Sedmá verze souboru opatření Lex Ukrajina vzbudila vlnu kontroverzí. Novela, jejímž smyslem je zajišťovat ochranu válečných běženců, dělá ve dvou svých částech pravý opak. Znemožňuje lidem s ruským občanstvím nabýt současně to naše a umožňuje segregaci ukrajinských dětí při nástupu do škol. 

Reakce na migrační krizi

Konec února roku 2022 si mnozí z nás živě pamatují. Ze země jenom pár set kilometrů vzdálené od našich hranic totiž přicházely více než znepokojivé zprávy o tom, že tato země byla napadena. Ze země začali ve velkém utíkat lidé, přičemž válka na Ukrajině spustila největší vlnu migrace od konce druhé světové války. Evropské státy se s přílivem válečných uprchlíků musely začít rychle vyrovnávat a připravit na to svou legislativu. Ani ne měsíc po vypuknutí konfliktu přijala Česká republika na základě evropské směrnice 2001/55/ES soubor legislativních opatření. Známé jsou pod souhrnným názvem Lex Ukrajina. Tyto tři zákony a jedno nařízení vlády upravují podmínky pro uprchlíky tak, aby v hostitelské zemi mohli co možná nejdůstojněji žít a také, aby se mohli snáz zapojit do chodu společnosti. 

Dvojí metr při udělování občanství

Od začátku války již uběhly tři roky, nicméně situace s běženci stále trvá. Momentálně u nás stále přebývá asi 400 tisíc ukrajinských migrantů. Na situaci reagují zákonodárci průběžným přijímáním novel právní úpravy týkající se těchto osob. V únoru 2025 nabyla účinnosti již sedmá verze výše zmiňovaného opatření, tedy Lex Ukrajina 7. Tato verze se potýká s vlnou kritiky. A není se čemu divit. Zákonodárci totiž využili situace a přijali úpravu (nebo spíše přílepek), podle které se Rusové budou nově muset vzdát ruského občanství, aby mohli nabýt to české. Nad tím zvedá obočí nejeden právník. Již v roce 2014 jsme přeci upustili od zákazu dvojího občanství a náhle jej znovu zavádíme? Ba co víc, jen pro občany jedné země - Rusy?

Pod čarou při zápisu

Dvojí metr při udělování občanství není jediná problematická část nové úpravy. Lex Ukrajina 7 je nespravedlivá nejen směrem k Rusům, ale paradoxně také k jejich sokům, a to v oblasti jejich vzdělávání. Pozměňovacím návrhem poslankyně za ODS Renáty Zajíčkové se totiž do zákona č. 67/2022 o opatřeních v oblasti školství podařilo vpravit jistou segregační formuli. Podle návrhu poslankyně totiž: “ředitel základní školy může v dohodě se zřizovatelem stanovit výhradně pro cizince zápis k základnímu vzdělávání v době od 1. června do 15. července. Cizinec nemůže v této škole podat přihlášku k zápisu konaném v termínu podle § 34 odst. 2 nebo § 36 odst. 4 školského zákona.”  Načež školský zákon v těchto ustanoveních (§ 34 odst. 2 a § 36 odst. 4)  přímo určuje, kdy má zákonný zástupce dítě k předškolnímu vzdělání a také k povinné školní docházce zapsat. Zatímco pro českého rodiče je v případě zápisu na základní školu relevantní měsíc duben či květen (u předškolního vzdělávání), Ukrajinec musí se zápisem svého dítěte počkat až na letní měsíce. 

Co to znamená a proč je to problém?

Celkově se v českých mateřských, základních a středních školách vzdělává přes 50 tisíc ukrajinských dětí. Toto číslo postupně roste - loni činil nárůst asi 5000 dětí. Novela tak představuje necitlivou reakci na neřešený problém - nedostatečnou kapacitu základních a mateřských škol především v Praze, ale také v dalších velkých městech. Ruku v ruce s plnými kapacitami těchto škol jde vylidňování periferních oblastí země a maloměst. A právě toho využívá návrh již zmiňované poslankyně Zajíčkové. Ukrajinské rodiny s dětmi v dotčeném věku jsou v důsledku nové úpravy nuceny ke stěhování do míst, kde jim kapacita škol umožní zapsat děti do vzdělávacího systému. Úprava tak sice možná řeší problém přeplněných určitých škol, zároveň nedohlíží dál, než za roh. 

Z průzkumů vcelku intuitivně vyplývá, že se ukrajinské děti lépe integrují ve třídách, kde většinu tvoří české děti. Přesun těchto rodin do míst, kde jsou kapacity dostatečné,  povede k opaku. To je však jen jeden z problémů, které v úpravě spatřuji. Dále mají Ukrajinci ve velkých městech bezpochyby více pracovních příležitostí, které lépe odpovídají jejich kvalifikaci. Při příchodu do země často pro svůj pobyt volí právě velká města, aby zde co možná nejlépe uplatnili dosažené vzdělání. Kvalifikovaných míst je však v maloměstech a odlehlých částech republiky omezený počet, a tedy jim nezbývá, než se ucházet o méně lukrativní pracovní pozice.

Bez větších problémů až k rukám prezidenta

Kontroverzní znění novely zákona hladce proklouzlo Senátem i přes zjevná diskriminační ustanovení. V rozhodné době se totiž nenašel dostatek senátorů, kteří by pro nápravu hlasovali, a tak návrh, aniž by jej horní komora schválila, putoval k rukám prezidenta. Hlava státu návrh podepsala a Lex Ukrajina 7 tak k 11. únoru letošního roku nabyla účinnosti. 

Co na to Ústavní soud? 

Neschopnost reagovat na aktuální potřebu kapacity ve školách nelze řešit tak, že ohrozíme jedno ze základních lidských práv, a to právo na vzdělání. Není přípustné klást nepřiměřené překážky, jakým nucené přestěhování jistě je, v přístupu k němu. Navíc, úprava zjevně narušuje princip rovnosti. Jediným dělícím kritériem, podle kterého má dítě možnost zápisu na danou školu, je totiž jeho občanství. Dle formulace úpravy jde naštěstí jen o možnost ředitele zvolit takto diskriminační postup. Nezbývá proto jen doufat, že ředitelé škol budou nešťastnou úpravu většinově ignorovat a nebo se zjevným rozporem s ústavními principy  bude brzy zabývat Ústavní soud. 

 

 

Zdroje

Ceskenoviny.cz. Senát se neshodl na zrušení žádné ze sporných úprav takzvaného lex Ukrajina. Dostupné z: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/senat-se-neshodl-na-zruseni-zadne-ze-spornych-uprav-takzvaneho-lex-ukrajina/2623555.

Clovekvtisni.cz. Ukrajinská uprchlická krize: Jak vypadá aktuální situace. Dostupné z: https://www.clovekvtisni.cz/ukrajinska-uprchlicka-krize-8589gp.

Edu.cz. Aktuální počty ukrajinských uprchlíků na českých školách. Dostupné z: https://edu.gov.cz/aktualni-pocty-ukrajinskych-uprchliku-na-ceskych-skolach/.

Pozměňovací a jiné návrhy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Dostupné z: https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=246942&fbclid=IwZXh0bgNhZW0CMTEAAR1ZaRw_j2n5Cox6TRzoyP3uKRklUjUtBMBsaF7xCV5o8zt_IY_aYuQolm8_aem_A7oRE1bC3uJ7RMyI-aYtpg.

Pravo21.cz. Rusy v Česku nechceme: pozměňovací návrh k Lex Ukrajina 7 schválen. Dostupné z: https://pravo21.cz/spolecnost/rusy-v-cesku-nechceme-pozmenovaci-navrh-k-lex-ukrajina-7-schvalen.

Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími. 

Začlenění ukrajinských dětí do škol - partnerství MŠMT a UNICEF. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=4Rpm_8aWSQI.

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání.

Zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů.

Zákon č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.

Fotografie

Třetí rok války na Ukrajině si žádá legislativní změny. Ukrainian girl, autor:  Lewin Bormann, 24. únor 2022, zdroj: Flickr, CC BY-SA 2.0.