Česká republika se v červenci tohoto roku ujala historicky druhého předsednictví v Radě Evropské unie. V roli předsedající země bude po dobu šesti měsíců určovat nejen budoucí směřování Rady, řídit její zasedání, ale také ji zastupovat na jednáních s dalšími institucemi EU a partnery. Jaké jsou priority České republiky v oblasti demokracie a lidských práv? A jak jejich konečné stanovení ovlivnila současná geopolitická situace?

Na otázky Centra pro lidská práva a demokracii odpovídá David Červenka, ředitel Odboru lidských práv a transformační politiky Ministerstva zahraničních věcí ČR.

Česká republika o poznání zkušenější

Jak probíhala příprava historicky druhého českého předsednictví v Radě EU? Lišila se v něčem od příprav prvního předsednictví?

Druhé české předsednictví v Radě EU a přípravy na něj se od toho v prvního z roku 2009 liší hned v několika podstatných aspektech. Za prvé v institucionálním rámci, Lisabonská smlouva přinesla do oblasti vnějších vztahů podstatnou změnu. Zasedání Rady pro zahraniční věci řídí vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a většině pracovních skupin již nepředsedají členské země, ale stálí předsedové z Evropské služby vnější akce.

Role předsednictví je nicméně nadále důležitá v neformální rovině. Předsednický stát napomáhá dosahování konsensu, organizuje neformální setkání, doprovodné akce a mj. vystupuje jménem EU v mezinárodních organizacích, což pro nás bude důležité především v Radě OSN pro lidská práva.

Druhou odlišností je naše o 13 let delší zkušenost z práce uvnitř EU, která se pozitivně odrazila ve schopnostech českých diplomatů a úrovni předsednických ambicí. Zatímco před prvním předsednictvím se lidé s bezprostřední bruselskou zkušeností dali obrazně řečeno počítat na prstech jedné ruky, po téměř dvou dekádách členství v Unii je tato situace o poznání lepší. Navíc dnes v evropských institucích pracuje řada Čechů, což dále usnadňuje komunikaci a vzájemné porozumění.

A za třetí bych zmínil vnitropolitickou rovinu a loňské parlamentní volby. Platí, že před volbami se politická reprezentace primárně věnuje vnitřním tématům, spíše než zahraniční politice. Předchozí vláda byla navíc při přípravách předsednictví velmi úsporná z hlediska navyšování personálu. Tyto faktory a pandemie COVID-19, která znemožnila cestování a přímé mezilidské kontakty, se do příprav přirozeně promítnuly.   

Jaké priority a cíle si Česká republika stanovila v oblasti demokracie a lidských práv?

Řekl bych, že je poměrně vypovídající volba předsednického motta „Evropa jako úkol“ čerpajícího ze známého projevu prezidenta Václava Havla, který přednesl při udělování Ceny Karla Velikého. V linii programového prohlášení současné vlády hodlá české předsednictví aktivně bránit základní hodnoty, lidská práva, svobodný způsob života a liberální demokracii. Jednou z pěti tematických priorit se stala odolnost demokratických institucí a rozvoj právního státu.

V posledních letech se nám v EU podařilo přijmout několik zásadních dokumentů, například Akční plán pro lidská práva a demokracii, a zřídit lidskoprávní sankční režim. Z českého pohledu je v tuto chvíli především potřeba tyto nástroje efektivně používat.  V reakci na uzavírání prostoru pro občanskou společnost v řadě zemí světa, počínaje legislativou o tzv. zahraničních agentech a nálepkováním „nežádoucích organizací“, po zneužívání protiteroristické legislativy k postihům obránců lidských práv, se aktivně zaměřujeme na hledání větší flexibility unijní podpory občanské společnosti a nezávislých médií.

Stejně tak bychom chtěli napomoci jednáním o podpoře demokracie ve světě a aktivnějšímu zapojení EU do Summitu pro demokracii iniciovaného koncem minulého roku prezidentem USA Bidenem.

Novou oblastí, kde se profilujeme, je vztah lidských práv a umělé inteligence, resp. lidskoprávní přístup k novým technologiím. Toto jsou témata, kterým se jako ČR věnujeme systematicky, a díky velmi živé spolupráci s českými nevládními organizacemi a dalšími institucemi myslím, že máme Evropě co nabídnout.

Ruská invaze připomněla hodnoty, které je třeba bránit

Ovlivnila konečné stanovení priorit v oblasti demokracie a lidských práv současná geopolitická situace, popř. přehodnotila Česká republika během posledních měsíců své priority s ohledem na současnou geopolitickou situaci a probíhající válku na Ukrajině? 

Jednoznačně. Stačí si otevřít předsednické priority, které hned v úvodu zdůrazňují, že ruská invaze zcela změnila geopolitickou situaci na našem kontinentu. Ve světle ruského barbarství, které každý den sledujeme v médiích, si Evropa velmi zřetelně připomněla hodnoty, na kterých byla po II. světové válce vybudována a uvědomila si, že jsou potřeba aktivně bránit. Takto si vykládám masivní vlnu veřejné podpory a solidarity s bránící se Ukrajinou a ukrajinskými obětmi.

Uvnitř EU ruská agrese přispěla k rozhodnosti a odhodlání využít všechny unijní nástroje a programy, včetně posilování sankcí. Při troše cynizmu lze říci, že nám to současné Rusko zjednodušilo. Už není potřeba vysvětlovat partnerům, jak končívá postupné omezování svobody a že je třeba podporovat oběti těchto režimů, ať jde o obránce lidských práv, novináře či další skupiny, které si často autoritářské režimy berou jako rukojmí.

Plánuje Česká republika předsednické akce tematicky zaměřené na oblast demokracie a lidských práv? 

Ano, samozřejmě. Ve spolupráci s nevládním sektorem plánujeme konference na vysoké úrovni, expertní semináře i neformální diplomatická jednání k prioritním tématům v Bruselu, Praze, sídlech mezinárodních organizací i řadě dalších míst. Pro ilustraci zmíním spolupráci s Nadací Forum 2000 při podpoře demokracie, s Člověkem v tísni se chceme zaměřit na téma obránců lidských práv a například s Rádiem Svobodná Evropa budeme organizovat akce na podporu nezávislých médií z východní Evropy. Ke Dni lidských práv 10. prosince se uskuteční již tradiční akce po celém světě.

Se svou historickou zkušeností přinášíme věrohodnost

Mělo na konečné určení prioritních oblastí vliv zvolení České republiky do Rady OSN pro lidská práva?

Popravdě příliš ne. Zvolení do Rady OSN pro lidská práva (RLP) jednoznačně přispěje k větší viditelnosti českého předsednictví a k vzájemné synergii v Ženevě, ale nemělo přímý dopad na obsahové vymezení našich priorit. Jak jsem říkal, v Unii se hodláme věnovat našim dlouhodobým prioritám a stejně tomu tak je v případě RLP.

Ač jsme si chtěli dát po konci předchozího členství (2019-2021) v Ženevě přestávku a během tohoto roku se plně koncentrovat na unijní předsednictví, situace se ruskou agresí vůči Ukrajině dramaticky změnila a ČR se díky nebývalé podpoře členských států OSN do RLP v květnu vrátila. V českém prostředí asi netřeba zdůrazňovat, že naše rozhodnutí se o místo v Radě ucházet mělo i výraznou symboliku v tom, že jsme usedli na místo uvolněné Ruskem.

Díky opakovanému členství v RLP jsme si v Ženevě vybudovali zřetelný lidskoprávní profil, potřebnou expertízu a troufnu si říci i mezinárodní respekt, což často slýchám od našich partnerů. A z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že když nás v New Yorku zvali do různých debat, uskupení zemí či tematických iniciativ, tak nám připomínali, že ČR se svou historickou zkušeností přináší věrohodnost.

Pro její uchování je nicméně potřeba soustavně pracovat na našich domácích lidskoprávních úkolech. V této souvislosti je aktuálně velmi důležitá příprava na nadcházející periodický přezkum stavu lidských práv v ČR (tzv. UPR), který nás čeká v lednu příštího roku. Ministerstvo zahraničních věcí je v tomto procesu pouze jedním z aktérů, koordinace je na Úřadu vlády, resp. zmocněnkyni vlády pro lidská práva.

Jak může Česká republika jako předsedající země přispět k udržování míru a bezpečnosti v rámci spolupráce s OSN či v rámci vystupování na jiných mezinárodních fórech? Může k tomu České republice pomoci její členství v Radě OSN pro lidská práva?

Vypůjčím si opět předsednické priority, které praví: „Obecným cílem českého předsednictví je v nejvyšší možné míře přispět k vytváření podmínek pro bezpečnost a prosperitu EU v kontextu evropských hodnot svobody, sociální spravedlnosti, demokracie a právního státu a odpovědnosti za životní prostředí.“ Tento cíl se budeme snažit naplnit jak uvnitř EU, tak prostřednictvím našeho mezinárodního angažmá.

Jak dokazují fakta, RLP se stala jakýmsi náhradním univerzálním fórem pro řešení politických krizí na celém světě namísto zablokované Rady bezpečnosti OSN.  Tento trend vyvrcholil v loňském roce, který byl co do počtu jednacích dnů zasedání rekordním v historii RLP. Obdobně nebývalý je i počet pěti mimořádných zasedání Rady nad rámec tří řádných zasedání uskutečněných v roce 2021.

Obecně platí, že masivní porušování lidských práv často předznamenává vnitřní nestabilitu či konflikt. Prevence konfliktů prostřednictvím angažmá RLP či jejich řešení v zárodku bývá navíc nesrovnatelně levnější než vysílání mírových misí. Je v našem bytostném zájmu mezinárodní systém založený na pravidlech a jeho jednotlivé instituce aktivně bránit a mít se velmi na pozoru, když na ně některý stát začíná útočit. Není nadsazené, že bez českého hlasu by některá hlasování o přijímaných rezolucích v rámci posledního letošního zasedání mohla dopadnout odlišně.

 

Fotografie

[1] Poslanci Evropského parlamentu diskutovali priority českého předsednictví. Members discussed priorities of the Czech Presidency with Prime Minister Fiala, autor: European Parliament, 6. červenec 2022, zdroj: Flickr, CC BY 4.0: © European Union 2022– Source: EP, editace: ořez.