Svoboda projevu a moderování obsahu: Judikatura ESLP o odpovědnosti internetových portálů a sociálních médií
EU stojí proti obtěžování a kybernetickému násilí vůči političkám
Řecko poprvé odsouzeno za systematické pushbacky na řecko-turecké hranici
Svoboda projevu a moderování obsahu: Judikatura ESLP o odpovědnosti internetových portálů a sociálních médií
Globální diskuse o moderování obsahu, dezinformacích a svobodě projevu nedávno znovu oživil svým prohlášením ohledně pravidel pro ověřování faktů a moderování obsahu na Facebooku Mark Zuckerberg. Tyto změny vyvolávají důležité otázky, například jak můžeme najít kompromis mezi zajištěním odpovědnosti a ochranou práv uživatelů? Těmito konflikty se dlouhodobě zabývá Evropský soud pro lidská práva (ESLP), který poskytuje pevný právní základ pro řešení složitostí svobody projevu online. Jeho judikatura nabízí důležité poznatky o tom, jak mohou principy odpovědnosti, proporcionality a svobody řídit strategie moderování obsahu.
ESLP zaujímá vyvážený přístup mezi odpovědností online platforem a svobodou projevu jejich uživatelů. Například v případě nenávistných projevů a podněcování k násilí ESLP rozhodl, že platformy nesou odpovědnost za okamžité řešení extrémního obsahu, jak ukazuje případ Delfi AS proti Estonsku. U méně závažného obsahu mohou být dostatečnými nástroji systémy oznámení a odstranění, což bylo potvrzeno v rozsudku Magyar Tartalomszolgáltatók Egyesülete a Index.hu Zrt proti Maďarsku. Ve vztahu k veřejným činitelům, kteří využívají sociální média k politickým účelům, nesou tito jedinci větší odpovědnost vzhledem ke svému vlivu a dosahu, jak bylo zdůrazněno v případě Sanchez proti Francii.
V digitální éře nabízí judikatura ESLP klíčové poznatky o vztahu mezi moderováním obsahu a svobodou projevu. V době, kdy se sociální sítě jako Facebook a X snaží definovat svou roli při cenzurování škodlivých informací a současně zachovat svobodu slova, jsou tyto hodnoty důležitější než kdy dříve. Judikatura ESLP v podstatě připomíná, že internet má dvojí tvář: je to mocný prostředek pro demokracii a vyjádření, ale také prostor plný rizik, která vyžadují koordinovaná a informovaná řešení.
EU stojí proti obtěžování a kybernetickému násilí vůči političkám
Dne 18.12.2024 Evropský parlament debatoval o situaci političek v kandidátských a sousedních zemích EU, které čelí obtěžování a kybernetickému násilí. Už před debatou poslankyně Evropského parlamentu Željana Zovko zdůraznila, že političky jsou vystaveny dvěma formám násilí: politickému násilí a násilí založenému na pohlaví. Dodala, že tento stav představuje vážnou hrozbu pro demokratické společnosti a poukázala na to, že tyto formy násilí odrazují ženy od vstupu do politické sféry, čímž podkopávají svobodu projevu. Přízvukovala, že násilí vůči ženám, od sexismu přes nenávistné komentáře na internetu až po obtěžování, by mělo být bráno vážně.
Během debaty vyjádřili své názory komisaři i poslankyně a poslanci Evropského parlamentu. Například poslankyně Al-Sahlani, členka europarlamentu ze skupiny Renew Europe, sdílela zkušenosti gruzínských političek, včetně pocitu nejistoty, který některé z nich přiměl nosit pepřový sprej na parlamentní debaty. Poslanec Geens ze skupiny Greens hovořil o online a verbálních útocích na moldavskou prezidentku Maieu Sandu během prezidentské kampaně. V tomto kontextu komisař EU pro udržitelnou dopravu a turismus, Apostolos Tzitzikostas potvrdil, že rovnost pohlaví je základní hodnotou EU a součástí širší potřeby respektovat lidská práva, která je klíčovým prvkem v procesu rozšiřování EU.
Avšak je důležité připomenout, že ženy čelí obtěžování a kybernetickému násilí nejen v sousedních a kandidátských zemích EU, ale i přímo v členských státech EU. Agentura pro základní práva (FRA) zveřejnila průzkum provedený v letech 2012-2014 o online násilí vůči ženám a konkrétně o kyberstalkingu a obtěžování. Z výzkumu vyplynulo, že 11 % všech respondentek čelilo od svých 15 let alespoň jedné formě kyberobtěžování. Vzhledem k tomu vzestup digitálních technologií představuje pro práva žen dvousečný meč. Na jedné straně digitální prostředí ženám umožnilo budovat sítě a šířit povědomí o zneužívání, kterému čelí, například prostřednictvím hnutí #MeToo. Na druhé straně poskytlo pachatelům a misogynům nové nástroje, s nimiž mohou šířit svůj škodlivý obsah v dosud nevídaném rozsahu.
Řecko poprvé odsouzeno za systematické pushbacky na řecko-turecké hranici
Dne 07.01.2025 vydal ESLP dva rozsudky, které poprvé uznávají systematickou praxi pushbacků prováděných Řeckem. Případ G.R.J. proti Řecku se týkal pushbacku nezletilého bez doprovodu z řeckého ostrova Samos, který byl unesen, nezákonně zadržen a vyhoštěn do Turecka řeckými úředníky, přičemž byl ohrožen na životě opuštěním na moři. Druhý případ A.R.E. proti Řecku se týkal turecké uprchlice, která musela opustit svou zemi kvůli politickému pronásledování a v roce 2019 vstoupila do Řecka přes oblast Evros, aby požádala o azyl. Řecko ji vyhostilo bez posouzení rizika újmy, které jí hrozilo při návratu do Turecka, kde byla zatčena a zadržena tureckými úřady. Postup tureckých úřadů dosáhl až formy politického pronásledování.
ESLP v těchto případech shledal, že Řecko pravidelně podrobuje lidi nucenému zmizení, kdy jsou zatýkáni a tajně zadržováni předtím, než jsou vytlačeni zpět do Turecka. Potvrdil také nedostatek odpovědnosti či jakéhokoliv efektivního vyšetřování operací na státních hranicích. ESLP navíc konstatoval, že uprchlíci jsou často zbavováni majetku, včetně mobilních telefonů, což jim znemožňuje dokumentovat špatné zacházení. Tzv. pushbacky jsou prováděny tak, aby po nich zůstalo co nejméně záznamů. Z tohoto důvodu oběti často čelí značným obtížím při předkládání důkazů. V tomto ohledu oba případy představují nový vývoj v oblasti uplatňování důkazního břemene. Soud uznal složitou důkazní situaci údajných obětí pushbacků a přijal argument, že žadatelé musí pouze předložit důkazy, dôkazy, ktoré na prvý pohľad preukazujú pravdepodobnosť tvrdení, aby se důkazní břemeno přesunulo na vládu. ESLP výslovně uvedl paralely mezi případy pushbacků, nepřiznaným zadržením a nuceným zmizením.
Tyto rozsudky představují zásadní vítězství, neboť odhalují systematickou praxi pushbacků žadatelů o azyl v Řecku jako běžný modus operandi, který ohrožuje jejich životy a často zahrnuje odebírání majetku a špatné zacházení. Rovněž poukazují na systémový deficit v řeckém trestním systému, pokud jde o vyšetřování a stíhání pushbacků. Díky těmto rozhodnutím je obnovení právního státu na hranicích Evropy o krok blíže.
Zdroje:
Council of Europe. (2022). Guide on Article 10 of the European Convention on Human Rights. Dostupné z: https://rm.coe.int/guide-on-article-10-freedom-of-expression-eng/native/1680ad61d6.
Evropský soud pro lidská práva (2015). Rozsudek ve věci Delfi AS v. Estonsko. Dostupné z: https://hudoc.echr.coe.int/fre#{%22itemid%22:[%22001-155105%22]}
Evropský soud pro lidská práva (2016). Rozsudek ve věci Magyar Tartalomszolgáltatók Egyesülete a Index.hu Zrt v. Maďarsko. Dostupné z: https://hudoc.echr.coe.int/eng#{%22itemid%22:[%22001-160314%22]}
Evropský soud pro lidská práva (2023). Rozsudek ve věci Sanchez v. Francie. Dostupné z: https://hudoc.echr.coe.int/fre#{%22itemid%22:[%22002-14074%22]}
Evropský soud pro lidská práva (2023). Rozsudek ve věci Sanchez v. Francie. Dostupné z: https://hudoc.echr.coe.int/fre#{%22itemid%22:[%22002-14074%22]}
Evropský soud pro lidská práva (2024). Rozsudek ve věci G.R.J. v. Řecko. Dostupné z: https://hudoc.echr.coe.int/fre#{%22itemid%22:[%22001-240283%22]}
Evropský soud pro lidská práva (2024). Rozsudek ve věci A.R.E. v. Řecko. Dostupné z: https://hudoc.echr.coe.int/fre#{%22itemid%22:[%22001-238636%22]}
Fundamental Rights Agency (2015). Violence against women: an EU-wide survey. Dostupné z: fra-2014-vaw-survey-main-results-apr14_en.pdf
Fotografie:
Mark Zuckerberg představil nová pravidla moderování obsahu na Facebooku. Mark Zuckerberg f8 Keynote (2696198607), autor: Brian Solis, 13.01.2025, zdroj: Wikipedia Commons, CC BY 2.0 DEED.
