We are pleased to present the second issue of the Czech Democracy & Rights Bulletin, which compiles recent developments and indicators on the state of human rights and justice in the Czech Republic.

The edition opens with an interview with Marie Kmecová, who shares her experience at the Ombudsperson’s Office, the CPT, and the broader human rights field with readers. Giving advice to those interested in pursuing a career in the human rights field.

Subsequently, Jakub Dubják details the Constitution Court's ruling regarding the investigation of the tragic shooting at Charles University to the victims' families. This decision reasserts victims' families' right to transparency and participation in investigations of state actions. Gabriela Tomečková then analyzes  the State’s responsibility for a death in a police cell. The contribution presents the facts of the death and the Supreme Court's argument in favor of the injured party.

Jakub Dubják then examines a ruling of the Constitutional Court on suspending a prison sentence for a mother of a newborn, emphasizing that courts must respect fundamental rights and the child’s right to care. Following the article,  Gabriela Tomečková examines a phenomenon of so-called “undeclared coalitions” in parliamentary elections. What is the future structure of political competition in the Czech Republic?

Aneta Cermanová then provides an in-depth analysis of a recent amendment to the Criminal Code, which changes the regulation of the criminal offense of neglecting child support. Aneta Cermanová concludes with a few remarks on personnel changes in the Constitutional Court and the Government Commissioner for Human Rights and sheds light on the recent approval to ban those with a Russian Diplomatic passport from entering the Czech Republic.

Březnové číslo otevíráme textem Dominiky Šudové, která představuje čtyři kandidáty na post veřejného ochránce práv a jejich představy o dalším směřování instituce.

V sekci mezinárodní trestní spravedlnosti se Lucie Bartáková věnuje odpovědnosti za nasazení autonomních zbraňových systémů a Lucie Pirklová přibližuje dopady amerických sankcí na soudce Mezinárodního trestního soudu.

Evropskou sekci zahajuje Adéla Krejčířová analýzou nového průzkumu o genderově podmíněném násilí v EU a Anna Slezáková rozebírá rozsudek ESLP týkající se umístění obžalovaného do skleněného boxu při hlavním líčení.

V části Mezinárodní politika a byznys se Tobiáš Ševčík věnuje trendům ve snižování minimální hranice trestní odpovědnosti a Kristýna Sýkorová popisuje různé modely financování veřejnoprávních médií v Evropě.

Českou sekci uzavírá Ondřej Kučera textem o rozhodnutí Ústavního soudu, který potvrdil ústavnost nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc.

Únorové číslo Bulletinu otevíráme textem Adély Horákové, která se věnuje rozhodnutí Soudního dvora EU o uznávání stejnopohlavních manželství napříč členskými státy. Ačkoli závěr působí jasně, vyvolává řadu otázek týkajících se hranic unijního práva a povinností členských států.

V sekci mezinárodní trestní spravedlnosti přináší Lucie Pirklová analýzu přelomového rozsudku nad bývalým konžským ministrem Rogerem Lumbalou, který díky principu univerzální jurisdikce představuje významný krok v boji proti beztrestnosti za zločiny proti lidskosti. Lucie Bartáková pak shrnuje turbulentní rok 2025 pro Mezinárodní trestní soud, poznamenaný politickými tlaky, sankcemi i nutností obhajovat svou legitimitu na půdě OSN.

Evropský systém ochrany lidských práv zastupuje Adéla Krejčířová textem k rozhodnutí ESLP ve věci J. S. proti Slovensku, v němž soud konstatoval porušení článku 3 Úmluvy v případu domácího násilí. Kryštof Urban doplňuje přehled o intervencích třetích stran, které umožňují státům, organizacím i občanské společnosti vstupovat do dialogu s ESLP a přispívat k jeho rozhodovací praxi.

V části Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Kristýna Sýkorová věnuje hluboké institucionální krizi OSN, která vstupuje do osmého desetiletí své existence v jedné z nejtěžších konstelací od svého založení. Klára Čepičková se zaměřuje na rostoucí snahy o dosažení digitální suverenity Evropy. Přibližuje, jak EU i členské státy reagují na závislost na zahraničních technologiích a jaké kroky podnikají k posílení vlastní odolnosti v digitální oblasti.

Nové číslo Bulletinu otevíráme rozhovorem s kandidáty na pozici dětského ombudsmana – s jakou vizí se o tento post ucházejí Martin Beneš, Eva Petrová a Michal Šalomoun? S pravidelným reportem z Benátské komise dále přichází Tomáš Langášek, který informuje o závěrech přijatých na jejím 141. plenárním zasedání.

V sekci mezinárodní trestní spravedlnost se Karolína Nešpůrková zabývá poškozováním životního prostředí v kontextu mezinárodního trestního práva. Budou se nově prohřešky proti životnímu prostředí stíhat jako environmentální zločiny? Alžběta Frommerová dále sleduje případ Khaleda El Hishriho, který byl vydán k Mezinárodnímu trestnímu soudu za porušování lidských práv v Libyi.

V Evropské sekci Kryštof Urban shrnuje rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Danileţ proti Rumunsku týkající se svobody projevu soudců na sociálních sítích. Berenika Dokulilová se věnuje rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie k dánské politice sociálního bydlení ve světle antidiskriminační směrnice.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva upozorňuje Klára Čepičková na environmentální dopady umělé inteligence. Tobiáš Ševčík se dále blíže zaměřil na konflikt a příměří mezi Kambodžou a Thajskem. 

Českou sekci otevírá článek Jonáše Hodaňe o tom, zda je v pravomoci prezidenta odmítnout návrh na jmenování ministra životního prostředí. Ondřej Kučera se věnuje rozhodnutí Nejvyššího soudu týkající se nároku na ušlý zisk, kterého se domáhala maloobchodní společnost v důsledku aplikace krizového zákona. 

We are pleased to present the first issue of the Czech Democracy & Rights Bulletin, which compiles recent developments and indicators on the state of human rights and justice in the Czech Republic.

The edition opens with an interview with Tomáš Langášek, a newly appointed Judge of the Czech Constitutional Court, who shares his beliefs on democracy, free speech, and judicial restraint, as well as what it means to be a Constitutional judge.

Following the article is an examination of how the Constitutional Court upheld its dedication to maintain the human rights of all individuals, as shown in the Court's decision not to transfer a mentally ill prisoner. This commitment is also demonstrated in the long-awaited accounting for the death of an Afghan soldier by Czech soldiers after seven years.

In addition, there are contributions with updates on previous cases, including: how the Constitutional Court must now face a retrial after a judgment of the European Court of Human Rights, and progress in the form of the so-called Crucifixion of Jesus Christ case before the Constitutional Court. The latter highlights the expansion of rights for crime victims.

Further contributions offer an analysis of the Security Information Service Annual Report, the Constitutional Courts' recent decision on Šantovka Tower, the Supreme Court's responses, an explanation of the use of AI in Administrative procedures, and the Supreme Court's response to the Šalamoun association.

We hope this edition offers an insightful view of the Constitutional Court's role in upholding human rights and the checks and balances within the European court system.

Bulletin otevírá osobní text Alžběty Dvořákové, která se ohlíží za svou cestou z Centra pro lidská práva a demokracii až do prostředí mezinárodních bezpečnostních institucí, včetně OSN či NATO. 

V části věnované mezinárodní trestní spravedlnosti se Alžběta Frommerová zabývá soudním procesem s bývalou bangladéšskou premiérkou Šajch Hasínou Vadžídovou, čelící hrozbě trestu smrti za zločiny proti lidskosti. Karolína Nešpůrková přibližuje odsouzení Abd Al-Rahmana, jednoho z vrchních velitelů súdánských milic Janjaweed.

Evropský systém ochrany lidských práv představuje příspěvek Anny Slezákové k rozsudku Fajstavr proti České republice, v němž ESLP posuzoval, zda odsouzení založené převážně na výpovědi spolupracující obviněné odpovídalo požadavkům spravedlivého procesu. Kryštof Urban se pak věnuje případu Vainik a ostatní proti Estonsku, ve kterém se soud poprvé vyjádřil k otázce, zda absolutní zákaz kouření ve věznicích představuje nepřiměřený zásah do osobní autonomie vězňů.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Tobiáš Ševčík věnuje vývoji ochrany stejnopohlavních manželství v USA a Madlen Seibertová upozorňuje na přetrvávající globální nerovnosti mezi ženami a muži.

Česká sekce přináší text Jonáše Hodaňe k opakujícím se sporům o soudcovské platy před Ústavním soudem a příspěvek Gabriely Grünové k zamítnutí klimatické žaloby, které znovu otevřelo debatu o lidskoprávní ochraně klimatu.

Přejeme Vám inspirativní čtení a klidné vánoční dny plné pohody, radosti a inspirace do nového roku.

Centrum letos slaví 16. narozeniny! Jak na jeho vznik vzpomínají jeho zakládající členové a jakým výzvám dnes čelí, se dozvíte v úvodním rozhovoru s Hubertem Smekalem, Ladislavem Vyhnánkem, Ľubomírem Majerčíkem a Lukášem Hoderem.

V části věnované mezinárodní trestní spravedlnosti Barbora Bulánková osvětluje záměr tří států západního Sahelu - Mali, Burkiny Faso a Nigeru – opustit Mezinárodní trestní soud.

Tereza Hladíková představuje vznikající Zvláštní tribunál pro zločin agrese proti Ukrajině a jeho limity. Může skutečně stíhat nejvyšší představitele státu, když jim zároveň přiznává dočasnou imunitu?

V sekci Evropský systém ochrany lidských práv se Martin Plášek zabývá rozsudkem ve věci Helme proti Estonsku č. 3023/22, ve kterém se Evropský soud pro lidská práva (ESLP) poprvé vyjádřil k použitelnosti důkazů získaných policistou v utajení v on-line prostředí.

Alexandra Eštoková se ve svém příspěvku zaměřuje na případ Imanov proti Ázerbájdžánu, v němž ESLP rozhodl o právu advokát Yalchina Imanova na ochranu soukromého života.

Sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva otvírá článek Barbory Švábové, která popisuje, jak se v posledních letech proměnilo získávání prostředků pro terorismus díky novým technologiím.

Nelly Vondrová pak přináší krátký vhled do pokračujících vyjednávání o nové úmluvě o právu na vzdělání.

V České sekci Gabriela Tomečková osvětluje rozsudek Nejvyššího soudu v případu žaloby L. P., která se domáhala náhrady újmy za smrt svého partnera P. K. v policejní cele.

Říjnové vydání uzavírá příspěvek Jakuba Dubjáka, který se věnuje otázce přerušení výkonu trestu a právu na péči o dítě z pohledu Ústavního soudu a jeho čerstvému nálezu k výkladu ustanovení § 325 odst. 2 trestního řádu.