Když OSN na svém webu hodnotí klimatickou konferenci, hned v úvodu dává najevo, že se mnohé nepodařilo. Neuspokojující jsou především míra omezování globálních emisí skleníkových plynů a podpora zasažených států. Konference však přinesla i dílčí úspěchy, zejména pak shodu na implementaci Pařížské dohody nebo dohodu o zastavení odlesňování.

Mediální konference

Konference OSN o změně klimatu 2021 v Glasgow (dále jen „COP26“), která proběhla v listopadu minulého roku, byla ostře sledována díky dosud nevídanému mediálnímu zájmu. Ovšem mediální konference není jedinou přezdívkou, kterou si vysloužila. Byla také nejvíce exkluzivní klimatickou konferencí, která nedala příliš prostoru mladým lidem. I Švédská aktivistka Greta Thunberg mohla tentokrát promluvit k davům pouze při účasti na demonstracích, mimo areál, kde se konference odehrávala.

Odklon neznamená konec

Hlavním dokumentem přijatým na COP26 je Klimatická dohoda z Glasgow (Glasgow Climate Pact), která má povahu právně nezávazného pramene práva. První mezinárodní úmluva OSN o klimatu, která alespoň zmiňuje uhlí a fosilní paliva, měla za cíl přinést jejich úplný konec. Jednání však vyústila ve změnu formulace článku 36. Ten namísto ukončení nakonec zavádí pouze odklon od výroby energie z uhlí a ukončení neefektivních dotací fosilních paliv.

Za hlavního viníka méně odvážné formulace je vedle Číny označována také Indie. Ta se však sama zavázala, že bude do roku 2030 vyrábět z obnovitelných zdrojů celou polovinu elektrické energie. Na takový závazek jsme se v České republice zatím zdaleka neodvážili, proto je těžké kritizovat rozvojovou zemi z nedostatečné snahy.

Naděje na jeden a půl stupně celsia

Pařížská dohoda stanovila cíl udržet nárůst teploty výrazně pod 2 °C oproti teplotě před průmyslovou revolucí a snahu usilovat o její zvýšení do 1,5 °C. Nová Dohoda z Glasgow tuto snahu potvrzuje a bere na vědomí velký rozdíl mezi těmito cíly v dopadech na klima. Nicméně při současném stavu klimatu, kdy lidská činnost již vedla k ohřátí o 1,1 °C, planeta směřuje k oteplení až o 2,7 °C ke konci století. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) dochází k závěrům, že při splnění všech dosud daných slibů v rámci COP26 by se planeta podle nejoptimističtějšího odhadu oteplila o 1,8 °C. Národní závazky dané státy na základě Pařížské dohody pak měly vést k nárůstu o 2,4 °C. 

Státy se však dohodly, že přehodnotí své národní závazky, jejichž výši si určily na základě Pařížské dohody z roku 2015. K tomu dojde již v tomto roce na klimatické konferenci v Egyptě, tedy o tři roky dříve, než k tomu mělo dojít na základě Pařížské dohody.

Státy se v Glasgow také dohodly na zbývajících otázkách tzv. pařížských pravidel. Jedná se o technické detaily implementace Pařížské dohody, zejména pravidla uhlíkového trhu obsaženého v jejím článku 6. Strany si zde zakázaly několikanásobné započítávání snižování emisí, tedy postup, kdy po nákupu emisní povolenky jedním státem se tyto emisní úspory zobrazují v inventuře kupujícího i prodávajícího státu. V záznamech států se promítnou také transakce a činnost soukromých subjektů.

Náhrada škod a ztrát

Sousloví škody a ztráty (damage and loss) na klimatických konferencích označuje problematiku klimatickými změnami způsobené újmy a odpovědnosti za ní. Poškozené státy se domnívají, že bohaté země mají nejvyšší spoluúčast na vzniku klimatických změn, a měly by proto nahradit škody a ztráty způsobené živelními pohromami a suchem. Hlavními zastánci této teorie jsou ostrovní státy, např. Fiji.

Výše náhrady by podle nich měla přesahovat 400 miliard USD ročně. K založení fondu, který by poskytoval zmíněné prostředky, ale nedošlo. Bohaté státy nechtějí uznat svou odpovědnost. Staly by se v budoucnu lehkým zdrojem peněz při environmentálních katastrofách ve smyslu zásady znečišťovatel platí (polluter pays), která je právu životního prostředí vlastní.

Podpora rozvojových zemí nebo danajský dar?

Bohaté státy se dohodly poskytovat peníze rozvojovým zemím i bez přiznání vlastní odpovědnosti již v roce 2009 v Kodani. Tehdy se zavázaly přispívat rozvojovým zemím alespoň 100 miliard USD ročně počínaje rokem 2020. Tyto peníze mají být určeny k adaptaci na změnu klimatu a zvyšování odolnosti vůči jejím následkům.

Výše podpory od roku 2015 pomalu rostla, ale z dostupných dat je zjevné, že dosáhla pouze 80 miliard USD v roce 2019. Protože se zjevně nepodařilo tento závazek splnit, státy se v Glasgow dohodly, že závazek dodrží až od roku 2023. Problematičtější je však skutečnost, že dosud nebyla určena forma, kterou mají být peníze poskytovány. Vedle grantů z veřejných zdrojů a soukromého sektoru, které tvoří přibližně čtyřicet procent prostředků, byly masivně využívány půjčky, a to včetně těch úročených. Tento přístup snižuje důvěru v celou myšlenku financí pro klima, zvláště z důvodu, že se jedná o pouhý zlomek peněz potřebných k účinnému zmírnění dopadů klimatických změn a adaptaci na jejich následky.

Zelená lesům a méně metanu

Přes 130 států se v Glasgow dohodlo na zastavení odlesňování a degradace půdy do roku 2030. Jako jedna z mála klimatických dohod obsahuje tato dokonce sankční systém. V případě neplnění závazků, které spočívají v zastavení odlesňování a urychlené obnově lesů, státy nebudou mít nárok na prostředky z fondu o výši 19 miliard USD. Na území států, které přistoupily k této dohodě, se rozléhá přibližně 85 % všech lesů na planetě. Smluvními stranami se staly také státy jako je Brazílie, Indonésie či Rusko.

Přes 100 států se také zavázalo do konce desetiletí snížit emise metanu o 30 % ve srovnání s hodnotami naměřenými v roce 2020. Vedle snižování produkce jednoho z nejsilnějších skleníkových plynů se státy zaměří také na lepší monitoring zdrojů a objemu vypuštěného metanu. Signatáři této dohody mají na svědomí přibližně polovinu lidskou činností produkovaného metanu.

Finanční instituce se zavázaly spíše jen na oko

Vyslanec OSN pro klima Mark Carney sestavil závazek, s kterým se ztotožnily banky a další instituce představující majetek v hodnotě 130 trilionů USD, přibližně 40 procent světového kapitálu. Vznikla tak aliance GFANZ (Glasgow Financial Alliance for Net Zero), která si klade za cíl dekarbonizovat svá portfolia během následujících tří dekád.

Terčem kritiky jsou však mezery v projektu. Bez dalších konkrétních plánů, lhůt a závazků se může jednat o plané sliby, které pouze sníží společenský tlak na soukromý sektor, který může do poloviny století investovat libovolně, aniž by sehrál svou roli v kolektivní snaze boje proti klimatickým změnám.

Bla, bla, bla, nebo krok vpřed?

Klimatická konference v Glasgow přinesla poměrně velké množství dohod. Velká část z nich však působí polovičatě, protože odsouvají zásadní rozhodnutí na později. Přitom se nacházíme na počátku kritické dekády, která rozhodne, jak se lidstvo se změnou klimatu vypořádá. Shrnutí konference v tweetu Grety Thunberg se proto vešlo do tří krátkých slov: Bla, bla, bla.

Zklamání z konference však neznamená, že nedošlo alespoň k částečnému pokroku. Nelze se ovšem zbavit dojmu, že největší naději nám dává rozhodnutí projednat národní závazky již tento rok. Se značným optimismem lze doufat ve větší odvahu světových lídrů i soukromých institucí letos v listopadu na konferenci v egyptském Sharm El-Sheikh.

Řešení klimatické krize si zasluhuje stejný přístup, jakým byla zachráněna freony poškozená ozonová vrstva. Dohody musí být postavené na principu společné, ale diferencované odpovědnosti, který klade rozhodující břímě na bohaté státy a soukromý sektor. Takové dohody zároveň musí být bez zadních vrátek a k účinnosti by jim měly pomáhat funkční sankční mechanismy.

 

Zdroje

Jocelyn Timperley, The broken $100-billion promise of climate finance — and how to fix it, Nature, 20. října 2021, (https://www.nature.com/articles/d41586-021-02846-3)

Kate Abnett, Explainer: What's the difference between 1.5°C and 2°C of global warming?, Reuters, 9. listopadu 2021 (https://www.reuters.com/business/cop/whats-difference-between-15c-2c-global-warming-2021-11-07/)

OSN. 2021. Glasgow Climate Pact, (https://unfccc.int/sites/default/files/resource/cma3_auv_2_cover%20decision.pdf)

OSN, 2021, Co přinesl COP26 (https://www.osn.cz/co-prinesl-cop26/)

Michael Northrop, GFANZ fails to deliver at COP26, Environmental Finance, 16. listopadu 2021, (https://www.environmental-finance.com/content/analysis/gfanz-fails-to-deliver-at-cop26.html)

Ajit Niranjan, COP26: World leaders fail to honor climate pledge, DW, 14. listopadu 2021, (https://www.dw.com/en/cop26-world-leaders-fail-to-honor-climate-pledge/a-59812348)

DW, COP26: 'Blah, blah, blah' as world nears climate 'catastrophe', 14. listopadu 2021. (https://www.dw.com/en/cop26-blah-blah-blah-as-world-nears-climate-catastrophe/a-59812342)

Fotografie

[1] Britský premiér Boris Johnson. Boris Johnson -COP26 World Leaders Summit Day 2, autor: Number 10, 2. Listopadu 2021, zdroj: Flickr, CC BY-NC-ND 2.0, editace: ořez.