Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) na konci února 2023 zveřejnila zprávu, jež poukazuje na výzvy a obtíže, se kterými se potýkají lidé vysídlení z Ukrajiny při hledání útočiště v Evropské unii. Průzkum poskytuje cenné poznatky o situaci vysídlených Ukrajinců a jejich zkušenostech během migračního procesu.

Více než rok trvající ruská vojenská agrese proti Ukrajině nadále přináší  zkázu a nevýslovné utrpení. Stala se také příčinou největší uprchlické vlny v Evropě od druhé světové války.[1] EU na ochranu vysídlených Ukrajinců v březnu 2022 poprvé aktivovala směrnici o dočasné ochraně. Tato směrnice stanovuje systém pro řešení hromadného příchodu cizinců do EU z důvodu války, násilí nebo porušování lidských práv.  Všechny členské státy (vyjma Dánska, které se směrnice neúčastní) by tak měly ukrajinským uprchlíkům poskytnout dostatečnou ochranu a zajistit jim právo na zaměstnání, přístup ke vzdělání, právo na ubytování, sociální zabezpečení, lékařskou péči apod.

Agentura FRA, zabývající se shromažďováním a srovnáváním spolehlivých informací o dodržování základních práv, provedla průzkum, který zahrnoval rozhovory s bezmála 15 tisíci Ukrajinci ve vybraných zemích EU. Tato zpráva odhalila, že ukrajinští uprchlíci čelí ve vybraných zemích EU problémům v oblasti jazyka, bydlení a vzdělávání. Na druhou stranu agentura zjistila, že většina respondentů se nepotýkala s obtížemi při cestování v rámci EU, a byly jim poskytnuty dostatečné informace o jejich právech. 

Oblasti a metody výzkumu

Agentura prováděla výzkum od srpna do září 2022 v 10 zemích EU. Primárně se zaměřila na Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko, jakožto země, které s Ukrajinou sdílí hranice. Dále pak země, ve kterých žije nejvíce vysídlených uprchlíků, tj. Bulharsko, Česko, Německo a Španělsko. Poslední zemí, která byla do průzkumu zahrnuta, bylo Estonsko, ve kterém zase žije relativně velký počet Ukrajinců v porovnání s celkovým počtem obyvatel.

Průzkum byl veden metodou otevřených online dotazníků. Respondenti měli mít alespoň 12 let a přechodné bydliště v dané zemi, být ukrajinské národnosti nebo alespoň doložit trvalý pobyt na Ukrajině před začátkem války, a zároveň přicestovat do EU krátce před nebo po 24. únoru.

Agentura FRA podnikla několik kroků k tomu, aby průzkum, byť formou online dotazníků, byl co nejreprezentativnější. Kromě velkého počtu oslovených respondentů se Agentura například snažila zohlednit jejich rozmanitost co do věku, pohlaví (byť většinu tvořily ženy a děti), náboženské orientace a barvy pleti. Učiněná zjištění pak byla přepočítána s ohledem na odhadovaný počet ukrajinských uprchlíků dle statistik v jednotlivých zemích.

Potíže s hledáním zaměstnání a bydlení

Jedním z hlavních zjištění průzkumu je, že vysídlení Ukrajinci se často potýkají s obtížemi při získávání práce a bydlení v nové zemi. Zpráva ukazuje, že přibližně dvě třetiny respondentů měly potíže s hledáním zaměstnání, a to především kvůli nedostatečné znalosti místního jazyka a nedostatečnému uznání jejich kvalifikací. Co se týče bydlení, zhruba tři čtvrtiny respondentů uvedly problémy při hledání a zajištění stabilního bydlení.

Dalším důležitým aspektem zprávy je psychosociální a zdravotní situace vysídlených Ukrajinců. Průzkum odhalil, že téměř polovina respondentů projevuje známky posttraumatické stresové poruchy (PTSD) a závažné úzkosti. Tato zjištění tak poukazují na potřebu zajištění kvalitní zdravotní a psychologické péče pro vysídlené Ukrajince.

Průzkum také ukázal, že vysídlení Ukrajinci mají omezený přístup k právnímu poradenství a informacím ohledně svých práv. Téměř 70 % respondentů uvedlo, že se setkali s obtížemi při získávání informací o právních postupech a jejich právech v nové zemi.

Návrat do domoviny 

Z oslovených respondentů se jen 35 % (nejvíce v Rumunsku, nejméně v Německu) vyslovilo pro návrat do své domovské země. Každý pátý dotazovaný pak vyjádřil záměr zůstat v zemi, kde se aktuálně nachází. Zároveň každý šestý uprchlík vypověděl, že plánuje zůstat dlouhodobě v dané zemi EU, ale zároveň se na Ukrajinu pravidelně vracet. 

Co se týče obecného úmyslu vysídlených osob se do domoviny vrátit, v listopadu a prosinci 2022 jej zjišťovalo také kyjevské Centrum pro ekonomickou strategii. Ze shromážděných odpovědí Ukrajinců z Německa, Česka, Itálie a Polska vyplynulo, že se na Ukrajinu „rozhodně“ nebo „zřejmě“ hodlají vrátit asi tři čtvrtiny dotázaných. Pro setrvání v zahraničí se naproti tomu vyslovilo jen 10 % respondentů. 

Zjištění kyjevského Centra se taktéž shodují s údaji z dotazníkového šetření, které mezi uprchlíky na přelomu léta a podzimu 2022 provedli odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Z tohoto průzkumu vyplynulo, že celkem 76 % dotázaných se vrátí “jakmile to bude možné” (42 % „určitě ano“ a 34 % „spíše ano“).

Průzkum poukazuje na nutnost poskytnutí větší podpory

Agentura FRA vydala zprávu s cílem upozornit na potřebu větší podpory a ochrany pro vysídlené Ukrajince v Evropě. Zpráva poskytuje důležité informace a doporučení pro členské státy EU a další zúčastněné strany, jak zlepšit podmínky pro vysídlené Ukrajince a zajistit, aby jejich základní práva byla respektována a chráněna.

Vzhledem k rostoucímu počtu lidí, kteří prchají z Ukrajiny v důsledku konfliktu a humanitární krize, je klíčové, aby mezinárodní společenství spolupracovalo a poskytovalo potřebnou a adekvátní podporu. Je nezbytné, aby členské státy EU a další aktéři přijali opatření na zajištění snadnějšího přístupu k práci, bydlení, zdravotní a psychologické péči a právnímu poradenství pro vysídlené Ukrajince. 

Zpráva agentury FRA je důležitým krokem k lepšímu porozumění situace vysídlených Ukrajinců v Evropě a poskytuje základ pro budoucí opatření a politiky, které mohou pomoci při integraci do nového prostředí a obnově jejich života po traumatických událostech, které zažili ve své domovské zemi. Zpráva může zároveň pomoci ke zlepšení a zefektivnění právního rámce a souvisejících opatření pro uprchlíky v budoucnu.

 

Poznámka

[1] Do prosince 2022 v EU požívaly dočasné ochrany téměř 4 miliony lidí. 

Zdroje

Agentura EU pro základní práva (28. února 2023). Fleeing Ukraine: Displaced people’s experiences in the EU [tisková zpráva]. European Union Agency for Fundamental Rights.  Získáno z: https://fra.europa.eu/en/news/2023/people-fleeing-ukraine-struggle-eu-survey-reveals 

Mykhaylishyna D. (20. březen 2023). Что будет стимулировать украинских беженцев вернуться домой? epravda.com.ua. Získáno z: https://www.epravda.com.ua/rus/publications/2023/03/20/698183/ 

Drbohlav D., Novotný J. (duben 2023) Dotazníkové šetření mezi válečnými uprchlíky z Ukrajiny v Česku se zaměřením na jejich ekonomickou aktivitu, znalost českého jazyka a možný návrat, Výzkumná zpráva projektu „Informační setkání pro uprchlíky z Ukrajiny“. Přírodovědecká fakulta UK, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje. Získáno z: https://assets-global.website-files.com/61c1d8d802122cb75d70dc8c/6405dda2876c5c208c991df8_V%C3%BDzkumn%C3%A1%20zpr%C3%A1va%20projektu%20%E2%80%9EInforma%C4%8Dn%C3%AD%20setk%C3%A1n%C3%AD%20pro%20uprchl%C3%ADky%20z%20Ukrajiny%E2%80%9C.pdf 

Fotografie

Průzkum agentury FRA se týkal bezmála 15000 ukrajinských uprchlíků, autor: Mason Naja, 26. únor 2022, zdroj: Pexels, CC0 1.0., úpravy: ořez.