-human-rights-cddh-cddh-outcome-document-contain/48802b061a.

Valentim, V. & Dinas, E. & Ziblatt, D. (2025). How Mainstream Politicians Erode Norms. British Journal of Political Science 55, 1–10. https://doi.org/10.1017/S0007123425100586.

Fotografie

Problémy s migrací sužují mnoho evropských států. Ilustrační fotografie provizorních přístřešků migrujících osob na veřejném prostranství, autorka: Daniela Skácelíková, 5. březen 2026.