Nedávno přijatý „pandemický zákon“ umožňuje vydávat mimořádná opatření za účelem likvidace pandemie onemocnění COVID-19 na území České republiky. Soudní přezkum těchto opatření vydaných konkrétně Ministerstvem zdravotnictví náleží pouze Nejvyššímu správnímu soudu, jenž mnohá z nich podrobil ostré kritice. Z jakých důvodů soud některá opatření zrušil či zpětně označil za nezákonná?

Ministerstvo zdravotnictví může i nadále vydávat mimořádná opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví,[1] to však pouze pro určité vymezené území a pouze pro fyzické osoby podezřelé z nákazy. Mimořádná opatření podle pandemického zákona tak představují speciální dočasnou pravomoc po dobu tzv. stavu pandemické pohotovosti. To ovšem neznamená, že by mimořádná opatření taktéž nepotřebovala pečlivé odůvodnění.

Hledání viníka

Během interpelací dne 17. června 2021 uvedl současný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, že k danému dni ministerstvo prohrálo celkem 17 soudních sporů o mimořádná opatření. V 65 případech ministerstvo naopak zvítězilo a 35 řízení bylo soudy zastaveno.

Z důvodu vzrůstajícího počtu zrušených a nezákonných mimořádných opatření zahájil ministr Vojtěch na Ministerstvu zdravotnictví interní audit, který má prošetřit způsob přijímání mimořádných opatření. Na výsledky auditu naváží případné další kroky. Soudní rozhodnutí totiž otevírají dveře pro možnou vlnu žalob o náhradu škody ze strany osob, jež byly protiprávními opatřeními zasaženy.

V rozporu se zákonem

Ačkoli v průběhu řízení před Nejvyšším správním soudem (dále jen „NSS“) byla některá opatření již ministerstvem zrušena, podle pandemického zákona lze i v tomto případě v řízení pokračovat. NSS sice již opatření nemůže zrušit, ale je oprávněn alespoň vyslovit jejich nezákonnost.[2]

Ke dni 1. července 2021 před NSS neuspělo celkem 23 mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví, jež byla vydána podle pandemického zákona. Ovšem pouze pět z nich bylo soudem v některých částech zrušeno, zbylých 18 již v době vydání rozhodnutí pozbylo platnosti, NSS tudíž pouze deklaroval jejich nezákonnost.

Závadná opatření se týkala téměř všech oblastí, jež byla ministerstvem omezena z důvodu pandemie onemocnění COVID-19. Konkrétně se jednalo o testování zaměstnanců a OSVČ, prostředky ochrany dýchacích cest, omezení muzeí a galerií, omezení společenských klubů a diskoték, uzavření restaurací, kasin, škol, ubytovacích zařízení, sportovišť, koupališť, wellness, vleků a také obchodů a služeb (o tomto rozhodnutí ze dne 22. dubna 2021 jsme Vás informovali v Bulletinu červen 2021, s. 27). 

Hrubé nedostatky v odůvodnění

Nejčastějším důvodem nezákonnosti mimořádných opatření bylo podle NSS jejich nedostatečné odůvodnění, jež by vysvětlovalo nutnost vybrané regulace. Soudkyně Jitka Zavřelová v květnovém rozsudku přezkoumávajícím mimořádné opatření omezující provoz lyžařských vleků a lanových drah uvádí: „Ministerstvo zdravotnictví také neuvedlo žádné argumenty pro zdůvodnění nezbytnosti zvolené regulace. Nejvyšší správní soud netvrdí, že žádné takové argumenty neexistují. Není však jeho úkolem tyto argumenty za odpůrce hledat či domýšlet.“[3]

V červnovém rozsudku zabývajícím se mimořádným opatřením omezujícím vstup do vnitřních prostor NSS potvrdil, že se navrhovatel stal obětí nezákonné diskriminace. Ministerstvo totiž nezahrnulo mezi podmínky pro vstup do vnitřních prostor pozitivní laboratorní test na přítomnost protilátek proti onemocnění COVID-19. Soudce Tomáš Langášek zdůraznil, že není úkolem soudu stanovit dostatečnou hladinu protilátek. Tento krok musí učinit ministerstvo, neboť opomenutí regulace dané oblasti bez dostatečného zdůvodnění je nezákonné.[4]

V červencovém rozsudku uvedl soudce Josef Baxa, že NSS klade „důraz na řádné odůvodnění mimořádných opatření, tak, aby mu rozuměli nejen ti, kteří je tvoří či právní profesionálové, ale především všichni adresáti.“ Ohradil se tak proti odůvodnění mimořádného opatření, které omezovalo stravovací a ubytovací služby, neboť bylo zdůvodněno pouze nutností snížení reprodukčního čísla R a porovnáním efektu opatření se zásahem do základních práv.[5]

Opakované překročení pravomocí

Nezákonnost mimořádných opatření dále často spočívala ve skutečnosti, že jimi ministerstvo zasahuje do oblasti, jejíž regulaci mu však pandemický zákon neumožňuje. 

Tak tomu bylo i v případě mimořádného opatření, jež zakázalo přítomnost veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb a v prostorách heren a kasin. NSS sdělil, že na základě pandemického zákona nelze poskytování těchto služeb omezit, protože nespadají do výčtu uvedeného v zákoně a současně je nelze považovat ani za obchod či výrobu. Soudce Langášek dále uvedl, že „není úkolem a posláním soudní moci, aby podle představ odpůrce dotvářela zákon k tíži a újmě fyzických a právnických osob. Jejich práva a svobody má naopak chránit.“[6] Napadené mimořádné opatření proto v této části zrušil.

Kvalita na ústupu?

Pandemický zákon nabyl účinnosti dne 27. února 2021, tedy v době kdy byl ministrem zdravotnictví Jan Blatný. Před následným soudním přezkumem alespoň částečně neobstálo celkem šest mimořádných opatření vytvořených za ministra Blatného, přičemž tři z nich byla NSS zrušena a tři označena za nezákonná.

Nejhorší bilanci si však drží jeho nástupce Petr Arenberger, neboť nyní čelí masivní soudní kritice právě mimořádná opatření přijatá v době, kdy stál v čele resortu zdravotnictví, tj. od 7. dubna do 25. května 2021. NSS zrušil dvě mimořádná opatření vzniklá za ministra Arenbergera a nezákonnými shledal celkem 15 mimořádných opatření.

Od 26. května tohoto roku, kdy se do funkce ministra zdravotnictví navrátil staronový ministr Adam Vojtěch, tak NSS přezkoumává především mimořádná opatření vydaná ještě za jeho předchůdců.

Výhled do budoucna

Zaznamenaný vývoj naznačuje, že kvalita mimořádných opatření spíše klesá, ačkoli zatím nelze odhadnout, jak před NSS obstojí mimořádná opatření přijatá za ministra Vojtěcha. 

V současné době lze pouze doufat, že ministerstvo změnilo svůj přístup ke stále vzrůstajícímu počtu rozhodnutí NSS a přizpůsobilo jejich obsahu svá následující opatření. Z hlediska efektivity mimořádných opatření a právní jistoty občanů totiž jistě není vhodné, aby byla přijatá opatření vzápětí rušena soudy.

Závěrem lze citovat z výše zmíněného rozsudku NSS, v němž soudce Baxa na adresu mimořádných opatření zdůraznil: „I proto, že (s nadsázkou) dávají vzpomenout na dobu nesvobody, ve které neodůvodněné příkazy, zákazy či omezení byly na denním pořádku, se nesmějí stát ‚novou normalitou‘.“[7]

Poznámky

[1] Ministerstvo zdravotnictví může na základě § 80 odst. 1 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, vydávat mimořádná opatření při pandemii podle § 69 odst. 1.

[2] Ust. § 13 odst. 4 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů.

[3] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2021, sp. zn. 8 Ao 14/2021.

[4] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 6. 2021, sp. zn. 6 Ao 21/2021.

[5] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 7. 2021, sp. zn. 1 Ao 5/2021.

[6] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 5. 2021, sp. zn. 6 Ao 22/2021.

[7] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 7. 2021, sp. zn. 1 Ao 5/2021.

Zdroje

ČTK. Vojtěch: Ministerstvo prohrálo 17 sporů o protikoronavirová opatření. České noviny. 17. 6. 2021 (https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/vojtech-ministerstvo-prohralo-17-spor…).

ČTK, Seznam Zprávy. Vojtěch zahájil kvůli opatřením audit. Chce vědět, proč úřad vypouští zmetky. Seznam Zprávy. 20. 6. 2021 (https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vojtech-zahajil-kvuli-zrusenym-opatr…).

Dobiášová, Markéta. Jak vznikají nezákonná opatření: mimo oči úředníků, porušením pravidel. Seznam Zprávy. 18. 6. 2021 (https://www.seznamzpravy.cz/clanek/jak-vznikaji-nezakonna-covidova-opat…).

Nejvyšší správní soud. Aktuality. Nejvyšší správní soud (http://nssoud.cz/artlist/135).

Zrůst, Tomáš. PŘEHLEDNĚ: 13 verdiktů proti opatřením. Nejčastěji soudy ruší omezení služeb, uspěly i stížnosti na testy. iROZHLAS. 20. 6. 2021 (https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/prehledne-soud-opatreni-verdikt-zr…).

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19.

 

Fotografie

[1] Nejvyšší správní soud. Brno-budova-Nejvyššího-správního-soudu-portál2020, autor: Ben Skála, Benfoto, 1. červen 2020, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0, editace: ořez.