Komise malých ostrovních států pro změnu klimatu a mezinárodní právo má dalšího člena –⁠ Palau. Tomu a dalším menším ostrovním státům hrozí zánik v důsledku klimatické krize. COSIS proto bude usilovat o to, aby největší světoví znečišťovatelé nesli odpovědnost za osud ostrovních států. Hlavním princip se nese v duchu ,,znečišťovatel platí”. Spravedlnost chce hledat také u Mezinárodního tribunálu pro mořské právo.

Na konci října loňského roku premiéři Antiguy a Barbudy Gaston Browne a ostrova Tuvalu Kausea Natano podepsali dohodu zakládající Komisi malých ostrovních států pro změnu klimatu a mezinárodní právo (Commission of Small Island States on Climate Change and International Law, COSIS). Právě COSIS má pomoci bojovat s drastickými klimatickými změnami. „Máme povinnost jednat rychle, abychom ukončili toto nesmyslné spalování fosilních paliv… abychom mohli dospět k udržitelné planetě“, pronesl Gaston Browne ještě na klimatickém summitu COP26 v Glasgow.

Představme si, že země způsobující  klimatickou krizi, ponesou odpovědnost. Právě to je jedním z cílů COSIS, k němuž by dle ostrovních států mělo přispět prosazení zásady „znečišťovatel platí“. Jedná se o jeden ze stěžejních principů práva životního prostředí, který byl poprvé formulován v roce 1972 v doporučení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Princip byl následně  zakotven v mnoha dokumentech a několika mezinárodních smlouvách [1]. Zásada je v současnosti vnímána v širším smyslu. Dle zásady je znečišťovatel odpovědný za škody, které jeho činností způsobil na životním prostředí. Z toho pro něj plyne povinnost provést nutná preventivní a nápravná opatření, a nést náklady spojené s odstraněním již vzniklé škody.

Ve snaze prosadit odpovědnost znečišťovatelů se COSIS plánuje obrátit na Mezinárodní tribunál pro mořské právo (International Tribunal for the Law of the Sea, ITLOS). Bude vůbec prvním subjektem, který tak učiní. Na tiskové konferenci členové COSIS naznačili, že její založení by jim mělo umožnit vyžádat si od ITLOS poradní stanovisko týkající se otázek změny klimatu, zvyšování hladiny moří, ochrany mořského prostředí a mezinárodní odpovědnosti. Antigua a Barbuda, Tuvalu i Palau tak chtějí dospět k možnosti vymáhat náhrady škod od znečišťujících zemí soudní cestou, jak u Tribunálu, tak mezinárodních či národních soudů. Tento případ může také pomoci jasněji vymezit mezinárodní závazky zemí v oblasti životního prostředí. Podrobnou strategii se COSIS teprve chystá představit.

Členství v COSIS je otevřeno všem malým ostrovním státům. Palau se stalo prvním členem COSIS, který je zároveň součástí Aliance malých ostrovních států (Alliance of Small Island States, AOSIS). Ta konsoliduje hlasy svých členů za účelem řešení globálního oteplování. To bude také hlavním tématem konference ,,Our Ocean Conference”, kterou bude Palau hostit v dubnu tohoto roku. 

Ostrovní státy se dlouhodobě snaží o změnu současného stavu prostřednictvím zapojení do různých různých iniciativ a platforem, kde artikulují své obavy i cíle. Jednou z nich byla také konference ,,One Ocean Summit”, kterou v únoru uspořádala Francie v rámci svého předsednictví v Radě EU. Závěry konference lze shrnout v pěti bodech: (1) Do roku 2030 vytvořit chráněnou oblast ze třetiny oceánské plochy a udržovat oceánské ekosystémy; (2) Ukončit nadměrný rybolov a nezákonný regulovat sankcemi; (3) Podporovat projekty na vyčištění vod od plastů; (4) Zrychlit přechod na nízkouhlíkový průmysl; (5) Zaměřit se na rozvoj oceánské vědy a výzkum.

Palau a další ostrovní státy v ohrožení

Antigua a Barbuda, Tuvalu i Palau patří do skupiny 58 Malých ostrovních rozvojových států (Small Island Developing States, SIDS), které musí čelit jedinečným sociálním, ekonomickým a environmentálním zranitelnostem. Tyto státy se nachází v Karibiku, Pacifiku, Atlantiku, Středomoří a v oblasti Indie a Číny. Ostrovy jsou domovem celkem 65 milionů obyvatel, kteří tak spadají do rizikové skupiny důsledkem klimatické krize. 

Palau tvoří západní část souostroví Karolíny v Tichém oceánu. Skládá se ze 340 korálových a sopečných ostrovů, z nichž deset je obydleno a obklopeno bariérovým útesem. Geografická poloha Palau jej činí obzvlášť zranitelným vůči následkům klimatických změn. V posledních letech se v oblasti častěji objevují bouřky, hurikány, monzuny či tropické cyklóny, které ničí infrastrukturu a domovy místních. V Palau se tak prohlubuje zdravotní, environmentální a ekonomická krize. Následkem silných tajfunů v první polovině roku 2021 Palau ztratilo více než polovinu svého HDP. Extrémními změnami počasí vedoucími ke zpomalení ekonomiky, poškozování infrastruktury a ztrátám na životech trpí i další ostrovní státy. Jedná se například o Fiji, Bahamy, Haiti, Kiribati a další nízko položené ostrovy.

Prezident Palau Surangel Whipps Jr., hodlá zaujmout ráznější postoj k největším znečišťovatelům. Dosavadní snahy včetně závěrů konference COP26 považuje za nedostatečné (viz Bulletin prosinec 2021, s. 32). Konference dle něj sice utvrdila směr v boji s klimatickou krizí, ale k proaktivnějším krokům nevedla. Připojení k nedávno vzniklé COSIS vnímá jako naději na reálnou změnu a doufá, že velcí znečišťovatelé ponesou odpovědnost.

Mezi pět největších znečišťovatelů se sestupně řadí Čína, USA, Indie, Rusko a Japonsko. Jejich sliby jsou často prázdná slova. Jedním takovým je například závazek Číny vyplývající z Pařížské dohody, v níž se Čína zavázala snížit využívání uhlí a investovat do obnovitelných zdrojů. Za posledních sedm let však k větší viditelné změně nedošlo. 

Klimatická krize stále sílí

Oteplení oceánu se v posledních třech dekádách více než zdvojnásobilo. Dochází k ohrožení celých mořských ekosystémů. V Palau evidují případy úhynu ryb a tzv. bělení korálových útesů. Jedná se o jev, kdy korálové polypy nedokážou udržet řasy, které žijí v jejich tkáních a tak zesvětlají. Všem následkům musí ostrovní státy Tichého oceánu čelit navzdory tomu, že jsou odpovědné pouze za 0, 03 % světových emisí.

Zvyšování úrovně hladiny oceánů je nejrychlejší za posledních 2 800 let. Uvolňování emisí vede k vyšší koncentraci skleníkových plynů v atmosféře. Ty poté propouštějí více slunečního infračerveného záření, které dopadá na povrch země a ohřívá jej. Až 90 % tepla se ukládá v oceánech, 5 % procent na zemském povrchu a 2 % zůstávají v atmosféře. Zbylá 3 % rozpouštějí ledové plochy.

Za zhruba 75 % vzestupu mořské hladiny může právě tání ledovců. Pouhé zvýšení hladiny oceánu o půl metru by pro malé ostrovní státy znamenalo vysídlení 1, 2 milionů obyvatel. V Palau se navíc slaná voda dostává do míst, kde obyvatelé pěstují taro, které je klíčovou plodinou pro socioekonomický rozvoj země. 

Pokud trend rostoucí hladiny oceánů bude pokračovat, malé ostrovní státy  zcela zmizí. ,,Chci, aby si lidé uvědomili, že jejich každodenní rozhodnutí mají i globální dopad právě na malé ostrovní státy. Nikdy bychom neměli žít ve světě, kde se o těchto státech a jejich kulturách dozvíme pouze z dějepisných knížek“ uvedl k současné situaci prezident Palau Surangel Whipps Jr.

 

Poznámky

[1] Jedná se například o Úmluvu o ochraně mořského prostředí v oblasti Baltského moře či Úmluvu na ochranu Středozemního moře před znečišťováním.

Zdroje

Annual Reviews. Climate Change and Small Island Developing States: Annual Review of Environment and Resources, 13. května 2020.
(https://www.annualreviews.org/doi/10.1146/annurev-environ-012320-083355)

AOSIS. Alliance of Small Island States: Member States. 2021
(https://www.aosis.org/about/member-states/)

Carreon, Bernardette. The typhoon that hit my island didn’t make the news. This is what the climate crisis looks like. The Guardian, 23. dubna 2021
(https://www.theguardian.com/world/2021/apr/23/the-typhoon-that-hit-my-island-didnt-make-the-news-this-is-what-the-climate-crisis-looks-like)

Cassella, Carly. There's a Climate Threat Facing Pacific Islands That's More Dire Than Losing Land. Science Alert. Sciencealert, 19. září 2019
(https://www.sciencealert.com/pacific-islanders-are-in-a-climate-crisis-as-rising-sea-levels-threaten-water)

CFR. China’s Fight Against Climate Change and Environmental Degradation. Council on Foreign Relations, 19. května 2021
(https://www.cfr.org/backgrounder/china-climate-change-policies-environmental-degradation)

Climatetrade. Which countries are the world’s biggest carbon polluters? 2019
(https://climatetrade.com/which-countries-are-the-worlds-biggest-carbon-polluters/)

CMEMS. Ocean Warning. Copernicus Marine Service Web, 10. ledna 2022
(https://marine.copernicus.eu/explainers/phenomena-threats/ocean-warming)

EC. Principles Of EU Environmental Law: The Polluter Pays Principle. European Commission Workshop, 2012
(https://ec.europa.eu/environment/legal/law/pdf/principles/2%20Polluter%20Pays%20Principle_revised.pdf)

Eckstein, David, Künzel, Vera, Schäfer, Laura. Global Climate RIsk Index 2021: Who Suffers Most from Extreme Weather Events? Weather-Related Loss Events in 20002019. Reliefweb, 25. ledna 2021
(https://reliefweb.int/report/world/global-climate-risk-index-2021)

Honnibal, A. N. Antigua and Barbuda/Tuvalu: Accord to Establish Commission of Small Island States on Climate Change & International Law. De Maribus blog, 4. listopadu 2021
(https://demaribus.net/2021/11/04/antigua-and-barbuda-tuvalu-accord-to-establish-commission-of-small-island-states-on-climate-change-international-law/)

iRozhlas. Extrémně vysoké teploty trápí oceány. Podle vědců tak globální oteplování dosáhlo krajní meze. iRozhlas web, 6. února 2022
(https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/oceany-globalni-oteplovani-klimaticka-krize-vyzkum_2202061314_aur)

JRC. GHG emissions of all world countries. European Commission: Joint Research Centre Data Catalogue, 21. října 2021

One Ocean Summit. The One Planet Summit for the Ocean.11. února 2022
(https://www.oneoceansummit.fr/en/)

OSN. #ZachraňteOceán. Proč? Fakta o stavu oceánů a moří. The Ocean Conference, 28. května 2017
(https://www.osn.cz/oceany-a-zmena-klimatu/)

Palau International Ship Registry. The Republic of Palau – Location. 2022
(https://www.palaureg.com/information-centre/cookie-policy/)

Saberi, Roxana. Island nations seek a way to sue big polluters over climate change that could leave some underwater. CBC News, 3. listopadu 2021
(https://www.cbsnews.com/news/climate-change-antigua-barbuda-tuvalu-lawsuit-polluters/)

Seabrook, Victoria. 'We're going under': Do not let climate change consign us to history, pleads leader of island nation Palau. Sky News, 10. února 2022.
(https://news.sky.com/story/were-going-under-do-not-let-climate-change-consign-us-to-history-pleads-leader-of-island-nation-palau-12538210)

USDA. Prevention of Salt Water Intrusion in Taro Patches in Palau. United States Department of Agriculture, 28. února 2017
(https://reeis.usda.gov/web/crisprojectpages/0233015-prevention-of-salt-water-intrusion-in-taro-patches-in-palau.html)

Whipps, Jr., Surangel. Imagine If The Rich Countries That Caused Climate Change Actually Took Responsibility. Time Magazine (The International Magazine of Events), 6. ledna 2022
(https://time.com/6137289/climate-change-responsibility/)

Worldometer. Palau Population. 2020
(https://www.worldometers.info/world-population/palau-population/)

Fotografie

[1] Následky tajfunu Bopha na Palau v roce 2012. Damage from Typhoon Bopha, which impacted on Palau in December 2012. Photo: Alan Willmore / Royal Australian Navy, autor: Alan Willimore, Royal Australian Navy, Department of Foreign Affairs and Trade, 3. prosince 2012, zdroj: Flickr, CC BY 2.0, editace: ořez.