29. 11. 2018   Douglas Radcliff

President Donald Trump invoked his national security power denying migrants asylum who enter the country illegally. Although Trump feels “we need people in our country but they have to come in legally,” the question must be asked how does this policy stand in regard to asylum law?

The point of the policy

Officials stated that the goal of the executive order was to bring asylum seekers into the country through legal measures at official border crossings and the policy more or less closes the door on asylum when migrants enter illegally. This is being done in an effort to secure national interest. One of the problems with this policy is the sheer number of border crossings, with many asylum seekers being informed at the crossings they must return another day to make their claim and sometimes requiring them to return to their home country in order to make their claim. This policy came to be in part due to the refugee caravan currently moving throughout Central America and Mexico towards the U.S. border, some of who have begun illegally crossing the border and subsequently been arrested.

9. 12. 2018   Jan Lhotský

When an international criminal tribunal in The Hague is mentioned, the majority of people think about the International Criminal Court. However, three other such courts are functioning in The Hague, one of them being the Special Tribunal for Lebanon. And as it applies national law, it is a very unique international tribunal. Why was it established? In what ways does it differ  from the other tribunals? The answers are brought by its President, Judge Ivana Hrdličková.

Madame President, as she is called at the Special Tribunal for Lebanon, was a judge in the Czech Republic in both civil and criminal cases who, at the same time, focused her academic interests on Islamic law and human rights. She also served as an expert on the Council of Europe on money laundering and terrorist financing matters at the so-called Moneyval. She was appointed a judge at the Special Tribunal for Lebanon in 2012 and became its President in 2015. In February 2018 she was re-elected for a third term of eighteen months.

23. 11. 2018   Katarína Hukelová

Medzinárodný trestný súd má jurisdikciu vo vzťahu k niektorým možným zločinom proti ľudskosti spáchaných na etnickej skupine Rohingov, napriek tomu že Mjanmarsko nie je signatárom Rímskeho štatútu Medzinárodného trestného súdu.

Úrad prokurátora Medzinárodného trestného súdu (MTS) požiadal súd o rozhodnutie o otázke, či MTS má jurisdikciu vyšetrovať možné zločiny proti ľudskosti, predovšetkým násilné vysťahovanie (deportation), vyše 725 tisíc Rohingov z Mjanmarska do Bangladéša, ku ktorému dochádza od augusta minulého roka.

31. 10. 2018   Douglas Radcliff

Chechnya is an autonomous republic of Russia, located in the North Caucasus, near the Caspian Sea, in southern Russia. With a reported (though disputed) population of around 1.3 million people, the Chechen Republic is also, arguably, one of the most dangerous places in the world to be a homosexual.

The Crisis

The crisis was first made aware to the public on April 1, 2017 in the newspaper, “Novaya Gazeta.” The paper reported that numerous men between the ages of 16 and 50 had simply disappeared. The paper continues to specify the men were arrested for their practice of, or suspicion of, “non-traditional sexual orientation”.  

28. 10. 2018   Lukáš Novák

Vo februári 2019 uplynie funkčné obdobie 9 z 13 sudcov Ústavného súdu SR. Slovensko tak stojí pravdepodobne pred najväčšou politickou výzvou roku. Ako vybrať najvhodnejších odborníkov, ktorí budú najbližších 12 rokov dohliadať na ústavnosť na Slovensku?

Aktuálny spôsob voľby ústavných sudcov

Podľa aktuálneho znenia Ústavy Slovenskej republiky sa sudcom Ústavného súdu môže stať občan SR, ktorý je voliteľný do Národnej rady Slovenskej republiky (ďalej len NRSR), dosiahol vek 40 rokov, má vysokoškolské právnické vzdelanie a je najmenej 15 rokov činný v právnickom povolaní. Osoby oprávnené navrhovať kandidátov najskôr predložia svoje návrhy NRSR, ktorá preverí, či tieto osoby spĺňajú stanovené podmienky pre kandidatúru. Následne z navrhnutých kandidátov vyberie nadpolovičnou väčšinou prítomných poslancov (minimálne však 39 hlasov) dvojnásobný počet kandidátov ako je volených sudcov a predloží ich prezidentovi. Ten si z predložených kandidátov vyberie a vymenuje tak nových sudcov Ústavného súdu.

27. 10. 2018   Tereza Bártová

Na začátku října tohoto roku vydal Evropský výbor pro sociální práva důležité rozhodnutí odsuzující sterilizaci jako nutnou podmínku pro úřední změnu dokladů transgender lidí. Tlak na Českou republiku se stupňuje, taková podmínka je podle Evropského výboru nehumánní a v rozporu se základními lidskými právy.

V současnosti je pro oficiální změnu pohlaví v České republice nutné podstoupit operaci, jejíž součástí je taktéž sterilizace dotyčné osoby. To je zakotveno § 29 odst. 1 občanského zákoníku, na který navazuje § 21 ods. 1 zákona o specifických zdravotních službách definující změnu pohlaví jako ,,provedení zdravotních výkonů, jejichž účelem je provedení změny pohlaví chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce.” Přitom značná část lidí, kteří se cítí být osobou jiného pohlaví, operaci z různých důvodů podstoupit nechtějí či nemohou.

30. 9. 2018   Eva Drhlíková

Tip měsíce z Bulletinu

Evropský soud pro lidská práva v případě M. L. a W. W. proti Německu při vyvažování mezi právem na soukromý život a svobodou projevu rozhodl, že nebylo porušením práva na soukromý život neanonymizování celého jména a příjmení odsouzených za vraždu v archivních materiálech médií na internetu.

Pozadí případu

Stěžovatelé M. L. a W. W. byli v roce 1993 německými soudy odsouzeni, byť vždy trvali na své nevině, za vraždu známého herce Waltera Sedlmayra na doživotí. V srpnu 2007 a lednu 2008 byli následně podmíněně propuštěni z výkonu trestu odnětí svobody.

V roce 2000 rozhlasová stanice Deutschlandradio vysílala zprávu o výročí vraždy, ve které stanice zveřejnila celá jména stěžovatelů a zmínila i jejich neúspěšnou snahu o obnovu řízení. Přepis zprávy zůstal v on-line archivu rozhlasové stanice. Stěžovatelé se tedy v roce 2007 se obrátili na regionální soud v Hamburku s žádostí o anonymizaci jejich osobních údajů v přepisu (nežádali o úplné odstranění přepisu).