Petr Suchánek

Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení novelu zákona o zpravodajských službách, která má rozšířit jejich pravomoci. Důvodem rozšíření má být dle návrhu zákona současná nemožnost efektivně postupovat proti hospodářské kriminalitě, organizovanému zločinu a terorismu. Navrhovaná podoba zákona však uděluje zpravodajským službám pravomoci nad rámec deklarovaného účelu a neřeší dlouhodobý deficit jejich kontroly. 

Boj s hospodářskou kriminalitou, organizovaným zločinem a terorismem má usnadnit novela zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky (dále jen „ZoZ“), kterou Poslanecká sněmovna dne 11. března schválila v prvním čtení. Novela zákona, který v obecné rovině upravuje činnost Bezpečnostní informační služby (BIS), Vojenského zpravodajství a Úřadu pro zahraniční styky a informace, by měla posílit pravomoci těchto zpravodajských služeb v oblasti sledování finančních toků podezřelých subjektů. V případě schválení by novela měla platit od začátku příštího roku.

I když v médiích bylo o novelizaci referováno především ve spojení s islámským terorismem, jejím primárním účelem deklarovaným v důvodové zprávě má být boj proti hospodářské kriminalitě. Zpravodajské služby totiž v současnosti nemají oprávnění získávat informace od Finanční správy České republiky a jejich oprávnění získávat informace o klientech bank se vztahuje pouze na získávání informací v oblasti potlačování financování terorismu. Vedle toho nemají možnost identifikovat vlastníky telefonních čísel detekovaných při provádění odposlechů.

Jako příklad úskalí současného stavu uvádí důvodová zpráva případ, kdy Správa státních hmotných rezerv uskladňovala strategické nouzové rezervy nafty v zahraničních skladech společnosti Viktoriagruppe, jejíž majitelé byli nezjistitelní. I když společnost svoji vlastnickou strukturu státu nakonec předložila, zpravodajské služby neměly možnost pravost těchto údajů ověřit. Společnost Viktoriagruppe je přitom nyní v insolvenci a státu hrozí, že minimálně o část svých zásob přijde.

Navzdory mlčenlivosti a tajemství

Spolupráci s finanční správou má zdokonalit oprávnění požadovat od Generálního finančního ředitelství poskytnutí informací získaných při správě daní, které je zakotveno v novelizovaném znění § 11 odst. 2 ZoZ. Současná právní úprava sice umožňuje zpravodajským službám dodávat informace orgánům daňové správy, ale povinnost mlčenlivosti těchto orgánů znemožňuje opačný tok informací. Nově by sdílení informací mezi Generálním finančním ředitelstvím a zpravodajskými službami nebylo porušením daňového tajemství. Generální finanční ředitelství by nemuselo žádosti o informace vyhovět, pokud by poskytnutím informací mohlo dojít k narušení řádného výkonu správy daní. Není však jasné, za jakých situací by možnost odmítnutí došla praktického naplnění.

Zpravodajské služby v současnosti dále nemají přístup k databázi účastníků veřejně dostupné telefonní služby provozované telefonními operátory. Při provádění odposlechů tedy nemají možnost zjistit majitele neznámého telefonního čísla nebo naopak telefonní číslo účastníka hovoru. Podle důvodové zprávy tak dochází k paradoxní situaci, kdy zpravodajské služby mají přístup k obsahu zaznamenaných hovorů, ale jejich účastníky už nemohou jednoduše identifikovat. Podle § 11b ZoZ, který má do zákona přidat novela, by nyní zpravodajské služby měly stejně jako police oprávnění vyžádat si od provozovatelů veřejně dostupných telefonních služeb informace z databáze jejích účastníků.

Nejzásadnějším rozšířením pravomocí zpravodajských služeb je však změna § 11a ZoZ, podle něhož mají být zpravodajské služby oprávněny žádat od bank a spořitelních a úvěrních družstev poskytnutí informací o klientech pro plnění úkolů obecně ve své působnosti, a nikoliv jen v oblasti potlačování financování terorismu. Poskytnutí informací chráněných bankovním tajemstvím bude jako doposud možné jen v situaci, kdy je není možné získat jiným způsobem, a bude podléhat přivolení předsedy senátu Vrchního soudu v Praze. Současná právní úprava zpravodajským službám znesnadňuje spolupráci se zahraničními partnerskými službami, kterým často nemohou poskytnout víc, než velmi obecné informace.

Více pravomocí bez větší kontroly

Zejména rozšíření pravomocí zpravodajských služeb ve vztahu k bankám vzbuzuje pochybnosti o vhodnosti a přiměřenosti navrhované úpravy. Je zde patrný rozpor mezi deklarovaným účelem novelizace a jejím faktickým dosahem. Zpravodajské služby budou mít podle navrhované úpravy možnost žádat údaje o klientech bank v rámci celé své působnosti a nikoliv pouze v případech postupu proti hospodářské kriminalitě a organizovanému zločinu. Potenciál navrhované právní úpravy tak významně přesahuje cíle uvedené v důvodové zprávě.

Zákon o zpravodajských službách přitom zpravodajským službám umožňuje v § 8 odst. 3 sdílet zjištěné informace se státními a policejními orgány. Novela zákona tak podstatně rozšiřuje okruh osob, které se mohou seznámit s osobními údaji prověřovaných subjektů. Tato situace může vést k zásadnímu porušení práv těchto subjektů, což dokládá například případ kanadsko-syrského občana Mahera Arara, který byl díky podezření z napojení na síť Al-Káida deportován do Sýrie, kde byl posléze mučen. Podezření z terorismu se později ukázalo jako neopodstatněné. Důvodem deportace byly informace poskytnuté kanadskou tajnou službou americké straně. Případy jako tento byly zdrojem tvrdé kritiky, které byl podroben nedávný návrh zákona umožňující kanadským tajným službám sdílení informací s ostatními státními orgány v nepřiměřeně širokém spektru případů. 

S nástrahami významného rozšíření pravomocí souvisí skutečnost, že mu neodpovídají řádné kontrolní mechanismy. Poskytnutí informací o klientech bank sice podléhá přivolení soudu, ale zákon neobsahuje důsledný systém následné kontroly. Novela v tomto ohledu pouze ukládá zpravodajským službám zahrnout údaj o počtu případů poskytnutí informací podle § 11 odst. 2 a § 11a ZoZ do zprávy o své činnosti, kterou podávají jednou ročně prezidentu republiky a vládě.

Současný systém kontroly tajných služeb byl přitom v minulosti kritizován jako nedostatečný. Podle § 12 ZoZ podléhá činnost zpravodajských služeb kontrole vlády a Parlamentu. Rozsah a způsob kontroly má stanovit zvláštní zákon, který však stále nebyl přijat. Fenomén nenaplněných blanketních norem působí v tomto případě poněkud zlověstně. Ustanovení o parlamentní kontrole sice obsahují separátně zákony o Bezpečnostní informační službě a o Vojenském zpravodajství, ale parlamentní kontrola Úřadu pro zahraniční styky a informace v zákoně stanovena není a fakticky je možné jej kontrolovat jen interpelacemi směřovanými na členy vlády.

(Bez)nadějné vyhlídky

Vláda se v programovém prohlášení zavázala k reformě systému zpravodajských služeb, který by nově měl být dvojstupňový, přičemž by měl být zřízen občanský kontrolní orgán odvozený od Parlamentu. Premiér Bohuslav Sobotka v parlamentní rozpravě k prvnímu čtení návrhu novely zákona uvedl, že s projednáním návrhu týkajícího se kontroly zpravodajských služeb se počítá až v září 2015. Ve světle zneužití Vojenského zpravodajství v kauze Nagyová nebo údajných kontaktů lobbisty Romana Janouška v BIS by však bylo žádoucí rozšíření pravomocí zpravodajských služeb se zdokonalením jejich kontroly propojit.

Z příkladů uvedených v důvodové zprávě k novele zákona je patrné, že zpravodajské služby rozšíření pravomocí k efektivnímu výkonu své působnosti potřebují. Novela zákona o zpravodajských službách však k tomuto problému přistupuje nesystematickým způsobem a vedle zavádějící prezentace rozsahu rozšíření pravomocí nepředchází svému zneužití. Je alarmující, že legislativní úprava řídící zpravodajské služby nemá po více než dvaceti letech své existence řádné kontrolní mechanismy. Podle mluvčího BIS Jana Šuberta se má nová úprava týkat jen skutečně závažných případů a nemá být zasahováno do účtů drobných podnikatelů nebo běžných občanů. Právě to však novela zákona umožní

 

Zdroje:

Důvodová zpráva k zákonu ze dne 2015, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, (http://www.komora.cz/pro-podnikani/legislativa-a-normy/pripominkovani-legislativy/nove-materialy-k-pripominkam/159-14-novela-zakona-o-zpravodajskych-sluzbach-cr-t-8-10-2014.aspx).

Göttinger, Vlastimil. 2008. Tři otazníky nad správou zpravodajských služeb. Dny práva 2008. Masarykova Univerzita, Brno.

Leblanc, Daniel. 2015. „Anti-terror bill powers ‘excessive,’ Canada’s Privacy Commissioner says.“ The Globe and Mail. 6. března 2015, (http://www.theglobeandmail.com/news/politics/anti-terror-bill-powers-ex…).

Maria LaHood. 2006. „Canadian Inquiry Finds Torture Survivor Maher Arar Completely Innocent, Criticizes U.S. For 'Rendition' to Syria.“ Democracy Now!. 19. září 2006, (http://www.democracynow.org/2006/9/19/canadian_inquiry_finds_torture_survivor_maher).

Martin Procházka, Jakub Troníček. 2015. „Stát netuší, kdo stojí za zkrachovalou Viktoriagruppe.“ Novinky.cz. 12. února 2015, (http://www.novinky.cz/domaci/361451-stat-netusi-kdo-stoji-za-zkrachovalou-viktoriagruppe.html).

Pokorný, Ladislav. 2013. Kontrola zpravodajských služeb České republiky. Bezpečností sbory.cz. Duben 2013, (http://bezpecnostni-sbory.wbs.cz/clanky/4-2013/kontrola_zpravodajskych_sluzeb_ceske_republiky.pdf).