Na konci února 2022 zaútočila Ruská federace na Ukrajinu. Po prvotním šoku začalo na válku reagovat mezinárodní společenství, které ji hromadně odsoudilo a uvalilo na Rusko tvrdé sankce. Žalobce Mezinárodního trestního soudu Karim Khan v reakci na informace o páchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti zahájil vyšetřování situace na Ukrajině. Současně se objevily také návrhy na zřízení speciálního mezinárodního trestního tribunálu pro Ukrajinu. Je však jeho zřízení reálné?
Tribunály v historii
Za první mezinárodní trestní tribunál v historii je obecně považován Mezinárodní vojenský tribunál v Norimberku. Tímto „praotcem“ mezinárodních tribunálů byli souzeni nacističtí váleční zločinci. Právním základem tribunálu byla Londýnská charta ze srpna 1945, která navázala na Moskevskou deklaraci z října 1943. V této deklaraci se velmoci dohodly, že válečné zločince budou předávat do zemí, ve kterých páchali své zločiny.
Zločiny předních nacistických pohlavárů ovšem nebylo možné lokalizovat do konkrétního státu. Proto bylo Londýnskou chartou rozhodnuto o zřízení Mezinárodního vojenského tribunálu. Prvními signatáři byly USA, SSSR, Spojené království a Francie. Chartu následně ratifikovalo dalších 20 států včetně Československa. Na práci tribunálu navázal Mezinárodní vojenský tribunál pro Dálný východ, který soudil japonské válečné zločince.
Mezinárodní trestní tribunály pro bývalou Jugoslávii a Rwandu a Mezinárodní trestní soud
Prvním mezinárodním trestním tribunálem zřízeným od dob výše zmíněných vojenských tribunálů byl až Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v 90. letech 20. století. Cesta k jeho založení vedla přes několik rezolucí Rady bezpečnosti OSN, a to především rezoluce 808 (1993) a 827 (1993).
Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu (ICTR) byl založen na stejném principu, tj. rezolucí Rady bezpečnosti OSN 955 (1994).
Snahy o zřízení Mezinárodního trestního soudu (MTS) sahají do 20. let 20. století, kdy bylo vypracováno několik koncepcí, z nichž se nakonec žádná neuskutečnila. V 90. letech vyzvala Rada bezpečnosti Komisi OSN pro mezinárodní právo, aby se zabývala otázkou zřízení stálého mezinárodního trestního soudu. Ta vypracovala návrh statutu MTS, který Valné shromáždění v roce 1994 přijalo.
V roce 1997 svolalo Valné shromáždění do Říma konferenci ke zřízení soudu. Konference proběhla o rok později a pro navržený statut MTS nakonec hlasovalo 120 států a pouze 7 bylo proti. Poté, co bylo dosaženo šedesáti ratifikací, jak bylo určeno statutem, mohl MTS zahájit svou činnost. K dnešnímu dni přistoupilo k tzv. Římskému statutu MTS 123 států.
Mezi těmito způsoby zřízení mezinárodních trestních tribunálů je zjevný rozdíl. Zatímco ICTY a ICTR byly založeny rezolucí Rady bezpečnosti, které jsou právně závazné pro členské státy, MTS vznikl na principu mezinárodní smlouvy, ke které mohou státy přistoupit na čistě dobrovolném principu.
Speciální trestní tribunál pro Ukrajinu?
MTS stíhá především nejvýše postavené osoby a z toho důvodu je výsledný počet obviněných před MTS v každé situaci, kterou vyšetřuje, poměrně nízký. V rámci vyšetřování jedné situace bývají obviněny řádově jednotky osob. To jsou oproti 161 osobám obviněných před ICTY a 96 obviněných u ICTR nepochybně nízká čísla. V kontextu invaze Ruska na Ukrajinu navíc MTS nemůže stíhat zločin agrese, jelikož k dodatku o tomto zločinu nepřistoupily Ukrajina ani Ruská federace. Naopak válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu MTS soudit může, jelikož Ukrajina uznala jeho pravomoc ohledně těchto zločinů, spáchaných na jejím území od roku 2013. Založení speciálního tribunálu pro Ukrajinu by se tak jevilo jako vhodný krok, který by mohl vést k potrestání vyššího počtu zločinců, stíhání zločinu agrese a k efektivnějšímu dosažení spravedlnosti.
Základní otázkou zůstává, jaké zločiny by speciální tribunál stíhal. Měl by tribunál v rámci svého mandátu stíhat zločiny agrese, genocidy, válečné zločiny i zločiny proti lidskosti, čímž by ovšem konkuroval MTS, který už své vyšetřování zahájil? Nebo by se jednalo pouze o určité kategorie zločinů?
S možným řešením tohoto problému přišel britský akademik Phillip Sands. Ten v prohlášení, které kromě něj podepsalo téměř čtyřicet dalších akademiků, volá po zřízení speciálního ad hoc tribunálu pro Ukrajinu. Ten by se zabýval pouze zločinem agrese a fungoval by tedy jako doplněk MTS.
Pokud by byly otázky jurisdikce tribunálu vyřešeny, zůstává problémem jeho praktické zřízení. ICTY a ICTR byly založeny rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Rezoluce jsou všeobecně závazné a Rada může jejich dodržování vynutit. S trochu nadsázky lze říci, že takový tribunál má „mandát celého světa“. Možnost zřízení tribunálu cestou rezoluce však uskutečnitelná není. Důvodem je skutečnost, že Rusko je stálým členem Rady bezpečnosti OSN s právem veta, které v souvislosti s děním na Ukrajině v historii již využilo, když vetovalo snahu o zřízení mezinárodního tribunálu pro vyšetřování pádu malajsijského boeingu nad Ukrajinou, při kterém zemřelo 298 pasažérů. Téměř s jistotou tak lze předpokládat, že by Rusko snahu o zřízení tribunálu v tomto případě rovněž vetovalo.
Druhou možností by bylo jít cestou MTS a Mezinárodního vojenského tribunálu a založit tribunál formou mezinárodní smlouvy s možností přistoupení států, které by se pak na činnosti tribunálu podílely. V této souvislosti je však namístě si klást otázku, jak silný by měl takový tribunál mandát. Není totiž jisté, zda by jeho mandát respektovaly státy, které by jej sice formálně uznaly, ale z jistých důvodů by s ním mohly spolupráci odmítat. Aby například nedošlo k situaci jako u MTS, kde je na bývalého súdánského prezidenta al-Bašíra vydán přes deset let zatykač a al-Bašír za tu dobu navštívil desítky zemí včetně několika smluvních stran MTS, a přesto nebyl nikde zatčen. Dalším problémem, se kterým by se musel takto zřízený tribunál pravděpodobně vyrovnat, by byly finance, a to hlavně pokud by nebyl uznán velmocemi, ale pouze menšími státy.
Třetí možností připadající v úvahu je založení speciálního tribunálu, který by fungoval na podobném principu jako Kosovské specializované komory. Komory byly založeny dohodu mezi Kosovem, EU a několika dalšími státy. Soudci jsou pouze mezinárodní, ale samotné komory jsou součástí kosovského soudního systému.
Jakou cestu zvolit?
Z výše nastíněných možností jsou podle mého názoru reálné dvě: ad hoc tribunál pro zločin agrese založený mezinárodní smlouvou, doplněný již probíhajícím vyšetřováním MTS, nebo koncept Kosovských specializovaných komor.
Na otázku, který z konceptů by byl vhodnější, se těžko nachází odpověď.
Pokud bychom šli první cestou ad hoc tribunálu pro agresi zřízeného mezinárodní smlouvou, odpadl by problém konkurence MTS. MTS by vyšetřoval zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a genocidu a speciální tribunál by vyšetřoval zločiny agrese. Byla by zde nutná koordinace vyšetřování mezi speciálním tribunálem a MTS, ale zároveň minimální riziko konkurence. Na druhou stranu by z důvodu nutné spolupráce s MTS a jisté koordinace kroků mohlo hrozit, že vyšetřování bude pomalejší a méně efektivní, než kdyby veškeré zločiny soudila jedna instituce.
Druhou variantou by byla cesta kosovských komor. Takto zřízený tribunál by mohl vyšetřovat všechny kategorie zločinů spáchané na Ukrajině, což je nepochybně výhodnější než zřizování speciálního tribunálu „pouze” pro jeden zločin. Tribunál, který by měl jurisdikci nad všemi zločiny, by mohl pracovat efektivněji a rychleji než dvě oddělené instituce, které by spolu musely nutně spolupracovat.
Pokud by tribunál vznikl v rámci mezinárodní organizace ve spolupráci se suverénním státem/státy, měl by mezi členy organizace nepochybně silnější postavení, než pokud by tribunál vznikl pouze v rámci mezinárodní dohody. Mezinárodní organizace také zpravidla disponuje silnějšími sankčními prostředky než mezinárodní smlouva, jako je například finanční znevýhodnění, politický tlak, či ekonomické sankce.
Bylo by vhodné, aby členy tribunálu byli pouze mezinárodní soudci a žádný z členů by nebyl státním příslušníkem jakéhokoliv ze států, které se přímo angažují v konfliktu. Tím by se totiž zabránilo spekulacím o spravedlnosti vítězů či o podjatosti soudců. Proto by bylo podle mého názoru vhodnější jít cestou kosovských komor.
Problémem by však zůstal fakt, že pokud by tribunál stíhal nejen zločin agrese, ale i válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu, tak by určitě konkuroval MTS a je těžké si představit, jak by mohl být problém konkurence vyřešen.
Ve výsledku by se jako možné nejpřijatelnější řešení jevila kombinace obou předchozích konceptů. Myslím si, že nejvhodnějším řešením, které by eliminovalo většinu možných problémů, by byl tribunál založený dohodou mezinárodní organizace a suverénního státu, který by stíhal pouze zločin agrese, přičemž jeho členy by byli pouze mezinárodní soudci.
Takový tribunál by byl bezpochyby respektován minimálně členy mezinárodní organizace a suverénním státem, který by na něm participoval. Minimalizovalo by se riziko konkurence s MTS a u mezinárodních soudců by byl mnohem menší prostor pro spekulace o jejich podjatosti.
Ačkoliv bych vznik takového tribunálu uvítal, je nepochybné, že každý z konceptů má mnohá úskalí, a proto nelze s jistotou říci, zda k jeho založení skutečně dojde. V případě, že by se takový plán nepodařilo uskutečnit, nezbývá než doufat v rychlé a efektivní vyšetřování MTS, které by mohlo do konfliktu vnést alespoň částečnou spravedlnost.
Zdroje
Bílková, Veronika. Konflikt na Ukrajině z pohledu mezinárodního práva, část III. Trestní postih pachatelů závažných zločinů. Ústav mezinárodních vztahů Praha. 5. 4. 2022. Dostupné z: https://www.iir.cz/konflikt-na-ukrajine-z-pohledu-mezinarodniho-prava-cast-iii-trestni-postih-pachatelu-zavaznych-zlocinu.
Heller, Kevin Jon. The Best Option: An Extraordinary Ukrainian Chamber for Aggression. OpinioJuris. 16. 3. 2022. Dostupné z: http://opiniojuris.org/2022/03/16/the-best-option-an-extraordinary-ukrainian-chamber-for-aggression/.
International Committee of the Red Cross. Agreement for the Prosecution and Punishment of the Major War Criminals of the European Axis, and Charter of the International Military Tribunal. London, 8 August 1945. (1945). Dostupné z: https://ihl-databases.icrc.org/applic/ihl/ihl.nsf/Treaty.xsp?action=openDocument&documentId=87B0BB4A50A64DEAC12563CD002D6AAE.
International Criminal Court. Defendants. https://www.icc-cpi.int/defendants.
International Criminal Court. The States Parties to the Rome Statute. Dostupné z: https://asp.icc-cpi.int/en_menus/asp/states%20parties/pages/the%20states%20parties%20to%20the%20rome%20statute.aspx.
International Criminal Court. Ukraine. Dostupné z: https://www.icc-cpi.int/ukraine.
International Criminal Tribunal for Rwanda. The Cases. Dostupné z: https://unictr.irmct.org/en/cases.
International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia. ICTY Facts & Figures. 2017. Dostupné z: https://www.icty.org/sites/icty.org/files/images/content/Infographic_facts_figures_en.pdf.
Kosovo Specialist Chambers & Specialist Prosecutor’s Office. Background. https://www.scp-ks.org/en/background.
Nichols, Michelle. Russia vetoes bid to set up tribunal for downed flight MH17. Reuters. 29. 7. 2015. https://www.reuters.com/article/us-ukraine-crisis-mh17-un-idUSKCN0Q32GS20150729.
Organizace spojených národů. Charta Organizace spojených národů a Statut mezinárodního soudního dvora. Dostupné z: https://www.osn.cz/wp-content/uploads/2015/03/charta-organizace-spojenych-narodu-a-statut-mezinarodniho-soudniho-dvora.pdf.
Rada bezpečnosti OSN. Repertoire of the Practice of the Security Council Chapter V Subsidiary organs of the Security Council. Dostupné z: https://www.un.org/securitycouncil/sites/www.un.org.securitycouncil/files/en/sc/repertoire/93-95/93-95_05.pdf#page=40.
Rada bezpečnosti OSN. Resolution 955 (1994). (1994). Dostupné z: https://documents-dds-ny.un.org/doc/UNDOC/GEN/N95/140/97/PDF/N9514097.pdf?OpenElement.
STATEMENT CALLING FOR THE CREATION OF A SPECIAL TRIBUNAL FOR THE PUNISHMENT OF THE CRIME OF AGGRESSION AGAINST UKRAINE. Dostupné z: https://gordonandsarahbrown.com/wp-content/uploads/2022/03/Combined-Statement-and-Declaration.pdf
Supreme Commander for the Allied Powers. INTERNATIONAL MILITARY TRIBUNAL FOR THE FAR EAST. (1946). Dostupné z: https://www.un.org/en/genocideprevention/documents/atrocity-crimes/Doc.3_1946%20Tokyo%20Charter.pdf¨.
The Guardian. States ‘failing to seize Sudan’s dictator despite genocide charge’. 21. 10. 2018. https://www.theguardian.com/global-development/2018/oct/21/omar-bashir-travels-world-despite-war-crime-arrest-warrant.
United Nations Security Council. Current Members. Dostupné z: https://www.un.org/securitycouncil/content/current-members.
Yale Law School, Lillian Goldman Law Library. Nuremberg Trial Proceedings Vol. 1 London Agreement of August 8th 1945. (1945). Dostupné z: https://avalon.law.yale.edu/imt/imtchart.asp.
Yale Law School, Lillian Goldman Law Library. The Moscow Conference; October 1943. (1943). Dostupné z: https://avalon.law.yale.edu/wwii/moscow.asp#imtmoscow.
Zímová, Pavlína. Mezinárodní trestní soud – od historie až k přijetí jeho statutu. Časopis Všehrd. 13. 12. 2015. https://www.vsehrd.cz/clanek/mezinarodni-trestni-soud-od-historie-az-k-prijeti-jeho-statutu_86152bca-f5ab-49c7-9eab-fa7ec2c2672b.
Fotografie
Budou zločiny na Ukrajině spravedlivě potrestány? Symbol of law and justice with flag of Ukraine, autor: Jernej Furman, 10. únor 2022, zdroj: Flickr, CC BY 2.0, úpravy: ořez.
