Evropský soud pro lidská práva nedávno rozhodl, že vyhoštění osoby trpící paranoidní schizofrenií není porušením zákazu mučení a nelidského či ponižujícího zacházení. Stěžovatel totiž dle soudu představuje hrozbu především pro své okolí, ne pro sebe. Není tedy podstatné, že přijímající země není schopna zaručit dostatečnou zdravotní péči.

Evropský soud pro lidská práva vydal v prosinci rozsudek ve věci Savran proti Dánsku, který se týkal zákazu mučení a nelidského či ponižujícího zacházení v kontextu vyhoštění.

ESLP shledal, že ohrožení psychického zdraví stěžovatele způsobené vyhoštěním nebylo natolik závažné, aby se rovnalo mučení nebo nelidskému či ponižujícímu zacházení dle článku 3 Evropské úmluvy o lidských právech. Soud ve výsledku nastavil vysokou laťku pro to, co znamená „riziko skutečného nebezpečí vážného, rychlého a nevratného zhoršení zdravotního stavu vedoucího k intenzivnímu utrpení“.

Případ se týkal pana Savrana, který trpěl paranoidní schizofrenií. V roce 2008 byl odsouzen za ublížení na zdraví za velmi přitěžujících okolností a byl následně vyhoštěn do Turecka.

Role ujištění od tureckých orgánů

V roce 2019 shledal Senát ESLP, že vyhoštění pana Savrana porušilo článek 3 vzhledem k tomu, že Dánsko neobdrželo ujištění od tureckých orgánů ohledně dostupnosti psychiatrické péče v Turecku. Velký senát však rozsudek zvrátil.

Dle rozhodnutí ve věci Paposhvili proti Belgii z roku 2016 totiž stěžovatel musí v kontextu vyhoštění nejdříve dokázat, že jsou „závažné důvody zakládající domněnku, že bez vhodné péče je buď v bezprostředním ohrožení života, či že existuje riziko skutečného nebezpečí vážného, rychlého a nevratného zhoršení jeho zdravotního stavu vedoucího k intenzivnímu utrpení nebo výraznému snížení předpokládané délky života.”[1]

Teprve v momentě, kdy je toto dokázáno, může soud posoudit, zda je v přijímající zemi dostatek vhodné péče či přístupu k ní, v čemž by hrála roli ujištění od tureckých orgánů. Velký senát však rozhodl, že do tohoto stádia se případ nedostal, jelikož stěžovatel nedokázal, že jsou závažné důvody, že existuje výše zmíněné riziko.

Byl pan Savran ve skutečném nebezpečí? 

Od rozhodnutí ve věci Pretty proti Spojenému království je jasné, že zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení zahrnuje i duševní utrpení. Toto bylo implicitně potvrzeno v kontextu vyhoštění rozsudkem ve věci Paposhvili proti Belgii, ve kterém soud odkazoval pouze na vážně nemocné osoby bez zmínky o typu onemocnění. Výslovně to poté bylo potvrzeno případem Aswat proti Spojenému království, v němž Senát ESLP shledal, že vydání člověka trpícího paranoidní schizofrenií do USA, kde by byl umístěn do věznice s nejpřísnější ostrahou, porušuje článek 3.

Přesto však nebylo v nynějším případu utrpení pana Savrana považováno za natolik vážné, aby byla uznána existence rizika skutečného nebezpečí vážného, rychlého a nevratného zhoršení jeho zdravotního stavu vedoucího k intenzivnímu utrpení.

Důležité v tomto rozhodnutí se ukázaly lékařské zprávy, které v případě vyhoštění předpokládaly především agresivní chování pana Savrana a vyšší pravděpodobnost páchání trestných činů vůči ostatním osobám. Pro účely článku 3 Úmluvy se však považuje za relevantní pouze nebezpečí pro stěžovatele, ne pro okolí.

Otázkou, jestli je tento přístup správný, se poté zabýval soudce Serghides ve svém nesouhlasném stanovisku (§ 28): „Rozlišování mezi ubližováním druhým a ubližováním sobě je podle mě umělé a povrchní. Jádrem věci by měla být závažnost onemocnění, které kromě jiných příznaků může vést k nebezpečným nebo katastrofickým důsledkům bez ohledu na to, kdo je obětí těchto důsledků.“

Jedná se o změnu v přístupu soudu? 

Na první pohled se může zdát, že Savran proti Dánsku představuje změnu v přístupu soudu k aplikaci článku 3 Úmluvy v kontextu vyhoštění. Tento pohled může být podpořen tím, že ve věci Aswat proti Spojenému království se vydání pacienta se stejnou diagnózou, jakou měl pan Savran, považovalo za porušení článku 3 Úmluvy, zatímco v nynějším případu nikoliv.

Tyto dva případy však nebyly identické. Zatímco lékařské zprávy ve věci Savran proti Dánsku zdůrazňovaly především potenciální nebezpečí pro jeho okolí, lékařské zprávy ve věci Aswat proti Spojenému království se zaměřovaly na nebezpečí pro samotného stěžovatele. S tím je spojený i fakt, že v prvním případu se jednalo o vyhoštění, zatímco v druhém případě se jednalo o vydání do země, kde by byl stěžovatel s vysokou pravděpodobností umístěn do věznice s nejpřísnější ostrahou.

Ať už však je nynější vysoká laťka nový vývoj či nikoliv, jistá je jedna věc: pro stěžovatele, a především osoby trpící duševním onemocněním, je velice obtížné dokázat porušení zákazu mučení a nelidského či ponižujícího zacházení v případě jejich vyhoštění.

 

Poznámky

[1] Kancelář vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva. Databáze vybraných rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. 2016. Rozsudek ve věci Paposhvili proti Belgii. Anotace. Praha: (http://eslp.justice.cz/justice/judikatura_eslp.nsf/0/7893B8516B809747C12580FB005B43E3/$file/Paposhvili%20proti%20Belgii_anotace.pdf?open&).

Zdroje

Evropský soud pro lidská práva. 2002. Rozsudek ve věci Pretty proti Spojenému království. Rozsudek. Štrasburk: (https://hudoc.echr.coe.int/fre?i=002-5380).

Evropský soud pro lidská práva. 2013. Rozsudek ve věci Aswat proti Spojenému království. Rozsudek. Štrasburk: (https://hudoc.echr.coe.int/eng?i=001-118583).

Evropský soud pro lidská práva. 2016. Rozsudek ve věci Paposhvili proti Belgii. Rozsudek. Štrasburk: (https://hudoc.echr.coe.int/fre?i=001-169662).

Evropský soud pro lidská práva. 2021. Rozsudek ve věci Savran proti Dánsku. Rozsudek. Štrasburk: (https://hudoc.echr.coe.int/eng?i=001-214330).

Gilmartin, Charlotte. Article 3 in expulsion of mentally ill individuals: risk of harm to others insufficient to engage protection. UK Human Rights Blog. 20. 12. 2021 (https://ukhumanrightsblog.com/2021/12/20/article-3-in-expulsion-of-mentally-ill-individuals-risk-of-harm-to-others-insufficient-to-engage-protection/).

Fotografie

[1] Christiansborg, sídlo dánského parlamentu, dánského nejvyššího soudu a úřadu vlády. Christiansborg Palace, Copenhagen, early 18th century (3) (36357961126), autor: Richard Mortel from Riyadh, Saudi Arabia, 27. června 2017, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY 2.0, editace: ořez.