Mnoho společností informuje o postupném snižování produkce skleníkových plynů a záměru stát se  klimaticky neutrální. Řada z nich ovšem neuvádí všechny skutečnosti anebo pro snižování emisí činí mnohem méně než ve skutečnosti tvrdí. Vědci, neziskové organizace a další instituce proto společnosti vyzývají k úpravě svých plánů tak, aby své sliby skutečně mohly naplnit.

Dosáhneme klimatické neutrality?

S rostoucím tlakem klimatických změn se největší světové společnosti uchylují k závazku snížit do budoucna vypouštění skleníkových plynů na nulu, a to za cílem dosažení klimatické neutrality.[1] Více než 700 společností vydalo prohlášení o podílení se na cestě k udržitelnosti v podobě bezemisních stop, přestože 65 % z nich svých slibů nemůže dostát. 

Na prohlášeních o vytyčeném cíli je problematické to, že společnosti neuvádí, jak chtějí klimatické neutrality dosáhnout. Klamavými sliby se snaží společnosti přesvědčit veřejnost o tom, že konají mnohem více, než tomu je ve skutečnosti, čímž se dopouštějí tzv. greenwashingu.  

Generální tajemník OSN António Guterres proto na Konferenci OSN o změně klimatu 2021 pověřil skupinu odborníků, aby se zaměřila na  plány společností k dosažení nulových emisí. Skupina v listopadu loňského roku vydala zprávu, ve které kritizuje zavádějící tvrzení společností, podle nichž dělají pro ochranu životního prostředí více než ve skutečnosti tvrdí. „Nesmíme tolerovat greenwashing. Dnešní zpráva expertní skupiny je návodem, jak zajistit důvěryhodné a odpovědné závazky čisté nulové spotřeby,“ uvedl António Guterres.

Zpráva navrhuje, jak mají společnosti postupovat, aby své cíle mohly naplnit. Apeluje zejména na vytvoření podrobnějších plánů a stanovení transparentních slibů, jež by problém emisí skleníkových plynů řešily komplexněji, nikoli jen částečně jako tomu tak bylo doposud. Dokument mimo jiné vyzdvihuje význam politického vedení při řešení klimatické krize a vyzývá k podpoře nestátních subjektů k přechodu ke klimaticky neutrální budoucnosti.

Společnosti skrývající se za polopravdami

Tvorba skleníkových plynů a jejich následné vypouštění do ovzduší se dělí do tří skupin, tzv. rozsahů, a to dle typu produkovaných emisí. Jde přitom o emise přímé, emise nepřímé a v poslední řadě ostatní nepřímé emise, které vznikají v hodnotovém řetězci společnosti. Do prvních dvou skupin spadají emise vypouštěné v přímé souvislosti s činnostmi podniku a emise uvolněné do atmosféry ze spotřeby nakoupené elektřiny, páry, tepla a chladu.

Zatímco emise přímé a nepřímé z prvního a druhého rozsahu jsou společnosti povinny vykazovat, u ostatních nepřímých emisí z třetího rozsahu tuto povinnost nemají. K ostatním nepřímým emisím se řadí služební cesty, ukládání odpadů na skládky vznikající při provozu, doprava a distribuce zboží, investice společností a jiné další složky. Právě tyto ostatní nepřímé emise tvoří největší část emisí většiny společností, které jsou zároveň pro společnosti nejobtížnější k zaznamenání a ovlivnění.

Problém u příslibů o klimatické neutralitě nastává tehdy, pokud společnosti prohlašují snížení a kompenzace uhlíkové stopy, aniž by do celkového rozsahu emisí zahrnuly i emise z třetího rozsahu. Této nepřesnosti se dopustila například americká pojišťovna The Travelers Companies, Inc. (Travelers), která se zavázala k uhlíkové neutralitě do roku 2030. Do svého cíle ovšem nezařadila emise vytvářené společnostmi, do nichž Travelers investuje nebo kterým poskytuje pojistné smlouvy.

Travelers to vysvětluje tím, že tyto nepřímé emise je příliš složité mapovat. Naproti tomu se ale již přes 30 předních pojistitelů zavázalo k uhlíkové neutralitě do roku 2050, přičemž do svých cílů zahrnuli i ostatní nepřímé emise z třetího rozsahu. Tito pojistitelé patří do Aliance net-zero pojištění (Net-Zero Insurance Alliance), kterou svolala OSN, a řadí se mezi ně mimo jiné pojišťovny Allianz, AXA nebo Generali.

(Ne)výhody kompenzací uhlíkové stopy

Přihlásí-li se společnost k tomu, že do budoucna učiní kroky k tomu stát se klimaticky neutrální, znamená to, že zároveň investuje do činností, jež vypouštění emisí do ovzduší kompenzují. Toto vyrovnávání tvorby skleníkových plynů neboli offsetování se realizuje podporou zdrojů obnovitelné energie a financováním výsadbových aktivit. Společnosti za tímto účelem investují mimo jiné do zalesňování, továren zachycujících metan na skládkách nebo do výstaveb fotovoltaických elektráren.

K naplnění slibů o nulových emisích skleníkových plynů ale nestačí pouhé investování do jejich kompenzací. Aby offsetování bylo účinné, musí společnosti zároveň tvorbu emisí snižovat každé desetiletí alespoň o polovinu. Švédský vědec Johan Rockström poukazuje na riziko zneužívání kompenzace, pokud se používá jen jako náhrada za neschopnost společnosti celkově snižovat emise. Samotné offsetování uhlíkové stopy ale považuje za důležité a společnosti by dle něj měly být k nákupu kompenzací vybízeny. Rockström podporu offsetů odůvodňuje nezbytností chránit lesy, půdu a oceány, jež vypouštěný oxid uhličitý absorbují. Bez takových kroků bude podle něj obtížné udržet globální oteplení v mezích 1,5°C.

Na druhou stranu existují i opačné názory. Skutečný přínos projektů uhlíkových kompenzací je totiž obtížně měřitelný. „Můj názor na kompenzace, dokonce i na ty údajně dobré, je, že z hlediska klimatu jsou horší než nedělat nic,“ tvrdí britský klimatolog Kevin Anderson. Podle něj nemají společnosti motivaci své emise skutečně snižovat, pokud se na jejich činnosti zároveň vztahují kompenzace. Naopak, dle Andersona může offsetování vyvolat opačný efekt, a to v podobě podpory pokračování činností vyvážejících vysoký obsah uhlíku.

Slova v rozporu s činy

Dalších přešlapů na cestě ke klimatické neutralitě se dopouštějí mimo jiné banky a další finanční instituce. Řada bankovních společností se rovněž zavázala k udržitelné budoucnosti s nulovými emisemi. Více než 120 bank je součástí Bankovní aliance net-zero (Net-zero Banking Alliance), která si klade za cíl dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Navzdory tomu přes 50 z nich poskytují společnostem využívajícím fosilní paliva přibližně 279 miliard dolarů k jejich expanzi. Mezi tyto banky patří například Citigroup, Societe Generale, Commerzbank nebo UniCredit.

Podpora developerů fosilních paliv představuje pro společnosti lukrativní byznys. V důsledku těchto protichůdných kroků jsou bankovní společnosti často předmětem kritiky. Podle Lucie Pinson, výkonné ředitelky neziskové organizace Reclaim Finance, jež se zabývá dopady finančních aktérů na klima, společnosti investováním do rozvoje fosilních paliv podkopávají úsilí těch, kteří se skutečně snaží jednat a jít vstříc bezemisní budoucnosti.

Generální tajemník OSN označil používání takových falešných závazků k zakrytí masivní expanze fosilních paliv jako zavrženíhodné. „Tato toxická zástěrka může náš svět uvrhnout do klimatického útesu. Tento podvod musí skončit,“ uvedl Guterres. Zároveň všechny vyzval k tomu, aby své sliby přehodnotily a uvedly do souladu s návrhy ve zprávě, kterou vydala jím pověřená skupina odborníků.

Své protichůdné kroky společnosti různě omlouvají, a to například obtížností mapovat celkový rozsah emisí. „Právě teď si planeta nemůže dovolit zpoždění, výmluvy nebo další greenwashing,“ řekla bývalá kanadská ministryně Catherine Mckenna. Je tedy na čase, aby se společnosti neskrývaly jen za prázdnými sliby, ale dostály jim v podobě konkrétních činů.

 

Poznámka

[1] Klimatická neutralita je stav, kdy množství vypuštěných skleníkových plynů do ovzduší je v rovnováze s množstvím skleníkových plynů, které se z atmosféry zachytí.

Zdroje

Dickie, G. & Jessop, S. (2022, červen 13). Report casts doubt on net-zero emissions pledges by big global companies. Reuters. Získáno z https://www.reuters.com/business/sustainable-business/report-casts-doubt-net-zero-emissions-pledges-by-big-global-companies-2022-06-12/.

Bernoville, T. (2022). What are Scopes 1, 2 and 3 of Carbon Emissions? Získáno z https://plana.earth/academy/what-are-scope-1-2-3-emissions#explained-scope-1-2-and-3-emissions.

MacMillan, D. (2022, duben). Greenwashing 101: How to decipher corporate claims about climate. The Washington Post. Získáno z https://www.washingtonpost.com/business/2022/04/21/greenwashing-101-how-decipher-corporate-claims-about-climate/.

Harvey, F. (2023, leden). Greenwashing or a net zero necessity? Climate scientists on carbon offsetting. The Guardian. Získáno z https://www.theguardian.com/environment/2023/jan/18/greenwashing-or-net-zero-necessity-climate-scientists-on-carbon-offsetting-aoe.

COP27: ‘Zero tolerance for greenwashing’, Guterres says as new report cracks down on empty net-zero pledges (2022, listopad 8). UN News. Získáno z https://news.un.org/en/story/2022/11/1130317.

United Nations. (2022). Integrity matters: net zero commitments by businesses, financial institutions, cities and regions. Dostupné z https://www.un.org/sites/un2.un.org/files/high-level_expert_group_n7b.pdf?_gl=1*ptsewc*_ga*MTc4NTIyNjk3NS4xNjczNDU5MTQ3*_ga_TK9BQL5X7Z*MTY3ODExNjk0NS42LjAuMTY3ODExNjk0NS4wLjAuMA.

Harvey, F. (2023, leden). Banks still investing heavily in fossil fuels despite net zero pledges – study. The Guardian. Získáno z https://www.theguardian.com/environment/2023/jan/17/banks-still-investing-heavily-in-fossil-fuels-despite-net-zero-pledges-study.

McCully, P. (2023). Throwing fuel on the fire: GFANZ financing of fossil fuel expansion. Získáno z webu Reclaim Finance: https://reclaimfinance.org/site/wp-content/uploads/2023/01/Throwing-fuel-on-the-fire-GFANZ-financing-of-fossil-fuel-expansion.pdf.

Fotografie

Výsadba stromů kompenzuje uhlíkovou stopu. Forrests – 4, autor: Marcus Crafter, 12. srpen 2006, zdroj: Flickr, CC BY-NC-SA 2.0., úpravy: ořez.