V Bruneji vstoupil počátkem dubna v účinnost nový zákon, který uzákonil nejpřísnější tresty udělované na základě tamějšího trestního zákoníku, jejichž součástí je trest ukamenováním či useknutí ruky. Tato verze práva šaría je v Bruneji postupně zaváděna již od roku 2014, avšak až v letošním roce došlo k naplnění poslední fáze. Co tomuto vývoji předcházelo a jakým způsobem jsou v Bruneji chráněna lidská práva?
Obecně o Bruneji
Brunej je velmi malý, avšak bohatý stát, ležící na ostrově Borneo v jihovýchodní Asii. Jedná se o bývalou britskou kolonii, přičemž absolutní nezávislosti dosáhla Brunej v roce 1984. Z lidskoprávního hlediska je podstatné především to, že Brunej je absolutní monarchií, v jejímž čele je již 51 let sultán Hassanal Bolkiah. Tento sultán je zároveň předsedou vlády, ministrem obrany, ministrem financí i ministrem zahraničí. V zemi neexistuje žádný parlament a od roku 1962 se ani nekonají volby.
Lidskoprávní aspekty Bruneje
Dle organizace Freedom House není Brunej svobodnou zemí. Co se týče politických práv, kromě toho, že v zemi nejsou volby, existuje zde pouze jedna strana schválená sultánem, která má minimální vliv. Správa země je tedy prakticky většině občanům uzavřená. V Bruneji téměř neexistuje žádné svobodné médium, které by nepodléhalo určité míře cenzury. Též je omezena svoboda shromažďování a sdružování se do spolků. Jediný pozitivní posun dle Freedom House nastal v případě boje proti korupci.
O tom, že Brunej nedodržuje většinu lidských práv, svědčí i to, že nepodepsala ani neratifikovala většinu mezinárodních lidskoprávních úmluv na úrovni OSN. To se týká zejména Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Mezinárodního paktu o ekonomických, sociálních a kulturních právech. Jedinou výjimkou jsou úmluvy o ochraně práv dětí, žen a postižených osob, které byly Brunejí postupně ratifikovány, ačkoliv stát udělal řadu výhrad, tudíž spousta klíčových ustanovení se neaplikuje.
Jediným komplexním funkčním kontrolním mechanismem je Univerzální periodický přezkum Rady OSN pro lidská práva. V současné době probíhá již třetí kolo přezkumu stavu lidských práv, nicméně tento přezkum nebyl ještě dokončen. Pokud se zaměříme na ten předchozí, většina doporučení od ostatních států směřovala na ratifikaci klíčových mezinárodních úmluv, na svobodu slova, ale především na kritiku zavádění práva šaría do brunejského trestního práva.
Právo šaría v Bruneji
První diskuse o právu šaría v Bruneji vypukla již v roce 2014, kdy Brunej oficiálně oznámila, že bude trestní zákoník v daném znění přijat. Zřejmě kvůli obavě z velkého mezinárodního odporu však též Brunej oznámila, že bude zákoník přijímán v několika etapách. To především znamenalo, že drakonické tresty nebyly státem vynucovány. Přesto tato zpráva vyvolala velkou reakci ostatních států, jelikož zavedením práva šaría došlo k obnovení trestu smrti, který bylo sice možné udělit, avšak od roku 1957 v Bruneji žádný trest smrti udělen nebyl.
Zásadní novinkou je to, že od počátku dubna 2019 platí v Bruneji již kompletně nový trestní zákoník. Tím ale došlo ke zvláštní situaci, jelikož v zemi nadále platí angloamerické právo, které je však od roku 2014 doplněno o právo šaría. Problémem tohoto právního dualismu je, že není zcela vyjasněno, kdy a na jaké osoby se které z těchto právních systémů uplatní. V případě nově zavedeného práva šaría není například respektována presumpce neviny. Za znásilnění, cizoložství, anální styk, loupež či urážku proroka Mohameda hrozí pachatelům trest smrti ukamenováním. V případě styku mezi homosexuály je trest až 40 ran bičem či 10 roků ve vězení. V případě krádeže může být nejtvrdším trestem až useknutí paže.
Zavedení práva šaría již veřejně odsoudilo několik států. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bachelet oficiálně vyzvala Brunej, aby tento zákoník nevstoupil v účinnost, jelikož to způsobí zásadní propad v tamní ochraně lidských práv. OSN také požaduje, aby bylo alespoň zachováno dosavadní moratorium platící pro trest smrti. Je otázkou, zda se podaří tímto prohlášením něčeho dosáhnout. OSN ani jiné státy zatím jiné kroky nepodnikly.
Příčiny zhoršení lidskoprávní situace
Z výše uvedeného vývoje v Bruneji vyplývá, že došlo k zásadnímu zhoršení úrovně ochrany lidských práv. Není to ale pouze kvůli zavedenému trestnímu zákoníku. V zemi nejsou umožněny sňatky mezi muslimy a osobami jiného náboženství. Křesťané nemohou oslavovat své svátky na veřejnosti a konvertování muslimů musí být povoleno Ministerstvem náboženských záležitostí.
Otázkou je, proč k těmto změnám dochází. Dle některých názorů je to kvůli oslabující ekonomice zcela závislé na ropě. V zemi dosud neexistuje nezaměstnanost a neplatí se zde některé daně (např. z příjmu fyzických osob), proto se stát může snažit o stabilizaci země pro případné nepokoje. Nicméně již dnes je jisté, že situace v Bruneji si zaslouží velkou pozornost a případně i náležitou reakci států a mezinárodních organizací.
Zdroje
Freedom House. 2019. Freedom in the World 2019: Brunei. Freedom House. https://freedomhouse.org/report/freedom-world/2019/brunei)
Sifton, John. If Brunei’s New Stoning Law is Enforced, Sanction the Sultan. Human Rights Watch 17. dubna 2019 (https://www.hrw.org/news/2019/04/17/if-bruneis-new-stoning-law-enforced-sanction-sultan)
Tan, Yvette. Brunei implements stoning to death under anti-LGBT laws. BBC. 3. dubna 2019 (https://www.bbc.com/news/world-asia-47769964)
United Nations Human Rights Office of the High Commissioner. 2019. Bachelet urges Brunei to stop entry into force „draconian“ new penal code. Ženeva: OHCHR (https://www.ohchr.org/en/NewsEvents/Pages/DisplayNews.aspx?NewsID=24432&LangID=E)
Westcott, Ben. Brunei to punish gay sex and adultery with death by stoning. CNN. 30. března 2019 (https://edition-m.cnn.com/2019/03/27/asia/brunei-anti-lgbt-stoning-law-intl/index.html?r=https%3A%2F%2Fwww.google.com%2F)
Fotografie
Mešita Omar Ali Saifuddien, Brunej, autor: Mark Pegrum. Datum pořízení: srpen 2017. CC BY-SA 2.0.