Bulletin

We are pleased to present the third issue of the Czech Democracy & Rights Bulletin, which compiles recent developments and indicators on the state of human rights and justice in the Czech Republic.

The edition opens with the most recent development in the ongoing dispute of judges' pay, as the Constitutional Court strikes down a temporary law that would decrease judges' salaries by 6%.  This decision illustrates the ongoing tension between the legislature, which seeks to cut costs, and the judiciary, which argues that salary protection is essential to judicial independence.

Gabriela Grünová then examines the human rights dimension of climate protection by analyzing the Constitutional Court's ruling against an environmental association and several individual farmers. The farmers and environmental association argued that the ministries have been violating their constitutional rights to a favorable environment. By commenting on the Court's decision not to hold the ministry accountable, Grünová asks the question, " Is legislative action the best way of protecting our climate.

Subsequently, Jonáš Hodaň details the public's reaction to the rejection of Filip Turek’s nomination for the post of Minister of the Environment. Detailing critiques and concerns surrounding what the presidential power should be regarding rejecting nominations for government.

In addition, Ondřej Kučera then provides an in-depth analysis of the ongoing ramifications of the COVID-19 pandemic, specifically regarding government measures. Kučera draws on a recent case surrounding a retail company seeking payment for lost profits and how the ruling closed a series of lawsuits that have been dragging on since the pandemic.

Finally, Gabriela Grünová provides updates on Czech news, including articles on conflicts of interest between government officials and companies, the Constitutional Court's disciplinary action regarding AI use, and the Constitutional Court's ruling on Involuntary hospitalization.

We hope this edition provides readers with valuable insight into current developments shaping human rights, governmental accountability, and powers.

Vítáme Vás u nového vydání Bulletinu, který otevíráme rozhovorem s děkanem Právnické fakulty MU Martinem Škopem. Povídali jsme si nejen o profesní dráze pana děkana či fungování fakulty, ale dotkli jsme se též aktuálních otázek lidských práv.

Další sekce Bulletinu patří Národní lidskoprávní instituci, s níž Centrum nově navázalo spolupráci. Pravidelnou rubriku „Zprávy z NHRI“ zahajuje Veronika Bazalová a věnuje se prvnímu roku fungování české národní lidskoprávní instituce.

Sekci Mezinárodní trestní spravedlnost otevírá Lucie Pirklová, která se věnuje tématu nucených zmizení v Mexiku. Karolína Nešpůrková si dále klade otázku, zda lze obchodní společnosti trestně stíhat za válečné zločiny.

Veronika Havlová z evropské sekce analyzuje rozsudek ESLP týkající se zajištění novinářky při dokumentování demonstrace. Kryštof Urban dále upozorňuje na rozsudek SDEU věnující se omezení digitálních služeb poskytovaných z jiného členského státu a odpovědnosti provozovatelů těchto služeb.

Sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva obsahuje zajímavý příspěvek Kristýny Sýkorové věnující se zajištění zdravotní péče v ozbrojených konfliktech. Madlen Seibertová se následně vyslovuje k aktuální humanitární krizi na Kubě, která se dále prohlubuje.

Jonáš Hodaň z české sekce listuje nálezem Ústavního soudu, který se věnoval otázce uplatnění presumpce neviny u zvlášť závažného zločinu. Ondřej Kučera dále proniká do ožehavé otázky, zda má veřejnost právo znát státní příslušnost osob, proti kterým se vede trestní řízení.

Červnové číslo je posledním číslem, které pro Vás graficky připravil náš dlouholetý sazeč Jakub Dubják. Ten nyní sazečské žezlo předává dál a vstupuje do nové role editora Bulletinu. Za jeho práci mu děkujeme!

Květnové číslo otevíráme textem Pavla Doubka, který se věnuje přesunu lidskoprávní agendy z Úřadu vlády na jednotlivá ministerstva a dopadům tohoto kroku. Jde o demontáž lidskoprávní agendy?

V sekci mezinárodní trestní spravedlnosti se Alžběta Frommerová zabývá výroční zprávou TRIAL International o uplatňování univerzální jurisdikce při stíhání nejzávažnějších mezinárodních zločinů.

Adéla Krejčířová z evropské sekce navazuje analýzou rozsudku SDEU, který potvrdil, že maďarské anti‑LGBTIQ+ zákony porušují unijní právo i základní hodnoty EU. Anna Slezáková se v článku zaměřuje na rozhodování ESLP týkající se maďarských doživotních trestů a práva na propuštění.

V části mezinárodní politiky, byznysu a lidských práv se Madlen Seibertová zaměřuje na politické změny v Nepálu po nástupu premiéra Bálendra Šáha a na výzvy, které nová vláda musí řešit. Klára Čepičková přibližuje aktuální Index svobody tisku, který dosáhl nejhorších hodnot za posledních 25 let.

Českou sekci otevírá Ondřej Kučera textem o adhezním řízení v případech sexuálního násilí a novém rozhodnutí Ústavního soudu zdůrazňujícím nutnost řádného odůvodnění náhrady újmy. Marika Staňková se věnuje rozsudku Nejvyššího soudu, který vytkl odvolacímu soudu nesprávnou práci se znaleckými posudky v citlivém případu úmrtí novorozence.

Dubnové číslo otevíráme textem Tomáše Langáška a Veroniky Bílkové, kteří se věnují činnosti Benátské komise v roce 2025, jejímu 35. výročí a širším výzvám pro demokracii, vládu práva a ochranu lidských práv.

V sekci mezinárodní trestní spravedlnosti se Alžběta Frommerová zabývá rezolucí Valného shromáždění OSN k transatlantickému otroctví jako historické křivdě a jejími současnými přesahy. Karolína Nešpůrková se věnuje čtyřem letům války na Ukrajině a vzniku Zvláštního tribunálu pro zločin agrese.

Evropskou sekci otevírá Adéla Krejčířová analýzou rozhodnutí SDEU k právu na změnu údajů o genderu v kontextu volného pohybu občanů EU. Anna Slezáková rozebírá hranice náboženské autonomie zaměstnavatelů v pracovněprávních vztazích.

V sekci mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Madlen Seibertová věnuje prohlubující se krizi na Kubě v důsledku amerického politického nátlaku. Tobiáš Ševčík dále analyzuje neúspěch italské ústavní reformy soudnictví.

Českou sekci uzavírá Jonáš Hodaň textem o právu na účinné vyšetřování u zvláště zranitelných osob v rozhodovací praxi Ústavního soudu. Gabriela Grünová se věnuje otázce závaznosti stanovisek Výboru OSN pro práva dítěte a možnostem náhrady újmy ve vnitrostátním právu.

We are pleased to present the second issue of the Czech Democracy & Rights Bulletin, which compiles recent developments and indicators on the state of human rights and justice in the Czech Republic.

The edition opens with an interview with Marie Kmecová, who shares her experience at the Ombudsperson’s Office, the CPT, and the broader human rights field with readers. Giving advice to those interested in pursuing a career in the human rights field.

Subsequently, Jakub Dubják details the Constitution Court's ruling regarding the investigation of the tragic shooting at Charles University to the victims' families. This decision reasserts victims' families' right to transparency and participation in investigations of state actions. Gabriela Tomečková then analyzes  the State’s responsibility for a death in a police cell. The contribution presents the facts of the death and the Supreme Court's argument in favor of the injured party.

Jakub Dubják then examines a ruling of the Constitutional Court on suspending a prison sentence for a mother of a newborn, emphasizing that courts must respect fundamental rights and the child’s right to care. Following the article,  Gabriela Tomečková examines a phenomenon of so-called “undeclared coalitions” in parliamentary elections. What is the future structure of political competition in the Czech Republic?

Aneta Cermanová then provides an in-depth analysis of a recent amendment to the Criminal Code, which changes the regulation of the criminal offense of neglecting child support. Aneta Cermanová concludes with a few remarks on personnel changes in the Constitutional Court and the Government Commissioner for Human Rights and sheds light on the recent approval to ban those with a Russian Diplomatic passport from entering the Czech Republic.

Březnové číslo otevíráme textem Dominiky Šudové, která představuje čtyři kandidáty na post veřejného ochránce práv a jejich představy o dalším směřování instituce.

V sekci mezinárodní trestní spravedlnosti se Lucie Bartáková věnuje odpovědnosti za nasazení autonomních zbraňových systémů a Lucie Pirklová přibližuje dopady amerických sankcí na soudce Mezinárodního trestního soudu.

Evropskou sekci zahajuje Adéla Krejčířová analýzou nového průzkumu o genderově podmíněném násilí v EU a Anna Slezáková rozebírá rozsudek ESLP týkající se umístění obžalovaného do skleněného boxu při hlavním líčení.

V části Mezinárodní politika a byznys se Tobiáš Ševčík věnuje trendům ve snižování minimální hranice trestní odpovědnosti a Kristýna Sýkorová popisuje různé modely financování veřejnoprávních médií v Evropě.

Českou sekci uzavírá Ondřej Kučera textem o rozhodnutí Ústavního soudu, který potvrdil ústavnost nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc.

Únorové číslo Bulletinu otevíráme textem Adély Horákové, která se věnuje rozhodnutí Soudního dvora EU o uznávání stejnopohlavních manželství napříč členskými státy. Ačkoli závěr působí jasně, vyvolává řadu otázek týkajících se hranic unijního práva a povinností členských států.

V sekci mezinárodní trestní spravedlnosti přináší Lucie Pirklová analýzu přelomového rozsudku nad bývalým konžským ministrem Rogerem Lumbalou, který díky principu univerzální jurisdikce představuje významný krok v boji proti beztrestnosti za zločiny proti lidskosti. Lucie Bartáková pak shrnuje turbulentní rok 2025 pro Mezinárodní trestní soud, poznamenaný politickými tlaky, sankcemi i nutností obhajovat svou legitimitu na půdě OSN.

Evropský systém ochrany lidských práv zastupuje Adéla Krejčířová textem k rozhodnutí ESLP ve věci J. S. proti Slovensku, v němž soud konstatoval porušení článku 3 Úmluvy v případu domácího násilí. Kryštof Urban doplňuje přehled o intervencích třetích stran, které umožňují státům, organizacím i občanské společnosti vstupovat do dialogu s ESLP a přispívat k jeho rozhodovací praxi.

V části Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Kristýna Sýkorová věnuje hluboké institucionální krizi OSN, která vstupuje do osmého desetiletí své existence v jedné z nejtěžších konstelací od svého založení. Klára Čepičková se zaměřuje na rostoucí snahy o dosažení digitální suverenity Evropy. Přibližuje, jak EU i členské státy reagují na závislost na zahraničních technologiích a jaké kroky podnikají k posílení vlastní odolnosti v digitální oblasti.