Obyvatele Súdánu v současné době sužuje hladomor, který je přímým důsledkem blokace přísunu potravin oběma stranami súdánské občanské války. Podle expertů Organizace spojených národů se tak jedná o válečný zločin hladovění civilistů. Ačkoliv již Mezinárodní trestní soud (MTS) zahájil vyšetřování tohoto zločinu, jeho jurisdikce není v dané situaci samozřejmá. Súdán totiž není smluvní stranou Římského statutu, zakládající smlouvy MTS.

Hladomor ohrožuje životy milionů lidí

V současné době se Súdán potýká se závažnou humanitární krizí, v rámci které více než 25 milionů civilistů trpí hladem a nutně potřebuje humanitární pomoc. Podle odhadů přes 700 000 dětí mladších pěti let trpí akutní podvýživou. Jde tak o nejrozsáhlejší krizi této povahy na světě za posledních sedm let. Současná situace je navíc o to horší, protože je období sklizně, kdy je jídlo levnější a dostupnější než po zbytek roku.

Podle Výboru pro kontrolu hladomoru (Famine Review Committee, FRC) krize v Súdánu splňuje podmínky hladomoru. Oblastí hladomoru je podle stupnice integrované klasifikace potravinové bezpečnosti taková oblast, kde alespoň 20 % obyvatel trpí nedostatkem potravin, což vede k hladovění, akutní podvýživě či smrti.

Tato krize má pak potenciál zabít zhruba 1 000 lidí každý den, další odhady ale hovoří i o 10 000 obětí za den. 

Hladomor jako zbraň

V dubnu 2023 vypukla v Chartúmu, hlavním městě Súdánu, občanská válka mezi súdánskou armádou (SAF) a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Konflikt se pak z hlavního města rychle rozšířil i do zbytku země. Od začátku občanské války bylo zabito přes 14 000 civilistů a více než 30 000 jich bylo zraněno.

Kvůli občanské válce pak byly odříznuty některé zásobovací trasy a velká část zemědělské půdy nemohla být využívána, a to přímo v období sklizně. Obě strany konfliktu byly obviněny, že zadržují humanitární pomoc a pomocné konvoje. Dle expertů z řad OSN RSF i SAFvyužívají hladomor jako zbraň.

Mezi súdánskými civilisty se ihned po vypuknutí války projevila velká solidarita –  začali zakládat pohotovostní místnosti a poskytovali podporu všem, kteří byli konfliktem zasaženi. Později však aktivisté, humanitární pracovníci i místní dobrovolníci začali být za tuto pomoc zatýkáni a stíháni. 

Jurisdikce Mezinárodního trestního soudu

Hladomor jakožto válečný zločin je zakotven v čl. 8 odst. 2 písm. b) bod xxv a v čl. 8 odst. 2 písm. e) bod xix Římského statutu. Římský statut tak přímo zakazuje úmyslně využívat hladovění civilistů jako způsob vedení boje –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ civilistům nesmí být odepíráno jídlo, voda a další nezbytné prostředky k přežití. K rozlišení, zda je hladomor přímo zbraní či pouze důsledkem konfliktu, je důležitý úmysl. Zkoumá se proto, zda válčící strana sleduje svým jednáním určitý výsledek nebo zda jedná s vědomím, že takový výsledek téměř jistě nastane. 

Již na začátku tohoto roku spustil hlavní prokurátor MTS vyšetřování válečných zločinů jak proti SAF, tak proti RSF. Jurisdikci MTS však komplikuje fakt, že Súdán není stranou Římského statutu. V roce 2005 kvůli tehdejší situaci Rada bezpečnosti OSN postoupila na základě čl. 13 písm. b) Římského statutu situaci v Dárfúru MTS, čímž založila jeho jurisdikci. Je však sporné, zda má MTS jurisdikci i nad nynější občanskou válku. Nebylo totiž vymezeno časové období, po které se má MTS zločiny v Súdánu zabývat. Rada bezpečnosti se k současné jurisdikci MTS zatím nijak nevyjádřila. 

Jurisdikci MTS pak komplikuje zejména to, že Rada bezpečnosti vydala rezoluci ještě předtím, než byl zločin hladovění civilistů zařazen do Římského statutu. Hladomor jakožto válečný zločin byl totiž do statutu vložen dodatkem až v roce 2019.[1] Podle ŘS se ale dodatky upravující znění článků 5, 6, 7  8 Římského statutu (tedy článku upravující skutkové podstaty zločinů) řídí jiným jurisdikčním režimem, než zločiny kodifikované v původním znění statutu. 

Dodatky, které Římský statut takto rozšiřují, musí státy ratifikovat, aby tyto zločiny mohly být v rámci jejich jurisdikce stíhány. Pokud smluvní strana takový dodatek neratifikuje, nelze pachatele pro tento zločin stíhat, pakliže byl spáchán na území této smluvní strany nebo jejími občany. Je tak nejasné, zda má MTS jurisdikci nad zločinem hladovění civilistů v rámci vnitrostátního ozbrojeného konfliktu, pakliže Rada bezpečnosti situaci MTS předložila ještě před zařazením zločinu do ŘS.

Situaci ale samozřejmě komplikuje i prostý fakt, že jurisdikce MTS byla založena pouze pro oblast Dárfúru, kvůli čemuž MTS nemá jurisdikci nad dalšími oblastmi v Súdánu. Hladomor se ale samozřejmě na oblast Dárfúru nelimituje. 

Pokud by se však chtěl prokurátor MTS některým výše uvedeným problémem vyhnout, nabízí se alternativní řešení. Popsané zločiny by nemusel stíhat jako válečný zločin hladovění, ale jako zločin proti lidskosti v podobě vyhlazování, případně jako genocidu. Přímo zločin hladomoru by pak mohl být souzen před súdánskými soudy.

Poznámky

[1] Hladovění civilistů jakožto válečný zločin v ŘS figuroval už v jeho původním znění, avšak pouze v rámci mezinárodního ozbrojeného konfliktu. Dodatek z roku 2019 jurisdikci MTS rozšířil i na hladovění civilistů v rámci vnitrostátního ozbrojeného konfliktu, což je právě případ Súdánu. 

 

Zdroje

Farmer, B. (2024, duben). Famine officially declared in Sudan. Telegraph.co.uk. Získáno z: https://www.telegraph.co.uk/global-health/terror-and-security/famine-of…

United Nations – Human Rights Office of the High Commisioner. (2024, červen). Using starvation as a weapon of war in Sudan must stop: UN experts. [tisková zpráva] Získáno z: https://www.ohchr.org/en/press-releases/2024/06/using-starvation-weapon-war-sudan-must-stop-un-experts

Sudan’s warring factions using starvation as a weapon, experts say. (2024, červen 26). theguardian.com. Získáno z: https://www.theguardian.com/world/article/2024/jun/26/sudan-war-starvation-famine-human-rights-experts-un

Dannenbaum, T. (2024, květen). Does the ICC Have Jurisdiction Over the Starvation War Crime in Sudan? Justsecurity.org. Získáno z: https://www.justsecurity.org/93581/does-the-icc-have-jurisdiction-over-the-starvation-war-crime-in-sudan/#:~:text=Sudan%20is%20not%20an%20ICC%20State%20Party%2C%20but,territory%20or%20were%20perpetrated%20by%20State%20Party%20nationals

Fotografie

Podle odhadů by mohlo umírat na důsledky hladomoru až 10 tisíc lidí denně. A mother with her children who are being treated for malnutrition at Juba Paedriatric Hospital, autor: DFID - UK Department for International Development, 11. duben 2017, zdroj: Flickr, CC BY 2.0 DEED.