Arménský premiér v listopadu 2020 podepsal mírovou smlouvu s Ázerbájdžánem, dojednanou za pomoci Ruska. Smlouva ukončila ozbrojený konflikt, který mezi státy vypukl v září v oblasti Náhorní Karabach. Nesouhlas Arménů s obsahem smlouvy vyústil v únoru údajným pokusem o vojenský převrat, který vznesl otázku politické budoucnosti Arménie.

Válka o Náhorní Karabach

Náhorní Karabach je oblast nacházející se mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Jedná se o území právně náležející Ázerbájdžánu, donedávna ale obývané převážně Armény. Ti tam také vykonávali správu.

V první polovině 20. století byl Náhorní Karabach vyhlášen jako autonomní oblast na území Ázerbájdžánu, s jasnou převahou arménského obyvatelstva. Za rozpadu SSSR pak přijal rezoluci prohlašující připojení k Arménii.

Právě za podpory Arménie vyhlásili obyvatelé Náhorního Karabachu v roce 1991 nezávislost na Ázerbájdžánu. V konaném referendu hlasovali „pro” převážně karabaští Arméni, Azerové referendum bojkotovali. Tento vývoj se také nesetkal s mezinárodní podporou a do dnešní doby není nezávislost Náhorního Karabachu uznávána. Spor o Náhorní Karabach představuje vyústění neustálého napětí mezi oběma národy.

Zářijová eskalace

Loňské boje o území Náhorního Karabachu vypukly mezi Arménií a Ázerbájdžánem v září 2020. Přestože se nejedná o první spor mezi oběma státy, řadí se mezi ty s nejzávažnějšími následky od 90. let. 

Do sporu je dlouhodobě zapojeno také Rusko a Turecko. Turecko jako diplomatický a neoficiálně i vojenský spojenec Ázerbájdžánu a Rusko jako nestranný subjekt, který udržuje dobré vztahy s oběma státy, a jehož cílem je získat vliv v regionu. Přestože by se mohlo zdát, že je na straně Arménie, díky jejich spojenecké smlouvě o vzájemné ochraně, není tomu tak. Rusko jasně sdělilo, že oblast Náhorního Karabachu nespadá pod obsah této smlouvy.

I přes značné napojení Ruska a Turecka na strany konfliktu se jednalo pouze o spor mezi Arménií a Ázerbájdžánem poháněný územními nároky. Zdroj zářijové eskalace není zcela jasný, faktem ale je, že Ázerbájdžán byl v tomto směru silně podporován Tureckem. 

Válka trvala šest týdnů a na obou frontách došlo k četným ztrátám na životech a majetku. Klíčovým momentem konce války bylo obsazení Šuši, druhého největšího města v regionu. Ázerbájdžánské jednotky získaly město pár dnů před uzavřením smlouvy. Tímto krokem odřízly Arménům přístup k vojenským zásobám.

Po této dílčí výhře byla jasná strategická převaha Ázerbájdžánu. K urychlení ukončení nepokojů v regionu přispělo i sestřelení ruského letounu ázerbájdžánskou armádou. V reakci na tento incident Rusko zintenzivnělo své kroky k uzavření míru a využilo sestřeleného letadla k nátlaku na Ázerbájdžán. Dne 9. listopadu 2020 byla následně podepsána mírová smlouva zprostředkovaná Ruskem, která nabyla účinnosti následující den.

Smlouvu podepsali zástupci obou stran konfliktu, ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev a arménský premiér Nikol Pašinjan. Kromě zapojených aktérů připojil svůj podpis i ruský prezident Vladimir Putin.  Právě ruské mírové jednotky mají dohlížet na plnění smlouvy a zajišťovat mír v regionu, zejména v konfliktních oblastech. 

Reakce na mírovou smlouvu

Podpisem smlouvy se státy zavázaly k ukončení bojů a stažení armády. Oběma zemím mají zůstat území, která během bojů obsadily, čímž Arménie přišla o tři okresy, které nyní přejdou pod správu Ázerbájdžánu. Spolu s předáním území jsou nuceni opustit své domovy i jejich arménští obyvatelé. 

Uzavření smlouvy a ukončení bojů podpořila karabašská vláda. Upozornila na to, že pokud by válka pokračovala, ztratili by Arméni mnohem více území. Prezident Alijev považuje smlouvu za historicky významnou ve smyslu jejího přispění ke kapitulaci Arménie. Jejím podpisem se v Ázerbájdžánu rozmohly velké oslavy.

Opačná nálada však panovala v Arménii. Premiér Pašinjan označil smlouvu jako neuvěřitelně bolestnou jak pro sebe tak pro svůj lid. K celkové situaci sdělil, že se sice nejedná o vítězství, ale dokud se nebudou považovat za poražené, neprohráli. 

Jen pár hodin po podepsání smlouvy vypukly v Jerevanu demonstrace. Protestující se shromáždili před parlamentem a sídlem premiéra a požadovali zrušení smlouvy, jejíž obsah vnímali jako kapitulaci Arménie. Zazníval také požadavek na odstoupení premiéra a vlády.

Pokus o vojenský puč?

Nespokojenost se zvládnutím situace ohledně Náhorního Karabachu v Arménii nadále přetrvává. Demonstrace v utlumeném režimu pokračují od listopadových protestů. Vyostřenou situaci potvrzuje i nedávný střet mezi armádou a předsedou vlády. Arménský premiér Nikol Pašinjan byl zvolen po tzv. sametové revoluci v roce 2018, během které došlo k sesazení předchozího, proruského, premiéra. Pašinjanova popularita však po loňských bojích o Náhorní Karabach výrazně klesla. 

K únorové eskalaci situace došlo v návaznosti na poznámku předsedy vlády o neúčinnosti raket při jejich dopadu, čímž se nepřímo dopustil kritiky armády. Za normálních okolností by byla považována za nevinný komentář, avšak v kontextu panující atmosféry v Arménii vyvolala ostré reakce.

Kriticky se vůči obvinění ohradil první náměstek velitele armády, načež byl vzápětí na pokyn premiéra propuštěn. V reakci na jeho propuštění sepsali vysoce postavení velitelé ozbrojených sil v čele s velitelem generálního štábu prohlášení, ve kterém kritizují postupy vlády, obviňují ji z nezvládnutí zahraniční politiky a žádají o její odstoupení spolu s předsedou vlády.

Premiér neprodleně reagoval na vývoj situace a svolal své příznivce na náměstí v Jerevanu, kde k nim, jako jeden z nich, promlouval. Odsoudil vznesená obvinění a zdůraznil, že se armáda nemůže zapojovat do politického procesu, a že její funkce spočívá ve službě vlasti a zvolenému vedení země. Zároveň označil dané prohlášení jako pokus o vojenský puč a upozornil, že nastává chvíle, kdy je potřeba ukončit poklidné přihlížení k podobným činům. 

Sdělil, že existuje čára, kterou když opozice překročí, tak ponese následky ve smyslu možného zatýkání. Žádost o své odstoupení komentoval tak, že pouze lidé rozhodnou o tom, jestli odstoupí nebo ne.

K nedávnému vývoji v zemi se vyjádřil i současný arménský prezident Armen Sarkissian, který vyzval ke zdrženlivému přístupu a mírovému řešení situace. Jeho role je však spíše symbolická, otázkou tedy zůstává, jak významný vliv má jeho zapojení.

Opoziční lídři však požadavek armády na  rezignaci premiéra převzali za svůj a trvají na jeho naplnění. Sdělili, že je to nezbytný krok k vyhnutí se občanské válce. Jejich kroky podpořil i bývalý prezident Robert Kocharyan.

Současný premiér Pašinjan se rozhodl částečně vyhovět vzneseným požadavkům a oznámil, že během dubna odstoupí ze svého postu za účelem uspořádání předčasných parlamentních voleb v červnu 2021. Odstoupení nepovažuje jako uznání své kritiky, ale jako další nezbytný krok k demokratické stabilizaci politické situace v zemi. Dočasnou funkci premiéra bude vykonávat až do voleb.

Reakce na aktuální vývoj v Arménii

K dění v Arménii se vyjádřili mimo jiné i nejvýznamnější aktéři v regionu, tedy Rusko a Turecko. Vzhledem k postavení Ruska jako mírového zprostředkovatele mezi oběma státy není překvapením, že vyzvalo k pokojnému řešení situace a zároveň uvedlo, že se jedná o vnitrostátní záležitost státu. Turecko na rozdíl od Ruska striktně odsoudilo údajný pokus o vojenský převrat a uvedlo, že je nepřijatelné, aby armáda požadovala rezignaci zvolené vlády. 

Stabilizace politické scény v zemi bude nejspíše hlavním tématem tohoto roku. Premiér si v zemi sice udržuje převážnou podporu, vliv opozice však stále sílí. Předčasné volby tak ukážou, zda se ustálí situace v zemi a Arménie si udrží prozápadní směr, či dojde ke změně. 

 

Zdroje

Aljazeera. Armenia PM confirms he will step down to allow early election. 28. března 2021 (https://www.aljazeera.com/news/2021/3/28/armenia-premier-confirms-he-will-step-down-to-allow-election).

BBC. Armenia, Azerbaijan and Russia sign Nagorno-Karabakh peace deal. 10. listopadu 2020 (https://www.bbc.com/news/world-europe-54882564).

BBC. Armenia PM Nikol Pashinyan accuses army of attempted coup. 25. února 2021 (https://www.bbc.com/news/world-europe-56194421).

Beswick, Emma. Armenia’s PM says the army attempted a coup. What’s really going on? euronews. 26. února 2021 (https://www.euronews.com/2021/02/26/armenia-s-pm-says-the-army-attempted-a-coup-what-s-really-going-on).

Council on Foreign Relations. Nagorno-Karabakh Conflict. (https://www.cfr.org/global-conflict-tracker/conflict/nagorno-karabakh-conflict). 

Euronews. Armenia's Prime Minister Nikol Pashinyan accuses military chiefs of 'attempted coup'. 26. února 2021 (https://www.euronews.com/2021/02/25/armenia-s-prime-minister-nikol-pashinyan-sparks-fears-of-attempted-coup).

Gabuev, Alexander. Viewpoint: Russia and Turkey - unlikely victors of Karabakh conflict. BBC. 12. listopadu 2020 (https://www.bbc.com/news/world-europe-54903869).

Keddie, Patrick. What’s Turkey’s role in the Nagorno-Karabakh conflict? Aljazeera. 30. října 2020 (https://www.aljazeera.com/features/2020/10/30/whats-turkeys-role-in-the-nagorno-karabakh-conflict).

Kramer, Andrew E. Armenia and Azerbaijan: What Sparked War and Will Peace Prevail? New York Times. 29. leden 2021 (https://www.nytimes.com/article/armenian-azerbaijan-conflict.html).

Mamo, Christian. What to expect from Armenia’s snap election. Emerging Europe. 31. Března 2021 (https://emerging-europe.com/news/what-to-expect-from-armenias-snap-election/).

Mirovalev, Mansur. Can Armenia’s PM survive protests and a ‘coup’ attempt? Aljazeera. 26. února 2021 (https://www.aljazeera.com/news/2021/2/26/can-armenias-pm-survive-protests-and-a-coup-attempt).

Roth, Andrew. Armenian prime minister accuses military of attempted coup. The Guardian. 25. února 2021 (https://www.theguardian.com/world/2021/feb/25/armenian-prime-minister-accuses-military-of-attempted-coup).

Soušková, Tereza. Mýty o válce v Náhorním Karabachu. AMO. 10. ledna 2021 (https://www.amo.cz/myty-o-valce-v-nahornim-karabachu/).

Statements by the Spokesperson. Armenia: Statement by the Spokesperson on the latest developments. eeas. 25. února 2021 (https://eeas.europa.eu/headquarters/headquarters-homepage/93812/armenia-statement-spokesperson-latest-developments_en).

Fotografie

[1] Arménský premiér Nikol Pašinjan. Nikol Pashinyan prime minister of Armenia in Tehran (2019) 12, autor: Majid Haghdoust, 27. února 2019, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY 4.0, editace: ořez.