Bulletin - 2026

We are pleased to present the first issue of the Czech Democracy & Rights Bulletin, which compiles recent developments and indicators on the state of human rights and justice in the Czech Republic.

The edition opens with an interview with Tomáš Langášek, a newly appointed Judge of the Czech Constitutional Court, who shares his beliefs on democracy, free speech, and judicial restraint, as well as what it means to be a Constitutional judge.

Following the article is an examination of how the Constitutional Court upheld its dedication to maintain the human rights of all individuals, as shown in the Court's decision not to transfer a mentally ill prisoner. This commitment is also demonstrated in the long-awaited accounting for the death of an Afghan soldier by Czech soldiers after seven years.

In addition, there are contributions with updates on previous cases, including: how the Constitutional Court must now face a retrial after a judgment of the European Court of Human Rights, and progress in the form of the so-called Crucifixion of Jesus Christ case before the Constitutional Court. The latter highlights the expansion of rights for crime victims.

Further contributions offer an analysis of the Security Information Service Annual Report, the Constitutional Courts' recent decision on Šantovka Tower, the Supreme Court's responses, an explanation of the use of AI in Administrative procedures, and the Supreme Court's response to the Šalamoun association.

We hope this edition offers an insightful view of the Constitutional Court's role in upholding human rights and the checks and balances within the European court system.

Nové číslo Bulletinu otevíráme rozhovorem s kandidáty na pozici dětského ombudsmana – s jakou vizí se o tento post ucházejí Martin Beneš, Eva Petrová a Michal Šalomoun? S pravidelným reportem z Benátské komise dále přichází Tomáš Langášek, který informuje o závěrech přijatých na jejím 141. plenárním zasedání.

V sekci mezinárodní trestní spravedlnost se Karolína Nešpůrková zabývá poškozováním životního prostředí v kontextu mezinárodního trestního práva. Budou se nově prohřešky proti životnímu prostředí stíhat jako environmentální zločiny? Alžběta Frommerová dále sleduje případ Khaleda El Hishriho, který byl vydán k Mezinárodnímu trestnímu soudu za porušování lidských práv v Libyi.

V Evropské sekci Kryštof Urban shrnuje rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Danileţ proti Rumunsku týkající se svobody projevu soudců na sociálních sítích. Berenika Dokulilová se věnuje rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie k dánské politice sociálního bydlení ve světle antidiskriminační směrnice.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva upozorňuje Klára Čepičková na environmentální dopady umělé inteligence. Tobiáš Ševčík se dále blíže zaměřil na konflikt a příměří mezi Kambodžou a Thajskem. 

Českou sekci otevírá článek Jonáše Hodaňe o tom, zda je v pravomoci prezidenta odmítnout návrh na jmenování ministra životního prostředí. Ondřej Kučera se věnuje rozhodnutí Nejvyššího soudu týkající se nároku na ušlý zisk, kterého se domáhala maloobchodní společnost v důsledku aplikace krizového zákona. 

Únorové číslo Bulletinu otevíráme textem Adély Horákové, která se věnuje rozhodnutí Soudního dvora EU o uznávání stejnopohlavních manželství napříč členskými státy. Ačkoli závěr působí jasně, vyvolává řadu otázek týkajících se hranic unijního práva a povinností členských států.

V sekci mezinárodní trestní spravedlnosti přináší Lucie Pirklová analýzu přelomového rozsudku nad bývalým konžským ministrem Rogerem Lumbalou, který díky principu univerzální jurisdikce představuje významný krok v boji proti beztrestnosti za zločiny proti lidskosti. Lucie Bartáková pak shrnuje turbulentní rok 2025 pro Mezinárodní trestní soud, poznamenaný politickými tlaky, sankcemi i nutností obhajovat svou legitimitu na půdě OSN.

Evropský systém ochrany lidských práv zastupuje Adéla Krejčířová textem k rozhodnutí ESLP ve věci J. S. proti Slovensku, v němž soud konstatoval porušení článku 3 Úmluvy v případu domácího násilí. Kryštof Urban doplňuje přehled o intervencích třetích stran, které umožňují státům, organizacím i občanské společnosti vstupovat do dialogu s ESLP a přispívat k jeho rozhodovací praxi.

V části Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Kristýna Sýkorová věnuje hluboké institucionální krizi OSN, která vstupuje do osmého desetiletí své existence v jedné z nejtěžších konstelací od svého založení. Klára Čepičková se zaměřuje na rostoucí snahy o dosažení digitální suverenity Evropy. Přibližuje, jak EU i členské státy reagují na závislost na zahraničních technologiích a jaké kroky podnikají k posílení vlastní odolnosti v digitální oblasti.