Česká republika se začátkem července ujala předsednictví Rady Evropské unie, které bude vykonávat do konce letošního roku. U jakých významných událostí Česko stálo?
Rada Evropské unie (dále jen „Rada“) má pravomoc přijímat právní předpisy a rozpočet Evropské unie, koordinovat některé politiky na úrovni států nebo vykonávat zahraniční a bezpečnostní politiku EU. Zasedají v ní ministři členských států ve složení, které odpovídá projednávanému tématu, například ministři financí řeší hospodářské a finanční záležitosti.
Předsedající země nastoluje témata, kterými se bude Rada zabývat. Kromě toho řídí a organizuje zasedání Rady a jejích přípravných orgánů a zastupuje Radu před dalšími orgány EU. V dřívějším Bulletinu jsme již informovali o prioritách českého předsednictví (viz Bulletin červenec-srpen 2022, s. 48) a přinesli rozhovor s ředitelem Odboru lidských práv a transformační politiky Ministerstva zahraničních věcí (tamtéž, s. 3). Nyní se podíváme na to, jak si Česko v předsednictví vede.
Sankce proti Rusku a pomoc Ukrajině
Rada pozastavila platnost dohody o usnadnění udělování víz občanům Ruské federace. Pro Rusy, kteří se chtějí dostat do evropských zemí, se to projeví ve zvýšení poplatku z 35 na 80 eur, povinnosti předložit další doklady, prodloužení doby vyřizování víz a přísnějších pravidlech. Česká republika přitom pozastavila vydávání víz pro občany Ruska už v únoru a od 25. října odepřela vstup Rusům s schengenským vízem, kteří na české území přijíždějí za účelem turistiky, sportu či kultury.
Dále Rada schválila další dva sankční balíčky proti Rusku, které mají zvýšit tlak na ruskou vládu a ekonomiku. Mezi opatřeními je například zákaz dovozu ruského zlata, vývozu výrobků z oceli z Ruska či poskytování architektonických, inženýrských a právních služeb Rusku. Rada rozšířila sankční seznam o další subjekty a doplnila seznam se zbožím podléhajícím omezení, které by mohlo přispět k posílení Ruska. Došlo k prodloužení doby trvání omezujících opatření do 15. března 2023.
Co se týče pomoci Ukrajině, EU na jaře rozhodla, že poskytne 9 miliard eur (zhruba 219 miliard Kč) na provoz státu a zajištění fungování kritické infrastruktury prostřednictvím makrofinanční pomoci. Z toho se zatím podařilo vyplatit celkem 6 miliard eur. Zbývající částka bude součástí nového 18 miliardového balíčku na rok 2023.
Na neformálním setkání ministrů spravedlnosti, kterého se účastnil i zástupce Eurojustu, žalobce Mezinárodního trestního soudu v Haagu a ukrajinský ministr spravedlnosti, se řešila problematika shromažďování a uchovávání důkazů trestných činů spáchaných v souvislosti s ruskou agresí. Zástupci hodnotili dosud učiněné kroky a diskutovali o dalším postupu.
Energetická krize a její řešení
Na půdě Rady se opakovaně řešila energetická krize, kterou způsobilo omezení dodávek plynu z Ruska do Evropy. Nejvýznamnějším výsledkem jednání je přijetí předpisu, který by měl řešit související problémy. Nařízení kromě dobrovolných cílů jako je snížení celkové spotřeby elektřiny o 10 % stanoví také povinnost snížit poptávku v době špičky v období od začátku prosince 2022 do konce března 2023.
Dalším opatřením je omezení příjmů výrobců elektřiny z určitých zdrojů na 180 eur (přibližně 4 430 Kč) za jednu megawatthodinu, což představuje zhruba spotřebu nepřetržitého provozu větší televize za jeden rok. Kvůli rozdílné situaci v členských státech je možné s hranicí hýbat a zavádět další opatření. Nadměrné příjmy mají být použity na podporu konečných odběratelů elektřiny. Důvodem zastropování cen je to, že provozovatelé dosáhli vysokých finančních zisků, aniž by se jim zvýšily náklady.
Státy mohou dočasně stanovovat ceny za dodávky elektřiny malým a středním podnikům a v určitých případech může být cena dokonce nižší než náklady. Na podnikatele působící v odvětvích surové ropy, zemního plynu, uhlí a rafinace se bude vztahovat mimořádný solidární příspěvek. Příspěvek je dočasné povahy a uplatní se pouze na nadměrné zisky. Výnosy budou použity na podporu konečných odběratelů elektřiny nebo společností působících v energeticky náročných odvětvích.
Ministři pro energetiku se dohodli na opatřeních, která zavádí mechanismus společných nákupů plynu, posilují solidární opatření pro případ nedostatku plynu a omezují výkyvy cen energií. Měla by také být přijata pravidla pro urychlenou výstavbu elektráren využívajících obnovitelné zdroje. Tato opatření by měla být schválena společně s mechanismem na zastropování cen plynu na mimořádné Radě pro energetiku.
Ministři financí se také dohodli na návrhu RePowerEU, jehož cílem je zbavit EU závislosti na fosilních palivech z Ruska. České předsednictví nyní zahájí jednání s Evropským parlamentem, dohody chce přitom dosáhnout do konce roku, aby implementace mohla začít co nejrychleji.
„Dosažení dohody Rady na přijetí investičního balíčku RePowerEU v celkové hodnotě téměř půl bilionu korun je jednoznačným úspěchem českého předsednictví, pro které je toto finanční posílení národních plánů obnovy o novou kapitolu klíčovou prioritou, a to zejména s ohledem na naši 97% závislost na ruském plynu na začátku letošního roku,“ komentuje výsledek jednání ministr financí Zbyněk Stanjura.
Přístupová jednání
Definitivně bylo schváleno přistoupení Chorvatska do eurozóny. Země začne platit eurem od 1. ledna, kunu nicméně bude možné využít v přechodném období roku 2023. Oficiálně také začala přístupová jednání se Severní Makedonií a Albánií, které podaly žádost o členství v roce 2004, respektive 2009.
Zahájení přístupových dialogů se Severní Makedonií blokovalo Bulharsko kvůli sporům ohledně jazyka a dějin. Nyní makedonský parlament dohodu potvrdil a došlo k dokončení všech procedurálních kroků. EU má velký zájem na integraci západního Balkánu kvůli zajištění míru a stability.
Životní prostředí a regulace online prostoru
Česká republika v listopadu zastupovala EU na konferenci OSN o změně klimatu, jejímž smyslem bylo vyjednat podmínky ke snížení emisí skleníkových plynů a dosažení cíle udržet oteplování planety na úrovni 1,5 °C. EU je na cestě k tomu, aby se do roku 2050 stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Nejvýraznějším výsledkem summitu byla dohoda na zřízení fondu k financování náprav sucha, záplav, požárů a dalších dopadů globálního oteplování pro zvláště zranitelné rozvojové země.
V druhém prosincovém týdnu začala konference OSN o biodiverzitě, kde Česká republika zastupuje EU. Projednává se na ní Globální rámec pro biologickou rozmanitost po roce 2020, což je klíčová strategie pro zachování a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů ve světě na příštích deset let. Mezi navrženými cíli je například obnova nejméně 20 % znehodnocených ekosystémů nebo snížení zavlékání cizích druhů.
Na jednacím stole leží balíček „Fit for 55“, který zavádí iniciativy, které mají snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990. Blíže jsme o něm informovali v kontextu aktivit České republiky zaměřených proti změně klimatu (viz Bulletin duben 2022, s. 42). Ve vyjednávání je české předsednictví velmi úspěšné, podařilo se dosáhnout předběžného schválení již tří z pěti klíčových oblastí, např. nových pravidel pro lepší využití lesů jako přirozených úložišť CO2. Předpokládá se, že se celý balíček podaří schválit ještě do konce českého předsednictví.
Došlo k formálnímu schválení politického programu „Digitální dekáda“, který stanovuje cíle, jichž chce Unie dosáhnout do konce tohoto desetiletí. Jedná se o oblasti dovedností, bezpečných a udržitelných digitálních infrastruktur, digitální transformace podniků a digitalizace veřejných služeb.
Dále byl schválen akt o digitálních službách, který má omezovat šíření nezákonného obsahu a chránit základní práva uživatelů. Předpis stanoví povinnosti a zakládá odpovědnost poskytovatelům zprostředkovatelských služeb, jako jsou sociální média, online tržiště či internetové vyhledávače, přičemž na větší poskytovatele se vztahují přísnější pravidla. Nově tak například online tržiště budou muset bojovat proti prodeji nezákonných výrobků a služeb nebo platformy nebudou smět nabízet cílenou reklamu založenou na používání osobních údajů nezletilých.
Zdroje
Agrese Ruska vůči Ukrajině: EU přijala soubor opatření pro aktualizaci a harmonizaci sankcí. (2022, červenec 22). EU2022.CZ. Získáno z https://czech-presidency.consilium.europa.eu/cs/aktuality/agrese-ruska-vuci-ukrajine-eu-prijala-soubor-opatreni-pro-aktualizaci-a-harmonizaci-sankci/.
Albánie a Severní Makedonie zahájily přístupové rozhovory s EU. (2022, červenec 19). EU2022.CZ. Získáno z https://czech-presidency.consilium.europa.eu/cs/aktuality/albanie-a-severni-makedonie-zahajily-pristupove-rozhovory-s-eu/.
Balíček „Fit for 55“. Získáno z https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/green-deal/eu-plan-for-a-green-transition/.
Bulharsko zablokovalo rozhovory o vstupu Severní Makedonie do Evropské unie. (2020, listopad 17). ČT24. Získáno z https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3227808-bulharsko-zablokovalo-rozhovory-o-vstupu-severni-makedonie-do-evropske-unie.
ECOFIN: Ministři jednali o finanční pomoci pro Ukrajinu i o posílení odolnosti bankovního sektoru. (2022, listopad 8). EU2022.CZ. Získáno z https://czech-presidency.consilium.europa.eu/cs/aktuality/ecofin-ministri-jednali-o-financni-pomoci-pro-ukrajinu-i-o-posileni-odolnosti-bankovniho-sektoru/.
ECOFIN: Ministři mají dohodu na rozdělení 20 mld. EUR z balíčku RePowerEU. (2022, říjen 4). EU2022.CZ. Získáno z https://czech-presidency.consilium.europa.eu/cs/aktuality/ecofin-ministri-maji-dohodu-na-rozdeleni-20-mld-eur-z-balicku-repowereu/.
ECOFIN: Ministři schválili miliardu eur pro Ukrajinu, Chorvatsko bude platit eurem. (2022, červenec 12). EU2022.CZ. Získáno z https://czech-presidency.consilium.europa.eu/cs/aktuality/ecofin-ministri-schvalili-miliardu-eur-pro-ukrajinu-chorvatsko-bude-platit-eurem/.
EU prodloužila individuální sankce za porušování územní celistvosti o dalších šest měsíců. (2022, září 15). EU2022.CZ. Získáno z https://czech-presidency.consilium.europa.eu/cs/aktuality/eu-prodlouzila-individualni-sankce-za-porusovani-uzemni-celistvosti-o-dalsich-sest-mesicu/.
EU přijala vůči Rusku další soubor sankcí. (2022, říjen 6). EU2022.CZ. Získáno z https://czech-presidency.consilium.europa.eu/cs/aktuality/eu-prijala-vuci-rusku-dalsi-soubor-sankci/.
Ministerstvo zahraničních věcí. (2022, říjen 12). Vláda na návrh Lipavského zpřísní zákaz vstupu ruských občanů do Česka a podpoří studenty z Běloruska a Ukrajiny [tisková zpráva]. Získáno z https://www.mzv.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/tiskove_zpravy/vlada_na_navrh_lipavskeho_zprisni_zakaz.html.
Ministr Jurečka se v Egyptě účastní konference o změně klimatu COP27. (2022, listopad 15). EU2022.CZ. Získáno z https://czech-presidency.consilium.europa.eu/cs/aktuality/ministr-jurec….
Ministři energetiky se v Bruselu dohodli na spuštění společných nákupů plynu. (2022, listopad 24). EU2022.CZ. Získáno z https://czech-presidency.consilium.europa.eu/cs/aktuality/ministri-ener….
Ministři odsouhlasili pravidla pro energeticky efektivnějí budovy. (2022, říjen 25). EU2022.CZ. Získáno z https://czech-presidency.consilium.europa.eu/cs/aktuality/ministri-odsouhlasili-pravidla-pro-energeticky-efektivnejsi-budovy/.
Ministři se shodli na ambiciózních mandátech pro nadcházející environmentální summity. (2022, říjen 24). EU2022.CZ. Získáno z https://czech-presidency.consilium.europa.eu/cs/aktuality/ministri-se-s….
Nařízení Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie.
Předsednictví Rady EU. Evropská Rada a Rada Evropské unie. Získáno z https://www.consilium.europa.eu/cs/council-eu/presidency-council-eu/.
Předsednictví v Radě EU. EU2022.CZ. Získáno z https://czech-presidency.consilium.europa.eu/cs/predsednictvi/predsednictvi-v-rade-eu/.
Rada formálně přijala mimořádná opatření ke snížení cen energie. (2022, říjen 8). EU2022.CZ. Získáno z https://czech-presidency.consilium.europa.eu/cs/aktuality/rada-formalne-prijala-mimoradna-opatreni-ke-snizeni-cen-energie/.
Rada přijala úplné pozastavení usnadnění udělování víz s Ruskem. (2022, září 9). EU2022.CZ. Získáno z https://czech-presidency.consilium.europa.eu/cs/aktuality/rada-prijala-uplne-pozastaveni-usnadneni-udelovani-viz-s-ruskem/.
Rada schválila akt o digitálních službách chránící práva uživatelů online. (2022, říjen 4). EU2022.CZ. Získáno z https://czech-presidency.consilium.europa.eu/cs/aktuality/rada-schvalila-akt-o-digitalnich-sluzbach-chranici-prava-uzivatelu-online/.
V Bruselu jednali ministři EU pro digitalizaci. (2022, prosinec 6). EU2022.CZ. Získáno z https://czech-presidency.consilium.europa.eu/cs/aktuality/v-bruselu-jed….
V Egyptě začala klimatická konference COP 27. (2022, listopad 7). EU2022.CZ. Získáno z https://czech-presidency.consilium.europa.eu/cs/aktuality/v-egypte-zaca….
V Praze se uskutečnilo neformální jednání ministrů spravedlnosti. (2022, červenec 12). EU2022.CZ. Získáno z https://czech-presidency.consilium.europa.eu/cs/aktuality/v-praze-se-uskutecnilo-neformalni-jednani-ministru-spravedlnosti/.
Úspěchy českého předsednictví - listopad. (2022, prosinec 2). EU2022.CZ. Získáno z https://czech-presidency.consilium.europa.eu/cs/aktuality/uspechy-ceske….
Fotografie
[1] Premiér Fiala k prioritám českého předsednictví. Members discussed priorities of the Czech Presidency with Prime Minister Fiala, autor: European Parliament, 6. červenec 2022, zdroj: Flickr, CC BY 2.0 / CC BY 4.0, editace: ořez.
