Spor amerických států se společností Meta kvůli návykovému designu sociálních sítí a jeho dopadům na děti skončil letos v létě překvapivě rychle. Namísto několikatýdenního procesu přišla dohoda v hodnotě miliard dolarů a příslib změn Facebooku a Instagramu. Může výsledek sporu naznačit, jak budou sociální sítě pro děti vypadat v budoucnu?

Sociální sítě se staly běžnou součástí dospívání, stále častěji se však řeší také jejich dopady na duševní zdraví mladých lidí. Právě na tuto otázku se letos v létě zaměřil jeden z nejsledovanějších amerických sporů se společností Meta. Skupina amerických států v něm tvrdila, že společnost navrhla Facebook a Instagram tak, aby uživatele motivovaly trávit na nich co nejvíce času, přestože věděla o možných rizicích pro děti a dospívající.

Proces začal v srpnu před federálním soudem v kalifornském Oaklandu a původně měl trvat několik týdnů. Žaloba se přitom netýkala jen obsahu, se kterým se děti na sociálních sítích mohou setkat. Do centra pozornosti se dostal samotný způsob, jakým jsou platformy vytvořeny - tedy funkce, jejichž cílem je udržet uživatele u obrazovky a přimět je k opakovanému návratu. Vedle toho státy společnost vinily také ze shromažďování údajů o dětech mladších třinácti let, a to bez souhlasu jejich rodičů.

K očekávanému několikatýdennímu soudnímu střetu nakonec nedošlo. Už po čtyřech dnech procesu, 26. srpna 2026, oznámily obě strany uzavření dohody. Meta sice nadále odmítá, že by jednala protiprávně, přistoupila však na mnohamiliardové finanční vyrovnání a především na změny svých platforem určené k větší ochraně nezletilých. Právě ty mohou být z dlouhodobého hlediska podstatnější než samotná výše vyrovnání.

Nejde jen o miliardy

Dohoda počítá s tím, že Meta během následujících deseti let zaplatí americkým státům částku v řádu miliard dolarů. Finanční postih je však pouze jednou její částí. Společnost se zároveň zavázala upravit fungování Facebooku a Instagramu pro nezletilé uživatele, a zasáhnout tak přímo do způsobu, jakým děti a dospívající sociální sítě používají.

Mezi změnami má být například dvouhodinový denní limit používání aplikací nebo omezení přístupu mezi půlnocí a šestou hodinou ranní a během školní výuky. V určitých časech by měla být omezena také oznámení, která uživatele vybízejí k návratu do aplikace. Dalším opatřením je omezení některých filtrů spojených s plastickými operacemi. Nejde tedy jen o snahu odstranit jednotlivé druhy závadného obsahu, ale také o omezení mechanismů, které mohou ovlivňovat způsob a intenzitu používání sociálních sítí.

Meta zároveň upozorňuje, že problém nelze vyřešit změnou jediné platformy. Mladí lidé používají několik sociálních sítí současně a plynule mezi nimi přecházejí. Podle společnosti by proto podobná pravidla měla platit také pro další velké platformy, jako jsou TikTok, Snapchat nebo YouTube. Spor s Metou tak otevírá širší otázku, nakolik může být ochrana dětí účinná, pokud se pravidla vztahují jen na některé sociální sítě.

Kde začíná odpovědnost sociálních sítí? 

Srpnový proces však nebyl prvním případem, kdy se Meta kvůli ochraně dětí ocitla před americkými soudy. Jak jsme již psali v dřívějším článku Centra Amerika proti Meta. Skončí sociální sítě tak, jak je známe?, letošní rok přinesl několik významných soudních sporů, které otevřely problematiku odpovědnosti provozovatelů sociálních sítí. Pozornost se přitom soustředí zejména na to, zda mohou technologické společnosti nést odpovědnost také za způsob, jakým své platformy navrhují a jakými mechanismy se snaží udržet pozornost uživatelů.

Pozornost se tedy již nesoustředí jen na to, co se na sociálních sítích objevuje, avšak také na to, jak sociální sítě fungují. Nekonečné scrollování, automatické přehrávání videí, algoritmická doporučení nebo neustálá oznámení jsou dnes běžnou součástí jejich používání. Podle žalobců však právě podobné funkce mohou podporovat kompulzivní chování, protože jsou navrženy tak, aby uživatele na platformě udržely co nejdéle. U dětí a dospívajících přitom může být jejich působení zvlášť problematické.

Do debaty během srpnového procesu vstoupila také otázka, co o možných rizicích vědělo samotné vedení společnosti. Jeden z bývalých pracovníků Mety vypověděl, že firma informace o bezpečnostních problémech týkajících se dětí měla, ale nepřistupovala k nim dostatečně aktivně. V procesu měl původně vypovídat také generální ředitel společnosti Mark Zuckerberg. K jeho svědectví už však kvůli rychlému uzavření dohody nedošlo.

Změní se sociální sítě, jak je známe?

Právě skutečnost, že proces skončil dohodou, poněkud komplikuje hodnocení jeho významu - soud totiž nakonec nerozhodl, zda Meta skutečně právní odpovědnost za údajně návykový design svých platforem nese. Na jedné straně totiž společnost žádné protiprávní jednání nepřiznala, na straně druhé se zavázala k opatřením, která zasahují přímo do každodenního fungování Facebooku a Instagramu. Význam dohody tak nespočívá v jednoznačném vyřešení otázky odpovědnosti Mety, ale především v konkrétních změnách, k nimž se společnost v jejím důsledku zavázala.

Dohoda navíc neznamená konec právních problémů sociálních sítí ve Spojených státech. Meta a další velké platformy čelí řadě dalších žalob souvisejících s dopady jejich služeb na děti a dospívající. Výsledek srpnového sporu proto může být důležitý i mimo samotnou Metu. Pokud budou podobné požadavky úspěšné i v dalších případech, technologické společnosti mohou být stále častěji nuceny vysvětlovat nejen to, jak chrání uživatele před škodlivým obsahem, ale také proč jejich aplikace fungují právě tak, jak fungují.

Otázka položená v předchozím článku Centra (zda skončí sociální sítě tak, jak je známe) tak po letošním létě dostává konkrétnější podobu. Facebook ani Instagram samozřejmě nekončí. Měnit se však mohou některé mechanismy, které dnes považujeme za jejich samozřejmou součást. A právě ochrana dětí může být jedním z důvodů, proč se hranice mezi obchodním zájmem technologických společností na udržení pozornosti uživatelů a jejich odpovědností za bezpečnost těch nejmladších bude v příštích letech znovu vymezovat.

 

Zdroje

Duffy, C. (2026, srpen 26). Meta settles landmark state child harm claims for $18 billion and promises changes to its platforms. CNN. Získáno z: https://edition.cnn.com/2026/08/26/tech/meta-states-settle-trial-children. 

Kerr, D. (2027, srpen 18). US states accuse Meta of covering up research on teen social media addiction in pivotal trial. The Guardian. Získáno z: https://www.theguardian.com/technology/2026/aug/18/meta-child-safety-addiction-lawsuit-states. 

Montgomery, B. a Kerr, D. (2026, srpen 26). Meta agrees to major changes to Facebook and Instagram as it settles US trial over teen addiction for up to $18bn. The Guardian. Získáno z: https://www.theguardian.com/technology/2026/aug/26/meta-social-media-addiction-trial-settlement. 

Ortutay, B. a Chan, K. (2026, srpen 26). Meta reaches $17 billion settlement with states in landmark trial over teen social media addiction. PBS News. Získáno z: https://www.pbs.org/newshour/nation/meta-reaches-17-billion-settlement-with-states-in-landmark-trial-over-teen-social-media-addiction. 

Rahman-Jones, I. a Hays, K. (2026, srpen 26). Meta to pay up to $18bn to settle claims its platforms harm children. BBC News. Získáno z: https://www.bbc.com/news/articles/cd68q3wynnqo. 

Vanian, J. (2026, srpen 26). Meta settles social media addiction case with California, other states for $16.7 billion. CNBC. Získáno z: https://www.cnbc.com/2026/08/26/meta-social-media-trial-settlement.html.  

Fotografie

Školní lavice bez sociálních sítí? Autor: Lucie Pirklová, 28. 9. 2026.