Lenka Píčová

Jak jsme již informovali v prázdninovém Bulletinu, Česká republika patří díky zakázkám místních zbrojovek k největším importérům zbraní do nepokoji zmítaného Egypta, a stejně tak je dovozcem zásilek vojenského materiálu i do dalších problematických oblastí, jako jsou Alžírsko, Jemen, Azerbajdžán a další. Za posledních pár měsíců se ovšem na poli obchodu s (nejenom českými) zbraněmi událo několik věcí, které stojí za pozornost.

V prvé řadě došlo k pozastavení probíhajícího vývozu zbraní z Uherského Brodu do Egypta, o něž nevládní organizace (Amnesty International, NESEHNUTÍ) velmi usilovaly. Po tragických událostech, kdy byly během srpnových demonstrací v Káhiře zabity stovky civilistů a zpravodajství většiny českých médií informovalo o roli českých zbraní v tomto konfliktu, totiž k tomuto kroku Česká zbrojovka a. s. sama přistoupila. Navíc se zástupci členských států EU v Bruselu na jednání k situaci v Egyptě dohodli, že bude zastaveno vyvážení jakýchkoli prostředků, které by v tomto africkém státě mohly být zneužity k násilnostem. Je ovšem otázkou, jak dlouho budou státy vývoz zbraňového arsenálu brzdit a jak striktně se budou jednotlivými případy exportu konkrétních komodit zabývat. Egypt je totiž stále významným odbytištěm pro řadu unijních zemí.

Jako kontrast k výše popsanému úspěchu lidskoprávní argumentace je ale třeba doplnit, že dle výroční zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (dále jen MPO) se vývoz zbraní z Česka v roce 2012 zvýšil o více než 50 % oproti roku předchozímu. Zbraně byly přitom distribuovány i do řady zemí s nedemokratickými režimy, kde často dochází k jejich zneužití například proti aktérům opozice. Ministerstvo zahraničí ČR, na jehož bedrech leží odpovědnost právě za tu část licenčního řízení, kde jsou zohledňovány humanitární a lidskoprávní dopady, bylo v těchto případech nadále značně liknavé a vývoz zbraní zhusta povolovalo.

Další událostí týkající se této problematiky, kterou je možno zmínit, je zářijová novelizace českých předpisů regulujících obchod se zbraněmi a střelivem, jejíž cílem bylo adaptovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012, kterým se provádí čl. 10 protokolu Organizace spojených národů proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, jenž doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (protokol OSN o střelných zbraních). Od 30. září 2013 je tak nově účinná úprava, která mění dosavadní licenční řízení probíhající před MPO. Při té příležitosti konalo MPO informativní seminář a zveřejnilo doprovodné dokumenty, jak nově při obchodu se zbraněmi postupovat. Škoda jen, že neexistují podobné informativní semináře pro zbrojaře ohledně toho, jak dělat byznys a nepřispívat přitom zároveň k represím civilního obyvatelstva v třetích zemích.

A nakonec malé podzimní potěšení pro bojovníky proti nekontrolovaným globálním transferům vojenského materiálu - 25. září 2013 došlo k podepsání Smlouvy o obchodu se zbraněmi (ATT) největším světovým obchodníkem se zbraněmi, USA. Možná se tak přeci jen blýská na lepší časy.