Bakalářský program PPLE, který kombinuje politologii, psychologii, právo a ekonomii v rámci jednoho titulu, je vyjádřením snahy Amsterdamské právnické fakulty inovovat výuku práva i sociálních věd. Důraz na mezioborový výzkum, diverzitu a řešení praktických problémů činí ze studia v Amsterdamu jedinečně obohacující zážitek.

Jedná se o tříletý bakalářský program organizovaný právnickou fakultou při Amsterdamské univerzitě (Universiteit van Amsterdam), který je zakončen titulem ‚Bachelor of Science‘. 

Mezioborový přístup k sociálním vědám

Hlavním mottem programu PPLE je právě mezioborovost: důsledně své studenty vzdělává ve čtyřech různých odvětvích sociálních věd. První rok studia se věnuje základním znalostem a dovednostem: studenti absolvují předměty z politologie, psychologie, práva i ekonomie zvlášť, aby si dostatečně osvojili patřičné teoretické i praktické základy. Ve druhém a třetím ročníku pak každý student dostává možnost vybrat si z těchto čtyř předmětů své preferované zaměření. Mezioborovost ale výběrem jednoho akademického odvětví nezaniká. I ve vyšších ročnících absolvuje každý student aspoň jeden předmět ze tří zbývajících zaměření, a bakalářská práce má kombinovat perspektivy z aspoň dvou studovaných oborů. 

Já jsem si vybrala právo, a tak trávím většinu času na chodbách a v knihovnách Amsterdamské právnické fakulty – i když po dobu posledních dvou semestrů jen virtuálně. Každý semestr ale mám aspoň jeden předmět, na který docházím společně s těmi, kteří si vybrali jiné zaměření: v minulém semestru jsem například absolvovala makroekonomii, a v příštím mě zase čeká politologie.

Důraz na praktické dovednosti

Dalším důležitým aspektem je důraz na uplatnění akademických znalostí k řešení praktických problémů, ať už lokálně, tak i na globální úrovni. Každý semestr je zakončen takzvaným integrativním seminářem: měsíčním kurzem, během kterého se všechny přednášky i studijní skupiny zaměřují na úzké odvětví akademického výzkumu, a jehož závěrečnou zkouškou je typicky návrh strategie pro řešení reálného problému. Hned první takový seminář je například o lidskoprávní problematice ženské obřízky, která se dodnes praktikuje v několika afrických, blízkovýchodních a jihoasijských zemích, a je mezinárodní komunitou považována za hrubé porušení osobní integrity. Tento intenzivní měsíční kurz mě nadchnul a motivoval můj zájem o lidská práva – a později i o stáž v Centru pro lidská práva a demokracii.

Právě v rámci těchto seminářů se mají všechny čtyři přístupy propojit tak, aby umožnily plnohodnotnější pochopení (a řešení) daného problému. To je hlavní pointou celého programu, i tím, co mě nejvíce naučil: v kontextu globalizace společnosti nestačí rozumět jedinému oboru; komplexní problémy si žádají mezioborová řešení.

Mezinárodní studentstvo i katedra

Až 70 % z těch, kteří v Amsterdamu studují tento program, jsou mezinárodní studenti, což dělá z Amsterdamské univerzity velmi rozmanitou a inkluzivní komunitu. V posledních letech dotuje nizozemská vláda polovinu studijních poplatků za první rok pro nizozemské i evropské studenty, což dělá z Nizozemí poměrně lákavou studijní destinaci pro studenty ze všech koutů Evropy. Velmi dobrá pověst nizozemských univerzit láká do Amsterdamu i výborné pedagogy, kteří propůjčují svoji expertizu pro výuku všech čtyř studijních směrů. Studenti tak mají možnost poznat akademiky z různých zemí i kultur a rozšířit svůj rozhled mimo vlastní jurisdikci. Mezinárodní prostředí se promítá i do učebních osnov, které jsou záměrně plné různorodých příkladů, autorů i metod testování nabytých znalostí. 

Amsterdamská univerzita si zakládá na kvalitním a mezinárodně uznávaném výzkumu, do kterého se často mají možnost zapojit i studenti. Například ti se zájmem o právo mají možnost sbírat zkušenosti na jednom z jedenácti akademických institutů, které se zabývají palčivými tématy současné právní i akademické sféry, od vojenského až po informační právo.

Netradiční pojetí výuky práva

Co se týče výuky práva, mezioborovost je stále ještě nevšední volbou. Studenti, kteří si v rámci PPLE programu vyberou právní zaměření, nestudují právo Nizozemského království: naše právní výuka se zaměřuje hlavně na mezinárodní a evropské právo, a často se snaží k tématům přistupovat komparativně. V praxi to znamená, že se většina právních předmětů zaměřuje na obecnější právní trendy a principy, které jsou ilustrovány příklady z německého, francouzského a britského právního systému. 

I když jako studenti právního zaměření v rámci PPLE nemáme výhodu “domácí půdy” co se týče národní jurisdikce, kterou bychom si mohli během studia dokonale osvojit, máme zase možnost objevovat mnoho různých témat a oborů právních studií. Často jde o témata na pomezí práva a ekonomie, politologie či psychologie: do osnov druhého ročníku patří například moduly o trans-národním právu soukromém, kterým se řídí stále více mezinárodních společností, či o behaviorálních studiích efektivity právních předpisů.

Trnitá cesta k právní praxi?

I přes dlouhou tradici akademických programů, které se hlásí k podobnému mezioborovému přístupu ke vzdělávání (jako například slavný PPE program na Oxfordské univerzitě, který PPLE v mnohém inspiroval), může tento přístup – hlavně co se týče výuky práva – budit jisté pochybnosti. Má smysl studovat právo obecně, v kombinaci se sociálními vědami a bez přímé trasy k právní praxi v jednom určitém státě? Pro někoho může takto široký záběr postrádat kladné vyhlídky, které tradiční právní studium jinak garantuje.

Ne že by cesta k právní praxi po absolvování PPLE byla zcela uzavřena: pro nizozemské studenty je tu možnost absolvovat roční nástavbu, která studentům umožní složit takzvaný civiel effect, který se v praxi rovná nizozemské právní certifikaci. Pro mezinárodní studenty je toto většinou složitější – program je vede spíše do akademické sféry právních studií, a studenti často pokračují studiem LLM ke specializaci v určitém právním odvětví.

Studentský život v Amsterdamu

I když město je za normálního provozu proslulé desítkami muzeí, rozmanitými komunitami a subkulturami či zástupy turistů se zájmem o lehké drogy a prostituci, během koronavirové pandemie vystupují spíše jeho méně nápadné rysy. Místní obyvatelé brázdí kanály malými lodičkami, ale hlavním dopravním prostředkem stále je jízdní kolo, bez kterého se člověk v Amsterdamu neobejde. Pro nizozemce je v tomto ohledu důležitá nejen praktičnost, ale i udržitelnost. Pro ty, kteří stále ještě preferují auta, jsou na každém rohu vybudované nabíjecí stanice pro elektromobily. Kvůli své poloze dva metry pod hladinou moře si Amsterdam nemůže dovolit lehkovážnost vůči změně klimatu.

Moje zkušenost z Amsterdamu je neodmyslitelně poznamenaná koronavirovou krizí, ale i přes všechny potíže jde zatím o velmi dobrý – a akademicky obohacující – zážitek.

 

Fotografie

[1] Budova Amsterdamské univerzity. Autor: PPLE College, editace: ořez.