Ľ. Majerčík

Zítra se koná ústní jednání ve věci Dubská (shrnutí faktů) a Krejzová (shrnutí faktů) proti České republice, týkající se domácích porodů. Jedná se po dlouhé době, více než šesti let od případu D.H., opět o ústní jednání proti České republice. Co od něj čekat?

Na prvním místě je třeba mít na paměti, že ústní jednání je v dnešní době vzácnost, o to spíš, pokud se jedná o senátní věc. Jak uvádí velký komentář k Úmluvě o lidských právech, ve věcech proti České republice se jich konalo doposud deset (Špaček, s. r. o., Malhous, Banković, Zehnalová a Zehnal, Gratzinger, Gratzingerová a Poláček, Poláčková, Hartman, Blücher, D. H. a další, Pedovič, D. H. a další – u velkého senátu).

Jde tedy o svým způsobem o slavnostní událost, sledovanou celou Evropou, na níž by se mělo předvést to nejlepší, co svede vláda, a částečně i co nejlepší právničina na straně stěžovatele. Pokud je případ sledovaný občanskou společností (jako je i tento), dalo by se čekat, že také předloží ze svého středu to nejlepší.

Podle mých zkušeností se kvalita zastoupení jednotlivých stran ukazuje až v situaci, kdy soudci začínají klást otázky. Do té doby mohou zástupci podle svého gusta předčítat ze stokrát namemorovaných připravených materiálů. Když jsou ale konfrontováni s nečekanými otázkami, tam se teprve předvede jejich pohotovost, jazyková dovednost, znalost matérie. A zde se taky může lámat celý případ. Může se stát, že na základě písemných stanovisek se zdá, že jedna strana má navrch. Pokud ale bude druhou zastupovat obratný rétor s mezinárodním renomé, sebelépe právně podloženou věc může udolat vnějším dojmem, charizmatem, tím jak si na místě získá soudce. Stačí se podívat na výkony J.W.Weilera v případě Lautsi nebo J.A.Froweina v případě Gäfgen. I v případě D.H. si stěžovatelé vedle D.Strupka zvolili také zkušeného Lorda Lester of Herne Hill a J.Goldstona.

Jak vlastní jednání probíhá? Příchod soudců je oznámen proslulým La Cour! Jednání zahajuje předseda soudu nebo příslušné sekce, slovo dává zpravidla nejdříve zástupcům vlády, poté zástupcům stěžovatele. Každá strana bude mluvit přibližně 30 minut, poté dostane příležitost reagovat na protistranu. Následně mohou klást otázky soudci – což bývá nejzajímavější část celého jednání. Někdy se žel stává, že otázku nepoloží nikdo z nich. Pokud ale přece jenom ano, bývává vyhlášena přestávka, během níž si mohou strany připravit odpovědi. Celé jednání většinou netrvá déle než tři hodiny, v závislosti na kladení otázek, v našem případě od 9.00 do poledne.

Celé jednání bude v přímém přenosu přenášené na webu ESLP – Webcast of hearings (kde se v tuto chvíli automaticky spustí přenos předchozího jednání). Přenos je archivován a od odpoledne dne, kdy se koná, by měl být přístupný v anglickém i francouzském jazyce. Pokud je mi známo, české nevládní organizace připravují „přímý přenos“, kdy by přenos ze Štrasburku měl být doplněn českým tlumočením, nenašel jsem ale aktuálně, na jakém webu by to mělo být k vidění.

Po jednání se soudci odeberou k poradě, vyhlášení rozsudku však nelze očekávat okamžitě po jednání (jak se někdy stává u Ústavního soudu), na výsledek můžeme čekat i další měsíce.