Civilní držení zbraní v České republice je tématem, které je v současnosti hojně probíráno. Článek se snaží přiblížit problematiku držení zbraní v České republice, jeho historii, právní úpravu, stejně tak jako nedávné novely či úpravu Listiny základních práv a svobod zakotvující možnost bránit se střelnou zbraní.
Diskusi na toto téma velmi ovlivnila tragická událost na Filozofické fakultě UK, která se odehrála v prosinci 2023 a o které jsme mimo jiné psali v předchozím Bulletinu (viz Bulletin leden-únor 2024, s. 32). Tento článek se zaměřuje na propojení historie civilního držení střelných zbraní se současnou situací ve společnosti. Jaké výzvy a příležitosti přináší regulace držení zbraní v současné české společnosti? V tomto článku se pokusíme na tuto otázku najít odpověď.
Historie civilního držení zbraní u nás
Civilní držení zbraní v České republice má bohatou historii, která sahá až do středověku a husitských válek. Nicméně zásadním milníkem bylo zřízení o ručnicích v roce 1524, které umožnilo občanům držet zbraně pro svou obranu a ochranu. Můžeme tedy podotknout, že palné zbraně byly poprvé právně upraveny již před 600 lety, a zároveň na letošní rok připadá výročí 500 let od vydání zřízení o ručnicích.
Při vzniku samostatného Československa v roce 1918 zůstala úprava držení zbraní stejná jako za monarchie, změna přišla s rokem 1939 a vznikem protektorátu. Tehdy museli obyvatelé našeho území zbraně povinně odevzdat a jejich držení podléhalo povolení říšských úřadů. Situace se nezměnila ani po konci 2. světové války, zákon č. 162/1949 Sb., o zbraních a střelivu, vycházející z původní císařské úpravy z roku 1852, nošení i držení zbraní civilním obyvatelstvem prakticky znemožnil. V průběhu 50. let bylo vydáno několik dalších vyhlášek, které tento zákon dále prováděly [1].
Po pádu komunistického režimu v roce 1989 se postupně obnovovala práva občanů včetně práva na držení zbraní, a to ve snaze navrátit se k historickým kořenům a tradicím českého civilního držení zbraní.
Jak je dnes držení zbraní civilním obyvatelstvem upraveno?
Současná právní úprava civilního držení zbraní v České republice je obsažena především v zákoně č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních). Pro držení střelné zbraně je nezbytné získat zbrojní průkaz [2], k jehož získání je nutné splnit přesně stanovené podmínky.
O zbrojní průkaz může zažádat fyzická osoba, která splňuje podmínky dle § 18 odst. 1 zákona o zbraních. Těmito podmínkami jsou místo pobytu na území ČR, dosažení předepsaného věku [3], osoba musí být spolehlivá, bezúhonná a způsobilá nejen k právním úkonům, ale také způsobilá zdravotně [4] a odborně [5]. Žádost vyřizuje příslušný útvar Policie ČR, který zároveň i zbrojní průkaz vydává.
Zákon o zbraních dále rozlišuje zbraně do šesti skupin, které se od sebe odlišují mírou regulace a podmínkami pro jejich nabývání či držení. Nejpřísněji jsou omezeny tzv. „Zakázané zbraně“ zařazené do kategorie A a A-I (např. samopal), pro které lze povolení získat jen ve výjimečných případech. Méně přísná pravidla platí pro zbraně kategorie B (např. pistole Glock) podléhající povolení a zbraně kategorie C a C-I (např. kulovnice), pro které stačí pouhé ohlášení. Nejméně regulované jsou pak zbraně kategorie D (např. vzduchovka), jež zákon nezahrnuje do evidence. Každá ze skupin má specifické požadavky pro získání a držení zbraní, které se od sebe liší.
Ústavní zakotvení práva na sebeobranu s použitím zbraně
Jedním z milníků v kontextu civilního držení zbraní je jistě ústavní zakotvení práva bránit se zbraní. Od 1. října 2021 došlo k doplnění článku 6 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Ten nově obsahuje ustanovení práva bránit život svůj či život jiného i se zbraní.
Jedním z důvodů této úpravy byla reakce českých zákonodárců na jednání Evropské komise, která se snažila směrnicí omezit vlastnictví zbraní včetně legálně držených. Komise své jednání opodstatnila hrozbou terorismu a snahou o jeho eliminaci. Proti těmto opatřením však vznikla petice, kterou podepsalo přes sto tisíc lidí. Česká republika se proti směrnici snažila neúspěšně bránit žalobou u Soudního dvora EU. Ústavní zakotvení práva bránit se se zbraní v ruce byl proto další krok.
Tato změna představovala posun v právním rámci týkající se osobní bezpečnosti a práva na sebeobranu. Navzdory tomu však někteří právní experti v době úpravy ústavního zákona zdůrazňovali, že tato změna není revoluční a nepřináší zcela nové právo. Klíčovým poznatkem však zůstává, že zakotvením tohoto práva do ústavního rámce došlo k posílení jeho důležitosti a ochrany.
Novela zákona o zbraních a nejistá budoucnost
Zákon o zbraních čeká v průběhu roku 2024 několik změn. Novela zákona o zbraních, která nyní čeká na projednání v Senátu, reaguje mimo jiné na zmiňovanou tragickou událost na pražské Filozofické fakultě UK. Jedním z cílů novely je posílení možností policie kontrolovat osoby držící zbraně s ohledem na bezpečnostní rizika.
Mezi hlavní změny, které novela zákona přinese, patří posílení požadavků na zdravotní a psychologické posouzení uchazečů o zbrojní průkazy. Úřady budou mít možnost důkladněji prověřovat žadatele a případně jim odmítnout vydání průkazu v případě pochybností o jejich duševním nebo fyzickém zdraví. Tímto krokem se novela snaží zabránit podobným situacím, jako byl nedávný případ, kdy vrah vlastnil osm zbraní a bezprostředně po jejich pořízení spáchal masovou střelbu.
Další významnou změnou je zavedení povinnosti pravidelných kontrol držitelů zbrojních průkazů. Policie bude nejméně jednou za pět let prověřovat, zda držitel průkazu stále splňuje požadavky stanovené zákonem, včetně bezúhonnosti a svéprávnosti. Tímto opatřením se zvyšuje pravděpodobnost odhalení potenciálně nebezpečných jedinců a minimalizuje se riziko zneužití zbraní k nelegálním činům. Přibude také povinnost hlásit podezřelé nákupy zbraní a možnost zabavit zbraň v případě hrozby pro veřejný pořádek.
V České republice je stále běžnější držet střelné zbraně, přičemž průměrný držitel zbrojního průkazu vlastní až tři zbraně. Tento trend je patrný i z rychle rostoucího počtu držitelů zbrojních průkazů a stoupajícího počtu registrovaných zbraní. Tato skutečnost ukazuje, že i přes určitá omezení existují silné kulturní a společenské faktory, které podporují držení zbraní mezi civilním obyvatelstvem. Zda připravovaná novela povede ke snížení počtu žadatelů či ke snížení počtu zbraní držených civilním obyvatelstvem, ukáže čas.
Poznámky
[1] Vyhláška č. 34/1950 Ú. l. umožňovala vydat zbrojní list a zbrojní pas na dobu maximálně tří let. Vyhláška č. 365/1953 Ú. l. zkrátila období na pouhý jeden rok.
[2] Zbrojní průkaz je veřejná listina, která fyzickou osobu opravňuje k nabývání vlastnictví a držení zbraně nebo střeliva do těchto zbraní v rozsahu oprávnění stanovených pro jednotlivé skupiny zbrojního průkazu a v rozsahu těchto oprávnění k jejich nošení. Doba platnosti zbrojního průkazu je 10 let.
[3] Zbrojní průkaz skupiny A, D, E lze vydat jen osobě starší 21 let, zbrojní průkaz skupiny B nebo C jen osobě starší 18 let; zákon o zbraních (§ 19 odst. 3 a násl.) však stanoví výjimky např. pro členy sportovně-střeleckých spolků, studenty lesnických a puškařských škol.
[4] Posudek o zdravotní způsobilosti vydává praktický lékař, u kterého je žadatel o vydání zbrojního průkazu nebo držitel zbrojního průkazu registrován k léčebné péči; vzor posudku o zdravotní způsobilosti není právním předpisem předepsán, praktický lékař je tedy oprávněn vydat tento posudek na běžném tiskopise, popř. v jiné vhodné podobě, kterou zvolí.
[5] Ke zkoušce odborné způsobilosti se žadatel o vydání zbrojního průkazu přihlašuje na předepsaném tiskopise u příslušného útvaru policie, prokazuje ji před zkušebním komisařem, který po úspěšném vykonání zkoušky vydá žadateli doklad o odborné způsobilosti, zkušebního komisaře určuje příslušný útvar policie, náklady spojené s provedením zkoušky hradí žadatel.
Zdroje
Břenková, A. Ústavní právo bránit sebe nebo jiného i se zbraní žádné nové právo nepřináší. Právní prostor. 1.9.2021 (https://www.pravniprostor.cz/clanky/trestni-pravo/ustavni-pravo-branit-sebe-nebo-jineho-i-se-zbrani-zadne-nove-pravo-neprinasi).
Dolejší, M., Glaserová, D. Právo bránit se zbraní bude ústavně zakotveno, Senát změnu schválil. Praha: Česká televize. 21.7.2021 (https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/pravo-branit-se-zbrani-bude-ustavne-zakotveno-senat-zmenu-schvalil-32538).
Gavriněv, V. Nový zákon o zbraních se změní. Seznam Zprávy. 10.1.2024 (https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-kvuli-radeni-vraha-se-novy-zakon-o-zbranich-zmeni-jaka-zprisneni-prinese-243318).
Gawron, T. Historie civilního držení zbraní: Zřízení o ručnicích – česká zbraňová legislativa po roce 1524. Zbrojnice.com. 1.11.2019. (https://zbrojnice.com/2019/11/01/historie-civilniho-drzeni-zbrani-zrizeni-o-rucnicich-ceska-zbranova-legislativa-v-roce-1524/).
Gawron, T. 50 let republiky: nastal čas ústavně chránit právo nabývat, držet a nosit zbraně. Zbrojnice.com. 28.10.2018. (https://zbrojnice.com/2018/10/28/50-let-republiky-nastal-cas-ustavne-chranit-pravo-nabyvat-drzet-a-nosit-zbrane/).
iRozhlas. Zabavení zbraní a hlášení podezřelých nákupů. Poslanci schválili nový zákon, míří k senátorům. Praha: Český rozhlas. 26.1.2024 (https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zbranovy-zakon-zbrane-legislativa-novinky-aktualne-snemovna_2401261243_ako).
Ministerstvo vnitra České republiky. Zbraně, střelivo a munice. (https://www.mvcr.cz/clanek/zbrane-podlehajici-zakonu-o-zbranich-a-podminky-jejich-nabyvani-a-drzeni.aspx).
Ministerstvo vnitra České republiky. Zbrojní průkaz. (https://www.mvcr.cz/clanek/rady-a-sluzby-dokumenty-zbrojni-prukaz-pro-fyzickou-osobu.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d).
Juna, P. V Česku je milion zbraní a rychle přibývají. Vrah jich vlastnil osm, průměr jsou tři. Seznam Zprávy. 3.1.2024 (https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-v-cesku-je-milion-zbrani-a-rychle-pribyvaji-vrah-jich-vlastnil-osm-prumer-jsou-tri-242849).
Sněmovní tisk 465/0, Vl.n.z. o zbraních a střelivu (https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=223234).
Fotografie
Mezi Čechy patří k nejpopulárnějším pistole Glock 17. Public Security LLC, Glock 17, 9mm Pistol, autor: Bdonadio, 22. prosinec 2018, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0 DEED.