Bulletin - 2025

První článek ze sekce Mezinárodní trestní spravedlnost se věnuje Bělorusku a Mezinárodnímu trestnímu soudu, který rozhodne, zda dojde k zahájení plnohodnotného vyšetřování režimu Alexandra Lukašenka. Ten se měl údajně provinit z pronásledování a deportací politických odpůrců. Druhý článek z této sekce od Veroniky Kubáňové se věnuje africké Libérii a instituci soudu pro válečné a hospodářské zločiny, jehož vznik provází vleklé komplikace pramenící z konfliktu mezi národními zájmy a stranickou politikou.

Tomáš Opat z evropské sekce pro Vás připravil několik zajímavostí od přístupu policie k datům z mobilních telefonům, až přes závažné zásahy do svobody médií až po otázku, zda stát může odmítnout změnu jména a pohlaví.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Daniela Skácelíková věnuje konfliktu v Súdánu, který aspiruje na jednu z nejnaléhavějších humanitárních krizí současnosti. Tato třetí největší africká země se již před začátkem aktuálního konfliktu potýkala s vážnými socioekonomickými problémy a v kombinaci s klimatickou změnou se tato krize ještě prohloubila – dle OSN se až 26 milionů obyvatel potýká s hladověním. 

Denis Pauk ze sekce Česká republika a lidská práva se zabývá Senátem a senátními volbami. Upozorňuje na důležité funkce Senátu v našem politickém systému, ale zmiňuje i nízkou volební účast a šest volebních stížností. Jakub Dubják ve svém článku rozebírá povahu veřejného opatrovnictví, jeho kontrolní mechanismy a také nabízí vhled do argumentačního sporu mezi Nejvyšším správním soudem a Ústavním soudem.

Opět vás čeká číslo plné zajímavých článků a shrnujících analýz. Tento Bulletin je navíc speciální tím, že je psaný našimi novými stážisty.

Zde bychom rádi poděkovali všem stážistům z předchozího ročníku, kteří celý rok odváděli skvělou práci a každý měsíc si udělali čas na psaní článků o lidských právech, mezinárodní politice, či nejrůznějších rozsudcích.

Na konci roku 2024 se nám opět podařilo z mnoha přihlášek vybrat šikovné studentky a studenty, které zajímá činnost našeho Centra a témata, která pokrýváme. Pokud se vám bude nějaký článek obzvlášť líbit, napište nám e-mail – nic nepotěší víc, než pozitivní zpětná vazba!

V Bulletinu tentokrát naleznete články, které se věnují širokému spektru témat, jak jste už u nás nejspíš zvyklí. Prosincové číslo otevírá článek o stavu kybernetické bezpečnosti v České republice, který velmi doporučujeme.

Tematické sekce se dále věnují zatykačům na představitele Izraele nebo Hamásu, postoji Evropského soudu pro lidská práva v případu o ukládání mírných trestů za obchodování s lidmi, antisemitismu v Evropě, konferenci OSN o změně klimatu v Baku v roce 2024, záplavám ve světě a i v ČR, institutu prohlášení viny, anebo třeba restitucím. Věříme, že si zde každý najde to své.

S radostí vám představujeme zimní vydání našeho lidskoprávního Bulletinu, ve kterém na Vás opět čeká spousta zajímavého čtení. Tentokrát jsme si dali záležet, abychom začali pozitivně. Hned v úvodu se tak můžete začíst do příspěvku Jana Lhotského, který dává naději, že dlouhá cesta vedoucí ke zřízení Národní lidskoprávní instituce a dětského ombudsmana v ČR je téměř u konce.  V článku Jakuba Dubjáka se pak můžete dozvědět o tom, jakým směrem se ubírá diskuse ohledně ochrany pověsti právnické osoby, kterou rozvířil nedávný závěr Ústavního soudu.

Tereza Hladíková ze sekce Mezinárodní trestní spravedlnost se zabývá otázkou jurisdikce Mezinárodního trestního soudu v případě stíhání zločinů hnutí Tálibán. Barbora Bulánková pak osvětluje, za co jsou stíhaní představitelé Hamásu a Izraele.

Evropský systém ochrany lidských práv prostřednictvím příspěvku Ngha Thi Nguyen přibližuje, jak bude vypadat v praxi implementace nařízení EU, kterým se zakazuje dovoz, prodej a vývoz produktů, při jejichž výrobě byla použita nucená práce. 

Pokud vás zajímá, jak argumentoval Evropský soud pro lidská práva ve věci El Aroud a Soughir proti Belgii a v otázce odebrání belgického občanství osobám odsouzeným za terorismus, dozvíte se to v článku Caroline Bindáčové.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Barbora Švábová zabývá trestněprávními mezerami a technologickými hrozbami spojenými s fenoménem revenge porn. Pokračující politickou krizi v Jižní Koreji sleduje Anna Kateřina Ondráčková.

Česká sekce se v zimním vydání soustředí mj. na problematiku whistleblowingu. Jak se k ochraně oznamovatelů v nedávném rozhodnutí postavil Nejvyšší správní soud se dozvíte v článku Filipa Valouška. 

V samotném závěru vás Jakub Dubják zasvětí do dalšího vývoje tzv. klimatické žaloby před tuzemskými soudy.

S radostí vám přinášíme nové vydání našeho lidskoprávního Bulletinu! A co všechno na vás čeká? Začínáme rozhovorem s právníkem Marošem Matiaškem, který se celý život věnuje ochraně práv lidí, zejména těch se zdravotním postižením. V rozhovoru s Annou Pěničkovou se podělí o své zkušenosti z Evropského soudu pro lidská práva a prozradí, jaké výzvy ho čekají při obhajobě práv zranitelných skupin. Gabriela Tomečková se zase rozepsala o konferenci s názvem „Rovnost v důstojnosti a právech: partnerství nebo manželství?“, která probíhala na brněnské právnické fakultě.

Šimon Komár ze sekce Mezinárodní trestní spravedlnost nám představí případ, kdy Itálie ignorovala zatykač Mezinárodního trestního soudu a propustila velitele libyjské policie. Co to znamená pro vztah Itálie k mezinárodní spravedlnosti? Barbora Bulánková se zaměřuje na moderní otroctví a zkoumá, jak s ním bojuje mezinárodní právo a Mezinárodní trestní soud.

Alexandra Eštoková z evropské sekce analyzuje rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci N.Ö. proti Turecku. Jak genderové stereotypy ovlivňují posuzování sexuálního násilí? Nga Thi Nguyen se dále věnuje případu, který se týká porušení základních práv turecké občanky, když byla navrácena z Řecka zpět do Turecka i přes nebezpečí, které jí hrozilo.

Barbora Švábová ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva zkoumá, co přinese odchod Mali, Burkiny Faso a Nigeru z ECOWAS a vznik Aliance států Sahelu. Jak to změní geopolitickou situaci v regionu? Nelly Vondrouš upíná pozornost na DeepSeek a klade otázku, zda je to revoluční AI Chatbot, nebo jen nástroj Číny na shromažďování dat.

Aneta Cermanová z české sekce se věnuje sedmé verzi souboru opatření Lex Ukrajina, která vzbudila hodně kontroverzí. Filip Valoušek se zaměřuje na volební stížnosti a případ hnutí STAČILO!, který se dostal až k Ústavnímu soudu. Na případy u Ústavního soudu navazuje Gabriela Tomečková a rozebírá nález týkající se svobody projevu a magazínu Legalizace, který měl údajně propagovat zneužívání THC.

Přinášíme vám jarní vydání našeho lidskoprávního Bulletinu, ve kterém najdete široké spektrum aktuálních témat z oblasti práva, mezinárodní politiky a ochrany lidských práv.

Úvodem vás Tomáš Langášek a Veronika Bílková provedou říjnovým 140. plenárním zasedáním Benátské komise, kde dominovala diskuse o reformách prokuratury a justice v Polsku. Téma vyvolalo značný zájem i mezi polskými médii a přineslo doporučení, která mají dalekosáhlý význam pro právní systém v Polsku i širší evropský kontext. Zprávu o prosincovém 141. zasedání přineseme v příštím čísle.

Mezinárodní trestní spravedlnost stojí pod tlakem – Tereza Hladíková přináší analýzu amerických sankcí vůči Mezinárodnímu trestnímu soudu, zatímco Šimon Komár komentuje plán Maďarska odstoupit od Římského statutu a jeho možné důsledky.

Evropskou sekci obohacují články Caroline Bindačové o aktuální judikatuře Soudního dvora EU v azylovém právu a Martina Pláška, který vysvětluje, jak probíhá výkon rozsudků Evropského soudu pro lidská práva v praxi.

Z mezinárodního dění vám Anna Kateřina Ondráčková přibližuje výsledky Transparency International za rok 2024 zaměřené na vnímání korupce, a Nelly Vondrová reflektuje rostoucí problém femicid nejen v Itálii, ale i v širším evropském kontextu.

V české sekci Aneta Cermanová představuje novelu kárného řádu, která zavádí dvojinstanční řízení a sjednocující kárný senát, a zkoumá, jak tyto změny ovlivní transparentnost a spravedlnost kárného řízení. Jakub Dubják se věnuje ústavněprávnímu rozměru práva na účinné vyšetřování, které nedávno opět řešil Ústavní soud. Gabriela Tomečková diskutuje ústavnost kvalifikované výzvy a její dopad na právo na spravedlivý proces.