V Poslanecké sněmovně čeká na projednání vládní návrh novely zákona o soudech a soudcích. Jaké mají být v oblasti organizace soudnictví hlavní změny?

Hlavním cílem novely je zavedení jednotného systému a pravidel při výběru soudců a soudních funkcionářů. Praxí docházelo k rozdílnému posuzování splnění podmínek pro jmenování soudcem a nebylo jednoznačné, kdo a jak o nich rozhoduje. Jedná se o nepřijatelný přístup, neboť dochází k narušování důvěry v justici.

Justiční kandidát

V české praxi existuje institut tzv. justičních čekatelů. Justičním čekatelem se osoba stane tak, že předseda krajského soudu po předchozí konzultaci s Ministerstvem spravedlnosti vyhlásí výběrové řízení do přípravné služby, zájemce se podrobí písemnému testu, pohovoru a psychologicko-diagnostickému vyšetření. Při úspěšném zvládnutí je přijat do přípravné služby, která trvá tři roky. Služba je zakončena odbornou zkouškou a po jejím absolvování je čekatel navržen prezidentu republiky na jmenování soudcem.

Institut justičních čekatelů však pozvolna mizí. Jakousi „personální rezervu“ tak představují asistenti soudců.

Od doby, kdy na okresních a krajských soudech začali působit vedle justičních čekatelů i asistenti, je systém výběru soudců značně roztříštěný. I proto budou nastavena nová pravidla. Změny v úpravě nastávají po složení justiční či jiné odborné zkoušky. Nově je totiž zakotvena pozice justičního kandidáta.

Ten, kdo složí justiční nebo jinou odbornou zkoušku, se může přihlásit do výběrového řízení na justičního kandidáta. Jde o přípravnou pozici na soudech, která je výslovně určena těm, kteří mají skutečný zájem stát se soudcem. Smyslem zavedení je, aby kandidát absolvoval jednoletou praxi u školitelů, a ti o něm získali potřebné informace na základě posuzování jeho práce i osobnosti. Dalším účelem je, aby uchazeč poznal práci soudu. 

Pro funkci soudce bude praxe justičního kandidáta nutnou podmínkou. Jedinou výjimkou bude případ právníka, který vykonával samostatnou činnost nejméně 10 let, případně pro správní úřady činnost v legislativě či ve vyšších pozicích po dobu 15 let. Tyto profesní skupiny a časové limity jsou předmětem diskuzí a může dojít k jejich změně.

Soudní funkcionáři

Novela se zabývá i změnou úpravy volby soudních funkcionářů. Dosavadní instrukce Ministerstva spravedlnosti jsou tak přenášeny do zákona. V České republice jsou soudní funkcionáři pro chod soudnictví velmi důležitými osobami. Způsob jejich výběru musí být přehledný a především upravený zákonem. 

Dlouhou dobu bylo kritizováno sestavování výběrových komisí, které skládá pouze jedna osoba, v současné době ministr spravedlnosti. V novele zákona se proto odráží potřeba, aby výběrovou komisi navrhovalo více subjektů.

Další změnou v této oblasti je zákaz opakování mandátu pro předsedy a místopředsedy soudů na stejném soudu nebo jiném soudu stejného stupně.

Kárné řízení

Novela se dále týká kárného řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. Nově by bylo zavedeno dvoustupňové kárné řízení. V prvním stupni by řízení probíhalo před čtyřčlenným senátem Nejvyššího soudu, složeným vždy ze soudce Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu.

Složení senátů by se dále měnilo v závislosti na osobě, vůči které by se kárné řízení vedlo. V řízení proti soudci by byl senát rozšířen o soudce krajského soudu a advokáta. U exekutorů by byl kárný senát doplněn o exekutora a advokáta. V případě státních zástupců by se pak jednalo navíc o státního zástupce a advokáta. Advokáti by tak zůstali jako přísedící ve všech typech senátů. 

U Nejvyššího správního soudu jako soudu odvolacího by byl senát tříčlenný, složený vždy z jednoho soudce Nejvyššího správního soudu a členové by byli doplněni dle typu řízení podle klíče uvedeného výše.

Odstranění institutu přísedících a další změny

Výrazným krokem v novele je odstranění institutu přísedících soudů. Ministerstvo spravedlnosti navrhuje úpravu tohoto institutu v trestním řízení, konkrétně u majetkové a hospodářské trestné činnosti, neboť jde o problematiku velmi odbornou. Činnosti přísedících proto není přínosná, a jedná se tedy o nadbytečný institut.

Mimo výše zmíněné hlavní změny obsahuje novela drobnější úpravy, jako je hlášení výdělečných mimosoudních aktivit soudců, které ukládá soudcům povinnost podat každý rok předsedovi soudu přehled o těchto aktivitách. Návrh taktéž zakazuje soudcům členství v politických stranách a hnutích, což již v současnosti výslovně platí pro soudce Ústavního soudu.

Pozměňovací návrhy Dominika Feriho

Pozměňovací návrh poslance Dominika Feriho navrhuje zrušení ustanovení, jež navazuje funkci místopředsedy soudu přímo na funkci předsedy soudu. Současný konec předsedy a místopředsedy by byl v praxi funkční, bylo-li by zajištěno, že po skončení funkčního období předsedy soudů bude plynule navázáno novým, již vybraným předsedou soudu a jím vybraným místopředsedou.

Teoreticky by mohlo ale dojít k situacím, kdy se předseda soudu vzdá ze zdravotních důvodů své funkce, a funkce tak zanikne rovněž i jeho místopředsedovi „kterému není podle navrhované úpravy umožněno být místopředsedou pod nově vybraným předsedou, neboť novela prosazuje zásadu „jednou a dost“, respektive zapovídá místopředsedovi dvě funkční období za sebou. Soud tak může přijít o dobrého předsedu z důvodů zdravotních a o dobrého místopředsedu z důvodu přepjaté přísnosti této novely. Navrhuji tedy toto ustanovení zrušit.“

Druhý pozměňovací návrh se týká změny úprav osobních prohlídek advokátů. Tento pozměňovací návrh by předsedovi soudu nezapověděl upravit režim osobních prohlídek u vyjmenovaných subjektů, ale limitoval by jej pouze na důvodné situace. Jde o reakci na praxi, kdy převažující je přístup do budovy soudu po předložení průkazu příslušnosti ke stavu bez osobní prohlídky. „Přístup toliko po předložení průkazu se tedy na většině soudů osvědčil, urychluje přístup do budovy a předchází se tak možným excesům spojených s osobní prohlídkou.“

Poslední návrh směřuje ke zrušení institutu přísedících v civilním řízení, neboť účast laického prvku na rozhodování civilních sporů se v současné době jeví jako nepřínosná a nehospodárná. Přísedící v současnosti rozhodují pouze pracovněprávní věci (pouze 5 % případů projednávaných u okresních soudů). „Z pohledu současného společenského a právního vývoje lze konstatovat, že problematika pracovněprávních sporů rozhodovaných u okresních soudů v senátech je sice specifická, ale ne natolik, aby zde byl nutný tzv. laický prvek.“ 

U trestních věcí však navrhuje přísedící zachovat, neboť zde laický prvek podle pozměňovacího návrhu potřeba je. „Význam laického prvku v trestním řízení bývá vysvětlován jednak funkcí kontrolní (brání byrokratizaci justice, brání „kabinetní“ justici), dále funkcí výchovnou ve vztahu k přísedícím, ale i k obviněnému a veřejnosti, a funkcí korekční ve smyslu korekce „profesní slepoty“ soudců. Z tohoto důvodu návrh ponechává institut přísedících v trestním řízení, ačkoliv do budoucna by bylo žádoucí uvažovat přinejmenším o nastavení přísnějších požadavků na výkon této funkce a úpravě odměňování přísedících.“ 

 

Zdroje

Zákon č. 6/2002 Sb., zákon o soudech a soudcích ve znění pozdějších předpisů. 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., zákon o soudech a soudcích ve znění pozdějších předpisů (dostupný zde: https://apps.odok.cz/attachment/-/down/ALBSBGZG4G1P). 

Pozměňovací návrhy k novele zákona o soudech a soudcích poslance Dominika Feriho (dostupné zde: https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&t=630).

Fotografie

Ilustrační fotografie. Courtroom One Gavel, autor: Joe Gratz, datum pořízení: 24. března 2006, zdroj: Flickr, CC0 1.0.