Ústavní soud se vyjádřil ke svobodě projevu ve spojitosti s vydáváním magazínu Legalizace, který měl údajně propagovat zneužívání THC. ÚS se překvapivě vydavatelky zastal.
V ústavní stížnosti se stěžovatelka, jako šéfredaktorka magazínu Legalizace, domáhala zrušení rozhodnutí, které ji shledávaly vinnou ze spáchání přečinu šíření toxikomanie. Magazín měl podněcovat ke zneužívání návykových látek jako konopí, THC a k jejich propagaci.
Stěžovatelka byla proto odsouzena okresním soudem k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců s podmíněným odkladem na dva a půl roku. Poté odvolací soud změnil rozsudek na peněžitý trest v celkové výměře 100 000 Kč. Stěžovatelčino dovolání Nejvyšší soud odmítl. ÚS vyhověl ústavní stížnosti a zrušil napadené usnesení Nejvyššího soudu a rozsudek Krajského soudu v Ostravě.
Hranice svobody projevu
ÚS v nálezu zdůraznil význam svobody projevu v demokratické společnosti, nicméně hned vzápětí potvrdil, že svoboda projevu není absolutní. Celou argumentací ÚS se táhne jako červená nit myšlenka společenské debaty, která je k užívání návykových látek a jejich právní úpravy, velmi přínosná.
Taktéž ÚS zmiňuje veřejný zájem, v jehož prospěch by se měla debata kolem THC kultivovat. ÚS se domnívá, že bez svobodné diskuze – a to i o otázkách kontroverzních, jako je právě užívání návykových látek – nemůže demokracie efektivně fungovat. Jak uvedl ESLP v rozsudku Handyside proti Spojenému království, svoboda projevu je dokonce jedním ze základů a jednou ze základních podmínek rozvoje demokratické společnosti.[1]
Článek 17 Listiny má chránit i kontroverzní projevy a sdělení. Promítá se zde obecně zásada presumpce neviny, z níž vyplývá, že v případě pochybností o vině je třeba rozhodnout ve prospěch obžalovaného. Zasazeno do kontextu tohoto nálezu, se v hraničních případech upřednostní ochrana svobody projevu i za cenu ponechání některých potenciálně škodlivých projevů bez trestu.
Z nálezu vyplývá že v trestním řízení bylo zjištěno, že objektivně vydávání magazínu trestné nebylo. Orgány činné v trestním řízení připouštěly, že většina článků se snaží působit nestranně. Není tedy možné stěžovatelku soudit za vydávání magazínu, ale pouze za část, která naplnila skutkovou podstatu trestného činu toxikomanie, taktéž nelze dělit závadné a nezávadné články a posuzovat jen některé.
Zde ÚS přišel k závěru, že soudy porušily svobodu projevu a právo rozšiřovat informace zaručené v čl. 17 odst. 1 a 2 Listiny, protože v rozsudcích ponechaly články, které nespadají pod skutkovou podstatu trestného činu šíření toxikomanie v § 287 trestního zákoníku.
Test proporcionality
Jak bylo uvedeno výše, ochrana svobody projevu nemá být absolutní, přímo Listina předpokládá její omezení. Jakýkoli zásah do tohoto základního práva musí obstát v testu proporcionality – vhodnosti, potřebnosti a přiměřenosti.
ÚS v tomto případě uvedl, že zásah do svobody projevu tímto testem neprojde. Uvedené články se totiž konopí věnují v širším rámci, nikoli pouze ve vztahu k jeho psychoaktivním účinkům, a současně nevyznívají vždy pozitivně. Například v článku „Běhání v rauši“ autor magazínu zmiňuje řadu negativních aspektů užívání konopí při sportu. ÚS také připomíná, že nelze trestat jakoukoli pozitivní zmínku o návykových látkách – takový postup by měl naopak negativní dopad na veřejnou diskuzi, do níž neodmyslitelně patří i drogová problematika.
K ústavní stížnosti stěžovatel připojil návrh na zrušení § 287 trestního zákoníku, který stanovuje skutkovou podstatu trestného činu šíření toxikomanie. ÚS tento návrh odmítl jako zjevně neopodstatněný. Stěžovatelka svůj záměr odůvodňovala odkazem na způsob, jakým je toto ustanovení uplatňováno v praxi, což však není důvod pro jeho zrušení. Mimo to ÚS neposuzuje hranice kriminalizace určitých typů jednání, a proto nebude hodnotit ani rozhodnutí zákonodárce.[2]
Poznámky
[1] Viz https://hudoc.echr.coe.int/eng#{%22itemid%22:[%22001-57499%22
Zdroje
Nález Ústavního soudu ze dne 27.11.2024, sp. zn. I. ÚS 1933/24 Dostupné z: https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2024/1-1933-24_n%C3%A1lez_AN.pdf
ESLP ze dne 7.12. 1976 Handyside proti Spojenému království Dostupné z: https://hudoc.echr.coe.int/eng#{%22itemid%22:[%22001-57499%22]}
Fotografie
Kde končí svoboda projevu? (ilustrační foto). Photo 986576, autor: photo/986576, autor: Christa Lind, 2 prosinec 2024, zdroj: PH, CC0 1.0 Public Domain.
