Německý ústavní soud koncem února rozhodl o protiústavnosti ustanovení trestního zákoníku, které zakazovalo profesionální pomoc při asistovaných sebevraždách. Podle soudu je v rozporu s právem rozhodovat o vlastním životě.
Německý trestní zákoník doposud postihoval poskytování služeb profesionální asistované sebevraždy. Ustanovení se týkalo osob, které záměrně a profesionálně pomáhaly při asistovaných sebevraždách. Hrozil jim trest odnětí svobody až na tři roky nebo peněžitý trest. Ustanovení však ústavní stížností napadly asociace nabízející asistenci u sebevražd z Německa a Švýcarska, skupina pacientů se smrtelnými onemocněními a odborníci s právníky dlouhodobě působícími v dané oblasti.
Po deseti měsících od ústního jednání nakonec Ústavní soud vydal ve věci nález, který čítá bezmála 300 odstavců odůvodnění. Ustanovení trestního zákoníku je dle něj v rozporu s čl. 2 odst. 1 ve spojení s čl. 1 odst. 1 německé ústavy (Grundgesetz), z nichž vyplývá právo každého občana rozhodnout se o vlastní smrti. Toto právo zajišťuje svobodu vzít si svůj vlastní život nebo k tomu dobrovolně využít pomoc poskytovanou třetími stranami.
Hlavní roli hraje autonomie a lidská důstojnost
Dle odůvodnění soudu má každý právo rozhodnout o svém životě na základě vlastní představy o kvalitě a smyslu života. Toto rozhodnutí musí stát i společnost přijmout jako projev vlastní vůle a práva na sebeurčení. Právo každého na autonomní život a sebeurčení přitom dle soudu nebrání rozhodnutí ukončit svůj život.
Toto rozhodnutí o vlastním životě a jeho ukončení je spíše přímým vyjádřením rozvoje autonomní osobnosti a vlastní lidské důstojnosti, přestože je rozhodnutím posledním. Právě samotná důstojnost je hlavním důvodem sebeurčení člověka. Člověku je tak zachována odpovědnost žít a zemřít za jím stanovených podmínek a standardů. Dle Ústavního soudu mělo sporné ustanovení poskytovat ochranu života, která však mířila proti jeho vlastní autonomii a byla v rozporu s hodnotami společnosti, v níž je lidská důstojnost středobodem jejího hodnotového nastavení.
Podle druhého senátu Ústavního soudu zákaz poskytování služeb napomáhajících sebevraždě znemožňoval přístup osob ke službám asistované sebevraždy. Omezoval jejich právo při rozhodování o vlastním životě, a tedy o jeho ukončení při naplnění podmínky informovaného a uváženého rozhodnutí.
Ústavní soud zároveň zdůraznil, že tímto rozhodnutím zákonodárci nebrání právně regulovat služby asistované sebevraždy. Je ovšem nutné, aby případná omezení poskytovala dostatečnou možnost jednotlivců pro výkon jejich práva na ukončení života na základě jejich vlastních rozhodnutí a podmínek.
Zdroje
Karlsruhe. Bundesverfassungsgericht. 26. února 2020. Dostupné z: https://www.bundesverfassungsgericht.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/EN/2020/bvg20-012.html
Verfassungsblog. Verfügungsrecht über das eigene Leben, Schutzpflicht für ein Leben in Autonomie. 27. února 2020. Dostupné z: https://verfassungsblog.de/verfuegungsrecht-ueber-das-eigene-leben-schutzpflicht-fuer-ein-leben-in-autonomie/
dw.com. Germany’s top court paves the way for assisted suicide. 26. února 2020. Dostupné z:https://www.dw.com/en/germanys-top-court-paves-the-way-for-assisted-suicide/a-52531371
Fotografie
Trestní zákoník zakazoval profesionální pomoc při asistované sebevraždě. Deutsche Gesetze, autor: Tim Reckmann, 18. září 2012, zdroj: Flickr, CC BY 2.0, editace: ořez.
