V červenci roku 2018 byl prezidentem Mexika zvolen levicový kandidát Andrés Manuel López Obrador, který ve volbách zvítězil s heslem abrazos no balazos (objetí, ne kulky), tedy progresivním plánem boje proti organizovanému zločinu. Rok a půl po jeho vstupu do funkce však Mexiko zažívá období s nejvyšším počtem násilných úmrtí od počátku tzv. drogové války.

Organizovaný zločin v Mexiku, představovaný ozbrojenými kartely obchodujícími s drogami, zbraněmi i lidmi, je jedním z nejpalčivějších problémů současného Mexika. Od roku 2006, kdy tehdejší prezident Felipe Calderón vyhlásil kartelům válku a do boje s nimi nasadil armádu, se násilí v zemi stupňuje. V roce 2019 bylo v zemi registrováno průměrně 95 vražd za jeden den.

Moc kartelů sužuje zemi již desetiletí. Největší vliv má v současnosti kartel Sinaloa, dříve vedený drogovým magnátem Joaquínem “El Chapo“ Guzmánem. Zásadního vlivu v poslední době nabývá také Cartel Jalisco Nueva Generación (CJNG). V mnoha částech země, zejména v odlehlých oblastech vzdálených od hlavního města, získaly kartely vliv nejen kriminální činností, ale využily také absence státu. Podporu si zajišťují zásobováním potravinami chudších vrstev a v oblastech s vysokou nezaměstnaností poskytuje jejich nelegální podnikání jednu z mála příležitostí k  získání výdělku. Zdá se, že jejich vliv vzrostl i díky zhoršení ekonomické situace v době pandemie. Kartely si získaly přízeň mnoha obyvatel zasíláním balíčků obsahujících základní potraviny a hygienické potřeby, když jim stát nebyl schopen zajistit pomoc v hmotné nouzi.

Přestože stát a kartely tvoří znepřátelené tábory, jedním ze zásadních problémů efektivního boje proti organizovanému zločinu je nejasná linie mezi těmito subjekty. Vazby pašeráků drog na různé složky státního aparátu včetně té federální se ukázaly jako zásadní faktor umožňující  růst moci kartelů. Zároveň tyto vazby napomáhají ve zvyšování už tak rozsáhlé beztrestnosti pachatelů ozbrojené činnosti – v roce 2018 zůstalo v Mexiku nepotrestaných alarmujících 89 % vražd.  

Plán Andrése Manuela Lópeze Obradora

Všechny zmíněné body se staly hlavním volebním tématem současného prezidenta Lópeze Obradora. Obrador si dal za cíl boj proti organizovanému zločinu ne represí, ale řešením původu problému, a to „reformou zdola“, tedy bojem s korupcí a chudobou. Přestože stanovené cíle nelze považovat za krátkodobé a situaci rok a půl po jeho nastoupení do úřadu tak nelze hodnotit na základě počtu násilných úmrtí, jeho dosavadní praxe boje proti násilí v zemi se dočkala krátce po jeho nástupu do úřadu kritiky z mnoha stran. Podle Obradorových oponentů chybí efektivní kroky pro aplikaci jeho předvolebních slibů, jak bojovat s chudobou a korupcí. Nové sociální programy postrádají centrální úpravu sociálního zabezpečení a boje proti nuceným pracím, což nahrává zločineckým organizacím, které úlohu státu v chudých oblastech nahrazují. V oblasti boje proti korupci pak podle organizace Americas Society prezident zcela rezignoval na své počáteční sliby poté, co navzdory doporučení Národního antikorupčního systému zvýšil prostor pro uvážení při zadávání veřejných zakázek a omezil jejich kontrolu.

Největší očekávání ale přinesly Obradorovy přísliby demilitarizace drogové války v Mexiku. Od roku 2006 byl proti drogovým kartelům veden otevřený boj prostřednictvím armády, financovaný též Spojenými státy. Ten se totiž neukázal jako příliš efektivní v oslabování jejich vlivu. Přinesl naopak vyostření násilných střetů mezi státním aparátem a kartely, jejichž oběťmi se nezřídka stávají civilisté, a také rostoucí násilí ze strany policie. Prezident López Obrador nicméně v květnu vydal dekret předvídající účast ozbrojených armádních složek na boji proti organizovanému zločinu až do roku 2024. Zároveň vybudoval novou civilně-vojenskou složku nazvanou Národní garda, která má zajišťovat bezpečnost v nejodlehlejších oblastech Mexika v boji proti nezákonným ozbrojeným skupinám. 

Tyto kroky jsou přijímány skepticky ze stran OSN a různých lidskoprávních organizací, které poukazovaly na neplnění cíle demilitarizace konfliktu. Přestože se formálně jedná o civilní bezpečnostní orgán, sestává z více než tří čtvrtin z vojenské složky. Kritizováno je však také hrozící porušování práv související s represí vůči migrantům poté, co byla většina složek Národní gardy vyslána na hraniční přechody s Guatemalou. Ty mají zabránit nelegální migraci osob, které potenciálně míří přes Mexiko do Spojených států. Na potlačení migrace ze Střední Ameriky se López Obrador dohodl s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Červnový atentát na policejního šéfa jako zpráva mexické vládě

Přes militarizaci části bezpečnostních složek se však López Obrador staví negativně k výslovnému vyhlášení války drogovým kartelům. Liší se tak od svých předchůdců, a to přes násobné útoky na představitele státu, které jsou podle Lópeze Obradora provokací k otevřenému boji. K poslednímu takovému atentátu došlo v červnu. Jednalo se o atentát na policejního ředitele Mexico City Omara Garcíu Harfucha, který  útok sice přežil,  o život však přišli dva policisté a žena, která místem projížděla na cestě do zaměstnání. 

Tragédie však vzbuzuje větší obavy, než jiné přestřelky kartelů s policejními složkami. Krátce po incidentu bylo zatčeno dvanáct příslušníků drogového kartelu CJNG, kteří jsou ze spáchání atentátu obvinění. Přestože bezpečnostní situace v Mexico City není zrovna příznivá, jedná se zejména o kriminalitu menších skupin s absencí vzájemné organizace. Výskyt organizovaných zločineckých skupin jako je CJNG je tak varovným signálem, který značí možnou rozpínavost drogových kartelů směrem do hlavního města a provokaci mexických úřadů k otevřenému boji. 

Prezident López Obrador uvedl, že bezpečnostní složky byly dopředu na možnost atentátu upozorněny a jednalo se o odpověď na boj proti organizovanému zločinu. Státní aparát dle jeho slov nicméně incident k vyhlášení války ani k zastavení šetření organizované kriminální činnosti nedonutí.

Omar García Harfuch, na kterého byl proveden daný atentát, se zabývá bojem proti drogovým kartelům dlouhodobě. Dle bezpečnostních analytiků však v rámci aktivit státu chybí systematická spolupráce v oblasti boje proti organizovanému zločinu. Atentát v Mexico City pouze ukazuje, že úřady rozpínavost těchto skupin tak dlouho tolerovaly, až jí poskytly prostor pro získání vlivu i v hlavním městě.

Vzhledem k extrémní komplexnosti a dlouhodobému vývoji bezpečnostní situace v Mexiku nelze hodnotit politiku současného prezidenta v boji proti organizovanému zločinu podle čísel násilných činů v zemi za poslední rok. Zároveň však nelze přehlížet skutečnost, že uběhla čtvrtina jeho volebního období, a prezident se plnění svých předvolebních slibů spíše vzdaluje, nežli přibližuje. Trend prvního čtvrtletí tohoto roku zároveň nasvědčuje, že Mexiko prožívá nejnásilnější rok od začátku 21. století.

Zdroje

Americas Society and the Council of the Americas: Anti Corruption Working Group. The 2020 Capacity to Combat Corruption (CCC) Index. (https://www.as-coa.org/sites/default/files/archive/2020_CCC_Report.pdf).

Zepeda Lecuona, Guillermo Raúl a Jiménez Rodríguez, Paola. Impunidad en homicidio doloso en México: Reporte 2019. Impunidad Cero. Prosinec 2019. (https://www.impunidadcero.org/articulo.php?id=131&t=impunidad-en-homicidio-doloso-en-mexico-reporte-2019).

Grillo, Ioan. How Mexico’s Drug Cartels Are Profiting From the Pandemic. The New York Times. 7. červenec 2020. (https://www.nytimes.com/2020/07/07/opinion/sunday/mexico-drug-cartels-coronavirus.html).

Grant, Will. Mexico crime: Could this become the bloodiest year on record? BBC. 12. červenec 2020. (https://www.bbc.com/news/world-latin-america-53332756).

Sáez, Aitor. México: débil despliegue de la Guardia Nacional. Deutsche Welle. 12. prosinec 2019. (https://www.dw.com/es/m%C3%A9xico-d%C3%A9bil-despliegue-de-la-guardia-nacional/a-51768070).

López Obrador decretó la participación de las Fuerzas Armadas en tareas de seguridad hasta 2024. Infobae. 11. květen 2020. (https://www.infobae.com/america/mexico/2020/05/11/lopez-obrador-decreto-la-participacion-de-las-fuerzas-armadas-en-tareas-de-seguridad-hasta-2024/).

Fotografie

Lenín Moreno con el líder mexicano López Obrador (Recortado). Autor: Agencia de Noticias ANDES. 3. srpen 2017, zdroj: Wikipedia, CC BY-SA 2.0.