Kobalt je tvrdý kov, jenž je důležitou složkou pro výrobu baterií do elektronických zařízení a elektromobilů. Zatímco vyrobené baterie představují samotný konec komplexního dodavatelského řetězce, těžba kobaltu zejména v Demokratické republice Kongo se nachází na jeho úplném začátku a provází ji mnoho problematických aspektů.

Význam těžby roste, životní úroveň Konžanů nikoli

Demokratická republika Kongo (dále jen „Kongo“) dominuje ve světě nejbohatšími ložisky rud kobaltu, přičemž se odhaduje, že Kongo se podílí na celosvětové produkci kobaltu ze 70 %. Těžba tohoto tvrdého kovu v posledních letech stále stoupá. S tím se pojí skutečnost, že kobalt je klíčový pro výrobu lithium-iontových akumulátorů do elektromobilů a elektronických zařízení jako jsou chytré telefony, počítače či tablety.

Přestože 70 % celosvětové produkce kobaltu pochází z Konga, přes polovinu konžských těžebních dolů vlastní nebo financují čínské společnosti. To má původ v dohodě s čínskou vládou podepsanou v roce 2009 tehdejším prezidentem Konga Josephem Kabilou. Dohoda spočívá v přístupu k těžebním koncesím výměnou za rozvojovou pomoc, závazek vybudovat silnice, školy, nemocnice apod. Ze slíbené pomoci nebyl ovšem ani jeden projekt dotažen do konce.

K tomu mají podniky na výrobu kobaltu ovládané čínskými společnostmi z těžby výrazně vyšší prospěch než samotné Kongo. „Odhaduje se, že 90 % exportu z Konga směřuje do Číny, ale jeho podíl na HDP nepřesahuje 30 %,“ uvedl Jean-Pierre Okenda, ředitel pro těžební průmysl nevládní organizace Resource Matters. Navzdory tomu, že Kongo disponuje výjimečnými přírodními zdroji jako je kobalt nebo měď, na hospodářském růstu se tato skutečnost neodráží. Kongo se tak nadále řadí mezi nejchudší země na světě.

Stinné stránky výroby baterií

S rostoucí poptávkou po kobaltu se těžba v Kongu rozrůstá i do oblastí obývaných místními obyvateli. „Mnoho lidí, kteří na těchto pozemcích žijí, musí být přestěhováno. Musí tedy znovu najít způsob obživy. A většinou se potýkají s čím dál větší chudobou,“ řekla Anaïs Tobalagba, výzkumná pracovnice v organizaci RAID, jež se zabývá odhalováním protiprávního jednání podniků, poškozování životního prostředí a porušování lidských práv. Rozšiřování těžby se mimo jiné odrazilo i na krajinném rázu Konga, a to v podobě kácení milionů stromů, zhoršené kvality ovzduší nebo kontaminace vody toxickou odpadní vodou vznikající při těžbě.

Dalším z problematických hledisek těžby jsou podmínky, za jakých konžští obyvatelé musí v dolech pracovat. Nejedná se přitom jen o dospělé –⁠ na těžbě se podílí i děti. Práce provádějí převážně řemeslným způsobem, který je v průmyslových dolech zakázaný. „Lidé pracují v nelidských, drásajících a ponižujících podmínkách. Používají krumpáče, lopaty, úseky výztuží, aby sekali a drásali zemi v příkopech, jámách a tunelech, aby nasbírali kobalt a dodali ho do oficiálního dodavatelského řetězce,“ popsal řemeslný způsob těžby Siddharth Kara, který se zabývá otázkami moderního otroctví, obchodování s lidmi a dětskou prací.

Mzda za práci v dolech se pohybuje okolo 2 dolarů denně. Na tristní pracovní podmínky přistupují místní obyvatelé z toho důvodu, že těžba se stala převažujícím nebo mnohdy jediným způsobem obživy. Mimo jiné nejsou při řemeslné těžbě v dolech ani vybaveni ochrannými pomůckami a dochází i k četným zraněním nebo úmrtím. Takovým způsobem se živí přibližně 200 tisíc lidí, z toho asi 40 tisíc dětí. Další více než milion obyvatel je do těžby zapojen prostřednictvím obchodu a dopravy.

Rozsáhlá těžba kobaltu dále negativně ovlivňuje zdraví Konžanů. Přestože je kobalt toxický při dotyku a dýchání, statisíce pracujících se denně bez řádného ochranného vybavení kovu dotýkají a dýchají jej. To může při dlouhodobém vystavení vést k onemocnění plic, hluchotě, vrozeným vadám a různým formám rakoviny.

Kam putuje kobalt z těžebních dolů?

Celým procesem těžby začíná dodavatelský řetězec baterií. Z Konga se vytěžený kov dováží převážně čínským společnostem, jakožto zprostředkovatelům, které kov zušlechťují nebo taví. Následně se prodává a převáží dále k samotné výrobě baterií pro produkty společností jako jsou například Samsung SDI, BMW, Tesla Inc. nebo Volkswagen Group. Společnosti využívající zpracovaný kov vytěžený z Konga se tak stávají terčem kritiky kvůli své účasti v dodavatelském řetězci. „Výrobci elektromobilů a společnosti vyrábějící elektroniku pracují s jedním okem otevřeným a druhým zavřeným,“ uvedla Dorothee Baumann Paulyová, ředitelka ženevského Centra pro obchod a lidská práva, která je autorkou zprávy s názvem Těžba kobaltu v Demokratické republice Kongo: Řešení příčiny porušování lidských práv.

Na kritiku společnosti reagují tak, že se snaží ve svých bateriích používat méně vytěženého kobaltu recyklací a používáním technologií s nižším obsahem tohoto kovu. I takové řešení je ovšem podle Dorothee Baumann Paulyové nedostatečné, jelikož není možné takto zcela vyloučit řemeslně vytěžený kobalt, zejména pokud se následně posílá do hutí a rafinerií v Kongu a Číně, od nichž společnosti zpracovaný kov kupují ke své výrobě baterií. Společnosti se ale zároveň brání skutečností, že dodavatelský řetězec je složitý a dlouhý, a tak lze jen obtížně mapovat původ kobaltu.

Řešením jednoho problému se prohlubuje jiný

Vyšší poptávku po těžbě kobaltu zapříčinil mimo jiné i větší zájem o elektrovozidla. Zatímco v bateriích do chytrých telefonů či počítačů se využije pár gramů kobaltu, výroba baterií do elektroaut vyžaduje až 10 kg tohoto kovu. Díky pohonu bateriemi je u elektroaut nižší uhlíková stopa v porovnání s automobily poháněnými spalovacími motory. Přechod k elektromobilům tak může do budoucnosti představovat cestu k udržitelnějšímu a šetrnějšímu způsobu života.

Pozitivní vyhlídky elektroaut jsou však silně v kontrastu s tím, jak se kobalt nutný pro výrobu baterií těží. „Přemýšlíme o energetické transformaci jako o něčem, co vyřeší environmentální problémy, kterým svět čelí. Ve skutečnosti se však problém pouze přesouvá z jedné části světa do druhé,“ komentuje paradoxní skutečnost Tobalagba.

Vlády zemí, jejichž společnosti odebírají kobalt vytěžený z Konga, jsou tak vyzývány k tomu, aby podpořily zavedení přísnějších podmínek, jež by zaručovaly dodržování lidských práv při těžbě kobaltu. Dále jsou také vybízeni k podpoře povrchové těžby, díky níž by se snížila bezpečnostní rizika, kterým v současnosti konžští obyvatelé čelí.

 

Zdroje

Baumann-Pauly, D. (2023). Cobalt Mining in the Democratic Republic of the Congo: Addressing Root Causes of Human Rights Abuses. Získáno z https://gcbhr.org/backoffice/resources/cobalt-mining-drcroot-causes.pdf.

Beaule, V. (2023, únor). Democratic Republic of the Congo, satellite imagery shows. ABC News. Získáno z https://abcnews.go.com/International/cobalt-mining-transforms-city-democratic-republic-congo-satellite/story?id=96795773.

Gross, T. (2023, únor). How 'modern-day slavery' in the Congo powers the rechargeable battery economy. National Public Radio. Získáno z https://www.npr.org/sections/goatsandsoda/2023/02/01/1152893248/red-cobalt-congo-drc-mining-siddharth-kara.

Pattisson, P. (2021, listopad).  ‘Like slave and master’: DRC miners toil for 30p an hour to fuel electric cars. The Guardian. Získáno z https://www.theguardian.com/global-development/2021/nov/08/cobalt-drc-miners-toil-for-30p-an-hour-to-fuel-electric-cars.

Reid, H. & Denina, C. (2023, únor). Microsoft calls for 'coalition' to improve Congo's informal cobalt mines. Reuters. Získáno z https://www.reuters.com/markets/commodities/microsoft-calls-coalition-improve-congos-informal-cobalt-mines-2023-02-08/.

Rolley, S. (2023, květen). Exclusive: Congo to hike stake in copper, cobalt venture with China. Reuters. Získáno z https://www.reuters.com/markets/commodities/congo-hike-stake-copper-cobalt-venture-with-china-2023-05-24/.

Smith, J. (2023, leden). The shaming images that show where our iPhones, laptops and Tesla cars REALLY come from: The truth about the Congolese mines where kids are paid $2-a-day to dig for cobalt. Daily Mail. Získáno z https://www.dailymail.co.uk/news/article-11668015/Devastating-photos-cobalt-mines-Democratic-Republic-Congo-power-Apple-Tesla-more.html.

Watts, J. (2019, prosinec). How the race for cobalt risks turning it from miracle metal to deadly chemical. The Guardian. Získáno z https://www.theguardian.com/global-development/2019/dec/18/how-the-race-for-cobalt-risks-turning-it-from-miracle-metal-to-deadly-chemical.

Fotografie

Pro Konžany se těžba stala převažujícím způsobem obživy. Creuseur carrying 60 kilo's of copper ore, autor: Fairphone, 23. únor 2011, zdroj: Flickr, CC BY-NC 2.0., úpravy: ořez.