Martina Grochová

Zpráva o blonďaté Marii, jež byla nalezena v romské komunitě v Řecku, obletěla v říjnu tohoto roku celý svět. Nikdo nepochyboval o tom, že blonďaté dítě nemůže být romského původu a policie si okamžitě udělala závěr, že jde o obchod s dětmi a dívka byla romské rodině odebrána. Jen o několik dní později se objevil podobný případ v Irsku. Blonďatá dívenka byla z romské rodiny také odebrána, a to i přes protesty rodiny, že mohou doložit, že se skutečně jedná o jejich dceru.

Ohledně původu blonďaté Marie z Řecka se během několika dní vyrojily tisíce spekulací. K dívence se hlásili údajní příbuzní z celého světa. Po nedlouhé době bylo prokázáno, že dívenka sice není biologickým dítětem rodiny, kde byla nalezena, skutečně je však romského původu a pochází z romské rodiny z Bulharska. Dívenka byla umístěna do péče řecké charitativní organizace Dětský úsměv. Marie bude vydána zpět do Bulharska, kde ji čeká umístění do péče náhradní rodiny.

 

Co se týče blonďatého děvčátka z Irska, několik dní po jejím odebrání, bylo prokázáno, že je skutečně romského původu a osoby, jimž byla z péče odebrána, jsou jejími biologickými rodiči.

Legitimní důvod pro odebrání dítěte

Samotný fakt, že obě děvčátka byla odebrána z rodin pouze na základě jejich fyzického vzhledu, je minimálně zarážející. Takový postup považuji za silně diskriminační, obzvlášť v dnešní společnosti, kdy je genetika na takové úrovni, že narození dítěte s jinou barvou pleti, než jsou jeho biologičtí rodiče, není zdaleka nemožné a tento jev je vědecky vysvětlený. Zatímco bylo-li by odebráno dítě s tmavou pletí z rodiny, kde všichni mají blonďaté vlasy, jen na základě fyzických dispozicí, nepochybně by se strhla vlna kritiky, v opačném případě blonďatého děvčátka v romské rodině se nad tímto postupem nikdo nepozastavil. 

Je-li dítě odebráno z rodiny, takový krok by měl být činěn vždy v nejlepším zájmu dítěte. Tento institut by měl sloužit k ochraně daného dítěte. Skutečně však je v nejlepší zájmu dítěte, aby bylo odebráno ze své biologické rodiny pouze na základě odlišné barvy pleti? Skutečně takový krok směřuje k hájení jeho nejlepších zájmů? A opravdu neexistuje postup, který by nebyl takovým zásahem do práv jak rodiny, tak samotného dítěte? Pohlížíme-li na celou situaci primárně ve světle případu z Irska, musíme dospět k názoru, že postup, kdy je dítě odebráno z rodiny bezdůvodně a je tedy tímto surovým způsobem odloučeno od rodiny, je nepochybně závažným pochybením. Z jakého důvodu by měla být odlišná barva pleti dítěte a rodičů legitimním důvodem pro odebrání dítěte z rodiny? Lze uvažovat i o případech, kdy dítě bude odebráno z rodiny zcela legitimně, a to i přesto, že se podezření, pro která bylo odebráno, následně neprokáží. Takovým případem můžou být například zranění nasvědčující týrání dítěte. Pouhý fakt, že dítě má jinou barvu pleti, než jeho rodiče, však dle mého názoru důvodem pro odebrání dítěte není.

Nelegální adopce – nutné zlo pro dítě?

Co se týče případu blonďaté Marie z Řecka, okolnosti případu nejsou prozatím zcela vyjasněny. Odhlédneme-li od faktu, že jsou nyní prošetřována podezření, že holčička byla nucena žebrat, většina okolností nasvědčuje tomu, že dítě v romské rodině žádným způsobem netrpělo. Naopak, spolu s fotografiemi blonďatého děvčátka obletěly svět také snímky jejího pokojíčku, který byl čistý a plný hraček. Zároveň i pracovníci organizace, kam bylo děvčátko umístěno, potvrdili, že děvčátko je v dobré psychické kondici a nejeví známky týrání, naopak má vazby na rodinu, u které žila. Je nepochybné, že rodina, kde děvčátko vyrůstalo, nebyla v příliš dobré ekonomické situaci, to ale samo o sobě není obecně důvodem pro odebrání dítěte z péče.

Jako pravděpodobná se ukazuje hypotéza, že děvčátko bylo řecké romské rodině přenecháno jeho bulharskou biologickou matkou za úplatu 1000 euro. Mělo by tedy jít o formu nelegální adopce. Přestože obecně nemám v úmyslu jakkoliv obhajovat nelegální adopce, tato situace vede k otázce, proč nikdo neuvažuje nad možností, že by se děvčátko vrátilo do rodiny, kde nejspíš již od útlého dětství vyrůstalo, za předpokladu, že by se prokázalo, že byl naplněn životní standard dítěte. 

Kde leží nejlepší zájem dítěte

 Ačkoliv je momentálně nepochybné, že způsob, jakým se Maria do řecké romské rodiny dostala, nebyl zcela legální, je dle mého názoru třeba uvažovat také nad faktem, že děvčátko v této rodině vyrůstalo a vytvořilo si k ní citové vazby. Nyní má být dítě vráceno do Bulharska, kde bude vyrůstat v náhradní rodině. Bude tedy vytrženo z prostředí, kde vyrůstalo, odloučeno nejen od osob, k nimž chová citové vztahy, ale také od kultury, ve které bylo vychováno a bude umístěno do zcela cizího prostředí, kde se mluví jiným jazykem. Skutečně zvláštní mi přijde také fakt, že byla zvažována možnost, že děvčátko bude vráceno biologické matce, která jej za úplatu nabídla a zcela paradoxně nikdo neuvažuje, že by děvčátko vrátili lidem, jež za něj byli ochotni tuto částku zaplatit. Skutečně by měla být biologickým vazbám přikládána taková důležitost? 

V současné chvíli je celý případ ještě otevřený a stále nebylo zodpovězeno mnoho otázek, a tudíž nemáme potřebné informace, abychom si mohli o celé věci udělat ucelený obrázek. Přesto však by tento případ mohl být minimálně podnětem k zamyšlení, kde skutečně leží nejlepší zájem dítěte. Nakolik významné by v této situaci měly být faktické vazby, jež si děvčátko za léta strávená v Řecku, byť z protiprávních důvodů, vytvořilo? Obecně tedy dostane-li se dítě v rozporu s právem do rodiny, kde je vytvořeno příznivé rodinné prostředí a citové vazby mezi dítětem a faktickými rodiči, čí právo na rodinný život je to převažující, které by mělo být zachováno? A kde leží ten nejlepší zájem dítěte, který by měl být oním hlavním faktorem?