V pondělí 12. března zahájí Mezinárodní soudní dvůr v Haagu veřejné slyšení ve věci sporu Belgie a Senegalu ohledně povinnosti Senegalu stíhat nebo vydat ke stíhání bývalého prezidenta Čadu (1982 až 1990) Hisséne Habré. Veřejné projednání případu je plánováno celkem na šest dní a má být ukončeno 21. března, kdy bude vydána tisková zpráva shrnující stanoviska a argumenty obou stran.  

Habré, který je pro hromadné popravy, páchání etnicky motivovaných zvěrstev na civilistech a mučení tisíců osob, k nimž za jeho vlády docházelo, přezdíván „africký Pinochet“, stále uniká spravedlnosti, a to navzdory již více než deset let trvajícím snahám postavit jej před soud v Senegalu, kde od roku 1990 žije po svém útěku z Čadu. Možnost jeho stíhání v Senegalu přitom (kromě poněkud laxního přístupu senegalských orgánů a otázky financování případného soudního procesu) zkomplikoval koncem roku 2010 i Soudní dvůr ECOWAS, který ve svém kontroverzním rozsudku rozhodl, že stíhání Habrého před senegalským soudem by znamenalo porušení zákazu retroaktivity stanoveného v čl. 15 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (blíže viz Bulletin Centra pro lidská práva a demokratizaci, březen 2011).

Senegal, který byl naopak již dříve v roce 2006 pověřen Africkou unií Habrého stíhat „jménem Afriky“ před svými soudy, se tak ocitl v poněkud patové situaci. Po několikaměsíčním období diskuzí, které probíhaly na půdě Africké unie ohledně možnosti vytvoření nějaké formy hybridního tribunálu, resp. speciální komory u senegalského soudu po vzoru ECCC v Kambodži, senegalská delegace tato jednání v květnu 2011 opustila a celou kauzu tak de facto opět uložila „k ledu“.

Od roku 2005 nicméně o stíhání Habrého usiluje rovněž Belgie, na jejíž soud se v této věci (s ohledem na nikam nevedoucí snahy postavit Habrého před soud v Senegalu) obrátili s odvoláním na princip univerzální jurisdikce zástupci obětí spáchaných zločinů. Belgie se po několika neúspěšných žádostech, aby Senegal dostál své povinnosti Habrého stíhat a nebo jej ke stíhání vydal, obrátila v roce 2009 se svým požadavkem na na Mezinárodní soudní dvůr. Nyní se tedy tento spor, který může vést k příkazu Mezinárodního soudního dvora Senegalu, aby požadavku na Habrého extradici vyhověl, dostane v Haagu k veřejnému ústnímu projednání. 

Přestože do vydání meritorního rozhodnutí ve věci ještě uběhne přinejmenším několik měsíců, mezinárodní tlak na Senegal ve vztahu k této kauze mezitím zvolna narůstá. V listopadu 2011 byl Senegal vyzván k neprodlenému vydání Habrého (poté, co prohlásil, že jej sám stíhat nehodlá) Výborem OSN proti mučení. Podobné stanovisko zaujaly rovněž státy Africké unie, které Senegal po květnovém krachu jednání o možném řešení rovněž vyzvaly k zahájení stíhání nebo vyhovění belgické extradiční žádosti.

Nezbývá než doufat, že se Habrého – ať už vlivem rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora či díky působení jiných faktorů – podaří přimět zodpovídat se za zločiny, z jejichž spáchání je obviněn. Snad k tomu dojde dříve, než bude pozdě (v září letošního roku oslaví bývalý diktátor již 70. narozeniny), a mezinárodní společenství tak nebude mít na svědomí další černou skvrnu v podobě neschopnosti postavit před soud bývalou hlavu státu podezřelou ze spáchání masových zvěrstev a zločinů vůči vlastnímu obyvatelstvu.

Linda Janků