Generální advokátka Tamara Ćapeta ve svém stanovisku vyjádřila názor, že evropské právo se vztahuje na situaci, kdy společnost odmítne uzavřít smlouvu s osobou samostatně výdělečně činnou z důvodu její sexuální orientace. Zároveň zdůraznila, že diskriminaci na základě sexuální orientace nelze ospravedlnit svobodou volby smluvní strany.

Dle Tamary Ćapety je pro použití směrnice, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, podstatný výkon osobní práce, nikoliv právní forma, na jejímž základě osoba práci poskytuje. Generální advokátka se zároveň domnívá, že pojem „samostatně výdělečná činnost“ zahrnuje rovněž dodání zboží a poskytování služeb, jestliže poskytovatel služeb nabízí svou osobní práci, aby si vydělal na živobytí.

Kolizi polské právní úpravy s unijním právem vidí generální advokátka v tom, že polský zákon o rovném zacházení umožňuje při uzavírání občanskoprávní smlouvy o poskytnutí služeb brát do úvahy sexuální orientaci.

Vyhazov za vánoční video

Pan J. K. v rámci svého podnikání připravoval videomateriál pro propagaci vysílání polské celostátní veřejnoprávní televizní stanice. Po sedmi letech této spolupráce, která probíhala na základě po sobě jdoucích krátkodobých smluv, došlo k reorganizaci organizační struktury společnosti provozující televizní stanici. Pan J. K. úspěšně prošel procesem prověřování a od společnosti obdržel kladné hodnocení. V listopadu 2017 s ním společnost uzavřela smlouvu o dílo na dobu jednoho měsíce a o pár dní později mu zaslala rozpis práce.

Na počátku prosince 2017 pan J. K. a jeho partner zveřejnili na svém YouTube kanálu vánoční hudební video, jehož cílem bylo podpořit toleranci vůči párům stejného pohlaví. O dva dny později obdržel žalobce od společnosti email o zrušení jeho týdenní služby, která měla začít následující den. Stejná situace se opakovala o čtrnáct dní později, kdy měl žalobce započít druhou týdenní službu. Žalobce tak v prosinci pro společnost nepracoval a za domluvené služby nedostal žádnou odměnu. Společnost se v rámci reorganizace rozhodla ukončit s panem J. K. spolupráci a k uzavření nové smlouvy pro následující období již nedošlo.

Pan J. K. se žalobou u varšavského soudu domáhá náhrady škody ve výši sedm tisíc šest set eur a částky dva tisíce pět set třicet eur z titulu porušení zásady rovného zacházení ve formě přímé diskriminace na základě sexuální orientace. Dle žalobce mu společnost zrušila služby a ukončila s ním pracovní poměr kvůli zveřejnění vánočního hudebního videa na YouTube.

Polskému soudu vyvstala otázka, v jakém rozsahu se na osoby samostatně výdělečně činné vztahuje směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání. Zároveň se varšavský soud táže Evropského soudního dvora, zda se polská právní úprava, která umožňuje odmítnout uzavření smlouvy s osobou samostatně výdělečně činnou z důvodu její sexuální orientace, slučuje s uvedenou směrnicí.

Příležitost Soudního dvora

Ačkoliv se otázka použitelnosti směrnice na výše popsaný případ na první pohled zdá jasná,[1] Soudní dvůr dosud neměl příležitost pojem „samostatně výdělečná činnost“ použitý ve směrnici objasnit. Nyní projednávaná předběžná otázka mu to však umožňuje. Generální advokátka v této věci zaujala názor, že pojem nevylučuje dodání zboží a poskytování služeb, pokud poskytovatel vykonává osobní práci.

Tamara Ćaputa se vypořádala rovněž s námitkou polské vlády, že odmítnutí uzavřít individuální smlouvu o poskytování služeb nespadá pod pojem „podmínka přístupu k [...] samostatné výdělečné činnosti“ ve smyslu směrnice. Vyslovila, že podmínky přístupu k samostatné výdělečné činnosti musí být stejné jako podmínky přístupu k zaměstnání, tj. zahrnují okolnosti nebo skutečnosti, které musí být prokázány, aby mohla určitá osoba získat určité zaměstnání jako osoba samostatně výdělečně činná. Jestliže tedy potenciální příjemce služeb podmiňuje přístup k zaměstnání tím, že poskytovatel nesmí být homosexuál, nemá osoba takové sexuální orientace k této konkrétní práci přístup. Totéž platí i pro osoby, které se na rozdíl od pana J. K. o zaměstnání ucházejí poprvé.

Generální advokátka se zároveň domnívá, že se na případ pana J. K. použije nejen ustanovení týkající se podmínek přístupu k samostatné výdělečné činnosti, ale také ustanovení týkající se pracovních podmínek „včetně podmínek propouštění“. Skutečnost, že společnost pana J. K. jakožto nezávislého podnikatele nemohla propustit, není relevantní. Generální advokátka pod toto ustanovení podřazuje všechny pracovní podmínky a připomíná, že Soudní dvůr v odlišném kontextu připustil, že nedobrovolné ukončení práce osoby samostatně výdělečně činné může být považováno za nedobrovolné propuštění zaměstnance.

Kritika polské právní úpravy

Antidiskriminační směrnice v oblasti zaměstnání a povolání umožňuje z důvodu ochrany práv a svobod ostatních lidí přijmout vnitrostátní opatření, která mohou výjimečně vyloučit její použití. Soudní dvůr se však v minulosti vyjádřil, že tuto výjimku ze zásady zákazu diskriminace musí členské státy vykládat restriktivně.[2]

Polská právní úprava v současné podobě umožňuje brát v úvahu sexuální orientaci při výběru smluvní strany. Generální advokátka však nepovažuje takovouto právní úpravu za nezbytnou pro ochranu svobody ostatních v demokratické společnosti. Ve svém stanovisku zdůrazňuje rovnost a boj proti diskriminaci v oblasti zaměstnání a povolání jakožto cíle směrnice. Těchto cílů mohou členské státy dosáhnout pouze tehdy, pokud osoby nebudou při hledání práce jiných osob brát do úvahy zakázané diskriminační důvody.   

Na závěr generální advokátka připomíná, že v případě konfliktu mezi vnitrostátní a unijní normou, které lze použít na stejný skutkový stav, musí vnitrostátní soud použít normu unijní. Ustanovení směrnice mají vertikální přímý účinek a pan J. K. se může dovolávat toho, že veřejnoprávní televizní stanice s ním jako s osobou samostatně výdělečně činnou nemůže odmítnout podepsat smlouvu z důvodu jeho sexuální orientace.

Došlo k diskriminaci?

Stanovisko generální advokátky hovoří jasně ve prospěch žalobce. Časem uvidíme, jak se k předběžné otázce postaví unijní soudci. Jak sama Tamara Ćapeta uvádí, její stanovisko vychází z předpokladu, že předmětná situace představuje přímou diskriminaci na základě sexuální orientace. Samotné rozhodnutí o existenci diskriminace v konkrétním případě však náleží ryze polskému soudu.

 

Poznámky

[1] Podle čl. 3 odst. 1 písm. a) se směrnice 2000/78 vztahuje na „podmínky přístupu k zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo k povolání“.

[2] Rozsudek Soudního dvora ve věci C-447/09 ze dne 13. září 2011, Prigge a další.

Zdroje

[1] Soudní dvůr Evropské unie. Stanovisko generální advokátky ve věci C-356/21, 8. září 2022 (https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=265089&pageIndex=0&doclang=CS&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=3014743#Footnote2).

[2] Soudní dvůr Evropské unie. Tisková zpráva č. 145/22, 8. září 2022 (https://curia.europa.eu/jcms/upload/docs/application/pdf/2022-09/cp220145cs.pdf).

Fotografie

[1] Sexuální menšiny to v Polsku dlouhodobě nemají jednoduché. Autor: cuncon, 14. říjen 2016, zdroj: Pixabay, CC0, editace: ořez.