Nový Bulletin začínáme zprávou z jednání ženevské Rady pro lidská práva. Marie Gavendová přibližuje, jak se tento hlavní lidskoprávní orgán OSN postavil k ruské invazi na Ukrajinu a souvisejícím otázkám. Kromě toho se zabýval také situací v Afghánistánu po převzetí moci Tálibánem.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Adam Crhák o každoroční zprávě o využívání tzv. univerzální jurisdikce, tedy v jaké míře a ve kterých zemích se soudí zločiny podle mezinárodního práva vnitrostátně. Článek uvádí i nejzajímavější trestní procesy probíhající například v Belgii, Nizozemsku nebo ve Francii.

Terézia Lazarová z evropské sekce se věnuje dalšímu případu, který se týká problémů nezávislosti polské justice. Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že Polsko porušilo právo na spravedlivý proces soudce, který přišel o mandát v Národní radě soudnictví.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva vysvětluje Michaela Kučerová fungování tzv. Konfuciových institutů, které na první pohled fungují jako čínská kulturní centra v zahraničí. Ve skutečnosti však mají reálný nádech čínské propagandy.

Kateřina Ochodková z české sekce se zaměřuje na nedávné rozhodnutí Ústavního soudu ve věci transgender osoby, spojené s návrhem na zrušení podmínky chirurgické sterilizace pro úřední změnu pohlaví. Proč je tento nález tak kontroverzní?

Nový Bulletin začínáme zprávou o stavu demokracie a svobody ve světě v roce 2021. Michaela Kučerová se věnuje ve světle zpráv The Economist Intelligence Unit a Freedom House nejen tomuto roku, ale také dlouhodobému trendu. A jak si vede Česká republika?

Navazujeme zprávou z konference o Ukrajině z pohledu mezinárodního práva, kterou na Právnické fakultě Masarykovy univerzity uspořádalo naše Centrum pro lidská práva a demokracii. Tematicky byla pokryta čtyři témata - zákaz použití síly, účinnost sankcí, trestání zločinů a migrace do ČR.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Matyáš Dvořák o historickém kontextu konfliktu na Ukrajině a o tom, že Mezinárodní trestní soud zahájil vyšetřování zločinů spáchaných po zahájení invaze.

Anna Kačmaříková z evropské sekce přibližuje, jak bude moci v budoucnu Evropská unie dohlížet na dodržování zásad právního státu. Nařízení o podmíněnosti umožní vázat prostředky pro státy na respektování hodnot EU. 

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Ondřej Kaška zaměřuje na situaci v Bosně a Hercegovině, jejíž celistvost ohrožuje jednání bosenskosrbských politických představitelů.

Veronika Nováková z české sekce se zaměřuje na dopady války na Ukrajině na Českou republiku, a to jak v trestněprávní oblasti, tak co se týče vhodné reakce na příliv uprchlíků.

 

Jelikož v březnu tomu byly již dva roky, kdy v Evropě a v České republice naplno udeřila pandemie, v úvodním příspěvku se Viktória Marková věnuje relativně málo diskutované otázce, do jaké míry může být Čína právně odpovědná za rozšíření pandemie Covid-19.

Navazuje Marie Gavendová s příspěvkem shrnujícím závěry jednání lidskoprávních smluvních orgánů za druhou polovinu předcházejícího roku. Výbor pro lidská práva se mimo jiné věnoval situaci na Ukrajině po roce 2014.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Dagmar Matúšů o tom, že Mezinárodní trestní soud zahájil vyšetřování situace ve Venezuele. Dopustily se zdejší bezpečnostní složky zločinů proti lidskosti?

Jana Vidláková z evropské sekce se věnuje rozsudku Soudního dvora EU, který se zabýval zásadou přiměřenosti ve vztahu ke ztrátě občanství Evropské unie.

V mezinárodní sekci se Ondřej Kaška zaměřuje na ochranu osobních dat v Evropské unii a posun v jednání mezi USA a EU.

Veronika Nováková z české sekce poté diskutuje možnosti náhrady škody a nemajetkové újmy v případech, kdy trestní stíhání osoby neskončí jejím odsouzením.

V novém Bulletinu začínáme obsahem klimatické konference COP26 v Glasgow. Jednalo se o převratnou událost, nebo spíše o přehlídku špičkových politiků? Tomáš Münzberger nám přiblíží obsah dílčích dohod a nastíní kroky do budoucna.                                                                                                                                                                     
Navazujeme zprávou z Benátské komise, která se věnuje mimo jiné obsahu dvou podzimních jednání. Na těch se projednávalo například slovenské stanovisko týkající se zásad právního státu, ale také maďarské stanovisko hodnotící zákaz diskuzí o genderové identitě a sexuální orientaci ve veřejném prostoru.                                                                                                                                 
V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Matyáš Dvořák o případech řešených v Evropě na základě univerzální jurisdikce. Francouzský případ se týkal genocidy ve Rwandě, v Německu řešený novější případ pak genocidy jezídů.                                                                                                                              
Eliška Andrš z evropské sekce přibližuje rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, podle kterého Dánsko vyhoštěním osoby se schizofrenií neporušilo zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení.                                                         
V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Michaela Kučerová zaměřuje na Honduras, do jehož čela byla zvolena Xiomara Castro. Kdo je první honduraská prezidentka a jaké směřování země prosazuje?                                                                                                  
Kateřina Ochodková z české sekce se zaměřuje na to, jak se projevil nový volební systém, kterým jsme v říjnu volili do Poslanecké sněmovny. Marie Gavendová poté představuje výroční zprávu BIS diskutující aktuální hrozby pro Českou republiku.
 

V prosinci tomu bylo již 10 let, kdy nás opustil Václav Havel. Podařilo se nám získat jeho projev, kterým v roce 1995 ve Štrasburku otevíral současnou budovu Evropského soudu pro lidská práva. Soud nám zase poskytl fotografie této události, tak si můžeme společně připomenout jeho tehdejší slova.

Navazujeme zprávou Ľubomíra Majerčíka z diskuze pořádané naším Centrem, na které se sešly těžké váhy české i mezinárodní justice - Jiří Malenovský, Robert Fremr, Ivana Hrdličková a Michal Bobek. Jak hodnotili své zkušenosti z mezinárodních soudů?

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Dagmar Matúšů o německých případech obžalob bývalého dozorce a sekretářky v koncentračním táboře.

Jana Vidláková z evropské sekce přibližuje rozsudek Soudního dvora EU, který se vyjadřoval k povinnosti mít u sebe během cesty mezi členskými státy cestovní doklad.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Ondřej Kaška věnuje situaci v Západní Sahaře, kde se situace aktuálně komplikuje.

Dominika Šudová z české sekce se zaměřuje na vyšetřování případu smrti afghánského vojáka dříve vyslýchaného českými a americkými jednotkami.

V novém Bulletinu pro Vás máme skutečnou perličku. Předseda Evropského soudu pro lidská práva Robert Spano se v úvodním rozhovoru vyjadřuje k řadě aktuálních otázek: Má Evropská unie přistoupit k Úmluvě? Může Soud čelit odporu členských států? A jak plánuje předseda Spano zefektivnit fungování Soudu tak, aby se rozhodování důležitých případů zkrátilo v řádu let?

Pokračujeme příspěvkem Daniely Petržilkové o zasedání Rady OSN pro lidská práva, které se zaměřilo mimo jiné na situaci v Afghánistánu či na důsledky pokračující války v Jemenu. Kromě toho Rada přijala také rezoluci, ve které poprvé označila právo na zdravé životní prostředí za lidské právo.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Alžběta Dvořáková o tom, že nový žalobce Mezinárodního trestního soudu se rozhodl nevyšetřovat údajné zločiny USA v Afghánistánu.

Martin Míšek z evropské sekce přibližuje rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci Fedotova proti Rusku, které se týká povinnosti poskytnout ochranu svazků osob stejného pohlaví.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva diskutuje Kristýna Zábojníková budoucnost osob zadržovaných ve věznici v Guantánamu. Jaké jsou naděje na zrušení celého zařízení za administrativy prezidenta Bidena?

Daniela Petržilková z české sekce se věnuje rozhodnutí Ústavního soudu, podle kterého byla plošná aplikace vyšších trestních sazeb za nouzového stavu v rozporu s Ústavou.

V aktuálním vydání Bulletinu začínáme reportáží Moniky Hanych z uprchlického tábora na řeckém ostrově Lesbos, kde strávila týden a hovořila s řadou jeho obyvatel. V objektu žije přes 4500 lidí, kteří se z různých důvodů vydali do Evropy. Jaké zde panují podmínky a jaké jsou jejich vyhlídky?

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Tomáš Münzberger věnuje málo diskutované, avšak o to důležitější kauze Afghánce, který následkem výslechu ze strany českých a poté amerických vojáků zemřel. Tři roky poté svědčí postup českých vyšetřovacích orgánů přinejmenším o neprofesionalitě přístupu.

Eliška Hronová z evropské sekce přibližuje zprávu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů, který se zabýval dopadem pandemie Covid-19 na rovnost pohlaví. Jaký dopad měly především změny na trhu práce na postavení žen? 

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Kristýna Zábojníková věnuje situaci na Kubě, kde občanská nespokojenost vyústila v největší protivládní protesty za posledních několik dekád.

Tereza Kuklová z české sekce se zaměřuje na kontroverzní novelu Listiny základních práv a svobod, do níž bylo vloženo tzv. právo na zbraň. Co tato změna reálně znamená a jak se bude pravděpodobně vykládat?