Na sedmdesát milionů uprchlíků a vysídlených osob po celém světě hledá útočiště v uprchlických táborech, jejichž prostorové a hygienické podmínky často činí z jejich obyvatel nejzranitelnější skupinu pandemie koronaviru. Podle mezinárodních organizací však samotné vypuknutí nemoci uvnitř táborů není jediným rizikem, které uprchlíkům a vysídleným osobám v době pandemie hrozí.

Pandemie nemoci COVID-19 se za několik měsíců rozšířila na pěti kontinentech a vyžádala si statisíce obětí na životech. Její průběh se v mnoha zemích podařilo zmírnit pomocí přísných restriktivních opatření, jejichž hlavním cílem bylo vyhnout se vysokým koncentracím osob a dodržovat základní pravidla hygieny.

Dodržování vzdálenosti mezi lidmi a dostatečná hygiena jsou však v mnoha uprchlických táborech nesplnitelné požadavky. Celé rodiny či početné skupiny se v těchto střediscích musí často koncentrovat na pár metrech čtverečních a tekoucí voda a mýdlo jsou nedostatkovým zbožím.

Rizikové skupiny obyvatel

Kromě nemožnosti dodržovat preventivní opatření tvoří z migrantů v uprchlických táborech rizikovou skupinu také zdravotní stav velké části ubytovaných osob. Právě nedostatek vody, zejména té pitné, vede k dehydrataci organismu, špatné hygienické podmínky a rozšířené nemoci vedou k celkovému oslabení a snížené imunitě.

V důsledku zavedených opatření, zejména uzavření hranic, se navíc výrazně omezilo zásobování surovinami, které tvořily většinu jídla, a jiných potřeb pro každodenní život. Většina ubytovacích středisek se navíc ocitla v izolaci, aby se zabránilo výskytu nemoci v táborech a jejímu případnému šíření mimo ně. S tím také souvisí významné snížení počtu pracovníků, včetně dobrovolníků, kteří v důsledku izolace nesmějí na jejich území volně vstupovat.

Zásadní je rovný přístup ke zdravotnické péči

Z důvodu extrémní zranitelnosti této skupiny obyvatel se mezinárodní organizace ve spojení s některými neziskovými organizacemi snaží o co nejefektivnější zajištění prevence rozšíření nemoci. Jedná se především o snahu distribuovat hygienické pomůcky, zajistit přítomnost lékařského personálu a poskytnout ubytovaným osobám informace, ke kterým často kvůli jazykové bariéře nemají přístup. Vypuknutí nemoci uvnitř táborů by totiž mohlo mít za následek rozsáhlé útrapy a četná úmrtí. Zároveň by však mohlo komunitu migrujících osob vystavit vlně diskriminačního chování ze strany společnosti, zdravotnických zařízení či samotných států.

Humanitární organizace se obávají zejména situace, kdy by došlo k přeplnění nemocnic místními občany a lékaři by tak museli rozhodovat, komu poskytnout lékařskou péči. V této souvislosti opakovaně vyzývá úřad Vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) k důslednému začlenění této skupiny obyvatel do zdravotnické péče, bez ohledu na jejich právní status a platné dokumenty.

Ze strany společnosti čelí migranti často obvinění, že stojí za rozšířením nemoci v přijímajících státech, a nevoli začlenit je do poskytování zdravotnické péče. Přestože Světová zdravotnická organizace (WHO) poukazuje na fakt, že z populací uprchlíků a vysídlených osob je riziko masového šíření na společnost hostující země velmi nízké, stala se dezinformace politickým nástrojem šíření strachu a prosazování restriktivní migrační politiky.

Ohrožení práva na azyl

Kromě diskriminačního přístupu tak hrozí v návaznosti na rozšiřování strachu i porušování samotného práva na azyl a principu nenavracení. Tím je myšleno právo každého požádat o mezinárodní ochranu podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a zákaz států navracet osoby do míst, kde jim hrozí nebezpečí z pronásledování. To se týká rovněž odmítnutí na hranicích. Státy jsou sice oprávněny aplikovat na hranicích restriktivní opatření, jako je měření teploty, karanténní opatření či zdravotní prohlídky, UNHCR i WHO nicméně apelují, aby tak činily v souladu s mezinárodněprávními závazky včetně práva na azyl a principem nenavracení.

Přesto můžeme takové kroky spatřovat například ve Spojených státech, kde byly nařízené deportace osob z Hondurasu, El Salvadoru a Guatemaly bez řádného vyřízení žádostí o mezinárodní ochranu, navíc za podmínek odporujících preventivním opatřením proti šíření nemoci COVID-19. Na evropském kontinentě byla zcela pozastavena azylová řízení v Maďarsku, došlo ale také například k uzavření italských přístavů, což mělo za následek odmítnutí lodí, na nichž se nacházely osoby hledající mezinárodní ochranu.

Pandemie koronaviru je tak podle mezinárodních organizací globální humanitární hrozbou, na kterou je nutno reagovat ochranou všech osob bez ohledu na jejich příslušnost k určité národnosti nebo společenské skupině. Je nutné zahrnout nejohroženější skupiny do krizových plánů a zejména pak nevyužívat kritické situace a strachu k prosazování antiimigračních politických zájmů. 

 

Zdroje

Advocacy for Human Rights in the Americas. 2020. U.S. Deportations During Global Pandemic Risk Spreading COVID-19. Washington. (https://www.wola.org/2020/04/deportations-during-global-pandemic-risk-spreading-covid-19/).

Collard, Rebecca. You Can’t Practice Social Distancing if You’re a Refugee. Foreign Policy. 20. březen 2020. (https://foreignpolicy.com/2020/03/20/you-cant-do-social-distancing-if-youre-a-refugee/).

OHCHR, IOM, UNHCR a WHO, Joint press release: the rights and health of refugees, migrants and stateless must be protected in COVID-19 response. 31. březen 2020. (https://www.who.int/news-room/detail/31-03-2020-ohchr-iom-unhcr-and-who-joint-press-release-the-rights-and-health-of-refugees-migrants-and-stateless-must-be-protected-in-covid-19-response).

Norwegian Refugee Council. 2020. 10 things you should know about coronavirus and refugees. Oslo. (https://www.nrc.no/news/2020/march/10-things-you-should-know-about-coronavirus-and-refugees/).

UNHRC. 2020. Q&A: Access to health services is key to halting COVID-19 and saving refugee lives. Ženeva. (https://www.unhcr.org/news/latest/2020/3/5e7dab2c4/qa-access-health-services-key-halting-covid-19-saving-refugee-lives.html).

Walker, Kira. Refugees and displaced highly vulnerable to COVID-19. Nature Middle East. 18. březen 2020. (https://www.natureasia.com/en/nmiddleeast/article/10.1038/nmiddleeast.2020.39).

Fotografie

Syrská rodina v uprchlickém táboře. IOM and Japan continue to help Syrian refugees, autor: IOM - UN Migration, 24. leden 2014, zdroj: Flickr, CC BY-NC-ND 2.0, editace: ořez.