Na konci února 2024 se konal první ročník Zimní školy antidiskriminačního práva, kterou pořádala Katedra finančního práva a národního hospodářství Právnické fakulty Masarykovy univerzity. V krásné renesanční Telči, ve které se nachází Univerzitní centrum, se sešli nadšenci do antidiskriminačního práva z advokacie, justice, ale i akademické a neziskové sféry. Autoři tohoto článku se Zimní školy zúčastnili a seznámí čtenáře s jejím průběhem.

Úvod do Zimní školy a prvotní náhled do problematiky

První den se nesl nejdříve v cestovatelském a organizačním duchu, kdy se po příjezdu do Telče a rychlém obědu ujal slova hlavní organizátor dr. Michal Blažek, který zároveň zahájil celou Zimní školu příspěvkem zaměřeným na aktuální judikaturu v otázkách nerovného zacházení a diskriminace. V přednášce bylo zmíněno mnoho judikátů, z nichž účastníkům nejvíce utkvěl v paměti případ lesní dělnice [1], ke kterému se v průběhu školy ještě mnohokrát vracelo. 

S konkrétnější formou diskriminace navázala dr. Jana Komendová, a to na základě zdravotního postižení. V rámci přednášky si účastníci na různých příkladech zkoušeli odhalit možné diskriminační důvody a snažili se je podřadit pod příslušnou právní úpravu. Na závěr prvního přednáškového bloku vystoupil tandem dr. Petra Podrazila a dr. Vojtěcha Jiráska zaměřený na nerovné zacházení a úpravu dohod v pracovním právu. 

Od pracovního práva až po náboženskou diskriminaci

Druhý den se, i přes úvodní přednášku doc. Pavla Svobody a dr. Vojtěcha Kadlubiece, již nenesl v pracovněprávním duchu. Svěží změna tématu účastníky zavedla k diskriminaci na základě pohlaví v evropském kontextu, k diskriminaci na základě náboženského vyznání, a konečně k workshopu antidiskriminační žaloby.

Zahajovacího slova se ujali výše zmínění doc. Svoboda a dr. Kadlubiec. Jejich přednáška se týkala diskriminačních rozměrů odměňování. Dotkli se také například otázky, zda je porušením práva na spravedlivou odměnu jednání zaměstnavatele spočívající v tom, že dá zaměstnancům vybrat, zda chtějí dostat peněžitý příplatek ke mzdě, a nebo jiný bonus (například benefit kartu multisport).

Druhým řečníkem dne byla prof. Kristina Koldinská, jako první akademička z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Její příspěvek byl na téma recentní judikatury Soudního dvora Evropské unie a nových trendů v zákazu diskriminace na základě pohlaví v právu Evropské unie. Studentům se tak dostalo příjemného shrnutí zakotvení antidiskriminačních institucí jak v primárním, tak v sekundárním právu, a náhled do toho, jak s nimi pracují soudní orgány. 

Po obědové pauze se ke slovu dostala právnička Tereza Antlová z Biskupství brněnského. Její příspěvek se týkal diskriminace na základě náboženského vyznání. Připravila si také zajímavou aktivitu, která strhla nebývale živou diskusi. Účastníci školy totiž dostali fiktivní pracovní inzeráty od církevních institucí, ve kterých se nacházely (někdy) zdánlivě diskriminační požadavky.

Jako třešničku pátečního podvečera si organizátoři přichystali workshop antidiskriminační žaloby vedený dr. Jakubem Tomšejem a magistrou Nellou Šimkovskou. Shrnuli, jak je důležité pochopit, kterého nároku se chce diskriminovaný dovolávat, a dotkli se také problematiky záměrného vystavení se diskriminaci za účelem strategické litigace.[2] Nakonec na účastníky čekala rychlá aktivita v podobě simulovaného soudního procesu, tzv. mini moot court.   

Problematika nájmu, simulace s ombudsmanem a geronto-oblek

Sobotní dopoledne zahájil dr. Lukáš Hadamčík se svým příspěvkem o ochraně nájemce mimo antidiskriminační nástroje, což byl velmi osvěžující vhled na danou problematiku mimo oblast antidiskriminačního práva. Na spoustě zajímavých příkladů se řešila běžná ustanovení v nájemních smlouvách a jejich možné důsledky pro nájemce i pronajímatele. 

Před obědem ještě proběhla interaktivní přednáška z Kanceláře veřejného ochránce práv, kdy si účastníci nejdříve zasoutěžili o věcné ceny v úvodním kvízu, a poté se po pár základních informacích vrhli do řešení simulovaného setkání s diskriminovaným. Úkolem bylo především zjistit motivaci a cíle diskriminovaného jedince a najít způsob, jak získat důkazní materiály. Předposlední příspěvek dne se poté věnoval ochraně osobních údajů, ve kterém doc. Jakub Morávek shrnul velmi roztříštěnou úpravu této problematiky.

Na závěr vystoupila dr. Lucie Vidovičová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Její přednáška na téma Věk jako osa diskriminace pohledem sociologa byla až nečekanou třešničkou na dortu celého dne i celé Zimní školy. Během přednášky se rozproudila živá diskuse zaměřená na (ne)povolení snížení biologického věku soudy. Poté ještě následovala simulace v podobě geronto-obleku, který napodobuje stáří. Účastníci si tak vyzkoušeli, jaké je vidění a orientace se zeleným zákalem, jak těžko se podepisuje, když má člověk omezenou hybnost prstů, nebo jak obtížné je vyjít schody se znehybnělými kyčlemi. 

Závěrečné dojmy

Zimní školu společně vnímáme jako velice zdařilý projekt. Organizátorům se povedlo zajistit vystoupení mnoha odborníků, kteří se vyjadřovali k rozmanitým právním tématům od ochrany osobnosti, přes pracovní právo, až po tzv. ageismus. Teorie diskriminačního práva byla shrnuta velice obsáhle a komplexně, a škola tudíž nepůsobila jako rychlé proběhnutí nejvýznamnějších kazuistik. Zároveň se však ke slovu dostali i ostřílení právníci z praxe, kteří k teorii dodali i praktické tipy a triky. 

Celý program se navíc nesl v duchu celorepublikového sbližování zejména mezi pražskými a brněnskými studenty, a to jak u výborné večeře, tak i nad sklenkou dobrého pití či u deskových her. Celé seznamování bylo navíc umocněno nádhernými prostory Univerzitního centra a Telče. 

Shrnuto a podtrženo, těšíme se na další ročníky, na další zajímavá témata, na další mezifakultní přátelství a na další zajímavé řečníky! A protože věříme, že další ročník opravdu bude, neváhejte se přihlásit i vy! 

 

Poznámky

[1] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. března 2021, sp. zn. 21 Cdo 2410/2020, který řešil právní otázku zda, a případně za jakých podmínek, může zaměstnavatel zrušit pracovní poměr ve zkušební době, je-li zaměstnankyně těhotná. 

[2] Strategická litigace je záměrné vystavení se diskriminaci za účelem získání aktivní legitimace, čili práva domáhat se nároků plynoucích z diskriminace. Bez takového vystavení se totiž nikdo nároků z diskriminace plynoucích domáhat nemůže.  

Zdroje

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. března 2021, sp. zn. 21 Cdo 2410/2020.

Fotografie

Studenti Zimní školy při objevování krás Telče. Město Telč, autor: Barbora Headlandová.