Jedenáctým rokem po sobě klesají ukazatele stavu svobody internetu ve světě. V posledním roce došlo ke zhoršení situace ve třiceti zemích, zatímco ke zlepšení v pouhých osmnácti. Největší propad zaznamenal Myanmar s ohledem na únorový vojenský puč. Jedná se o největší propad za dobu sledování svobody internetu.
Zpráva Freedom on the Net
Zpráva Freedom on the Net 2021 vydávaná lidskoprávní organizací Freedom House se od roku 2009 věnuje sledování stavu svobody a lidských práv na internetu. Digitální sféru sledují analytici od června do května následujícího roku. Letošní 11. edice pokrývá 70 zemí.
V rámci metodologie jsou tři sledované oblasti rozděleny do 21 otázek a 100 podotázek. Na základě bodového ohodnocení analytiků jsou země klasifikovány jako svobodné (70-100 bodů), částečně svobodné (40-69 bodů) a nesvobodné (0-39 bodů).
Hodnocení probíhá na základě tří typů kritérií. Kategorie „překážky přístupu” (obstacles to access) si všímá bariér, ať už ekonomických, politických či infrastrukturních, které znemožňují přístup občanů k internetu. Právní regulace upravující zveřejňování obsahu a samotné blokování obsahu řeší kategorie „omezení obsahu” (limits on content). Svobodu projevu, soukromí uživatelů a jejich sledování řeší poslední kategorie „porušování práv uživatelů” (violations of user rights).
Blokování jako nástroj politické represe
Myanmar se stal zemí, která ztratila nejvíce bodů nejen za poslední rok, ale za celou dobu sledování svobody internetu. O celých čtrnáct bodů přišel v důsledku únorového vojenského puče, kdy se v zemi až do dubna každou noc vypínalo internetové připojení a začátkem března byly kompletně odpojeny též mobilní služby. Junta převzala kontrolu nad telekomunikačními sítěmi a zablokovala sociální sítě, aby zabránila opozici svolávat protesty.
Obdobně se s demonstranty snaží v Bělorusku vypořádat režim Alexandra Lukašenka. Sledování online aktivistů na sociálních sítích a blokace webových stránek dvou největších nezávislých médií TUT.by a Nasha přispělo v letošním hodnocení ke ztrátě sedmi bodů. O sedm bodů přišla v souvislosti s lednovými volbami také Uganda. Jen pár dní před volbami nechala vláda omezit přístup k internetu a zablokovat přístup k sociálním sítím.
Dílčí zlepšení v přístupu k internetu
Nejlepší internetové prostředí panuje již třetím rokem díky širokému přístupu k internetu, nízkému počtu omezeného obsahu a kvalitní ochraně lidských práv online na Islandu a v Estonsku, zatímco nejhůře je na tom již tradičně Čína. Třetí místo patří díky kvalitní právní úpravě Kostarice, jedné z prvních zemí, které považují přístup k internetu za základní právo. Taiwan, jeden z letošních sledovaných nováčků, obsadil páté místo.
Pětibodové zlepšení nastalo v Ekvádoru, zejména však z toho důvodu, že nepokračovalo omezování internetového připojení. K tomu došlo během masových protestů v říjnu 2019, tedy v minulém sledovaném období. Rozšíření svobody na internetu postupně rok od roku nastává i v Gambii, k čemuž přispívá prezidentství Adama Barrowa. Během funkčního období předchozího prezidenta Yahya Jammeha došlo k většímu počtu kybernetických útoků a častějšímu stíhání občanů za jejich online aktivity.
Současné výzvy pro internetovou svobodu
Ve stále větším ohrožení je v digitálním prostředí svoboda projevu. V 80 % ze sledovaných zemí došlo za projev učiněný na internetu k zatčení daného uživatele. Například v Egyptě poslal soud na šest a deset let do vězení influencerky, které vyzývaly ve svých TikTok videích i další ženy k rozvíjení kariéry na sociálních sítích. Odsouzeny byly za údajné porušení zákona upravujícího obchodování s lidmi.
Dalším problémem je sledování uživatelů. Dle zprávy mělo minimálně 45 států přístup k softwarům, které umožňují sledovat soukromé aktivity internetových uživatelů. K jejich zneužívání dopomáhá omezená právní úprava zabývající se koupí a prodejem těchto softwarů. V Indii došlo k zatčení aktivisty na základě informací, které byly získány z jeho soukromých přístrojů, v Libanonu byla z mobilu libanonské novinářky získána soukromá fotografie, jež byla následně zveřejněna a použita k jejímu zastrašování.
Celosvětově se zvyšuje snaha o větší státní dohled nad online prostředím. O určitou regulaci se v minulém roce pokusilo skoro 50 států. Ve většině případů se nejedná o rozšíření práv uživatelů, nýbrž o normy, které ukládají technologickým společnostem jisté povinnosti. V ustálených demokraciích patrně tato regulace přispěje ke zmírnění online útoků a zvýšené odpovědnosti za online projevy, nicméně v zemích s autoritářským vedením mohou být obdobné právní úpravy zneužity politickým vedením zejména ke zneškodnění nepohodlných občanů, případně k omezení svobody projevu, cenzuře a propagandě.
Doporučení zainteresovaným aktérům
Autoři zprávy zákonodárce nabádají k přijetí podrobné právní úpravy zabývající se využíváním osobních dat uživatelů, jejich sledováním a šifrováním dat. Společnostem radí klást důraz na svobodu projevu, u pochybných příspěvků dát nad mazáním přednost vyznačení, že se jedná o zavádějící informace, případně hlídat, že odstraňování nahlášených příspěvků je v souladu s mezinárodními lidskoprávními standardy. Obecně občanské společnosti pak doporučují zvyšovat povědomí o dezinformacích, cenzuře i problematice sledování dat uživatelů internetu.
Zdroje
Al Jazeera (2021). Egypt arrests TikTok star after ‘human trafficking’ conviction. 23. 6. 2021 (https://www.aljazeera.com/news/2021/6/23/egypt-detains-female-tiktok-stars-over-human-trafficking).
BBC News (2021). Uganda election: Internet restored but social media blocked. 18. 1. 2021 (https://www.bbc.com/news/world-africa-55705404).
DW (2020). Belarus: Tut.by news site ban comes into force. 1. 10. 2020 (https://www.dw.com/en/belarus-tutby-news-site-ban-comes-into-force/a-55114400).
Human Rights Watch (2021). Myanmar: Lethal Force Used Against Protesters. 9. 2. 2021 (https://www.hrw.org/news/2021/02/09/myanmar-lethal-force-used-against-protesters).
Radio Free Europe/Radio Liberty (2021).. Belarus Bans Country’s Oldest Newspaper As Extremist. 23. 11. 2021 (https://www.rferl.org/a/belarus-extremist-nasha-niva-newspaper/31575796.html).
Shahbaz, Funk; Slipowitz, Vesteinsson; Baker, Grothe a Vepa, Weal (eds.) (2021). Freedom on the Net 2021. Freedom House (https://freedomhouse.org/sites/default/files/2021-09/FOTN_2021_Complete_Booklet_09162021_FINAL_UPDATED.pdf).
Solon, Olivia (2021). ‘I will not be silenced’: Women targeted in hack-and-leak attacks speak out about spyware. NBC News, 1. 8. 2021 (https://www.nbcnews.com/tech/social-media/i-will-not-be-silenced-women-targeted-hack-leak-attacks-n1275540).
Fotografie
I v internetovém prostředí je třeba dodržovat lidskoprávní standardy. Turkey internet ban protest 2011, autor: Erdem Civelek from Istanbul, Turkey, 15. května 2011, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY 2.0.