Stav demokracie a lidských práv v Polsku je dlouhodobě znepokojivý. Na skutečnost upozorňují organizace i političtí reprezentanti z celého světa. Nadto se od loňského podzimu polský Ústavní soud zabýval citlivým potratovým zákonem, ke kterému vydal kontroverzní stanovisko znemožňující přerušení těhotenství ve většině případů. 

Polský Ústavní soud od loňského října projednával potratový zákon, který už ve své původní podobě značně omezoval právo žen na přerušení těhotenství. Ženám bylo do loňského podzimu umožněno podstoupit interrupci pouze v případech, kdy došlo k otěhotnění v důsledku znásilnění nebo incestu. Výjimku získaly také ženy, které by se v průběhu těhotenství dostaly do ohrožení zdraví či života, nebo pokud existovalo podezření na vážné poškození plodu. 

Po následném přezkumu potratového zákona však soud dospěl k závěru, že umělé ukončení těhotenství kvůli poškození plodu nebo vývojovým vadám je v rozporu s polskou Ústavou. Podle nálezu soudu by se jednalo o porušování Ústavy, i pokud by šlo o natolik závažný případ, kdy by šance na přežití dítěte po narození byla minimální. 

Dosavadní potratová politika

Výsledným stanoviskem Ústavní soud nyní zamezuje provedení potratů až v 98 % všech případů. Podle statistik z roku 2019 je totiž zjevné, že z 1 110 legálně provedených interrupcí bylo přes 1 070 z nich provedeno kvůli závažnému poškození plodu. Rozhodnutí Ústavního soudu, které vstoupilo v platnost 27. ledna 2021, tak prakticky znemožňuje provádění legálních interrupcí. Soudci se konkrétně odvolávají na článek 38 Ústavy, který každému člověku zaručuje právní ochranu života. Na základě dřívějšího rozhodnutí soudu se totiž plod stává člověkem již v okamžiku početí. 

Zákaz legálních interrupcí v Polsku však neznamená, že nebude nadále prováděny nelegálně. Podle polských organizací věnujících se této problematice docházelo již nyní až k sedmi tisícům nelegálních potratů ročně. Značná část z nich byla uskutečněna v zahraniční. Polské ženy si pro potraty nejčastěji vybírají Německo, Rakousko nebo i Českou republiku. 

Problémem nelegálně provedených potratů je nicméně jejich vysoká rizikovost. Ženy tyto interrupce často podstupují za špatných hygienických podmínek nebo pod vedením nedostatečně kvalifikovaných osob, což značně ohrožuje jejich zdraví a případně i život. S uskutečňováním nelegálních potratů souvisí i fakt, že antikoncepční prostředky, zejména hormonální, jsou pro značnou část žen v Polsku finančně obtížně dostupnou komoditou. 

Vlna protestů a solidarity s polskými ženami

Den poté, co právně závazné rozhodnutí Ústavní soudu vstoupilo v platnost, vypukly v ulicích desítek polských měst masové demonstrace. Protestující vyjadřovali své nesouhlasné postoje vůči nálezu a vládním praktikám a projevovali zároveň i solidaritu s polskými ženami, jejichž svoboda rozhodování byla kontroverzním verdiktem soudu opětovně podkopána. Bezprecedentní společenské protesty dosahovaly až statisíců účastníků, kterým v demonstrování nezamezily nízké zimní teploty, ani vládní protipandemická opatření. Podle mnohých analytiků by se mohlo jednat o nejrozsáhlejší protesty od doby hnutí Solidarity, které v 80. letech napomohlo pádu komunistického režimu v zemi. 

Současné společenské nepokoje probíhaly po dobu několika týdnů téměř v celém Polsku. Podobných rozměrů demonstrace dosahovaly už v říjnu loňského roku, kdy Ústavní soud poprvé shledal část potratového zákona jako protiústavní. Mezi protestujícími byli zejména mladí liberálně smýšlející občané, kteří jsou dlouhodobě frustrovaní nastavením politického systému v zemi. Ten od roku 2015 ovládá pravicová populistická strana Jaroslawa Kaczyńskeho Právo a spravedlnost (PiS). Z převážné většiny se jednalo o ženy a členy LGBT+ komunity. Symbolem protestů se stal červený blesk, který je součástí loga iniciativy Stávka žen (Strajk Kobiet) stojící za organizací masových protivládních protestů. 

Červený blesk se stal též celosvětovým symbolem boje žen za jejich práva. Podle autorky loga Oly Jasionowské má červený blesk vysílat varovný signál a upozorňovat na to, že se ženy proti vlastní vůli nevzdají svých základních práv. Solidaritu s polskými ženami začaly okamžitě vyjadřovat tisíce lidí na demonstracích po celém světě. Mimo evropská centra jako Berlín, Vídeň, Brusel, Londýn nebo Oslo, vyjádřili svou solidaritu a nespokojenost s vývojem v Polsku také obyvatelé USA, Kanady nebo Argentiny. Do boje za ženská práva se zapojila též řada politických skupin i nevládních organizací, mimo jiné například Amnesty International nebo Evropské občanské fórum. 

Pozadí nové podoby potratového zákona

Kontroverzní téma potratového zákona se po letech neúspěšného prosazování opětovně dostalo do „agendy“ nejvyšší soudní instituce v Polsku právě ve chvíli, kdy vládnoucí straně PiS začala kvůli koronavirové pandemii klesat voličská podpora. Podle mnohých analytiků tak za opětovným otevřením tématu potratového zákona stál politický zájem strany, jejíž vedení hledalo způsob, kterým by odklonilo pozornost společnosti od rozbíhající se druhé vlny pandemie. Vstup kontroverzního zákona v platnost nadto přišel v době, kdy se polská vláda mimo jiné potýkala s nefungujícím systémem očkování proti Covidu-19. 

Potratová politika je už od roku 2015, kdy se Kaczyńskeho strana PiS ujala vlády, zásadní štěpnou linií, která nabízí především chudším, starším a méně vzdělaným obyvatelům Polska návrat k tradičnímu společenskému systému se štědrými sociálními zárukami. Strana dlouhodobě odmítá veškerou kritiku směřovanou na ovlivňování Ústavního soudu, a to i přesto, že je dlouhodobě známo, že v průběhu nedávných soudních reforem došlo ke značné politizaci tohoto orgánu, který má ze své podstaty hájit nezávislost a nestrannost, a k dosazení provládně smýšlejících soudců. 

Evropská unie na tuto skutečnost v minulosti opakovaně upozorňovala, polské reformy odsoudila a následně označila za nedemokratické. Stejně tak nyní Brusel zkritizoval i zpřísnění polského potratového zákona. Vztahy mezi Bruselem a Varšavou jsou tak kvůli demokratickému úpadku v Polsku v posledních několika letech na „bodě mrazu“. 

Takzvaná procedura článku 7 Smlouvy o Evropské unii byla proti Polsku spuštěna již v roce 2017. EU toto ustanovení aktivovala poprvé ve své historii. Procedura reaguje na závažné porušování právního státu v Polsku v souvislosti s omezováním nezávislosti Ústavního soudu. Případ zůstává i po letech „na stole“ unijních institucí, a to i přes drobné zlepšení ze strany Polska. Na základě současného nepříliš uspokojivého stavu právního státu v zemi je však více než pravděpodobné, že se celé řízení protáhne. Poslanci Evropského parlamentu totiž potvrdili, že nová polská potratová legislativa porušuje demokratické principy a lidská práva žen, a to popíráním jejich sexuálních a reprodukčních práv a odpíráním přístupu k službám s tím spojeným. 

 

Zdroje 

Abortion laws in the US – 10 things you need to know. Amnesty International. 11. 5. 2019 (https://www.amnesty.org/en/latest/news/2019/06/abortion-laws-in-the-us-10-things-you-need-to-know/). 

Adkins, William. Poland to make abortion ban binding. POLITICO. 27. 1. 2021 (https://www.politico.eu/article/poland-ratifies-controversial-abortion-law/). 

Brolík, Tomáš. V Polsku začal platit zákaz všech interrupcí. Odpůrci zákona slibují peklo. Respekt. 28. 1. 2021 (https://www.respekt.cz/agenda/v-polsku-jsou-ode-dneska-prakticky-veskere-interrupce-nelegalni). 

Datta, Neil. Four reasons why Poland’s war on abortion should scare you. Open Democracy. 3. 2. 2021 (https://www.opendemocracy.net/en/5050/four-reasons-why-polands-war-on-abortion-should-scare-you/).

European Parliament. Attacks on abortion rights and breaches of the rule of law in Poland. 23. 2. 2021 (https://www.europarl.europa.eu/news/cs/press-room/20210219IPR98207/attacks-on-abortion-rights-and-breaches-of-the-rule-of-law-in-poland). 

Hanka, Filip. Polsko i nadále porušuje Smlouvy o EU. Čeká Unie na Godota? Ekonomický deník. 17. 1. 2019 (https://ekonomickydenik.cz/presne-vadi-eu-polsku-podrobnosti-k-rizeni-ramci-clanku-7/). 

Mortensen, Antonia. Poland puts new restrictions on abortion into effect, resulting in a near-total ban in terminations. CNN. 28. 1. 2021 (https://edition.cnn.com/2021/01/28/europe/poland-abortion-restrictions-law-intl-hnk/index.html). 

Rubin, Magdalena. Polský potratový zákon: dopady na evropskou integraci a transatlantickou spolurpáci. EUROPEUM Institute for European Policy. 20. 11. 2020 (https://europeum.blogactiv.eu/2020/11/20/polsko-potrat-eu-evropska-integrace-usa/). 

Torrisi, Claudia. From Chicago to Kiev, women send solidarity to Poland after abortion ban. Open Democracy. 5. 11. 2020 (https://www.opendemocracy.net/en/5050/chicago-kiev-women-send-solidarity-poland-after-abortion-ban/). 

Wadolowska, Agnieszka. The symbols of Poland’s abortion protests explained. Notes from Poland. 30. 10. 2020 (https://notesfrompoland.com/2020/10/30/the-symbols-of-polands-abortion-protests-explained/). 

Fotografie 

Protest v Krakově. Protest against abortion restriction in Kraków, October 2020, autor: Silar, 25. října 2020, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0, editace: ořez.