V úvodu tohoto čísla Vám přiblíží Barbora Bromová, jak se studuje (nejen) právo v Amsterdamu. Speciální program PPLE zde kombinuje politologii, psychologii, právo a ekonomii.

Pokračujeme reportáží Veroniky Čáslavové z diskuze konané při příležitosti výročí ukončení druhé světové války. V rámci této online akce hovořila s generálem Petrem Pavlem o vývoji demokracie a bezpečnosti od roku 1945 až do dnešní doby.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Alžběta Dvořáková o tom, že Karim Khan byl zvolen novým žalobcem Mezinárodního trestního soudu. Kdo je tento britský právník?

Martin Míšek z evropské sekce se věnuje doporučení Rady Evropy pro Českou republiku v oblasti rasismu a netolerance.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva vysvětluje Iva Turanová změny v hongkongském parlamentním volebním systému. 

Jana Koblasová z české sekce přibližuje rozhodnutí Městského soudu v Praze, který se mimo jiné zabýval ústavností nouzového stavu.

Na úvod aktuálního vydání Bulletinu lidských práv jsme si pro Vás připravili skutečnou perličku. Kandidátům na pozici soudce či soudkyně Evropského soudu pro lidská práva za ČR jsme položili vždy 10 otázek. Devítiletý mandát totiž začne již v listopadu tohoto roku. Jak vidí své případné působení ve Štrasburku Tomáš Langášek, Pavel Simon a Kateřina Šimáčková?

U Evropského soudu pro lidská práva zůstaneme i v rámci druhého příspěvku, ve kterém Eliška Hůlová shrne uplynulý soudní rok, který probíhal za pandemie.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Tomáš Münzberger zaměřuje na odsouzení Dominica Ongwena Mezinárodním trestním soudem. Tento bývalý dětský voják se v Ugandě stal jedním z obávaných velitelů tzv. Armády Božího odporu.

Martin Míšek z evropské sekce se věnuje tématu odpovídání na emaily o víkendu. Bude nová evropská legislativa specifikovat minimální požadavky na home office včetně tzv. práva odpojit se? 

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva informuje Kristýna Zábojníková o pokračování sporu mezi Spojeným královstvím a Mauriciem o suverenitu nad Čagoskými ostrovy. Po Mezinárodním soudním dvoru uznal suverenitu Mauricia i Mezinárodní tribunál pro mořské právo.

Jana Koblasová z české sekce přibližuje zrušující nález Ústavního soudu ve věci volebního zákona. Jaké měl k rozhodnutí důvody a jaká bude podoba podzimních voleb do poslanecké sněmovny?

Aktuální vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme příspěvkem Kateřiny Šimáčkové a Veroniky Bílkové pojednávajícím o podzimních (online) zasedáních Benátské komise. Projednávaná témata jako volby a digitalizace nebo nouzové stavy byla vskutku aktuální.

David Janků z Kanceláře veřejného ochránce práv následně představuje výsledky výzkumu rozhodování českých soudů o diskriminaci.

Závěrům lidskoprávních smluvních orgánů za druhou polovinu roku 2020 se věnuje Daniela Petržilková. Tyto výbory sídlící v Ženevě se v daném období plně soustředily na stížnosti jednotlivců.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Alžběta Dvořáková zaměřuje na rozhodnutí žalobkyně Mezinárodního trestního soudu zahájit vyšetřování situací v Palestině, Nigérii a na Ukrajině.

Eliška Hůlová z evropské sekce se věnuje rozhodnutí Evropského výboru pro sociální práva, který kritizoval ČR z důvodu nadměrného umisťování dětí do kojeneckých ústavů.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva informuje Aneta Majerčíková o přelomovém případu před Nejvyšším soudem USA, který se týká nucené dětské práce v Africe.

Daniela Petržilková z české sekce přibližuje na příkladu konkrétního kárného řízení, nakolik si může soudce dovolit veřejnou kritiku. Jaké jsou tedy hranice svobody projevu soudců?

Aktuální vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme reportáží Tomáše Münzbergera z konference Evropského soudu pro lidská práva, jejímž tématem byla ochrana životního prostředí. Může štrasburský soud svojí judikaturou k ochraně životního prostředí přispívat, jestliže Úmluva neobsahuje právo na zdravé životní prostředí? Jak soud v takových případech postupuje? A jaký lze očekávat vývoj do budoucna?

Jana Šikorská shrnuje podzimní zasedání Rady OSN pro lidská práva, které se věnovalo nejen dopadům pandemie, ale také prezidentským volbám v Bělorusku.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost přibližuje Tomáš Münzberger nový typ mezinárodních vyšetřovacích orgánů, které připravují důkazní podklady pro případné budoucí vyšetřování zločinů v Sýrii a v Myanmaru, nebo podporují vnitrostátní vyšetřování, jako je tomu v Iráku.

Eliška Hronová se v evropské sekci věnuje rozhodnutí polského ústavního soudu, které dramaticky omezilo přístup k interrupcím, což vyvolalo vlnu protestů. Jak k takové změně došlo?

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva informuje Aneta Navrátilová o zprávě Evropské komise zkoumající stav vlády práva ve všech zemích EU. Zaměřila se na čtyři kategorie - systémy soudnictví, protikorupční rámce, pluralitu a svobodu médií a systém brzd a protivah.

Daniela Petržilková z české sekce přibližuje rozhodnutí Městského soudu v Praze, který zrušil nařízení zakazující prezenční výuku na vysokých školách. Jak dané rozhodnutí zdůvodnil?

Aktuální vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme příspěvkem Pavla Doubka o konceptu Human Rights City. Jak lze prosazovat ochranu lidských práv na lokální úrovni? A co je to vlastně lidskoprávní město? Jakým způsobem promítá lidskoprávní pohled do svých politik? A která města v našem okolí se takovým titulem mohou pyšnit?

Martina Prejdová se věnuje Istanbulské úmluvě a vysvětluje, které politické strany a zájmové skupiny jsou k ní kritické, a které její přijetí naopak podporují.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Petra Olivová o dopadení jednoho z nejhledanějších uprchlíků před spravedlností - téměř čtvrtstoletí hledaného podporovatele rwandské genocidy. Tereza Šťastná poté přibližuje výsledky tzv. nezávislého odborného přezkumu Mezinárodního trestního soudu. Pomůže přesnější pojmenování problémů jejich následnému řešení?

Jakub Drahorád z evropské sekce se věnuje Evropskému soudu pro lidská práva, který vydal rozhodnutí o předběžném opatření ve věci mezistátní stížnosti Arménie proti Ázerbájdžánu ohledně bojů o Náhorní Karabach.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Tereza Ciupková zaměřuje na situaci v Sýrii. Téměř deset let od začátku konfliktu uzavřelo Rusko s Tureckem dohodu o klidu zbraní. Konec nebezpečí pro civilní obyvatelstvo je však stále v nedohlednu.

Aneta Frodlová z české sekce představuje zprávu Evropské komise, která poprvé posoudila vládu práva a naplňování demokratických principů v jednotlivých členských státech EU. Jak hodnotila českou justici?

Aktuální vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme příspěvkem Moniky Hanych o svobodě projevu ve světě. Nakolik státy během probíhající pandemie blokovaly weby informující o nebezpečnosti pandemie a vůbec omezovaly volný tok informací?

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost přibližuje Jana Šikorská rozhodnutí Zvláštního tribunálu pro Libanon sídlícího v Haagu, který vydal dlouho očekávaný rozsudek ve věci vraždy bývalého libanonského premiéra. Řízení však probíhalo in absentia a výsledné odsouzení jedné osoby a osvobození tří osob, stejně jako délka řízení, vyvolávají rozporuplné reakce.

Zuzana Andreska z evropské sekce se věnuje novému rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, podle nějž Slovensko diskriminovalo romské občany, když vnitrostátní orgány řádně neprošetřily policejní razii v obci na východě země.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva informuje Andrea Šťástková o situaci v tureckých věznicích. Evropský výbor pro zabránění mučení zveřejnil dvě zprávy, a to z roku 2017 a 2019. V jakých podmínkách osoby zbavené svobody v Turecku žijí a jaký je v tomto ohledu během posledních let trend?

Klára Košťálová z české sekce představuje návrh zákona o odškodnění protiprávně sterilizovaných osob. Proč je jeho obsah důležitý a jak by měla nová právní úprava vypadat? Aneta Frodlová se následně věnuje právu na bezplatnou právní pomoc, a to ve světle nového nálezu Ústavního soudu ČR.

Přejeme Vám hezké čtení.

Aktuální vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme příspěvkem Pavla Doubka o jednání lidskoprávních smluvních orgánů v Ženevě v druhé polovině roku 2020. Jaké důležité závěry přinesly Výbor pro lidská práva, Výbor pro hospodářská, sociální a kulturní práva, Výbor pro odstranění diskriminace žen nebo Výbor pro práva dítěte? A jak jejich zasedání ovlivnila probíhající pandemie?

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost diskutuje Tereza Šťastná protidrogovou válku prezidenta Duterteho na Filipínách a možnosti Mezinárodního trestního soudu vládní aktivity vyšetřovat. Jana Šikorská se poté zamýšlí nad možnými souvislostmi mezi pandemií a pácháním zločinů podle mezinárodního práva.

Zuzana Andreska z evropské sekce informuje o rozhodnutí Soudního dvora EU, který upřesnil pravidla směrnice o volném pobytu. Za jakých podmínek lze létat po Evropě bez evropského občanství?

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Tereza Ciupková věnuje prezidentským volbám v Bělorusku. Jakou pozici bude mít Alexandr Lukašenko, který se oficiálním vítězem stal již pošesté v řadě?

Pavel Doubek z české sekce se zaměřuje na COVID-19 v českých věznicích. Výbor proti mučení Rady vlády ČR na svém zasedání diskutoval opatření zavedená v těchto zařízeních a přijal tři konkrétní doporučení.