Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost obhájila v říjnových parlamentních volbách vítězství z minulých voleb. K vítězství jí pomohl nejvyšší obdržený počet hlasů v historii demokratického Polska. Podle politiků se jednalo o nejdůležitější volby za poslední tři dekády.

Sociálně konzervativní strana vedená předsedou Jarosławem Kaczyńskim získala ve volbách do polského Sejmu, který je dolní komorou parlamentu, více hlasů než kterákoliv jiná polská politická strana od pádu komunismu. Vládnoucí strana obdržela celkově 43,6 % hlasů, což znamená, že si oproti minulým parlamentním volbám polepšila o 6 %, představujících 2,3 milionů hlasů.

Rekordní výsledek se ale neprojevil na počtu získaných mandátů. Právo a spravedlnost získalo stejný počet křesel v dolní komoře jako při volbách v roce 2015, a to konkrétně 235. Zástupci strany mohou i přesto slavit, jelikož tento počet znamená zisk nadpoloviční většiny křesel v Sejmu, ve kterém zasedá celkem 460 poslanců. Výsledek voleb zaručuje Právu a spravedlnosti možnost pokračovat v realizaci svého politického programu i bez potřeby tvorby koalice s jinou politickou stranou. 

Naopak Občanská koalice, liberální uskupení vytvořené kolem středopravicové Občanské platformy a seskupující další menší politické strany, získala 27,4 % hlasů a celkem 134 mandátů. Do Sejmu se dostala také další tři uskupení. Po čtyřech letech se do dolní komory vrací Svaz demokratické levice, který kandidoval na společné kandidátní listině s dalšími levicovými uskupeními Razem a Wiosna pod názvem Levice. Ta získala 12,6 % hlasů a celkem 49 mandátů. 

Aliance agrární Polské lidové strany a antisystémového hnutí Kukiz’15 získala 8,6 % hlasů a celkem 30 poslanců. Jako poslední se do polského Sejmu dostala koalice kandidující pod názvem Konfederace. Tato pravicová a euroskeptická koalice získala 6,8 % hlasů a celkem 11 mandátů. Jeden mandát připadl Německé menšině, na kterou se ale jako pro stranu národnostní menšiny nevztahuje pětiprocentní klauzule potřebná pro vstup do Sejmu.

Právo a spravedlnost ztrácí senát

I přes rekordní zisk volebních hlasů utrpěla vládní strana Právo a spravedlnost porážku, a to v Senátu, tedy horní komoře parlamentu, ve kterém zasedá 100 senátorů. Tato strana sice získala nejvyšší počet senátorských křesel, a to konkrétně 48, opoziční strany však získaly dohromady o tři senátory více. Občanská koalice bude mít konkrétně 43 senátorů, Polská lidová strana tři senátory a Levice dva senátory. Další čtyři kandidáti byli zvoleni jako nezávislí, ale tři z těchto nově zvolených senátorů mají ve svých politických názorech blíže právě k opozici. 

Ve výsledku to znamená, že strana Právo a spravedlnost po čtyřech letech ztratila většinu v Senátu, která jí umožnovala hladké prosazování zákonů. Opozice bude mít nyní ve svých rukou možnost zdržovat přijetí právních předpisů prosazovaných Právem a spravedlností. S ohledem na ztrátu Senátu vládní strana Právo a spravedlnost reagovala požadavkem nového přepočítání hlasů v šesti volebních obvodech, na které má podle svého názoru ústavní právo.

Parlamentních voleb se zúčastnil rekordní počet voličů

Je také zapotřebí zmínit, že účast ve volbách byla nejvyšší za posledních 30 let. K volebním urnám dorazilo celkem 61,1 % z oprávněných voličů, což je přibližně 10% nárůst oproti parlamentním volbám v roce 2015.

Strana Právo a spravedlnost získala mnoho hlasů díky své velkorysé sociální politice. Zmínit můžeme příspěvek 500 zlotých měsíčně na dítě nebo třináctý důchod. V důsledku této politiky se zlepšila životní úroveň chudších obyvatel, což se poté projevilo ve volebních výsledcích Práva a spravedlnosti. 

Volební kampaň Práva a spravedlnosti byla také ve znamení útoků na skupiny LGBT, které představovala jako cizí ideologii a hrozbu pro tradiční rodinu. Toto pomohlo straně získat konzervativní voliče. Konečné výsledky voleb ovšem ukázaly hlubokou propast mezi velkými městy a venkovem. Ve velkých městech s převážně liberálními voliči dominovala opozice, naopak na venkově, kde žijí převážně konzervativní voliči, jednoznačně vyhrálo Právo a spravedlnost.

Opozičním uskupením v čele s Občanskou koalicí se tedy nepodařilo dosáhnout lepšího výsledku, když svůj volební program zakládala na tom, že obnoví principy demokratického státu, které jsou podle jejího názoru v Polsku ze strany vládnoucí strany porušovány. Strana Právo a spravedlnost je kritizována jak ze strany polské opozice, tak ze strany Evropské unie za probíhající soudní reformu, která zvyšuje vliv politiků na soudní moc. Pod ostrou kritikou jsou také státní média, která podle opozice šíří propagandu vládní strany.

Právo a spravedlnost chce ve svých reformách pokračovat i v nadcházejícím období a bude zajímavé sledovat, jak se bude vnitropolitická situace, ale i vztah s Evropskou unií nadále vyvíjet.

 

Zdroje

Shotter, James; Majos, Agata (2019, 14. října). Law and Justice returns to power in Polish election. Financial Times. (https://www.ft.com/content/c841d4b4-eded-11e9-ad1e-4367d8281195).

Cienski, Jan; Wanat, Zosia (2019, 14. října). Poland’s PiS wins election, but its grip on power is weakened. Politico. (https://www.politico.eu/article/polands-pis-wins-parliamentary-election/).

Henley, Jon (2019, 14. října). Election results give hope to opposition in Poland and Hungary. The Guardian. (https://www.theguardian.com/world/2019/oct/14/election-results-opposition-poland-hungary).

Fotografie

Předseda strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński, autor: Piotr Drabik, Wikimedia Commons, CC BY 2.0.