V posledním roce vyplývají na povrch nové případy nucené práce uvalené čínským komunistickým režimem na příslušníky muslimské menšiny Ujgurů. Nucená práce Ujgurů se přitom prostřednictvím dodavatelských řetězců dotýká mnoha zemí světa. Přelomová jsou především zjištění v oblasti rybářského průmyslu, který až do nedávné doby zcela unikal podezřením o spojení s touto prací.

Ujgurové a další převážně muslimské menšiny žijící v provincii Sin-ťiang dlouhodobě čelí státní perzekuci, kterou čínský režim prezentuje jako nutná opatření proti terorismu a extremismu. Kromě závažného porušování práv Ujgurů jak v tzv. „převýchovných“ táborech, tak v běžném životě, se příslušníci této menšiny stávají také oběťmi nucené práce, a to v mnoha sektorech čínské ekonomiky.

Zásadní zjištění organizace The Outlaw Ocean Project

Nezisková investigativní organizace The Outlaw Ocean Project (dále „OOP“) [1], která se zaměřuje na lidskoprávní a environmentální dopady aktivit na širokém moři, se nedávno zaměřila na rybářský průmysl v Číně, která je největším světovým producentem mořských plodů. Rozsáhlé čtyřleté vyšetřování OOP přineslo zjištění o závažném porušování lidských práv pracovníků na lodích, nelegálním rybaření ve vodách jiných států či lovení chráněných druhů ryb.[2]

Tým investigativních novinářů dále zjistil, že nejméně deset společností zpracovávajících mořské plody na čínských březích využívá ujgurskou nucenou práci. Dle zjištění OOP se jedná nejméně o tisíc pracovníků, konkrétní počet odhadují kolem 1380. Tito Ujguři a příslušníci dalších muslimských menšin byli mezi lety 2018 a 2023 Čínou donuceni přijmout zaměstnání v závodech rybářského průmyslu, opustit rodné komunity v Sin-ťiangu a přesunout se do provincie Šan-tung, tedy na opačný konec Číny, který je od Sin-ťiangu vzdálený asi 3000 kilometrů. V opačném případě jim hrozil přesun do „převýchovného“ tábora nebo vězení.

Pobřežní provincie Šan-tung je jedním z hlavních středisek čínského mořského průmyslu. Ryby a mořské plody, které jsou zpracovávány tamními továrnami, tak končí v supermarketech a restauracích v mnoha zemích světa. Jak upozorňuje OOP, osm z deseti továren spojených s ujgurskou prací má povolení dovážet své produkty do Evropské unie, všechny z nich do USA, a tyto produkty odebírají také firmy z Kanady, Austrálie nebo zemí Jižní Ameriky. Všechny závody navíc měly certifikát udržitelnosti Marine Stewardship Council a čtyři z nich certifikát Aquaculture Stewardship Council.

Výsledky let důkladné investigace

Investigativní práce OOP zjistila, že do obchodu s produkty, na nichž se nuceně podílí Ujgurové, jsou zapojeny i známé nadnárodní korporace, jako je například britský řetězec supermarketů Tesco, francouzský řetězec Carrefour, německý řetězec Edeka nebo americké prodejny skupin Walmart či Costco. Společnosti využívající ujgurskou práci jsou ale také mezi dodavateli ryb a mořských plodů pro britské školy a nemocnice nebo americké veřejné školy, vojenské základny a federální věznice.

Velká část průmyslu zpracovávajícího ryby a mořské plody probíhá prostřednictvím dodavatelských řetězců [3], což značně omezuje možnosti zjištění konkrétního původu výsledného produktu a případného porušování lidských práv v průběhu jeho zpracování a výroby. OOP důkazy o zapojení Ujgurů do rybářského průmyslu zakládá na informacích z veřejně dostupných zdrojů (například webů zapojených továren a odebírajících společností, obchodních směnách mořských plodů nebo satelitních snímků), z účtů ujgurských uživatelů sociální sítě Douyin (čínská verze TikToku), z vlastního trasování čínských lodí na moři a z návštěv soukromě najatých vyšetřovatelů v některých továrnách.

Právě továrny často samy informovaly o náboru ujgurských pracovníků, které vítaly jako náhradu chybějící pracovní síly po pandemii COVID-19. Podle dostupných informací jsou Ujguři ubytováni v budovách připomínající vojenské kasárny, přičemž jsou podrobováni kurzům politické a „patriotické“ výchovy a je omezována jejich náboženská svoboda. Podle některých odborníků na ujgurskou menšinu lze příspěvky Ujgurů na sociální síti Douyin interpretovat jako snahy o vyjádření jejich trápení za obcházení možné čínské cenzury.

Nové důkazy o nucené práci Ujgurů v automobilovém průmyslu

V předchozích letech unikly zprávy o nucené práci Ujgurů například v textilním průmyslu nebo ve výrobě solárních panelů. Od roku 2022 existovala také podezření o podílu ujgurské nucené práce na výrobě automobilových součástek.

V únoru tohoto roku vydala lidskoprávní organizace Human Rights Watch (dále „HRW“) zprávu informující o tom, že pět automobilových značek (Volkswagen, General Motors, Toyota, Tesla a čínská firma BYD) nevynakládá dostatečné úsilí k tomu, aby odhalily ujgurskou práci ve svých dodavatelských řetězcích. Naopak, podle HRW tyto společnosti pod tlakem čínské vlády slevily ze svých obecných standardů a u čínských dodavatelů automobilových součástek aplikují nižší lidskoprávní standardy než ve zbytku výroby.

Z provincie Sin-ťiang pochází devět procent světové výroby hliníku, který je používán při výrobě mnoha automobilových součástek. Hliníkové odlitky ze Sin-ťiangu jsou ale využívány k výrobě slitin i v jiných částech Číny, což ztěžuje trasování dodavatelských řetězců až po případnou ujgurskou práci. Čínská vláda navíc firmy od úsilí o zjišťování nucené práce ve výrobě odrazuje možným kriminálním vyšetřováním. Čínský trh je současně pro tyto firmy ekonomicky velmi významný, jelikož se jedná o největší automobilový trh na světě.

Boj mezinárodního společenství proti nucené práci Ujgurů

Možnosti opatření proti odebírání surovin a produktů, na jejichž zpracování se podílela nucená práce, jsou do velké míry omezené kvůli dodavatelským řetězcům. Situace týkající se ujgurské menšiny je ale z důvodu její závažnosti do jisté míry výjimkou, a to především ve Spojených státech amerických, kde byl v prosinci 2021 schválen zákon o prevenci ujgurské nucené práce (Uyghur Forced Labor Prevention Act), který je mezi podobnými opatřeními nezvykle přísný. V principu totiž zakazuje dovoz téměř jakýchkoli produktů, které pochází z provincie Sin-ťiang nebo se na jejich výrobě podílí Ujgurové. Dovozci mají přitom povinnost tzv. obráceného důkazního břemene, kdy musí prokázat, že dovážené produkty byly vyrobeny či zpracovány bez využití nucené práce. Zákon přispěl k zákazu dovozu mnoha produktů pocházejících z nucené práce do USA, ryby a mořské plody mu ale až dosud vzhledem k obtížnému ověření jejich původu a způsobu zpracování unikaly.

Evropská unie na podobnou právní úpravu zatím čeká. Na začátku března tohoto roku dospěla Rada Evropské unie a Evropský parlament k prozatímní dohodě ohledně návrhu nařízení, které si klade za cíl zakázat produkty pocházející z nucené práce na vnitřním trhu EU. Oproti americkému zákonu cílí evropský návrh na veškerou nucenou práci, nezavádí ale povinnost obráceného důkazního břemena pro ujgurskou práci nebo oblast Sin-ťiang.

Poslední zjištění, především ta od novinářů z OOP, již vedla k přerušení odebírání surovin z dotčených továren ze strany několika amerických a evropských společností, a další kroky v tomto směru jsou očekávány v nejbližší době.

Poměrně bezbranná zůstává OSN – navzdory kritické zprávě bývalé Vysoké komisařky OSN pro lidská práva o situaci v Sin-ťiangu ze srpna 2022 odhlasovala Rada OSN pro lidská práva v říjnu téhož roku, že se perzekucí a porušováním práv Ujgurů, které mohou dosahovat závažnosti zločinů proti lidskosti, nebude zabývat (viz Bulletin listopad 2022, str. 10). Na projednávání stavu Číny v rámci Všeobecného periodického přezkumu (Universal Periodic Review) [4] v lednu letošního roku se kritické hlasy západních států mísily s těmi, které naopak oceňovaly čínský pokrok v boji s chudobou.

Riziko podílení se na ujgurské nucené práci narůstá

Perzekuce Ujgurů a dalších turkických muslimů v Číně není nic nového, vládní „protiteroristická“ kampaň mířící na tyto menšiny trvá již od roku 2014. Pozornost mezinárodního prostředí se zpočátku soustředila především na „převýchovné“ tábory a detenční zařízení. Provoz těchto ústavů byl v posledních letech omezen, o to více se ale rozvíjí přesun Ujgurů na nucenou práci i mimo provincii Sin-ťiang do celé Číny. Podle antropologa Adriana Zenze, který se ujgurskou menšinou zabývá dlouhodobě, překonaly nucené pracovní přesuny Ujgurů v roce 2023 množství přesunů z minulých let i státem nařízené kvóty, týkají se více sektorů čínské ekonomiky, a dělají tak ujgurskou nucenou práci stále rozšířenější a hůře odhalitelnou.

Podle Zenze jsou tyto praktiky mimo jiné cíleny na likvidaci ujgurské kultury. Čína navíc v únoru tohoto roku uvedla v platnost nové zákony, které dále omezují náboženskou svobodu v Sin-ťiangu. Zlepšení situace muslimských menšin v Číně tak nadále zůstává v nedohlednu.

 

Poznámky

[1] Organizace byla v roce 2019 založena a je vedena investigativním novinářem Ianem Urbinou a zabývá se mimo jiné tématy jako nelegální rybolov, pašování zbraní, produkce znečištění či otrocká práce a další, ke kterým dochází na mezinárodních vodách světových oceánů a které často unikají pozornosti veřejnosti a dohledu mezinárodního práva.

[2] Organizace OOP dále poukázala také na rybaření ve vodách Severní Koreje a využívání severokorejské pracovní síly, což představuje porušování sankcí OSN. Mimo to dochází k širokému porušování práv severokorejských pracovníků, z nichž většina jsou ženy čelící sexuálnímu násilí na pracovišti.

[3] Na výrobě konečného produktu se prostřednictvím dodavatelských řetězců podílí více firem, které samostatně zajišťují jednotlivé úkony výrobního procesu. V mořském průmyslu jsou rizika dodavatelských řetězců obzvlášť vysoká, jelikož mnoho aktivit na širokém moři zůstává neevidovaných nebo neověřitelných. Navíc mořské plody původem z některých států jako například USA, Itálie nebo Španělska jsou v některých případech posílány do Číny pouze na zpracování, než jsou převezeny zpět do země původu ke spotřebě – i na takových produktech se tak může částečně podílet ujgurská nucená práce.

[4] Všeobecný periodický přezkum je jeden z nástrojů Rady OSN pro lidská práva, který je výjimečný v tom ohledu, že jím jednou za čtyři a půl roku musí projít každý členský stát OSN. Výsledkem zhodnocení státní zprávy o stavu lidských práv v zemi jsou ale pouze doporučení od ostatních členských států. V rámci lednového zhodnocení Číny perzekuci Ujgurů přehlížely především státy ekonomicky závislé na Číně, z nichž některé jsou převážně muslimské.

Zdroje

Chase, C. (2023, říjen 23). US government, companies face complicated path to removing Uyghur labor from seafood supply chain. SeafoodSource. Získáno z https://www.seafoodsource.com/news/premium/supply-trade/us-government-companies-face-complicated-path-to-removing-uyghur-labor-from-seafood-supply-chain.

China: Carmakers Implicated in Uyghur Forced Labor. (2024, únor 1). Human Rights Watch. Získáno z https://www.hrw.org/news/2024/02/01/china-carmakers-implicated-uyghur-forced-labor.

China: Religious Regulations Tighten for Uyghurs. (2024, leden 31). Human Rights Watch. Získáno z https://www.hrw.org/news/2024/01/31/china-religious-regulations-tighten-uyghurs.

Council and Parliament strike a deal to ban products made with forced labour. (2024, březen 5). Council of the EU. Získáno z https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2024/03/05/council-and-parliament-strike-a-deal-to-ban-products-made-with-forced-labour/.

De Pinieux, M. & Bernaz, N. (2023). Doing Business in Xinjiang: Import Bans in the Face of Gross Human Rights Violations against the Uyghurs. Erasmus Law Review, 16 (1), 61-67. https://www.erasmuslawreview.nl/tijdschrift/ELR/2023/1/ELR-D-23-00012.pdf.

Hale, E. (2024, únor 2). Top carmakers at risk of using Uighur forced labour in China, report says. AlJazeera. Získáno z https://www.aljazeera.com/economy/2024/2/2/carmakers-at-risk-of-using-uighur-forced-labour-in-china-hrw-says.

Hawkins, A. (2024, leden 23). China’s human rights record criticised at UN as it faces rare scrutiny of policies. The Guardian. Získáno z https://www.theguardian.com/world/2024/jan/23/china-human-rights-record-criticised-un-faces-rare-scrutiny-of-policies.

Ian Urbina | Exposing Uyghur Forced Labor in Seafood Processing | FairTalks. (2024, únor 7). FairPlanet TV. Dostupné z https://www.youtube.com/watch?v=F-ZeEmRRUVA.

Roth, K. (2023, říjen 13). You may be eating fish caught and processed by Uyghur forced labor. The Guardian. Získáno z https://www.theguardian.com/commentisfree/2023/oct/13/fish-caught-processed-uyghur-forced-labor.

Sheffield Hallam University & Nomogaia. (2022, prosinec). Driving Force: Automotive Supply Chains and Forced Labor in the Uyghur Region. Získáno z https://www.shuforcedlabour.org/drivingforce.

The Outlaw Ocean Project. About. Získáno z https://www.theoutlawocean.com/about/.

The Outlaw Ocean Project. China: The Superpower of Seafood – Findings. Získáno z https://www.theoutlawocean.com/investigations/china-the-superpower-of-seafood/findings/.

The Outlaw Ocean Project. China: The Superpower of Seafood – Methodology. Získáno z https://www.theoutlawocean.com/investigations/china-the-superpower-of-seafood/methodology/.

UN High Commissioner for Human Rights. (2022). OHCHR Assessment of human rights concerns in the Xinjiang Uyghur Autonomous Region, People’s Republic of China. Dostupné z https://www.ohchr.org/sites/default/files/documents/countries/2022-08-31/22-08-31-final-assesment.pdf.

Urbina, I. (2023, listopad 21). How Uyghur Forced Labor Makes Seafood That Ends Up in School Lunches. Politico. Získáno z https://www.politico.com/news/magazine/2023/11/21/chinese-forced-labor-seafood-00126642.

Urbina, I. (2023, říjen 9). The Outlaw Ocean Project. China: The Superpower of Seafood – The Uyghurs Forced to Process the World’s Fish. Získáno z https://www.theoutlawocean.com/investigations/china-the-superpower-of-seafood/the-uyghurs-forced-to-process-the-worlds-fish/.

Zenz, A. (2024, únor 14). Forced Labor in the Xinjiang Uyghur Autonomous Region: Assessing the Continuation of Coercive Labor Transfers in 2023 and Early 2024. The Jamestown Foundation, China Brief Volume: 24 Issue: 5. Získáno z https://jamestown.org/program/forced-labor-in-the-xinjiang-uyghur-autonomous-region-assessing-the-continuation-of-coercive-labor-transfers-in-2023-and-early-2024/.

Fotografie

Nucená práce Ujgurů je přítomna v mořském průmyslu. Seafood Market in Batumi, Georgia, autor: Julia Kado, 31. prosinec 2019, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0 DEED.